Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání
  • Články



    Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL je padesátistránkový dokument. Jednou z prvních oblastí v tomto dokumentu je po dopravě právě energetika, jako jeden z dalších pilířů hospodářského rozvoje země. Energetika je klíčovým odvětvím každé ekonomiky industriálně a technologicky vyspělé země. Je tedy těžko stravitelné a obtížně pochopitelné, že je v této partii pouze jediná obecná zmínka o státní energetické koncepci, a to až v závěru dokumentu. Jaderná energetika je odbyta jedinou větou o Dukovanech a jedinou větou o Temelínu. Dosti málo vzhledem k tomu, že v případě Temelína se jedná o potenciální investici ve výši 300 miliard korun. Otázka limitů pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách je alibisticky odložena o dva roky – přitom nejde jen o těžbu jako takovou a odbyt vytěženého uhlí, ale i o to, že stát a tedy celá společnost má z těchto aktivit doposud minimální ekonomický efekt (uhlí za limity představuje hodnotu cca 850 miliard korun – raději nepomýšlet, co vše náš stát již rozdal a co skončilo na privátních kontech). Nutno též brát v úvahu zpřísňující se evropské limity na oxidy právě z hnědého uhlí, které do budoucna výrazně ztíží, leckdy i znemožní využívání tohoto energetického zdroje. Limity od roku 2025 budou oproti limitům od roku 2018 (na které se teprve připravujeme) až trojnásobně přísnější. Že by ze strany autorů koaliční smlouvy neznalost toho, kam se Evropa ubírá a kam směřuje? Nebylo by divu, když tento dokument tak opomíjí evropská témata. Velmi nekonkrétně se vymezuje k problematice obnovitelných zdrojů energie. Zcela se vyhýbá otázce hlubinného úložiště radioaktivních odpadů – kdo jiný než stát musí rozseknout tento gordický uzel a věčnou Nerudovskou otázku „kam s ním?“. A co uděláme s ochranou investic v zahraničí? Problémy ČEZu na Balkáně (Albánie, Bulharsko, Rumunsko) jsou přece i problémy ČR. Ostatně to bylo i nosným tématem dvou loňských senátních cest do Bukurešti – v květnu a v září. Vnímáme vůbec aspekty budování jednotného energetického trhu EU?

     

    Takže jak se bude dál vyvíjet toto klíčové odvětví našeho hospodářského rozvoje? Zvládne MPO v současné podobě „ukočírovat“ tuto oblast? Nechtělo by energetiku řešit zcela samostatně? Tím spíše, že i vlastní koaliční smlouva je poněkud nekonkrétním pohledem na tento rezort. Nebylo by to téma pro některého z tzv. ministrů bez portfeje nebo přímo prostor pro samostatné ministerstvo energetiky? Naše republika je již jednu dekádu členem Mezinárodní energetické agentury OECD. Právě v těchto dnech byl v Senátu představen za hojné účasti diplomatů akreditovaných v ČR Světový energetický výhled. Jednoznačně při této prezentaci zazněla potřeba evropské energetické koncepce, pouhá izolovaná národní koncepce již dávno nepostačuje a musí být součástí komplexnějšího pohledu na svět energetiky, který se tak dynamicky vyvíjí. Přesto, pokud jsem se dobře rozhlížel, se této prestižní akce zúčastnil pouze jeden poslanec (a to opoziční). Ti koaliční se asi domnívají, že v tom mají jasno. Obávám se ale, že nikoli. Ale i účast senátorů nebyla valná – pouhých pět. Ale ti obvykle nesepisují ani koaliční smlouvu, ani vládní prohlášení.

     

     

    Miroslav Krejča, leden 2014

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #1 Miroslav Rys 2014-02-07 09:51
    Bohužel v tomoto musím s panem Krejčou souhlasit.
    Diskuse o energetice není a ani v minulosti nebyla transparentní.
    Mé zkušenosti s MPO jsou takové, že na MPO nejsou úředníci, kteří by měli ambice cokoliv navrhovat. Vše podstatné se domlouvá mimo struktury MPO.

    Státní energetická koncepce je zapotřebí, ale musí být vytvořená na základě reálných očekávání o vývoji v ČR a okolí. V současné době spíše převažují tlaky na prosazení velkých investic do Temelína a Dukovan bez ohledu na vznikající nebo plánované zvyšování instalovaných kapacit pro výrobu elektrické energie v okolních státech. Nedávno se dohodlo Maďarsko na rozšíření jaderné elektrárny. Německo již vybudovalo v posledních 5 letech mnoho nových uhelných a plynových elektráren a také mnoho větrných a fotovoltaických elektráren.
    Bohužel jelikož energetika je velmi specializovaný obor, tak existuje velmi málo nezaujatých odborníků, kteří by dokázali připravit koncepci bez tlaků firem toužících získat zisk ze stavebních zakázek v energetice.
    Citovat