Vzpomínky Jiřího Potužníka 8

8. Je Vimperk vstřícný vůči podnikatelům? Nedalo by se z Vašeho pohledu něco změnit? Je tu poměrně dost nevyužitých prostor pro podnikání a Vimperku tak utíkají peníze z pronájmů.

 

Ve všech mých odpovědích se promítají informace získané pouze na základě životních zkušeností občana. Nikde jinde jsem nehledal, kromě údajů o výsledcích voleb, nebo v pojednání odpovědi č. 11 – o přerozdělování státního rozpočtu a v oddíle č. 12 – Pojednání o politikaření profesora Jirky Horáka a vedení radnice -­ technické údaje provozovatele CZT, a ceny uhlí prodejny Paliva.

Posuzuji zde činnost radnic jen mimo zajišťování běžného provozu města. Protože vlastní provoz zajišťují v podstatě úředníci a volení zástupci s tím mají jen minimum starostí, kromě nepředvídatelných událostí nebo např. velkých organizačních změn apod.

Ale samozřejmě, že se určitým způsobem na činnosti úřadu projeví kladné či záporné vlivy špatného nebo pozitivního politického vedení Města. 

Zde nesmím opomenout uvést, že tímto mým sdělením v odpovědích na všechny otázky nechci ani nikomu ubližovat, či jej ponižovat. Některá, ne zrovna „akurátní“ pojmenování vlastností členů vedení Města a jejich nesprávného jednání jen výstižněji vyjadřují tehdejší realitu. Uvádím zde věci tak, jak se tehdy skutečně staly, bez jakékoli známky ješitnosti na svoji pravdu a podobně.

Kdyby tomu tak nebylo, musel bych se podrážděně chovat a veřejně reagovat či si stěžovat hlavně v době hned po r. 1990, kdy jsem z vedení Města odešel! Tak jak se to děje dnes od některých „ješitů“ , kteří přijdou o „svoji!“ funkci a nemohou se s tím smířit.

Tehdy, po volbách,  jsem pracovní činnost u Města ukončil a měl jsem proč se zlobit z důvodu, že řízení města se začalo ubírat úplně jiným, podle mne nesprávným směrem! A pro nás občany, je velice smutné, že mi čas dal plně za pravdu!

Nikdy jsem ale takto nereagoval, protože to jaksi nemám ve své povaze. Dnes nemám ani žádné politické ambice a stalo se tak v některých případech již i před 20 roky. Kdyby mi nevyzvala redakce internetových novin „Vimperk.eu“, k zamyšlení se nad vývojem společnosti v našem městě po r. 1989, tak bych o tom sám od sebe nepsal.

 

Podle mých zkušeností se po roce 1990 dostali do vedení města  možná naivní, možná líní a možná také namyšlení naši spoluobčané, nemající ani tu nejmenší představu o tom, co to politika vůbec je a co vlastně obnáší. Ale hlavně, nejevili ani zájem si tyto velice nutné informace pro co nejspolehlivější řízení Města, co nejrychleji doplnit.

Z těchto důvodů utrpělo naše město v období, snad asi minimálně 15 roků, po r. 1990, v oblasti konsolidace a rozvoje obrovské a jen těžko napravitelné škody.

Více popisuji v odpovědi č. 11. Jak se díváte na činnost vimperské radnice po roce 1989, respektive po r. 1990?

Tak tedy, tito radní si jednoduše a zcela laicky předsevzali, že naše město bude žít z turistiky a o průmysl neměli absolutně vůbec žádný zájem, i když zde dosud byly provozovány různé výrobní závody či provozy takzvaného „lehkého průmyslu“ a byla zde i silná řemeslná i technická tradice našich občanů.

Tito novodobí „vládcové našeho Města“ ani nebyli schopni rozeznat čistotu lehkého průmyslu, o jehož rozšiřování či zavádění měli noví zájemci zájem! To znamená, že produkují škodliviny, které produkuje běžná lidská společnost.  Nikdo zde nechtěl zavádět těžký průmysl, nebo průmysl s negativními dopady na životní prostředí !!!

Radní vůbec nezajímalo co budou lidé se zrušených provozů nadále dělat! A nebyl to vůbec zanedbatelný počet pracovních míst.

Vedení Města vůbec nezajímalo, že se jedná o zásadní a nepřehlédnutelnou změnu v životě našeho města a ani nepokládalo za nutné poradit se svými občanyChovali se vůči nám, občanům, arogantně a sprostě, jako by město byla jejich soukromá firma!

Omlouvám se upřímně těm radním a zastupitelům, kteří byli jiného názoru, ale byli přehlasováni.

