Rušení nemocnic? Jen fámy

NÁZOR MIROSLAVA KREJČI: Jako blesk z čistého nebe se po Jihočeském kraji (ale v podstatě i jinde po republice) vyrojily plakáty, že si nenecháme vzít nemocnici v Prachaticích, Českém Krumlově, ve Strakonicích a kdoví kde ještě. Panika plynoucí údajně z toho, že doposud nejsou uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami (především s VZP) na příští rok a vedoucí k sepisování peticí za jejich zachování, se stala jednou ze zbraní předvolebního boje. Dříve bychom to možná označili za šíření poplašné zprávy. Jak na tom ale skutečně jsme?

 

Naše (krajské, tj. bývalé okresní) nemocnice jsou v současnosti moderními pracovišti, s kvalifikovaným personálem a vybavením na velice dobré úrovni, které si nikdo nedovolí rušit. Chybí jim ale dostatek ambulantních pracovišť v některých oborech a naopak přebývají tzv. akutní lůžka. Tady je zapotřebí zvážit změny a vyjednat nové podmínky se zdravotními pojišťovnami a ubírat se též cestou užší součinnosti s privátními ambulantními provozy. Vysoká profesionalita a maximální pracovní nasazení pracovníků zdravotnických zařízení pak v některých případech možná vede k ne moc vhodné a citlivé komunikaci s pacienty a jejich rodinnými příslušníky, i na tom je zapotřebí neustále pracovat.

 

Opravdovým problémem je neexistence, nebo velice omezená existence, pohotovostní služby v oborech jako je zubní, ušní apod. Představa, že se pacient trpící bolestmi sám přepravuje na druhý konec kraje, aby tam čekal, až na něj přijde řada nebo představa rodičů převážejících své děti a hledajících, kde se jich v noci či o víkendech někdo ujme, je nedůstojná a nehodná třetího tisíciletí ve vyspělé společnosti jako je ta naše. V uzlových bodech Jihočeského kraje musí být dosažitelnost pohotovostní služby nezbytností. Taktéž v péči o onkologické pacienty máme rezervy. Odchodem z ordinace po absolvování chemoterapie či ozařování nemůže končit naše péče o ně.

 

Jsou ale i další „drobnosti”, které je zapotřebí dořešit. Ať již se jedná o dostupnost výdeje léčiv a zdravotnického materiálu, dokončení sítě výjezdních stanovišť Zdravotnické záchranné služby (Kunžak, Křemže, Horní Planá), efektivní převoz pacientů, zdravotní preventivní programy apod..

 

V tom jsou problémy, ne v uměle šířených fámách o nemocnici v Prachaticích, Českém Krumlově či Strakonicích. A to, že nemocnice ve Vimperku a v Dačicích nebudou nikdy spektrem svých poskytovaných služeb konkurovat ostatním sedmi krajským nemocnicím, je fakt, se kterým je zapotřebí se smířit. Nezbytné ambulantní provozy a léčba dlouhodobě nemocných je to, co můžeme od těchto dvou zdravotnických zařízení očekávat a vyžadovat. Takže nestrašme se, ale spíše hledejme jak stávající systém zdravotní péče v Jihočeském kraji vylepšit a zefektivnit.

 

Miroslav KREJČA, senátor