Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Názor P. Martana: Věda ve službách ideologie divočiny


    Věda ve službách ideologie divočiny

     

    Racionálně uvažující lidé nedovedou pochopit, jak mohl náš demokratický systém tak selhat a nechat uschnout či nuceně vykácet 51 % lesů na území NP Šumava za 23 let jeho existence. Odpověď na proč – na to rozum nestačí. Ideologie, která stojí za šumavskou zkázou má svou historii a „racionálně-grantové“ sepětí s plýtvavou vědou.

     

    Po roce 2000 se na MŽP již vědělo, že zachovat Zelenou oponu Šumavy s maloplošnou mozaikou rozpadajících se smrčin, se vymklo z rukou. V právním výkladu to znamenalo, že ochrana přírody selhala či byla zanedbána a došlo k rozporu se zákony. To bylo nebezpečné. Proto vybraná část vědecké obce dostala objednávku: Přinést řádnou a přesvědčivou teorii a výzkum – že to, co doposud nikdo neviděl a ani v dějinách nenašel – je to pravé a má to tak být.

    Výzkumy byly ušity na míru ideologie divočiny, která udávala hladinu očekávaných výstupů a vyžadovala zamlčování rizik. Úspěšnost veřejných zakázek za desítky miliónů korun byla vysoká a ke spokojenosti zadavatelů i vybraných vědců. Se vzrůstající mocí zelené ideologie se ztrácel demokratický prvek – nezávislý výzkum.

    Že věda je schopná být služebnicí ideologie – o tom je v historii lidstva mnoho důkazů. Nejvýraznějšími příklady jsou Hitlerův Mengele, Stalinův Lysenko i doba socialistického Československa.

    Někteří členové Vědecké sekce Rady NP Šumava chtěli změnu názoru na hypotézu, že kůrovci nezpůsobí velkoplošnou disturbanci (narušení) horských lesů“(AUDIT NPŠ, 2002). Citace je ukázkou tvrzení, že věda byla již tehdy služebnicí ideologie.

    Uvedená „vědecká sekce“ vydala mnohá doporučení pro podporu neúměrného podílu bezzásahových území. Přitom dovedli zamhouřit oko a souhlasit s výjimkami pro kácení a chemii v lesích dle nich nejcennějších. To však bylo podniknuto jen na podporu ředitele Krejčího. Ten měl jimi doporučeno 115 výjimek ze zákona na kácení a chemii. Jejich realizaci Správa prováděla tak obezřetně, že to ve veřejném prostoru nevzbudilo žádný odpor.

    Určitá část vědecké obce, místo – aby přišla s ideologicky nezatíženým výzkumem přinášejícím, že na stohektarových plochách s odumřelým stromovým patrem klesla hladina spodní vody – dělala pravý opak. Publikovala články, vykládající některá měření, že s vodou na soušových holinách je to stejné jako v zelených lesích. Laická veřejnost jim to brala. Lesnictví již přes padesát let pracuje s kategorií „lesa ochranného“ a udržením zdrojů spodních vod. To je však podmíněno uchováním zeleného, vzrostlého lesa s přirozeným zmlazením, který zaručí jeho obnovu bez absence zeleného lesa po několik desetiletí. Budeme obviňovat vědce, že nepřišli na to, že poklesem hladiny spodní vody (i o několik cm) došlo ke snížení transportu vody do korun stromů, byla podstatně oslabena jejich přirozená resistence a změnou produkce těkavých látek se stromy také staly atraktivní pro kůrovce.

