Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání
  • Články



     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal    

     

     

    15. srpna:

    Polovina srpna se tradičně hlásí nočním a časně ranním chladem, zatímco přes den si můžeme stále ještě užívat příjemného tepla. 

    Boubínský večer sice halil obzor do mračen, ... 

    ... pod něž narežíroval i sluneční rozloučení, ... 

    ... ale tím víc překvapil právě nečekanou teplotou. 

    Opět se tu zdá narůstat příslib příští vláhy, ... 

    ... který se však ve výsledku může jako již nejednou ukázat zcela lichým. 

    Nač koneckonců něco tipovat, když od reality nás dělí pouhá noc ...

     

    14. srpna:

    V noci následující po perseidové nadílce se zatáhlo a sprchlo. Té předchozí jsme tedy skutečně měli štěstí, ačkoli momentálně by jím byl naopak další déšť, neb vodní stavy rozhodně nejsou uspokojivé. 

    Náležité přísliby, ba se vzrůstající tendencí, tu skutečně jsou, ale ... 

     

    12. - 13. srpna:

    Nadešly mimořádné podmínky pro sledování Perseid, tedy meteorických rojů, jejichž radiant (výchozí, resp. výletový bod) se nachází v souhvězdí Persea. Z hlediska pozorovatelného rozsahu nebeské klenby za současně minimální příměsi takřka všudypřítomného světelného smogu se jevil ideálním místem Boubín. Měsíc podle očekávání vyklidil bojiště, ale aby se člověk příliš nenamlsal ideálního stavu věci, příroda se nahoře postarala o solidní větrno, které fotograf pro úspěšnou práci s nutnými delšími expozičními časy rozhodně nepotřebuje. Naštěstí se vše pohybovalo v jakýchsi kompromisních mezích, tedy vítr foukal vesměs souvisle, s minimálními nárazy, které by otřásaly stativem či přímo rozhlednou. Meteory se objevovaly v jakýchsi vlnách, střídaných etapami naprostého klidu. Na obloze se pak chvílemi zákonitě opticky potkávaly s letadly.  

    Pestrý výběr nabízel často i menší a světelně slabší jevy (čtvercový snímek je vždy mírně zvětšeným detailem z předchozího obdélníkového), ... 

    ... které by nejednou pouhé oko snad ani nezachytilo. 

    Fotoaparátu však naštěstí neunikne nic. 

    Z terminologického hlediska určitě nezaškodí připomenout si, že pojmem "meteor" se rozumí samotný světelný jev - tj. ona čára, již za sebou v důsledku průletu zemskou atmosférou kreslí "meteoroid", neboli drobné kosmické těleso, pocházející většinou z komet. Ono "tření o vzduch" je skutečně nemalé, neboť se konkrétně v případě Perseid odehrává rychlostí 59 - 60 km/s, tj. 212 400 - 216 000 km/h (pro srovnání lze dodat, že současné proudové stíhačky většinou dokáží až trojnásobně překročit rychlost zvuku, čímž se pohybují v rozmezí cca 3 000 - 3 800 km/h; i tak jsou zhruba sedmapadesátkrát pomalejší nežli Perseidy). Po případném dopadu na zemský povrch se pak z meteoroidu stává "meteorit". 

    Právě se tedy díváme na slabší meteory, ... 

    ... jakých se v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna 2018 ...  

    ... daly zahlédnout desítky za hodinu. 

    Výrazně zářící meteor ... 

    ... se pak nazývá "bolid". I takové exempláře byly, třebaže pochopitelně vzácněji, v rámci Perseid k vidění (tento zazářil poblíže souhvězdí Kassiopeia). 

    Vše, co přinášejí další, již nekomentované snímky, je jen pouhým zlomkem skutečného množství meteorů, ... 

    ... létajících po celé obloze všemi směry, až v některých případech vzbouzely otázku, co mohou mít na základě své dráhy společného zrovna se souhvězdím Persea. 

     

     

     

     

     

     

     

     

    Zde máme opět příležitost odlišit meteor ... 

    ... od charakteristické světelné dráhy letadla. 

    S blížící se čtvrtou hodinou ranní se začaly hlásit první náznaky úsvitu, ... 

    ... jejichž následkem zákonitě došlo k barevným změnám ... 

