Miniatury: Socha Rodina

Socha Rodina

 

     Málokdo si té sochy, umístěné v areálu vimperské nemocnice, všimne. Zobrazuje rodinu a jejím autorem je akademický sochař Ivan Racek. Stála původně na autobusovém nádraží, ale už pár let po instalaci popraskala. Navíc se takřka ihned znelíbila lidem. Snad datum jejího vzniku v hluboké totalitě přispělo k proporcím postav poněkud budovatelským.

 socha v nemocnici    Ale o tom jsem původně vyprávět nechtěl. Chtěl bych se přiznat k troše iracionální lítosti. Kdykoliv jdu do nemocnice navštívit maminku, vždy se na tu sochu rodiny zadívám. Stojí v parčíku za lavičkami stranou všeobecného zájmu. Žena se tváří hrdě, jako by držela v náruči svátost. Brzy dítě pozvedne a ukáže všemu lidu. Muže zdobí klid. Ochraňuje tu, která mu dala dítě. Muž, kterému chybí levá ruka, jíž by tak rád objímal. Miminku, které žena chová, někdo urazil hlavu. Už nikdy neuvidím výraz jeho tváře. Ale ti dva ještě nevědí, že je dítě mrtvé.

     Vzpomněl jsem si na sochy svatých z mé domoviny v severních Čechách. Kolik jich tam stálo s kamením vymlácenými obličeji, mnozí svatí též bez rukou, bez hlavy, zhusta počmáraní křídou (sprejeři tenkrát nebyli). Smutný pohled. Vím, že socha není živá, ale živé je to, co představuje. Socha se bránit neumí, ať už je to světec, padlý voják či krásná panna. A i kdyby chtěla zvolat, má rozbitá ústa, i kdyby chtěla upřít pohled, má vypíchané oči. Vyděšená slova padají zpět do hrdla. Polekala je prázdnota bez naslouchajícího.

     Matka, chránící své dítě, též potřebuje ochranu. Matka jako dcera člověka. Matka jako ikona něhy, starostlivosti a soucitu. Mám vztah k ikonám. Nikoliv k billboardům s morovými skvrnami exhibicionismu, ale k ikonám skrytým v chrámech domovů. Ikony uctívají pravoslavní, neboť věří, že do obrazu vstupuje živoucí osoba toho, kdo je zobrazován. Tak také já ztrácím odstup od uměleckého díla, stojím-li před obrazem ženy s malým dítětem.

 

     Před několika dny jsem se zašel podívat na lesní klauzu Mengezín u Lipky. Slunce pálilo, jako kdyby nebyl duben ale červenec. Nikdy jsem tam nikoho nepotkal, ale nyní seděly na hrázi pod ochranou mohutných větví smrků čtyři mladé maminky. Drobotina kolem nich běhala, jeden klučina křičel, když se předtím chtěl koupat, ale ledová voda mu vyrazila dech. Opodál stál kočárek se spícím nemluvnětem. Díval jsem se na ty půvabné ženy a zdálo se mi, že hledím do ráje.

     Nejvyšší ikonou je pro mě obraz takové obyčejné dnešní maminky s dítětem. Všichni mocní tohoto světa, politikové, generálové, církevní hodnostáři, bankéři, šoubyznysmeni a jiná zbytečná verbež by se před ní měli klanět. Zatím, co oni jen hrabou bohatství a baží po moci a slávě, v matce s dítětem tkví všechna budoucnost lidstva. A tak vím, že až zase půjdu do nemocnice, zastavím se na chvilku u Rackovy sochy rodiny. Přestanu chvíli spěchat a zamyslím se nad tím, co je na světě nejdůležitější.

 

Poznámka:

Za určení autorství sochy děkuju Mrg Janu Tláskalovi. Když jsem pátral po osudu této sochy, vyslechl jsem veselou vzpomínku vimperského rodáka, bývalého zaměstnance legendárního Šumavanu: „Žila tu známá postavička bývalého pošťáka a pak pomocného dělníka ve skladu látek či v expedičním skladu Šumavanu. Jmenoval se Alexandr Lenčeš a bavil nejen šumavanské dělnice výkladem významu té Rodiny. Vždycky v nějakém hloučku bab cosi polohlasně šuškal, z čehož se dalo zaslechnout: … no, a von jí ho tam zezadu strká. Pak se ozval výbuch smíchu a bylo sranda pozorovat, jak se zrudlé padesátnice snaží předstírat pohoršení.“ 

 

Text a foto: Roman Szpuk 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2018 : 

 

1. Loučení s Friederike

2. Krátká zastavení   

3. Oheň tání 

4. Nesouvislý dialog  

5. Něžné objetí

6. Mráz a srdce

7. Tichá křídla

8. Co si myslí planety 

9. Bezejmenný potok 

10. Pouť okolo andělky 

11. Město je jiné 

12. Osamělci 

13. Staří a mladí 

14. Zpáteční cesta 

15. Chodím furt v pantoflích 

16. Toto místo 

17. Celé jaro  je erotické  

18. Na Brantlové dvoře

 


 

 

MINIATURY Romana Szpuka 2017 :

  

1. Uplakaný čert

2. Hrušky 

3. Vánoční vzpomínka

4. Co všechno ten nástroj dovede

5. Nešahej na ten sníh

6. Otto Hrdina

7. V údolí Losenice  

8. Pavoučice sněžn 

9. Šla Kačenka podle vody

10. Vzpomínka na Krýmuse

11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati

12. Letící oblaka

13. Pan Kodýdek

14. Cesta pulsu

15. Život a smrt

16. Deštníky

17. Poklady

18. Krucifixy

19. Velikonoční vejce

20. Koza v kapli

21. Kolečka vypálené trávy 

22. Boubínská noc 

23. Ovečky

24. Bratři Kazarovi  

25. Domov

26. Táta 

27. David je fatalista

28. Noční bouřka na Boubíně 

29. Fenka a okoun 

30. Duha 

31. Cestou z Najmanky na Radost 

32.Žluna 

33. Rehabilitace 

34. Bez střechy

35. Jako bílý šátek 

36. Nepoučitelní

37. Dobršská brána 

38. Hvězdy a psík 

39. Malá ťapkající holčička 

40. Zářijové plody 

41. Buchingerův dvůr  

42. Pouť na Luzný 

43. Jaké má oči?  

44. Nejmanka u Hrbu  

45. První sníh  

46. Úplňková noc 

47. Jepice 

48. Herwart a Empedokles 

49. Dálky na dosah 

50. Lidská zima

51. Gráve Gabréta 

52. Flöhturm 

53. Blízkosti opuštěných

 

{jcomments on}