     

    Kůrovcová kalamita je součástí přirozené dynamiky lesa:

    I to má však svou hranici

    Bio-vědci označují současný stav v NP za něco správného, očekávaného a že to tak má být. Za desítky miliónů veřejných financí (jen do výzkumu divočiny v NPŠ) se to snažili léta dokazovat. Na základě doporučení této vědy se v zásahových lesích NP nevyužívají lesnicky dávno osvědčené způsoby obnovy lesa na podporu přirozeného zmlazení. Mnohdy stačí vykácet pár stromů (vpustit světlo) a více dešťových srážek a les se obnoví. Místo toho se šlo cestou: kůrovcového rozmnožení a následné těžby stromů, umělé výsadby. V národním parku se pracně a nákladně vysazovaly stovky hektarů tam, kde to příroda – s pomocí lesníka – umí sama.

    Po orkánu Kyrill bylo dokázáno nevěřícím bio-vědcům, že při rychlosti větru větší 120 km/h padají smrky z pralesa a přirozeného zmlazení téměř stejně, jako ty vysazované. Dokonce ve větru padají i buky nebo jsou zničeny padajícími smrky. Buky mají širokou korunu a o to více se do nich opře vítr, zejména v olistěném období a při letních bouřích. Tím dávno omílaný argument, že v divočině narostou lesy odolné větrům a kalamitám, skončil.

    Obhajoba pseudodivočiny dodnes neváhá zamlčovat oslabení horských smrčin vlivem změněných hydrologických podmínek (změna odtokových hodnot, hladiny spodní vody) a vliv kyselých dešťů, jako lidský faktor přispívající k oslabení odolnosti lesů před kůrovci. Mezi omyly vědy patří dřívější tvrzení, že: kůrovec nenapadá původní porosty a že kalamita se sama zhroutí. V kalamitě ona věda vidí cestu k revoluční přeměně člověkem ovlivněných lesů, a to rychle a za jakoukoliv cenu. Přičemž les u bio-vědců nemá žádnou vyčíslitelnou hodnotu, kterou by se poměřovalo dlouhodobé neplnění funkcí lesů a vliv na životní prostředí.

     

    Naivní výsledky výzkumů: nekácet

    Těžba kůrovcových stromů je způsob ochrany lesů – při němž na konci gradace lýkožroutů více stromů zůstane, než se ztratí – pokud by takový zásah nebyl proveden. Bio-vědci tyto jednoduché počty odmítají pochopit a nabízí „beznákladové“ uschnutí porostů a čekání na samovolné procesy. Takové jednoduché vidění světa degraduje celou vědeckou obec. Pokud by to bylo reálné, tak se takové uchytily v celém středoevropském lesním hospodářství.

    Kůrovcové těžby lze chápat jako cestu k přeměně smrkových monokultur na různověké. Základem však je nedopustit, aby se tak dělo v jeden čas, neboť výsledkem je zase jen les stejného věku.

    V případě lesů NP se bio-vědci štítili klasických pasek a místo nich prosazovali a schvalovali suché lesy a zakládali stejnověké smrkové monokultury. Proklamování 40 % zastoupení buku a jedle v zásahových lesích je utopie, kterou léta opakují ideologicky nadšení vědci Kindlman, Šantrůčková, Hruška, Vrba, Křenová, Matějka a další. Jejich tvrzení sloužily k ohlupování veřejnosti. Na kůrovcových pasekách nic takového nevznikne.

     

    Teplota na pasekách a v suchých lesích

    Bio-vědci došli k závěru, že teplota v rozpadlých lesích je jen o málo vyšší, než v živém lese. Vzali si na pomoc družicová data a matematické modelování. To byla cesta, jak se dostat k číslům, podporujícím žádaný výsledek. Rozpadlá smrčina je zpravidla hustý suchý les. Tam bude teplota poněkud nižší, než na klasické holině, což potvrzuje tvrzení bio-vědců.

    Jiná teplota však bude v rozpadlé smrčině typu „kostlivci“, po 10 až 20 letech. Tam jsou teploty jen o málo nižší, než na pasekách (a v případě nevyklizených pasek srovnatelné). To zase dokazují jiné výzkumy. Je zde ještě další faktor. Klasická paseka je zpravidla menší než 1 ha a je tam více či méně zachováno lesní klima. Plochy „kostlivců“ jsou velkoplošné (desítky i stovky hektarů v 1 celku) a bez lesního klima.

