Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Reakce na rozhovor s Jiřím Mánkem ve Vimperských novinách


    ZDEŇKA ŠARTNEROVÁ REAGUJE na článek pod názvem „Nový ředitel NP Šumava odpovídá“, který byl uveřejněn ve Vimperských novinách č. 11/2012.  článek zde

     

     

    Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

     

    dovolte mi, abych se vyjádřila k rozhovoru, který vedl pro VN Mgr. Pavel Pechoušek. Je zde uvedena celá řada nepravd, které dokládám následujícími fakty:

     

    1. „….ekonomická kalamita“, „….Správa NP je po stránce ekonomického fungování velmi zanedbaná. Není nastavená na to, aby fungovala jako prosperující podnik“.

     

    K výše uvedenému uvádím toto:

     - příspěvková organizace nikdy nemůže být podnikem, řídí se zákonem č. 218/2000 Sb.,
       o rozpočtových pravidlech a podle tohoto zákona také hospodaří – viz § 53 , odst. 1), 2)

     (1) Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem.

     (2) Hospodaření příspěvkové organizace se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet příspěvkové organizace může zahrnovat pouze náklady a výnosy související jen s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti.

     

    V § 55 tohoto zákona je uvedeno, že hospodářský výsledek příspěvkové organizace je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění.

     

    Co se týká tzv. „ekonomické kalamity“, dovoluji si vás všechny, milé čtenářky a čtenáři, upozornit na webovou stránku Správy NP a CHKOŠ (dále jen Správa) – www.npsumava.cz , ve které naleznete v sekci Správa NP → organizace → Ročenky za období let 2009 – 2011.

     

    Zde se sami můžete přesvědčit o tom, jaké bylo hospodaření v těchto letech a jaký byl hospodářský výsledek.

     

    Jenom znovu připomínám, že příspěvková organizace není a nebyla zřízena za účelem podnikání a hlavní náplní činnosti Správy je výkon státní správy na úseku ochrany přírody  a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, myslivosti a rybářství v rozsahu daném zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Její působnost není ve vyvíjení podnikatelské činnosti. Bližší informace naleznete též na webových stránkách organizace.

     

    Co se týká další odpovědi na téma rozpočet uvádím, že je pro mne toto jeho vyjádření nepochopitelné. Buď Mgr. Mánek, jako náměstek ředitele na poradách vedení (tj. v období od 21. 3. 2011 do 30. 6. 2012) neposlouchal, přestože fyzicky byl na všech přítomný a nebo ho stránka ekonomická tehdy moc nezajímala. Rozpočet, plán investic a plán oprav u Správy na každý rok schvaluje porada vedení (tzn. i všichni náměstci) a je nutné konstatovat, že Mgr. Mánek schvaloval rozpočet na roky 2011 i rok 2012 bez zásadních připomínek.

     

    Dále zde hovoří o tom, že pokladna je prázdná, klesly příjmy za dřevo a snížil se příspěvek od zřizovatele (dále jen MŽP).

     

    Tak o tom, že by pokladna byla v současné době prázdná, nevím, ale k 30.6. 2012 určitě prázdná nebyla. V čem musím s Mgr. Mánkem souhlasit je, že příspěvek od zřizovatele byl snížen a že klesly těžby dřeva, z čehož zákonitě vyplývá i snížení tržeb za dřevo (proč k tomu došlo, tak na to by se měl zeptat náměstka, který v této době za tuto činnost zodpovídal). Porada vedení o snížení příspěvku věděla a rozpočet na rok 2012 s tímto již počítal, bohužel předpokládané těžby na rok 2012 byly mylné. Tyto údaje se několikrát měnily, a to i během prvního pololetí roku 2012.

     

    Pro ilustraci uvádím několik příkladů:

     

    • již na první poradě vedení (dále jen PV) v lednu 2011 Správa dostala úkol z MŽP, prověřit všechny činnosti, které jsou zbytné či nezbytné, které vyplývají ze zřizovací listiny a zákonů; tento úkol byl splněn a požadované informace byly zaslány zřizovateli. Zpětná vazba ze strany MŽP však nenastala.

     

    • zápis PV č. 23 ze dne 12.7. 2011; PV jsem podala informaci z jednání na MŽP, které se zabývalo rozpočtem na rok 2012 a rozpočtovými výhledy do r. 2014. Již tehdy celé vedení vědělo, že dojde ke snižování příspěvku na činnost. Z této porady vyplynul úkol pro náměstky ředitele: najít úspory v nákladech o 1/3 třetinu a také hledat možnost zvýšení výnosů v některých činnostech, návrhy pak předat na příští PV

     

    • v srpnu 2011 byl PV předán k připomínkám další materiál: Možnosti úsporných opatření v rámci celé organizace – z pohledu odboru vnitřní správy, kde jsme navrhovali např. zavedení GPS do automobilů, prodej nepotřebného majetku, snížení nákladů na opravy a udržování majetku, zvážení možnosti zřízení např. dvou servisních středisek, která by poskytovala požadované služby pro územní pracoviště, snižování počtu zaměstnanců,  úsporu v nákupech a spotřebě materiálu a drobného hmotného majetku, dále úspory v pěstební a těžební činnosti apod.

                O těchto úsporných opatřeních a rozpočtech na další roky byl informovaný Výkonný výbor Správy dne 8.9. 2011.

