Smrk už nefrčí, nejvíce se vysazuje na Šumavě jedle

Na území šumavského národního parku vysází v letošním roce pracovníci Správy NP Šumava čtyři sta tisíc stromků. Je to přibližně stejný počet jako v roce 2012.

 

jan kozel

Druhová skladba rovněž zůstane zachována ve stejném poměru jako v roce minulém. “Chceme zachovávat trend, který jsme při umělé obnově nastolili, což znamená vysazovat převážně listnaté dřeviny, případně z jehličnatých jedli” potvrzuje náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy Jan Kozel. Největší podíl z nově vysázených dřevin připadá na jedli bělokorou, ta tvoří 32 % podíl nově vysázených stromků. Dále přibyde na Šumavě nejvíce buku lesního (23 %) a jeřábu (necelých 20 %). Až teprve potom se na nové výsadbě podílí smrk s 15 procenty z celkového úhrnu. Mezi další sázené dřeviny patří javor klen nebo další listnáč bříza bělokorá.

 

O tom, kam konkrétně budou mladé stromky vysazeny, rozhoduje stanoviště, které se bude zalesňovat. “Vycházíme z toho, jaká byla přirozená druhová skladba na stanovišti v minulosti, a podle toho volíme výsadbu,” vysvětluje Jan Kozel.

 

Postup výsadby není stejný jako v hospodářském lese. “Na Šumavě vysazujeme nepravidelně, to znamená, že stromky vysazujeme v hloučcích a pak nějaký kus vynecháme. Není reálné, abychom najednou obnovili holinu. Stejně jako si nejde myslet, že za padesát let najdeme stejně složený les jako po vysázení,” upřesňuje Jan Kozel.

 

Plošně to znamená, že lesníci zalesní zhruba 150 hektarů lesa. Velikost nově osázené plochy se tak přibližně rovná rozloze, kterou lesníci v roce 2012 vykáceli z důvodu kůrovcové kalamity.

 

 

Josef Rychtář