    Ano, holiny nepatří do nejvyšších nadmořských výšek NP. Tam se dělat nemají. Ale nesmí se tam rozmnožit kůrovec, který přilétl z nižších poloh, protože tam bio-vědci prosadili bezzásahový režim o 50 let dříve, než to mělo být. V takovém případě lesník udělá výběrovou těžbu kůrovcových stromů a třeba i malé paseky. Ty se možná vlivem větru a kůrovce rozrostou, a vznikne třeba 10 ha paseka. Tímto, pro bio-vědce nepochopitelnými zásahy lesník dosáhne, že 100 ha kolem zůstane zelených. To je příklad jednoduchých počtů. V opačném případě zůstanou jen smrky do 50 let věku a v budoucnu stejnověká smrková monokultura, bez přirozeného zastoupení vtroušených druhů. To se však již děje. Dnešní 82 % zastoupení smrku v lesích NP paradoxně směřuje k 90 % zastoupení. Toto je výsledkem vědy ve službách ideologie divočiny.

     

    Petr Martan

    poradce v lesnictví, ředitel obecně prospěšné společnosti

    Sdílet





    Komentáře   

     
    #14 Bohuslav 2014-07-22 09:00
    Zdeňkovi Ch.
    Nevím, jaké předměty se vyučovaly na Lesnické škole v Písku, ale čeština to být nemohla. Co Vy dokážete s českým jazykem, za to by se musel stydět žák na prvním stupni základní školy. Doporučuji Vám přečíst si knihu, která má na titulním listu nápis - Pravidla českého pravopisu.
    Citovat
     
     
    #13 Zdeněk Ch 2014-06-26 06:48
    Cituji tomas:
    Dobrý den. S obsahem textu pana Martana vážně nemá význam diskutovat - jedná se o recyklaci mnohokrát dříve vyvrácených, nepodložených, tvrzení, jimž dnes věří snad jen ten kdo věřit chce.
    To co funguje za hranicí v NP Bayerischer Wald (http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/cesky/aktualni/index.htm) funguje zákonitě i u nás a je čistě na nás - občanech ČR - zda si dokážeme alespoň uvědomit, o jaké hodnoty se zde hraje. To, zda šumavskou přírodu vyhandlujeme za nablýskanou bižuterii slibů a drobných úliteb, nebo ji uchováme pro budoucnost je však rozhodnutí, které by se mělo opírat o důkladnější poznání.


