Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Sušická nemocnice - komentář k situaci

     

     

     

    Sušická nemocnice – komentář k situaci

     

     

     

           Na základě rozhodnutí jednání zastupitelstva ze středy 16.9. to vypadá, že jsme s druhým kolegou jednatelem Pavlem Haisem v Sušické nemocnici definitivně skončili. Mrzí mne, že se z celé věci stal politický konflikt namísto toho, aby se všichni spojili a nemocnici zachránili. Bohužel se tak nestalo. Jako dnes si pamatuji na ten telefonát od Pavla Haise, kdy mi zavolal, jestli mu na 3 až 6 měsíců nepůjdu pomoct s převodem nemocnice z Penty na městskou společnost. Ani nevím, proč jsem na to tenkrát kývl. A začal maratón vyjednávání s Pentou, což byl první šok, který jsem zažil. Nechci Pentu nijak hodnotit, ale přístup a jednání novodobých tuzemských finančních skupin je zcela odlišný v negativním slova smyslu od jednání a etiky vyspělých amerických firem, pro které jsem předtím pracoval. Nicméně zdařilo se, a dva naivkové očekávali, že když je finanční skupina pryč, vrátí se lékaři i další personál, a nemocnice, kterou jsme přebírali v podstatě jen v podobě torza oddělení lůžek následné péče a ambulancí, znovu ožije. Byl to omyl, kdo by šel do nemocnice, kde je všechno pozavírané. Ale jak už to bývá, pomohla nám náhoda, jednoho zářijového dne roku 2019 jsme se potkali s MUDr. Ondřejem Krajníkem, který měl vazby na lidi, kteří organizovali petici za záchranu nemocnice v Sušici. Ondřejův tatínek byl spolumajitel nemocnice v Roudnici nad Labem, Ondřej tam pracoval jako primář chirurgie a jeho bratr Tomáš jako ředitel. Bohužel stejná finanční skupina, která opustila Sušici, je o Podřipskou nemocnici připravila, ale to je jiný příběh.

     

     

     

           Tomáš a Ondřej nám toho dne nabídli, že nám znovu nemocnici pomohou nastartovat. A slovo dodrželi. Od toho dne jsme začali pracovat na tom, abychom znovu získali povolení na provoz lůžkové chirurgie a JIP, které Penta zavřela. A samozřejmě interny, která byla naštěstí jen pozastavena. Absolvovali jsme výběrová řízení na ministerstvu zdravotnictví, proběhla jednání s VZP o nasmlouvání nové zdravotní péče. Proběhly opravy operačních sálů a nákup potřebných přístrojů. A k tomu to nejtěžší, podařilo se sehnat personál pro nová oddělení. 6. ledna 2020 jsme znovu otevřeli chirurgii, internu a JIP. Dílo se podařilo. Nemocnice měla špičkové chirurgy, špičkové ARO, mezery jsme měli na interně, ale intenzivně jsme na tom pracovali. Nikdo si nedokáže představit, co to vlastně znamená znovu otevřít skoro zavřenou nemocnici. Pomáhal, kdo měl nohy a ruce. Lidé se museli poznat, týmy se museli sžít a nebylo to jednoduché. Do dneška si vlastně říkám, že to byl zázrak, co ti lidé v nemocnici dokázali, neexistuje případ, kdy se akutní péče obnovila tak, jako u nás v Sušici. Samozřejmě nebylo vše bez chyb a abych mluvil sám za sebe, někdy jsem se v tom hodně plácal. Ale byli jsme na to s Pavlem dva, měli jsme Ondřeje a Hanku Harantovou, měli jsme další lidi, ať už uvnitř nemocnice nebo venku, kteří nám pomáhali. Měli jsme malénemocnisus zálohy od pojišťoven, ale bylo domluveno, že se navýší, až ukážeme, že na to nemocnice má výkonnost. Do toho přišel jarní koronavirus. Zvládli jsme ho, nedošlo k nakažení pacientů, měli jsme nakažených několik lidí z personálu, ale není se čemu divit, když nebyly k dispozici ochranné pomůcky. Koronavirus nás zasáhl i finančně, byla zakázána plánovaná operativa, lidé přestali navštěvovat ambulance. V květnu jsme opět otevřeli a výkonnost nemocnice začala jít nahoru.