    ... a současně též zřetelnějšímu vykreslení Mléčné dráhy, ... 

    ... tedy galaxie, jíž jsme rovněž součástí. 

    Nastal tak nejvyšší čas pořídit sedmnáctiminutovou expozicí známý důkaz, že se Země otáčí kolem pomyslné osy směřující k Polárce. Nalevo od oje rozeznatelného Velkého vozu se podařilo zachytit i jeden z výraznějších meteorů, výše nad ním pak pozorným pohledem odhalíme stejným směrem letící druhý, leč téměř neznatelný. Samostatnou kapitolu představuje kvantum pozemských světelných zdrojů, z nichž nemalá část přináleží vedle našeho kraje též do západních a středních Čech. Svou daň v podobě lehce nalomených úseků kruhových drah nebeských objektů si tu mimochodem vybral také jeden z poměrně silných, na četnosti náhle nabývajících větrných poryvů, když se v průběhu snímání nikoli bez následků a případné možnosti záchrany opřel do stativu. Světelný smog pak samozřejmě v důsledku dlouhého expozičního času vychází poněkud nadsazen, ... 

    ... zatímco realitě odpovídá tento snímek, pořízený v okamžiku, kdy kulminace letošních Perseid skončila. Tím ovšem není řečeno, že jde o naprostý konec možnosti spatřit tyto "padající hvězdy" (a spojit je třeba dle známé pověry s nějakým osobním přáním). Jejich frekvence bude jen postupně klesat, ale k zahlédnutí by měly být ještě přibližně do 24. srpna. Jinak se s nimi v tomto letním čase setkáme samozřejmě každoročně, vždy záleží především na počasí a z něj plynoucí čistotě oblohy. Na celkově příznivé podmínky, jaké panovaly letos, si však musíme počkat dalších pět let - až do roku 2023.

     

    11. srpna:

    V předvečer kulminace meteorických rojů - Perseid, které si tu již delší dobu avizujeme, je zapotřebí provést malou fotografickou rozcvičku. I ta může, jak se ukáže, přinést své ovoce, neboť Perseidy se sporadicky začínají objevovat zpravidla již na konci července.   

    Jejich rozptyl po obloze bývá velmi rozmanitý, často létají i poměrně daleko od souhvězdí Persea, podle nějž dostaly svůj název. Přesto je však ideální zaměřit objektiv právě směrem k jmenovanému hrdinovi antických bájí. Nalezneme jej celkem nízko nad obzorem severovýchodním směrem (na snímku není kompletní).  

    Ideálním vodítkem je Polárka (P), k níž směřuje zemská osa, takže spustíme-li si od této nejjasnější hvězdy v souhvězdí Malého medvěda pomyslnou svislou přímku k obzoru, najdeme sever. Pak už stačí zapátrat mírně na východ po charakteristickém uskupení Persea, v němž nejvýrazněji záží hvězdy Mirfak (M, arabsky ono slovo znamení loket) a Algol (A, arabsky ďáblova hlava - dle řecké mytologie uťatá hlava smrtonosné obludy Medusy, již Perseus drží v ruce). Pro představu o fantastických rozměrech vesmíru dodejme, že Mirfak, nejjasnější Perseova hvězda, je ve skutečnosti dvaačtyřicetkrát větší nežli naše Slunce a v porovnání s ním září pěttisíckrát jasněji. Od Země se však nachází pět set devadesát světelných let, což vyjádřeno v daném kontextu směšně malými pozemskými délkovými mírami představuje 5,581 biliard kilometrů (v plném číselném zápisu dostáváme tuto podobu : 5 581 000 000 000 000 km).

    Dnešní noci ještě skutečně nebylo možno očekávat kdovíjak bohaté meteorické rojení, ale něco k vidění se přece jen chvílemi nabídlo. Charakteristická dráha "padající hvězdy" může být vlivem pádu k zemi zakřivená, avšak ve většině případů ji zahlédneme jako rovnou - třeba zrovna na tomto snímku. Důležité je umět odlišit takovou přímku od dráhy prolétajícího letadla.   

    To se ovšem na rozdíl od meteoru pohybuje po obloze podstatně pomaleji a jeho čára bývá provázena blikajícími navigačními světly, která delší expoziční čas (zde např. 8 sekund) spolehlivě zachytí. Pak už pro posouzení, oč se na snímku jedná, postačí náležité zvětšení. Následující fotografie odhalí za letadlem, ... 