    a vám se tento stav lesu na šumavě líbí vám se líbí krajina asi jako v krušnohoří nebo jizerkách kde to vypadá naprosto podobně ty lesní porosty akorát tam to nemá nasvědomí kurovec ale kyselé deště díky nedaleko v německu pracujicích elektrárnách http://www.youtube.com/watch?v=dAX7h6SjsEE
    ono se dalo a dá také postupovat v ochraně jiným spusobem nevím proč se chrání něco co je na šumavě defakto zavlečený druh kterýho je tu kam se podívame alpského smrku stepilého ale ono se mohlo jít cestu kde byl kurovec vykacet vznikne tam třeba díra ale do té díry paseky nasázet buky duby javory a jedle ty na šumavě chybí to je totiž puvodní složení lesa na šumavě dale by to chtělo brat genom od původních smrku na šumavě z té oblasti a nadmořské výše ten je proti kurovci narozdíl od alpského chráněn tím že má větve až k zemy a tím celou dobu chráněný kmen kde neni takové teplo jaké potřebuje kurovec no a tímto postupovat dále to chce na šumavu znovu natahnout zemědělství pastevní činnost aby ty kravky kozy ovce spásaly travu a tím umožnovali uchytit se na te louce i jiným rostlinám a květinam pak ono i ten lakatoš děla v lese užitečnou a záslužnou věc tím že projede někde stou kladou a vznikne rýha nebo jama naprší tam voda tak se mužou rozmnožovat a rozvíjet ruzný obojživelníci dále tím že by se tu atam něco postavilo někde pokud to bude dle urbanistických zásad a tak aby to do té krajiny zapadlo tak ať to tam klidně stojí dále vy píšete aby to bylo jako v bavorsku no ale v bavorsku je ten prark třetinoví a zbytek šumavy z bavorské a rakouské strany je čistě užitkovým hospodářským lesem kde se postupuje dle letitých lesnických hospodářských zásad a také na svazích německé bavorské a rakouské části také tam je tetřev dokonce je v bavorsku povolen jeho regulační odstřel lov a většina zvěře sou zavřený v oborách včetně velkých kočkovitých a vlkovitých šelem a dále na te bavorské či rakouske máte daleko více arealu na zimní sporty než v čechách v čechách je to zhruba 5 arealu na celou šumavu na německé jich je a na rakouské co obec to nějaká sjezdovka nebo z rakouské strany lanovka bít muže a z české ne proč jaký je v tom rozdíl a tetřev tam žije v té lokalitě také ten nezná hranice dále chrání se tetřev ale nechá se mu uschnout přirozený biotop kolem a nejen to potrava kterou potřebuje tím jsou boruvčí a mladé výhonky smrku to je zakladní potrava tohoto ptáka a dále tam kde ted je po žíru je to často nad 1100 m.n.m se těžko obnovouje samovolně les bez zásahu člověkem sou tam mrazové kotliny i v létě muže nová výsadba snadno zmrznout

    dále chcete sem nalákat turisti fajn ale to jim také musíte zajistit nějaký servis komfort na tom březníku klidně hospoda bít muže proč ne nebo nějaký penzion tu a tam v krajině ono k šumavě musíte přistupovat jako k atrakci jako by to byl zábavný park v pratru skrátka využít její potencial který zatím neni využit co je šumava lesy příroda čistý vzduch a lidi sem tahne to že tu mužou vidět pěkné lesi ale pěkné to znamená zelené zdravé a tu a tam že sliší nějakou tu motorovku či padajicí strom to je slast pro uši když je slišet něčí práce která je užitečná a důležitá pro ochranu přírody ono ta pila na šumavu skrátka patří k ochraně lesa
    Citovat
     
     
    #12 Luboš 2014-06-25 17:21
    Je zřejmé, že zde řada lidí nechápe nebo nechce pochopit, že v článku autor vůbec nerozporuje nutnost přeměny stávajících lesů v NP Šumava, nýbrž že mu jde zejména o použitou metodu přeměny a časovou osu, po které se bude tato přeměna ubírat. Důkazem je např. věta: "Kůrovcové těžby lze chápat jako cestu k přeměně smrkových monokultur na různověké. Základem však je nedopustit, aby se tak dělo v jeden čas....".

    Celkově je zřejmé, že mu tedy jde nejenom o přírodu obecně (jejím ohrožením tady někteří rádi demagogicky straší), ale i o její podstatnou část, tedy stávající lesy.

    Autor proto považuje za aburdní a naprosto zbytečnou jejich likvidaci v rámci vědeckého experinentu, neboť je, mimo jiné, reálné riziko, že značná část nově vznikající lesů bude prakticky stejného charakteru vč. nedostatečného věkového rozrůznění, jako lesy "původní".

