Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Zákon o veřejných zakázkách: limity a hranice


    Fórum HN: Jaké jsou limity boje proti korupci?

    Zákon o registru smluv je zdrojem diskuzí o tom, zda nepoškodí státní firmy v jejich podnikání

     

    Poslanecký návrh zákona o registru smluv, jenž čeká na schválení v druhém a třetím čtení ve sněmovně, by měl přinést větší transparentnost. Obavy z něj mají nejen malé obce, ale také státní či polostátní firmy. Zákon v předkládaném znění ukládá obcím, krajům a státním institucím, ale také společnostem s majetkovou účastí státu povinnost zveřejňovat smlouvy na Portálu veřejné správy. Jaké jsou výhody tohoto zákona, a jaké má naopak limity? Může nová legislativa ohrozit český byznys? Těmto otázkám se věnovali řečníci na včerejším Fóru Hospodářských novin.

     

    Tato forma transparentnosti je tím nejlepším preventivním opatřením. Tam, kde se nic netají, se zvyšuje důvěra,“ říká Jan Farský (TOP 09), předkladatel poslaneckého návrhu zákona. Důvěru politické reprezentace považuje za klíčovou také Radim Bureš, programový ředitel Transparency International. „Registr smluv je dobrá ukázka toho, že řešení jde dál, že to není úzký boj s korupcí,“ uvádí. Limity zákona vidí naopak Jan Chvojka z ČSSD, jenž je zpravodajem předkládaného zákona. Argumentuje především situací na Slovensku, kde registr smluv funguje od roku 2011. „Limitem zákona je například očekávání, že klesne korupce. Dva roky po zavedení registru smluv ale Slovensko v žebříčku vnímání korupce prudce spadlo,“ říká Jan Chvojka.

     

    Více než o korupci ale řečníci debatovali o hrozbách pro český byznys. „Tím, že zveřejníme smlouvy, neodhalujeme svoji strategii, ale také strategii našich partnerů,“ upozorňuje Vratislav Košťál, vedoucí právních služeb státního podniku ČEPS a kritizuje také duplicitu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

     

    Věřím, že protikorupční účinek takového opatření bude robustní. Nemělo by se ale stát, že se pod agendu tohoto zákona dostanou při nějaké interpretaci také obchodní společnosti, které se pohybují na konkurenčním prostředí. Je zcela evidentní, že nemůže zveřejňovat smlouvy například společnost ČD Cargo. Pokud jí konkurence vidí například do marží, tak to může tu firmu zruinovat,“ tvrdí Miroslav Zámečník, ekonomický konzultant a člen NERV.

     

    Otázka se tak nyní točí především kolem toho, kdo a jaké typy smluv bude zveřejňovat. Už teď je jisté, že budou existovat výjimky. Podle Jana Farského bude zákon obsahovat buď výčet subjektů, kterých se týká, nebo smluv, kterých se netýká. Každopádně smlouvy nebudou obsahovat nic, co by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů nebo ohrožovalo obchodní tajemství či bezpečnost státu.

     

    Všichni se shodují na tom, že registr smluv nesmí ohrozit fungování firmy. Kde ale končí hranice? „Tam, kde začíná podnikání,“ uvádí ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. I zastánci zákona tvrdí, že by na internetu měly být zveřejněny opravdu pouze ty nejdůležitější údaje pro transparentnost zakázek. „Nechci, aby se registr stal druhým Facebookem, kde se bude někdo odhalovat,“ doplnil bezpečnostní poradce Andor Šándor.

     

    Termín pro podání pozměňovacích návrhů vyprší v polovině května, následně se jimi budou zabývat poslanecké výbory. Už teď je jisté, že návrhů na úpravu verze předkládané poslancem Janem Farským bude několik. „Rádi bychom ty podněty, které považujeme za smysluplné, sloučili do jednoho pozměňovacího návrhu,“ poznamenal zpravodaj zákona Jan Chvojka.

     

    -tz communa-

    Sdílet