    ... jež se zatím opticky přiblížilo k Perseovi, zcela nový zářící bod. 

    Tu máme meteor, jehož dráha míří přímo proti objektivu, tudíž v rozmezí expozičního času nekreslí charakteristickou stopu. 

    A je pryč. Bude-li nám zítra přána stejná viditelnost (a měla by být dokonce ještě lepší), máme se skutečně nač těšit.

     

    10. srpna:

    Prakticky celodenní poctivý déšť s citelným ochlazením navázal na slibně bouřlivou noc a určitě překonal leckterá očekávání, přání či tužby. Šumava se zase jednou řádně svlažila, ... 

    ... a večerní svatovavřinecký Boubín tak dostal příležitost k předvedení dalšího z úchvatných přírodních divadel. 

     

     

     

     

     

    Navzdory dokonale znatelnému poklesu teploty a severozápadnímu větru o síle 4,1 m/s (14,8 km/h) nebyl výsledným pocitem nějaký nepříjemný chlad. Nemalou roli tu nicméně jistě hrály doznívající vzpomínky na uplynulé úmorně parné dny, bez nichž by možná popsaná večerní situace vyzněla i jinak. 

    Ostatně oheň na obloze stále přežíval aspoň (a naštěstí jen) ve vizuální formě - zde konkrétně nad Velkým Javorem. 

    Jen co však pohasly i poslední pozápadové barvy, bylo zřejmé, že i zítřek ještě budeme vnímat jako v daném kontextu úlevný, neboť se přinejmenším hned nenavrátí k třicítkovým hodnotám, které jsou nám opět slibovány na příští týden.

     

    9. srpna:

    Dnešní kulminace vedra vnese do počasí příštích dnů poměrně zásadní zlom, na jaký se jistě těší již i vyprahlá zem. 

     

    8. srpna:

    Vleklá parna nám konečně na chvilku přerušil vytoužený poctivý lijavec, okořeněný dokonce krátkým krupobitím a symbolickou bouřkou. 

    Večerní výjevy nad zámkem se pak staly onou pověstnou "třešinkou na dortu".  

     

    7. srpna:

    Již 14. červenec zde byl míněn jako ozvěna romantiky dávných časů, již si můžeme vychutnávat prostřednictvím putování po historických památkách a současně nejednou nacházet i vazby k Šumavě či přímo Vimperku. Dnes v tomtéž duchu zavítáme o něco blíže nežli tehdy na Andělskou Horu - do sice poměrně vzdáleného, ale stále ještě jihočeského Jindřichova Hradce (který ovšem, třebaže leží o 60 km vzdušnou čarou blíže, pro změnu nespatříme z Boubína). Ač se tu logicky jako první nabízí vzpomínka na jednoho z držitelů zdejšího zámku a po krátkou dobu současně vimperského panství - pana Jáchyma z Hradce (na nějž bylo v dané souvislosti vzpomenuto již v "Rožmberském roce" 2011 zde: http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/133-vyznamne-osobnosti/400-pod-vladou-petiliste-ruze), ... 

    ... hlavním magnetem je tato pozoruhodná unikátní výstava, ... 

    ... jejíž zhlédnutí lze rozhodně vřele doporučit, a to nejen skalním milovníkům historie. Jak napovídá úvodní informační panel, setkávají se tu exponáty nejen z domácích, ale též zahraničních zdrojů. Pozornému čtenáři pak zajisté neunikne, že některé byly zapůjčeny i ze státního zámku Vimperk.

    A lze se s nimi setkat hned v prvním z výstavních sálů, jemuž co hlavní exponát dominuje turecký stan. Zdejší úsek výstavy je totiž věnován diplomatickým misím pana Heřmana Černína z Chudenic, poprvé vyslaného císařem Matyášem Habsburským (bratrem Rudolfa II.) roku 1616 k tureckému sultánu Ahmedu I. a podruhé císařem Ferdinandem III. Habsburským roku 1644 k sultánu Ibrahimu II. - sluší se dodat, že obě mise byly nanejvýš úspěšné. Krátce před vlastní realizací druhé z nich získal pan Černín v Budíně (dnešní Budapešti) jako diplomatický dar tento stan, sloužící mu pak co obydlí na cestě z Vídně do Cařihradu i nazpět. Ještě po necelých čtyřech staletích se můžeme na jindřichohradeckém zámku v plné kráse obdivovat mistrně vyvedenému orientálnímu ručnímu dílu. 