    S obsahem článku naprosto souhlasím.
    Citovat
     
     
    #11 tomas 2014-06-25 09:09
    Dobrý den. S obsahem textu pana Martana vážně nemá význam diskutovat - jedná se o recyklaci mnohokrát dříve vyvrácených, nepodložených, tvrzení, jimž dnes věří snad jen ten kdo věřit chce.
    To co funguje za hranicí v NP Bayerischer Wald (http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/cesky/aktualni/index.htm) funguje zákonitě i u nás a je čistě na nás - občanech ČR - zda si dokážeme alespoň uvědomit, o jaké hodnoty se zde hraje. To, zda šumavskou přírodu vyhandlujeme za nablýskanou bižuterii slibů a drobných úliteb, nebo ji uchováme pro budoucnost je však rozhodnutí, které by se mělo opírat o důkladnější poznání.
    Citovat
     
     
    #10 Jan Vávra 2014-06-25 06:20
    Cituji Karel Valtr:
    Já s panem Martanem nesouhlasím. Mě nejvíce štve ........ Nechutné stavby zbohatlíků na každém kroku by štvalo asi mnohé z nás.

    Ano, jistě, lidská závist je hrozná. Děkuji za upřímnou zpověď. Kdyby tam stála naše vlastní chudičká perníková chaloupka, to by nevadilo, ale ty nechutné stavby ještě nechutnějších zbohatlíků... To by nás štvalo.
    Citovat
     
     
    #9 Zdeněk Ch 2014-06-24 20:57
    to je hezký už 15 bodu mínus to de ještě kdyby každý kdo dal jeden klik napsal také nějaký komentář nějaký argument než jen klikat na + a - to se nic nedovím třeba také nemám pravdu protože třeba mně na lesnické škole písek blbě učili o ochraně přírody či na přírodovědeckém kroužku rád se poučím o jiných věcech o novinkách této oblasti ale chce to kromně mínusu také nějaký argument napsat
    Citovat
     
     
    #8 Karel Valtr 2014-06-24 19:10
    Já s panem Martanem nesouhlasím. Mě nejvíce štve, že pod rouškou záchrany uschlých stromů teď senát mermomocí protlačil zákon, který je opravdu hodně špatný a to především proto, že umožňuje zástavbu na 2/3 parku a to je velké svinstvo. Nechutné stavby zbohatlíků na každém kroku by štvalo asi mnohé z nás.
    Citovat
     
     
    #7 Petr 2014-06-24 17:44
    Vy co máte jiný názor a mínusujete nás je třeba vyjádřit názor plusový ,abych si udělal ten kladný názor .Děkuji Vám , již se těším.
    Citovat
     
     
    #6 Petr 2014-06-24 15:51
    Je třeba nemocné a napadené kácet a sázet nové.Tod vše.
    Citovat
     
     
    #5 Zdeněk Ch 2014-06-24 10:45
    Cituji Rudolf Baloun:
    Vazeny pane Martane, nema smysl obsirneji reagovat na Vas zcela ucelove prekrouceny nazor na vedce a vedu jako takovou. Zrejme Vam chybi jakakoliv mira sebereflexe. Opravdova veda je velika drina a zda se, dle Vasi argumentace soude, ze nemate ani poneti o tom, jak se veda dela a jaka ma pravidla. Nicmene pro lidi nezasvecene je Vase retorika jiste pusobiva a verim, ze Vam rada lidi uveri a podepise tu ci onu petici ("podepiste nebo vam vyschne studna na chalupe v Posumavi..."). S pozdravem a prosbou o byť jen trochu korektnosti Rudolf Baloun


    je aby se vědci nahodou pro samou práci mozkem nepředřely kdyb šli a zasadili strom tamle vičistili studanku potuče opravily přehrádky v rašeliništíh to by udělaly daleko více užitečné práce než psát bláboly c a jak nebo jak to asi má bít a ono zas tak namáhavý to neni kde by tak snadno příšli k penězum aniž by musely těma pazourama hrábnout a né je mít otočený jako nemakačenka do zadu a ano suchý les znamená horší cirkulace spodní vody zdraví lesní porost je jakým si motorem čerpadlem pro spodní vodu pomáhá ji tahnout na horu z hlubyn a když je suchý les tak se cirkulace zastavuje a přestává koloběh vody
    Citovat