Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Stínová vědecká rada nesouhlasí


    svr
    Stínová vědecká rada:

    Správa Národního parku Šumava zpracovala plán péče, který nesplňuje základní kritéria

     

    Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) dnes předložila Ministerstvu životního prostředí svoje připomínky k návrhu plánu péče o Národní park Šumava, vytvořeném pro období 2014 – 2018. Konstatuje v nich, že návrh zpracovaný Správou Národního parku Šumava je nevyvážený a nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit.

     

    Plán péče má být odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, jež zohledňuje dosavadní vývoj území a navrhuje opatření ve prospěch předmětu ochrany zvláště chráněného území, " upřesnil doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady NPŠ.

    K návrhu zpracovanému Správou Národního parku Šumava na období 2014 – 2028 Stínová vědecká rada NPŠ poskytla Ministerstvu životního prostředí řadu připomínek. Na 18 stranách pojmenovala největší problémy a chyby dokumentu. Závěrem musela konstatovat, že předložený návrh nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit.

    Návrh plánu péče je nevyvážený a rezignuje na hlavní smysl národního parku, kterým je ochrana přírody. Projevuje se to také v navrhované zonaci (územním vymezení zón s různým stupněm ochrany), která není odborně zdůvodněna. Oproti předchozímu plánu péče z let 2001 – 2010 (s prodlouženou platností do 2013) současný návrh výrazně snižuje cílové území ponechané přírodě. Zatímco předchozí plán péče počítal s 50 % v roce 2030, tento návrh počítá pouze s 35 % okolo roku 2060.

    Naopak jako jeden z hlavních cílů ochrany národního parku návrh uvádí podporu udržitelného rozvoje územních samosprávných celků. Rozvoj regionu však nemůže být cílem ochrany národního parku coby území ochrany přírody. A to přestože platí, že dobrá ochrana a správa národního parku znamená velmi významný potenciál pro rozvoj regionu.

    Je zřejmé, že předložený plán péče je založen na handlech s územím Národního parku Šumava jakožto obchodním artiklem developerů, obchodníků a těžařů. Teprve to, co zbylo, bylo ponecháno pro ochranu přírody. Je zjevné, že současné vedení národního parku nemá ochranu přírody na Šumavě jako svoji hlavní prioritu. Vědecká obec byla vždy nakloněna kompromisu mezi ochranou přírody a životem místních lidí, ovšem předložený plán péče tuto vyváženost vychyluje směrem ke komercionalizaci území a nerespektování základního poslání národního parku, kterým je ochrana přírody,“ uvedl Jakub Hruška.

    Plán péče obsahuje například koridor pro lanovku na Hraničník, přičemž pruh věnovaný výstavbě lanovky prochází jednou z nejcennějších oblastí národního parku. V této oblasti je dochován přirozený sled horských lesů od smíšených porostů s bukem a jedlí až po horské smrčiny s výskytem tetřeva hlušce a dalších vzácných ptáků. Oblast je unikátní také výskytem mnoha ohrožených druhů hmyzu nebo lišejníků. Zrušení ochrany takto cenného území ve prospěch lanovky je řešením odborně neobhajitelným. Zřejmě i proto není v návrhu žádná část, která by věcně podpořila předkládaný návrh zonace.

    Dle názoru Stínové vědecké rady NPŠ, porušuje návrh plánu péče také logickou posloupnost, kdy je nejprve třeba udělat zonaci území národního parku, a teprve poté vypracovat plán péče o již jasně definovaná území s různým stupněm ochrany přírody.

    Těžko mohla Správa národního parku předvést větší nekompetentnost, jak spravovat Šumavu, než předložením tohoto návrhu plánu péče,“ dodává prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví holandské Univerzity ve Wageningen.

    Navíc tento návrh plánu péče prakticky ignoruje fakt, že nejcennější území Šumavy přesahuje české hranice a mělo by být spravováno v těsné součinnosti s Národním parkem Bavorský les. Tu však současné vedení Národního parku Šumava zcela pohřbilo,“ podotkl prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

    ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

    O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava

    Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 20 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.

    SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.

     

    Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava

     

    • Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze

    • Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice

    • RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

    • Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko

    • Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze

    • RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

    • Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha a Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Brno

    • Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

    • Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice

    • RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

    • Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha

    • RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

    • Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň

    • PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze

    • Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze

    • Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze

    • Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno

    • Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích

    • Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice

    • Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno

     

     

     

     


    Sdílet





    Komentáře   

     
    #4 Milan Straka 2014-03-05 10:01
    Dobrý den pane Bezděku, Váš případ je především zářným příkladem nekompetentnost i úředníka státního orgánu, který námitku "jak by to vypadalo z letedla" uznal za oprávněnou. Osobní odpovědnost snad konečně vyřeší připravovaný služební zákon. Pracovníků obecních samospráv se osobní odpovědnost již týká na chudý lid musí být přísnost/, bohužel není příliš uplatňována. Pod nekvalitním nadřízeným může být i znežívána, může vést i k nadměrné opatrnosti, která ovšem zase z vnějšího pohledu ústí v nekompetentnost .
    Citovat
     
     
    #3 Ing.Libor Bezděk 2014-03-04 20:03
    Vřele souhlasím s předchozími názory pana Petra a Jana s tou připomínkou, že jakékoliv zacházení s pozemky v oblasti Šumavy, které jsou v majetku státu, ať spravují, mají k nim připomínky a rozhodují o nich, budiž! Ale rozhodování o pozemcích v držení jiných majitelů mně deptá a připadám si jako v diktátorském režimu. Můj případ byl totiž v podobném smyslu a když už jsem nevěděl co s pozemkem, pro který mi organizace ochrany přírody v každém mém podnikatelském záměru dávala červenou, jsem se rozhodl pozemek zalesnit. I to bylo neakceptovateln é vzhledem k tomu, že jak by to vypadalo z letadla??? Proto jsem nabídl této organizaci pozemek k odprodeji, a že si s nim mohou dělat co chtějí. Na to mi odpověděli, že to nelze. Ale že je musím poslouchat. A tak kde je soukromé vlastnictví a kde je zdravý rozum???
    Zdravím všechny, Slunce v duši, Ing. Libor Bezděk, Vimperk
    PS: Pozemek neleží v přísně chráněné krajinné oblasti!!!
    Citovat
     
     
    #2 Jan 2014-03-04 08:10
    Koho zajímá nějaká stínová rada? co to je za spolek? To je jako bychom si založili stínové zastupitelstvo a krafali do všeho. Váhu to má nulovou, protože by jsme nebyli zvoleni. Na nějaké stíny nejsme na Šumavě zvědaví ...
    Citovat
     
     
    #1 Petr 2014-03-01 14:10
    Tady se bude tak dlouho vědecky radit jak na přírodu Šumavy , až to ta Šumeva potřebovat nebude.A pak vznikne vědecká rada co stou spouští co zde zbyla.Jestli vůbec něco zbyde.
    Citovat