    Nejpřekvapivější je však skutečnost, že exponáty ze sbírek vimperského zámku nalezneme právě v něm. 

    Jsou jimi vystavené zbraně, ...

    ... a to střelné ...

    ... i sečné. Nejedná se však o autentické exempláře související přímo s páně Černínovými výpravami, nýbrž pouze o historicky odpovídající kusy k náležitému dokreslení pravé dobové atmosféry. Co je tu pak zdrojem zmíněného velkého překvapení? Inu, s ohledem na historický záběr výstavy, která mapuje osudy Černínů - diplomatů až do 20. století, by Vimperák namísto zbraní očekával spíše exponáty z oblasti sklářství či knihtisku. Ty se ostatně na výstavě vyskytují rovněž, nikoli však původem z našeho města, resp. zámku. 

    Již podruhé v tomto letním čase (poprvé se tak stalo v souvislosti s již výše zmíněnou Andělskou Horou onoho 14. července - viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14171) si můžeme, tentokrát navíc přímo obrazem, připomenout také samotného vyslance (jenž si dokonce vlivem svých diplomatických úspěchů vysloužil přízvisko "Tureček"), pana Heřmana Černína z Chudenic. 

     

    6. srpna:

    Vimperk se teprve sotva probouzí, takže valnou většinou zaspí úžasný a rozhodně nikoli každodenní náběh na oblačnou Kelvin - Helmholzovu instabilitu.

     

    5. srpna:

    Když už zde v očekávání kulminace Perseid, jež by měla nastat již za týden, sledujeme z daného hlediska nanejvýš užitečné ubývání Měsíce, nebude bez zajímavosti upozornit na některé jeho další výrazné oblasti, které aktuální fází získaly na kontrastu. Hned shora nám nemůže nepadnout do oka výrazný polokruhovitý útvar, připomínající jakýsi nedokončený kráter. Jedná se o Sinus Iridium neboli Záliv duhy či Duhovou zátoku - skutečně pozůstatek původního obrovského kráteru. Obě s duhou zde spojená slůvka nám dozajista vyvolají představu moře, a to velmi správně, neboť Duhová zátoka vskutku leží na okraji jednoho z měsíčních moří (s pozemskými moři majících společné všehovšudy slovo samo, neboť voda se v nich samozřejmě nevyskytuje - podnět k tomuto pojmenování zavdala již v dávných časech skutečnost, že měsíční moře se i pouhým okem jeví jako znatelně temnější plochy) - konkrétně Mare Imbrium neboli Moře dešťů. Abychom opět (podobně jako na konci července v případě Měsíce a Marsu) získali představu o vzdálenostech a rozměrech, zavítejme do světa čísel prostřednictvím informace, že průměr zmíněné zátoky činí asi 260 km, což je např. vzdálenost vzdušnou čarou z Vimperka do Olomouce. Ani tentokrát navíc nezůstanou opomenuta pohoří, neboť Duhovou zátoku obklopuje Jura (na Zemi stejnojmenné pohoří propojuje východní Francii se severozápadním Švýcarskem). Posuneme-li se pak po linii měsíčního srpku níže, prvním výrazným útvarem, na který narazíme, jsou Karpaty, o nichž tu byla řeč předevčírem v souvislosti s kráterem Copernicus. Ten už je však momentálně zanořen v temnotách. Návratem k jižnímu cípu Duhové zátoky - neboli mysu Promontorium Heraclides - si můžeme na závěr připomenout, že poblíž něj přistála 17. listopadu 1970 v Moři dešťů sovětská kosmická sonda Luna 17 a vysadila tu známé měsíční průzkumné vozidlo Lunochod 1.  

     

    4. srpna:

    Boubínské probouzení první srpnové soboty mimo jiné napovědělo, ... 

    ... že se dočkají, kdož touží především konečně po vodě shůry. 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Většinové bezvětří, jímž občas spíše symbolicky zahýbal vánek vyčíslitelný hodnotou 2,6 m/s (9,4 km/h), dávalo tušit i příští bouřky. 