Podniky, které ve Vimperku skončily svoji výrobu buďto úplně bez náhrady nebo ty, jejichž činnost zde zůstala alespoň v malé části zachována v jiných firmách jsou Šumavan, Jitona, Sklárny, Tiskárny, Dřevopodnik, OSP – Okresní stavební podnik, Státní statky, Kovopodnik, Komunální sužby a Mykoprodukta. 

Odhaduji, že počet nenávratně ztracených pracovních míst v našem městě se pohybuje okolo 600 až 800 !!! Tuto ztrátu by turistický ruch nikdy nemohl nahradit. Jestli by nahradil asi tak maximálně 200 prac. míst. Což je pořád žalostně málo! A nezáleží na tom, že velká část zaměstnanců dojížděla z okolních obcí.

Byla to proto velice bláhová myšlenka členů tehdejších vedení Města, která neměla nic společného se zodpovědným a seriózním vyhodnocením reálné situace našeho města. Byla postavena pouze na naivní, vysněné a myslím proto i hloupé představě, že Vimperk bude krásné, turisty hojně navštěvované město, z čehož budou dobře žít jak naši občané, tak i samo Město.

Vůbec tyto radní nezajímaly reálné předpoklady pro rozvíjení významného podílu turizmu, jako je technický stav celého města (budovy, chodníky, komunikace, inženýrské sítě, parky, cyklostezky apod.) ubytovací kapacity, nebo absence kulturního či sportovního vyžití pro významně větší množství turistů, zkrátka turistické taháky. Ani je nezajímalo, kde radnice na tyto nutné potřeby vezme peníze! Více píši v odpovědi č. 12, v oddíle o rozvojové koncepci Města.

V roce 1991 mi při náhodných setkáních s některými členy Rady Města tito sebejistě sdělovali, že oni ve městě průmysl nechtějí, že zde chtějí čisté město, čemuž nejlépe vyhovuje turizmus. Na mé otázky jak a na co chtějí turisty do města přilákat, když jak uvádím výše (tento stav jsem jim také popisoval), výchozí předpoklady k tomuto turistickému nadšení Vimperk vůbec nemá, mě odbývali odpovědí, že to přijde, že se dočkám apod.! A já dodávám, že to snad přijde asi samo od sebe!

 

Dnes je to již 22 roků od  „takzvané revoluce“ v r. 1989 a toto nutné zázemí pro zásadní a výrazné zvětšení podílu turistického ruchu v našem městě není dosud vybudováno a nebylo ani započato, kromě stavební údržby a vylepšení některého majetku Města !!!

A samozřejmě, že i proto se pokladna Města rok co rok nenaplňuje tak, jak by bylo zapotřebí a také tak, jak to v pohodě mohlo být, kdyby ti rádoby chytráci nevyhnali průmysl z Města!

Jak uvádím v otázce okolo krytého plaveckého bazénu, tak se zřejmě bývalí funkcionáři vedení Města ani o zajištění potřebných financí nikdy nesnažili! A absence krytého bazénu je velkým handicapem, zvláště v našich povětrnostních podmínkách a při zaměření se převážně  na turistický ruch!

 

A jedině tímto svým naprosto scestným,  nezodpovědným a  neodpustitelným jednáním, položili tehdejší představitelé Města základ dnešního neblahého stavuže je ve Vimperku, po r. 1990, poměrně málo pracovních příležitostí. I když jich několik přibylo, řekl bych takzvaným „samospádem“ !!!

Pokud je mi známo, tak se na vedení Města obrátili téměř všechny podniky, které později vybudovali své provozy v okolních obcích. Jak v 90. létech, tak i okolo r. 2000. Vedení Města jim však nenabídlo buďto vůbec žádnou možnost jak rozjet svoji výrobu v našem městě, nebo jim dalo pro ně naprosto nepřijatelné podmínky. Jsou to přinejmenším první dva zájemci, jež se tehdy ve veřejnosti skloňovaly ve všech pádech – sklárna Husinec a firma Loffler Čkyně. Ale byli samozřejmě i další.

Přitom pro získání podnikatelů do našeho města byla ideální příležitost právě v 90. létech a hlavně v jejich počátku. Čím déle, tím těch zájemců ubývá, již si kladou i značné požadavky, ale hlavně, těch seriózních je, jak se říká, jako šafránu. Dnes již je podnikatelská sféra celkem ustálena.

Proto dle celkového vývoje společnosti, kdy je, dá se říci, všeho nadbytek a kupní síla občanů neustále slábne,

můžeme spíše očekávat úbytek těchto aktivit.

Také nemůžeme opomenout vychytralost a vypočítavost „nositelů vlády peněz“ a s tím související stěhování výrob do lacinějších zemí – v našem městě to byla např. firma Siewer (kovovýroba – asi 50 prac. míst), která sídlila v Šumavanu.