     

     

    • další materiál, se kterým se jistě Mgr. Mánek seznámil, bylPodkladový materiál pro jednání  s ministrem ŽP 16.3. 2012; Téma č. 7: Rozpočet 2012“.

     

    1. „….všechny rezervní fondy Správy Národního parku Šumava jsou téměř prázdné.

    Několik let se zde žilo v blahobytu, aniž se myslelo na budoucnost“.

     

     

    - domnívám se, že by bylo vhodné uvést období, které tím myslel

     

     

    K tomuto bych ráda podotkla následující:

     

    Nevím o jakých rezervních fondech Mgr. Mánek hovoří, protože dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech dle § 56 příspěvková organizace tvoří tyto peněžní fondy:

    a) rezervní fond,

    b) fond reprodukce majetku,

    c) fond odměn,

    d) fond kulturních a sociálních potřeb.

    Příspěvková organizace může rozdělovat do fondů zlepšený hospodářský výsledek, jen pokud byl uhrazen případný zhoršený hospodářský výsledek předchozího roku, popřípadě let, a to takto:

    a) do fondu odměn do výše 80 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace, nejvýše však do výše 20 % limitu prostředků na platy nebo přípustného objemu prostředků na platy,

    b) do fondu reprodukce majetku do výše 25 % zlepšeného hospodářského výsledku příspěvkové organizace,

    c) do rezervního fondu bez omezení.

    Tvorbu jednotlivých fondů podle odstavce 2) provede příspěvková organizace na základě schválení výše zlepšeného hospodářského výsledku zřizovatelem v roce následujícím po roce, kdy byl zlepšený hospodářský výsledek vytvořen.

    Zůstatky fondů k 31. prosinci se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

    § 57 pojednává o tvorbě a použití rezervního fondu.

     

     

    1. „… Ti, co odešli, mají podle platné kolektivní smlouvy právo na několik odstupných platů – tři, šest, ale také osm; ….abychom rozdali výpovědi co nejrychleji a v lednu nám zbyly peníze na výplaty  ostatním zaměstnancům…„

     

    Příspěvek na činnost určuje zřizovatel v Rozpise závazných ukazatelů vždy na daný rok, těmi jsou mzdové prostředky celkem, z toho je stanovený limit prostředků na platy a OON (ostatní osobní náklady) a počet zaměstnanců.

     

    Tento příspěvek na činnost dostává organizace na svůj bankovní účet každý měsíc tzv. limitkou. O poskytnutí příspěvku na odstupné byl vždy požádán zřizovatel, který také tyto finanční prostředky organizaci poskytoval. Proto nechápu, proč Mgr. Mánek uvádí, že by v lednu nezbyly peníze na výplaty ostatním zaměstnancům. Není to pravda.

     

    Ještě krátkou poznámku ke Kolektivní smlouvě, když Mgr. Mánek uvádí počty odstupných platů, tak by bylo také vhodné zmínit, že tato výše počtu odstupných platů je určena počtem odpracovaných let u organizace – 5, 10, 20.

     

    1. …s půlmiliardovým rozpočtem tratí náhle sto tisíc korun kvůli nějaké nepovedené akci, tak to nikoho vlastně nezajímá…“

     

    Upřímně nevím, jakou nepovedenou akci měl Mgr. Mánek na mysli. Já jenom vím, že se utratilo řádově několik stovek tisíc korun za různé studie, posudky, konference, informační systém LesIS apod.

     

    Nepamatuji investiční akci realizovanou odborem vnitřní správy, kde by byly realizovány vícepráce za zvýšené náklady. Mgr. Mánek má zřejmě na mysli akce, které byly realizovány na odboru, který sám řídil.

     

    Ale s čím určitě souhlasím je, že k velké nehospodárnosti opravdu docházelo. Doporučovala bych, aby se nové vedení zaměřilo jednak na závěry uvedené v auditu (kontrolované období r. 2009 – 2010), které byly zveřejněny v MfDnes a dále uveřejnilo, kdo za zmíněné nedostatky nese zodpovědnost. Jednalo se o netransparentní prodej dřeva, výběrová řízení „šitá na míru“ a platby za nadstandardní právní služby (bylo by dobré zveřejnit, v jakém odboru se tyto nedostatky vyskytovaly a kdo byl za ně odpovědný – rozhodně tím nebyl náměstek ředitele a vedoucí odboru vnitřní správy).

     

    Ještě bych chtěla upozornit, že prodej dřeva přes elektronickou aukci byl zahájen v říjnu r. 2011. Mou snahou na poradě vedení bylo, aby se touto formou prodávalo alespoň 10 % z celkového objemu vytěženého dřeva. Mgr. Mánek tehdy navrhoval pouhé 3 %, toto tvrzení mohu doložit. Jenom je škoda, že se tato forma prodeje nezavedla již v předchozích letech, kdy těžby dřeva byly vysoké. Proto mne samozřejmě těší, když pro další rok PV navrhuje prodej dřeva přes elektronickou aukci ve výši 20 %.

     

    Když svou pozornost zaměříte na již výše zmiňované Ročenky, jistě si pak každý z vás svůj názor na to, co v rozhovoru uvádí Mgr. Mánek, udělá sám. Otázkou však zůstává, proč to dělá.

     

     

     

    Ing. Zdeňka ŠARTNEROVÁ

    náměstkyně ředitele a vedoucí odboru vnitřní správy

    v období od 1. 11. 2009 – 9. 7. 2012

     

     

     

    Sdílet