     

     

    Hlavní slovo však chvilku po této předehře každopádně náleželo sluníčku, které si svůj vítězný post i po srážkových vsuvkách bezesporu udrží.

     

    3. srpna:

    V červenci tu byl často na pořadu Měsíc - a zcela po zásluze. Ani v srpnu by však neměl zůstat opomenut, neboť opět sehraje svou důležitou roli při zajímavém astronomickém úkazu. Ten se sice svou vzácností nerovná úplnému (natož pak ještě středovému) zatmění Měsíce, neboť se opakuje každým rokem, ale přece jen záleží na podmínkách, za jakých je nám nabídnut, aby náležitě vyzněl. V prvé řadě je k jeho úspěšnému pozorování pochopitelně nutná čistá bezoblačná obloha, současně je však žádoucí, aby bylo co nejméně rušivého světla. Jedná se totiž o meteorické roje známé pod názvem Perseidy, jejichž nejhojnější výskyt letos připadne na noc z 12. na 13. srpna. Zmíněná důležitá role Měsíce pak tentokrát spočívá v tom, že odejde ze scény, takže nebude svitem ubírat noční obloze a s ní potažmo Perseidám na potřebném kontrastu. Nakročeno k tomu už má. Fáze ubývání nám ke všemu zrovna umožňuje spatřit v dokonale plastickém podání dvě z měsíčních pohoří, která dostala své názvy podle pohoří zemských. Shora do temna oblohy zasahují směrem dolů Alpy, jimž o něco níže směřují vstříc vzhůru téměř dvojnásobně delší Apeniny. V obou případech si jistě povšimneme, že zmíněná pohoří jako by vybíhala z kráterů. Ty byly pojmenovány pro změnu podle významných světových osobností - v případě Alp se jedná o větší kráter Plato, zatímco Apeniny navazují na menší kráter Eratosthenes. Mezi nimi pak nepřehlédneme blíže k Apeninám kráter Archimedes. Za všech okolností tradičně dobře viditelným je mohutný kráter Copernicus (což si můžeme hravě ověřit třeba zrovna v uplynulém červenci na snímcích z měsíčního zatmění - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/14171) - momentálně zatím ještě mimo nejkontrastnější oblast, mírně nad pomyslnou vodorovnou polovinou viditelné části Měsíce. Také blízko nad ním lze i za daných podmínek vysledovat pohoří - jmenovitě Karpaty. 

     

    2. srpna:

    Této městské zvonici ...

    ... současná letní vedra rozhodně nesvědčí. 

     

    1. srpna:

    Dvaatřicet stupňů ve stínu, na sluníčku pak o dalších pět více - tak se uvedl první srpnový den. Večer na Boubíně tím pádem znamenal vytoužené osvěžení, ... 

    ... na němž se rozhodující měrou podílel především vítr se svou až překvapivou, báječně ochlazující silou 8,1 m/s (29,2 km/h). 

    Však bylo ještě i v čase slunečního západu bohatě co chladit, ... 

    ... ba člověk by s radostí přivítal i případnou bouřku. K té ovšem nebyla na obzoru potřebná charakteristická oblačnost. 

    Sluníčko se tak v naprostém poklidu zanořilo do houstnoucího oparu, slibujícího příjemně chladnou noc po dalším z tropických dnů, ... 

    ... o němž nejlépe vypovídalo toto zjevně zde zapomenuté dětské oblečení. Krom autora fotokroniky už nebylo na Boubíně ani živáčka - je tedy zřejmé, že v okamžicích, kdy se "kraťasy" s mikinou ocitly na zábradlí poblíže rozhledny, byly pro svého majitele plně postradatelné :-) . 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2018  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2018

      

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2017

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2017 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #40 Pavla Hájková 2018-04-28 07:52
    Vážený pane Tláskale,
    děkuji za dokonalé fotografie a za povídání při výstupu na horu. Vaši energii a radost z Boubína odvážím do Volyně i do Liboce. Echo jsem také jednou zachytila v mlze v Polubném, ale zelené a modré odlesky Slunce, to je Váš jedinečný úlovek! Přeji Vám spousty dalších nečekaných šumavských zážitků a těším se na ně s Vámi.
    Pavla Hájková, zprostředkovate l banálních hypoték půjček a spoření u Wüstenrotu
    Citovat
     
