Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Kůrovcovou kalamitu jsme zlikvidovali. Teď řešíme tu ekonomickou


    „Kůrovcovou kalamitu jsme zlikvidovali. Teď řešíme tu ekonomickou," říká Jiří Mánek, nový ředitel Správy Národního parku Šumava.

     


    První čtyři měsíce je ve funkci nový ředitel Správy Národního parku Šumava Jiří Mánek. Největším problémem, který zatím musel řešit je rozpočet na příští rok. „Správa Národního parku Šumava je po stránce ekonomického fungování velmi zanedbaná. Není nastavená na to, aby fungovala jako prosperující podnik," uvádí čerstvý ředitel. Šokující po nástupu do funkce byl pro něj fakt, že po několikaleté kůrovcové kalamitě, kdy se v době ředitelování tzv. ekologických ředitelů kácelo a prodávalo statisíce kubíků dřeva, jsou všechny rezervní fondy Správy Národního parku Šumava téměř prázdné. Několik let se zde žilo v blahobytu, aniž se myslelo na budoucnost. „Tahle nezodpovědnost se musí změnit. Díky tomu jsme dnes v téměř neřešitelné situaci. Pokladna prázdná, klesly příjmy za dřevo a snížil se příspěvek od zřizovatele," popisuje ředitel s tím, že tahle pravda bude mnohé bolet, ale je třeba jí řešit okamžitě, než bude pozdě.

     

    Žádné kosmetické úpravy tenhle stav nevyřeší. Správě parku totiž nechybí „jen" jednotky milionů. „Jde o desítky milionů, které správě parku budou příští rok chybět. Chce to naprosto systémovou změnu ve financování Správy Národního parku Šumava," je přesvědčený Mánek. „Snažíme se pracovat na plné obrátky, ale úspěchy můžeme očekávat až tak za dva roky. Rok 2013 bude pro nás kritický, nicméně víra mě zatím neopustila," doplňuje.

     

    Jiří Mánek hned po nástupu vytvořil tým svých nejbližších spolupracovníků. „V prvních dvou týdnech jsme museli neodkladně vyřešit problém spadlé soví voliéry v Borových Ladech, jinak bychom museli vrátit dotaci," popisuje Mánek. Týden na to přišla nemilosrdná zpráva z ministerstva životního prostředí o limitu na mzdy pro rok 2013, který je o 11,3 milionu menší než pro rok 2012. Navíc se podařilo zastavit kůrovcovou kalamitu, těžby dřeva výrazně klesly a s tím i zisk z jeho prodeje. „Museli jsme bezodkladně snížit počet pracovníků o třicet. Pro nového ředitele to vůbec nebylo populární rozhodnutí. Jiná možnost ale neexistovala," krčí rameny Mánek.

     

    Ti, co odešli, mají podle platné kolektivní smlouvy právo na několik odstupných platů – tři, šest, ale také osm. „Tuto smlouvu podepsali s odboráři mí předchůdci na postu ředitele. My jsme teď museli rychle kalkulovat, abychom rozdali výpovědi co nejrychleji a v lednu nám zbyly peníze na výplaty ostatním zaměstnancům. Díky odstupným mají propuštění lidé prostor pro to, aby se o sebe postarali a našli si jinou práci," vysvětluje Mánek.

     

    Sám si tuto zkušenost prožil před pěti lety, kdy musel park opustit v době ředitelování Aloise Pavlíčka, kvůli svému kladnému postoji k boji s kůrovcovou kalamitou. Předtím na parku pracoval deset let. Z pozice referenta se vypracoval až na post náměstka.

     

    Tehdy to tak nevnímal, ale dnes nucený odchod z parku bere jako největší dar, jaký mohl dostat. „Vyzkoušel jsem si soukromý sektor a doporučoval bych to každému, kdo je státním zaměstnancem," říká ředitel. Podle něj je důležité si uvědomit, že každá koruna je důležitá. „Nic není zadarmo, všechno stojí úsilí. To si někteří státní zaměstnanci neuvědomují. Vím to dobře, protože jsem byl stejný, řekl bych degenerovaný systémem," uvádí. V soukromém sektoru si na sebe člověk musí tvrdě vydělávat.

     

    „Když jsem se vrátil na park jako náměstek Jana Stráského, tak jsem znovu viděl, že když organizace typu národního parku s půlmiliardovým rozpočtem, tratí náhle sto tisíc korun, kvůli nějaké nepovedené akci, tak to nikoho vlastně nezajímá. Mnohdy se nad tím mávne rukou. Mně to také přišlo normální. Dnes už ne. V rodinném rozpočtu a soukromém sektoru by se to nestalo a za mého ředitelování se to nebude dít ani v Národním parku Šumava," slibuje nový ředitel.

     

    Po čtyřech měsících má za sebou i četné úspěchy. Po třech letech marného snažení se podařilo projednat v Radě Národního parku Šumava rozborovou část Plánu péče, což je nejdůležitější dokument pro fungování správy parku. „Také jsme otevřeli nové vyhlídkové místo pod Černou horou, vyřešili problém s životu nebezpečnou stezkou na Pramenech Vltavy, domluvili jsme se se zemědělci jak vytvářet prostor pro nové farmy," uzavírá Mánek.

     

     

    Jiří Mánek (40 let)

    Pochází z rodiny lesníka z Horské Kvildy na Šumavě. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Studoval také lesní inženýrství na České zemědělské univerzitě Praha. Od roku 1996 pracoval deset let v šumavském národním parku, kde začínal jako referent. Od roku 2004 byl náměstkem ředitele Aloise Pavlíčka.
    Pak byl ale odvolán kvůli nesouhlasu s náhlým vyhlášením rozsáhlých bezzásahových území. Od roku 2007 vykonával řadu funkcí v soukromém sektoru, například provozoval laboratoř na výzkum genetiky smrku ve Vimperku. Působil v oblasti PR a marketingu. Loni v únoru se vrátil do parku jako náměstek ředitele Jana Stráského, po kterém od července převzal řízení parku. Bydlí ve Čkyni. Rád sportuje. Je ženatý, má dva syny a dceru.

     

     

    Tento článek byl otištěn v říjnovém vydání Vimperských novin. Zveřejňujeme jej proto, že následně uveřejňujeme reakce na tento článek.

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #1 Libor Krýča 2012-11-28 13:52
    Nedávno jsem náhodou narazil na článek v časopise Šumava z roku 2005. Článek končí zvoláním: "Jsme přesvědčeni, že plochy lesa, kde necháme přírodu přírodě, je právě ten vizionářsky odlišný přístup, který ze Šumavy udělá obydlený kout země s divočinou, kterou nám budou s odstupem času všichni závidět. Tak pojďme společně na to!" Pod článkem není podepsaný nikdo jiný než současný ředitel Ing. Mánek. Příliš se o dění kolem NP nezajímám, ale tohle přišlo i mně do očí bijící. Moc se mi to neslučuje se slovy v tomto článku:"Sám si tuto zkušenost prožil před pěti lety, kdy musel park opustit v době ředitelování Aloise Pavlíčka, kvůli svému kladnému postoji k boji s kůrovcovou kalamitou." Pro pořádek uvádím, že v roce 2005, kdy mnou citovaný článek vyšel, byl ředitelem NP právě Alois Pavlíček. Na změnu názoru má samozřejmě každý právo, je však otázkou, kdy je změna názoru upřímná a kdy je pouze následkem snahy co nejvíce z ní vytěžit... To už je ale otázka pro svědomí pana Mánka :)
    Citovat