Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Snad přežije třetina


    V šumavských řekách žije další generace pstruha potočního

    Zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava vysadili plůdek pstruha potočního do řek, které protékají národním parkem. V rámci zarybňovacího plánu vydaným Ministerstvem životního prostředí ČR posílili populaci původního druhu šumavské ryby.

    Více než 110 tisíc kusů plůdku pstruha obecného potočního (Salmo trutta) vypustili letos zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava do přítoků čtyř řek, které protékají Národním parkem Šumava. Jedná se o řeky Křemelná, Řasnice, Teplá Vltava a Studená Vltava – mj. i v nově revitalizovaná část potoka Hučina na Stožecku.

     

    inkubační lahve

     

     

    josef šperl, foto pp


    „Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který jsme v těchto dnech vysadili, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho již v říjnu loňského roku. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen 5 procent pstruha potočního," uvádí Josef Šperl, vedoucí rybí líhně na Borových Ladech, která je nejvýše položenou rybí líhní v České republice.


    Pstruh potoční je
    naše jediná ryba, která se vytírá na podzim a ve volné přírodě dochází přes zimu k velkým ztrátám. U uměle odchovaného plůdku je výhled na delší život reálnější. Pokud se uměle odchovaný plůdek z rybí líhně vysadí na jaře, jsou ztráty menší. Plůdek je rozplavaný a v přírodě se dokáže lépe adaptovat.


    „Těžko odhadovat, ale počítáme, že zhruba třetina námi vysazeného plůdku už v přírodě přežije," říká Josef Šperl.

     

     


    josef šperl přebírá jikry

     

    josef šperl vypouští plůdek pstruha, foto pp

     

    Plůdek pstruha se vysazuje do malých potůčků, které pak ústí do řek. Během svého života, kdy pstruh každý rok přirůstá na délce zhruba pět až deset centimetrů, putuje stále tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. „Za tři až čtyři roky, než jedinec pstruha pohlavně dospěje, se vrací do míst, kde byl vysazen, do malých říček a přítoků. Tady se vytírá a sám zakládá novou generaci," doplňuje Josef Šperl.
    Umělému odchovu pstruha potočního se Správa NP a CHKO Šumava věnuje od roku 1998. Letos vypouštěný plůdek je jeho šestnáctou generací.
    Pstruha potočního vypouštějí zaměstnanci správy parku do šumavských potoků podle
    zarybňovacího plánu, který stanovilo Ministerstvo životního prostředí ČR. Podle něj na Šumavě vypouští i lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb. Od té doby v některých místech vzrostl počet ryb až pětinásobně.

     

    - tz nps, foto P. Pechoušek-

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #5 Ing. Libor Bezděk 2014-05-18 20:23
    :P Já bych vážený pane Šíman a pane Ch. zbytečně raději neprovokoval ty "ochránce Šumavy". Nebo přijedou s motykami rozsekat ty sádky na Borovce na nudle.
    Zdravím všechny, Slunce v duši
    Ing. Libor Bezděk :-x
    Citovat
     
     
    #4 Jan Šiman 2014-05-18 12:11
    Bylo by zajímavé znát názor ekologických ochránců přirozeného vývoje NP Šumava (např. MVDr Bláhy), prof. Kindlmanna a dalších na umělé vysazování ryb v NP Šumava. To by si zasloužilo samostatný článek pro www.sumava.eu, co říkáte paní redaktorko Andreo Staňková? :-)
    Citovat
     
     
    #3 Zdeněk Ch 2014-05-18 06:02
    Cituji Ing. Libor Bezděk:
    :-) Nejsem rybář Vážení, ale pro park a celou Šumavu tento program, který uvádí do života pan Šperl, je větším přínosem v tichosti a beze všech "tyjátrů", než celá problémová aktivita tzv. ochránců Šumavy přivazujících se na odumřelé , nebo napadené stromy škůdcem vedené panem Bláhou. Děti Země se pojďte učit!!!
    Zdravím všechny i ty děti.
    Slunce v duši 8)
    Ing. Libor Bezděk


    jenže toto je proti jejich filozofii příroda si má pomoct sama přeci tak je nepřijatelné jaké koliv umělé vysazovaní a jedno jestli strom nebo ryba
    Citovat
     
     
    #2 Jan Šiman 2014-05-16 18:25
    Díky systematickému zarybňování NP Šumava na Křemelné a Vydře máme nyní i v Otavě velmi početnou populaci původní formy pstruha potočního a chytáme letos na mušku pěkné kousky :lol:
    Citovat
     
     
    #1 Ing. Libor Bezděk 2014-05-16 18:20
    :-) Nejsem rybář Vážení, ale pro park a celou Šumavu tento program, který uvádí do života pan Šperl, je větším přínosem v tichosti a beze všech "tyjátrů", než celá problémová aktivita tzv. ochránců Šumavy přivazujících se na odumřelé , nebo napadené stromy škůdcem vedené panem Bláhou. Děti Země se pojďte učit!!!
    Zdravím všechny i ty děti.
    Slunce v duši 8)
    Ing. Libor Bezděk
    Citovat