     
    #39 Vladislav 2017-10-02 23:59
    Byli jsme tam v roce 1985, fantasie.
    Zoubci od Břeclavi
    Citovat
     
     
    #38 Cumbuch Mañana 2017-04-01 19:02
    Honzo jsi neúnavný ďábel, zase jsem koukal na tvůj březen, je to zas úžas co dokážeš navštívit, vidět, nafotit a zpracovat, zkrátka vybrat a udělat z toho tu nádheru. To by měla každý měsíc vycházet od tebe obrazová kniha. Další energii do tvého neúnavného těla a dobré světlo ti přeje
    Cumbuch Mañana.
    Citovat
     
     
    #37 Cumbuch Mañana 2017-02-19 18:15
    Honzo, tak jsem koukal na tvůj leden a zase jsem koukal. Jsi vytrvalý kouzelník, je to úžasné, zeména ty proměny Alp. Dobré světlo a Utz a wach. Cumbuch
    Citovat
     
     
    #36 jiří sedlecký 2017-01-04 19:51
    Dobrý den. Vážený pane Tláskale. Pořizujete krásné fotografie Šumavy, Alp
    a celé oblasti v dohlednosti z Boubína.
    Vaše fotografie jsou nádherné. Ukazují
    jak krásu krajiny tak i jedinečnost fotografování. Zachycení okamžiku místa
    fotoaparátem je neopakovatelné. Přeji v novém roce štěstí, zdraví a spoustu krásných fotografií, které potěší oči i
    duši magickým obrazem :lol: . S úctou Jiří Sedlecký
    Citovat
     
     
    #35 Cumbuch Mañana 2016-12-12 17:15
    Honzo, prošel jsem si zas ty tvoje krásné obrázky a pokochal se místy, kam se po té mé mrtvici už nepodívám. Je to neskutečná nádhera právě tak jako tvoje úsilí a výdrž, díky kterým se my ostatní můžeme tou nádherou kochat. Doufám, že se výstava ve Vimperku podařila a omlouvám se, že jsem se nemohl zúčastnit. Hodně sil a dobré světlo. Utz a wach, Cumbuch.
    Citovat
     
     
    #34 J. Tláskal 2016-07-05 11:37
    Děkuji za poklonu a z ryze praktického hlediska dodávám, že zmiňované fotografie by mohly, jste-li náležitě pojištěn pro případ takovýchto škod, posloužit též jako důkazní materiál pro jednání s pojišťovnou, která za těchto situací zpravidla v prvé řadě prověřuje, zda vůbec byla bouřka, resp. zda zasáhla předmětnou lokalitu :-) .
    Citovat
     
     
    #33 Miro 2016-07-02 10:32
    Je obdivuhodné,že ve stejný okamžik 2. června okolo poledního času někdo vyfotí přírobní blesk,který mi zničil PC /el.indukcí po svodu připojení k internetu/.Podl e doslechu,nebyl jsem sám,kdo měl podobné problémy.Všichn i okolo 150 metrů od úderu blesku.Podle fotografií zásah několika blesků do jednoho místa !! Velká poklona lovci beze zbraní. ;-)
    Citovat
     
     
    #32 Jan & Mg .Konzalovi 2016-02-21 18:56
    Děkujeme za procházku letošní zimní kronikou! To není kronika, to je galerie jedné z nejpůvabnějších částí šumavského kraje.Nebudete mít možnost některé záběry vydat jako pohlednice nebo není možnost některé fotografie koupit jako obrázky? Rádi bychom je poslali ještě dalším milovníkům obou stran Šumavy. Děkujeme za reply.J. a M.
    Citovat
     
     
    #31 J. Tláskal 2016-01-26 19:40
    Dobrý den i Vám, pane Červený, a současně velký dík nejen jménem mým, nýbrž jistě i všech dalších návštěvníků rozhledny za perfektně zprovozněné schody. V sobotu jsem byl velmi překvapen a současně jsem přemýšlel, kdo si tam dal tak poctivou a pečlivou práci. Děkuji rovněž za potěšující slova ohledně fotografií, v jejichž pořizování budu určitě rád pokračovat, dokud budou síly sloužit :-)
    Citovat