Proto se domnívám, že rozšiřování těchto aktivit bude stále obtížnější a obtížnější.

 

Jak dnes všichni s jistotou vidíme, nemáme v našem městěpo více jak 20 letech, dostatek pracovních příležitostí ani v tom Městem ! tehdy zavrhovaném průmyslu, ani v tom Městem ! tehdy „vybájeném turistickém ráji“ !

 

Jestliže má Město mnoho nevyužitých prostor pro podnikání, mělo by uvážit, zda by nemělo dát zajímavější, vstřícnější, podmínky případným zájemcům. Zkrátka takové, aby ještě někoho opravdu  přilákaly, či přímo vybrané jedince oslovilo.

Při posuzování musí vždy záležet např. na věrohodnosti osoby, na podnikatelském záměru, na potřebnosti takové činnosti ve městě apod. Řekl bych, že zde ani nemusí zásadně záležet na případném počtu zaměstnanců! A hlavně, podle mne zde nemusí vůbec záležet na tom, zda bude dobře výdělečná, nebo se jen tak tak uživí!

Je to zkrátka otázka k zamyšlení. Radní by si měli uvědomit, že prázdné budovy chátrají daleko rychleji než budovy užívané. V dlouhodobém horizontu se proto může takové vstřícné jednání obci vyplatit. Přeci nemůže úplně všechno rozhodovat jenom okamžitý příjem peněz, i když jsme na penězích přímo závislí!

A v dlouhodobém vývoji nám bude městský majetek jenom chátrat a v konečných důsledcích to může stát daleko více, než ten velice nízký či žádný nájem pro případné podnikatele.

Také je jedna z možností provést rekonstrukce objektů, u kterých to jde, k jinému, potřebnějšímu, účelu užívání, ale to si myslím, že radní také vědí.

 

Prostředí pro drobné a střední podnikatele v našem státě rozhodně není příznivé. Není příznivé, lépe řečeno

vůbec seriózní, zejména v rámci Evropské unie ve vztahu k novým členským zemím! Protože EU dotuje podnikatele ze starých zemí EU podstatně výhodnějšími dotacemi a podnikatele v nových zemích EU tímto

likviduje za plného souhlasu naší politické scény.

Také je třeba si uvědomit, že doba, kdy se podnikatelé sami hlásili o možnost podnikat v našem městě je téměř nenávratně pryč a nastává doba, kdy bude muset vedení Města samo vyvíjet velkou aktivitu na získání případných podnikatelů do našeho města a ne je vyhánět! Všichni zastupitelé by se tímto problémem měli intenzivně zabývat a hledat možnosti pro alespoň malé úspěchy.

Ovšem jenom v případě, že vedení Radnice, respektive Radnic, úplně upustí od myšlenky na město bez podnikání ve výrobních činnostech !!! Toto by mohlo přijít na pořad dne až někdy za 20 až 50 let, kdy se výdělečná činnost z výrobních odvětví ve městě ustálí na velmi dobré úrovni.

To znamená, turizmu tak vedle výrobních činností z počátku ponechat nenásilný, nahodilý a zcela přirozený vývoj. A v dlouhodobém horizontu pracovat na postupném zajišťování veškerého zázemí potřebného pro zvýšení turizmu, jak celkem podrobně popisuji v odpovědi č. 12 v oddíle o rozvojové koncepci Města.

Když doposud nejsou dány podmínky pro zvýšený turizmus, nemůže Radnice počítat ani s finančním výnosem z turizmu, který by v budoucnu mohl postupně navyšovat příjmy do pokladny Města.

 

Vše tedy záleží na členech vedení Města, na jejich osobním přístupu k vyvstalým problémům jimi spravovaného území a k výkonu jejich funkce.

Přitom neříkám, že se musí všechno vždy podařit, ale musí se přesvědčivě projevit jejich zřetelná snaha !!! A to si myslím, že dosud zcela určitě přesvědčivě chybí!

Protože nikdo nemá kouzelný proutek, při jehož mávnutí by se do Vimperka hrnuly nové podnikatelské aktivity, které by měly zajištěný odbyt. Dnes již je všechno to jednodušší dávno pryč a zůstalo nám v tomto směru pouze to obtížnější a velice obtížné.

A tam, kde byla z vyložené lidské hlouposti promeškána vhodná či správná doba k takovýmto aktivitám, což je určitě případ našeho města, tak se bude jen velice těžko napravovat !  Jak se lidově říká: „Pozdě bycha honit.“! Mohu to proto přirovnat ne k běhu na dlouhou, ale na ještě a ještě delší trať.