     

     

     

           Potom město zadalo audit nebo analýzu, je jedno, jak to nazveme a my byli zahlceni požadavky na poskytnutí podkladů a materiálů. Tady bych chtěl podotknout, že jsme nemocnici přebrali v mnohem dezolátnějším stavu, než jsme si představovali, špatně nastavené procesy, nefunkční informační systémy, morální rozvrat. To jsou věci, které nejdou změnit ze dne na den. Někteří zaměstnanci, kterým jsme chtěli snížit funkce nebo přidat práci se zhroutili, a jsou už několik měsíců na pracovní neschopnosti. Nebo odešli. To jsou věci, které jsem nikde a nikdy nezažil. Paní, která neoprávněně a bez faktury jen na základě e-mailu poslala do světa půl miliónu Kč se s nemocnicí soudí, že její výpověď je neplatná. A přitom stačilo udělat 10 kroků do mé kanceláře nebo 5 kroků do kanceláře její nadřízené, jestli je to s tím posláním peněz opravdu tak. Svět se zbláznil. A nakonec toho všeho přichází dozorčí rada, kterou město jako valná hromada společnosti zvolilo. Nic proti dozorčí radě, ale to, že předseda je pan Chejn, který je přímým konkurentem Pavla Haise a pravděpodobně i osobním nepřítelem dle jeho vystoupení na jednom z městských zastupitelstev, je přinejmenším podivné. První kontakt s dozorčí radou byl 24.8. s tím, že seznam úkolů na A4 měl být vyhotoven do 31.8. A to bez toho, aby dozorčí rada do nemocnice vůbec vkročila. Přesto jsme jí sice se zpožděním většinu požadovaných dokumentů poskytli. Přesto jsme byli v pondělí 14.9. ze svých funkcí odvoláni. Na zastupitelstvu proběhly argumenty proč. Byla to finanční ztráta společnosti, ano společnost začíná od začátku a je ve ztrátě. Byla ve velmi špatném stavu, horším, než kdo očekával, a proto to stojí peníze. Nicméně prezentace analýzy nemocnice na zasedání zastupitelstva 16.9. jasně řekla, že nemocnice má šanci stát se v horizontu let provozně soběstačnou. Dalším důvodem bylo překračování pravomocí jednatelů ohledně limitu na smlouvy přesahující částku 500 tisíc Kč, ano překročili jsme to. V květnu, přestože jsme město upozorňovali, neměla nemocnice na mzdy, takže Pavel Hais chybějící peníze bezúročně půjčil, než se zpožděním dorazily peníze od města. Proto mě šokoval dnešní dotaz pána na zastupitelstvu, že je to podivné. Nic podivného na tom nebylo, Pavel vlastními penězi zachránil v květnu nemocnici před krachem. A za to ho budou lidé osočovat? Pak jsme byli obviněni, že podáváme neúplné a zkreslené informace. Informace podáváme takové, jaké máme, naopak nás valná hromada nutila, abychom podepsali smlouvy o výkonu jednatele, kde bylo uvedeno, že musíme mlčet o všech skutečnostech, které se ze své funkce dozvíme, což se nám vůbec nelíbilo. Naopak jsme se celou dobu snažili být otevření a poskytovat informace v nejvyšší možné míře. Souhlasím s dalším důvodem, že nemáme dostačenou erudici s vedením zdravotního zařízení, i s tím, že se nemocnici nemůžeme věnovat na plný úvazek, i když jsme ve dvou plný úvazek zcela jistě dali. V každém případě se mi odvolání moc nelíbilo, nebylo v programu valné hromady, trochu mi připadalo, že při předání klíčů a výměně zámků na nás bylo pohlíženo jak na zločince. A to jsme byli jen dva obyčejní kluci, co chtěli nemocnici pomoct. Navíc zadarmo, protože minimálně já jsem si říkal, že mi jako amatérovi ve zdravotnictví žádná mzda nepřísluší.

     

     

     

           Bohužel to všechno asi končí, naše kultura je, zdá se, diametrálně odlišná od kultury nového vedení a nikdo neví, jak to skončí. Kdyby se mne někdo zeptal, jestli bych do toho šel znovu, asi bych v prvním okamžiku řekl, že ne, protože namočit se do ne příliš etické politiky, ať už celostátní krajské nebo místní, za to nestojí. Ale za nějakou chvíli bych si vzpomněl na to, že jsem poznal nové skvělé kamarády, srdcaře, co pro nemocnici dýchají, sestřičky, lékaře, ošetřovatele a sanitáře, kluky z údržby a ženské z kuchyně, nakonec i pacienty, kteří nám děkovali, že mohou být v Sušici. A potom bych do toho šel znovu. Jestli nemocnice skončí, bude to škoda. Musel jsem se takto vyjádřit, protože se začínají ozývat lživé hlasy, že jsme v nemocnici dělali bůhvíco. Nebylo a není v nemocnici všechno v krásné a jako ze škatulky, ale to, co se několik let rozvracelo, není možné přivést do ideálního stavu za měsíc. Dělali jsme chyby a učili jsme se z nich. A situace se zlepšovala, začali přicházet noví lidé. Jak to nakonec s nemocnicí dopadne, je ve hvězdách. Co je, ale jistota, pokud nemocnice v současné podobě skončí, bude v našem regionu akutní zdravotní péče hodně chybět.

     

     

     

    Václav Rada,
    bývalý jednatel společnosti 

     

     


     

     

     

     

    Sdílet