12.12. Přehled některých provozních údajů tepelného hospodářství a ceny tepla
Požádal jsem provozovatele tepelného hospodářství, zda by mi mohl sdělit informace o Ø venkovní teplotě za topné období, o celkové spotřebě a ceně paliva a tepla, alespoň za dvě sledovaná období před rekonstrukcí a po rekonstrukci, abychom viděli konkrétní úspory tepla ve vztahu k její celkové roční spotřebě.
Bohužel, provozovatel měl, dle smlouvy s Městem, povinnost archivovat záznamy pouze po dobu 5 roků. Takže mi nemohl poskytnout údaje z období před rekonstrukcí.
a) Přehled některých provozních údajů a ceny tepla
za období Ø cena paliva
venkovní spotřeba paliva jednotková cena celkem celkem
teplota plyn štěpka plyn štěpka DPH dle paliva dohromady
palivo rok ºC m3 prm kč/m3 kč/prm v % kč kč
jen plyn 2006 5,03 2 051 414 0 9,30 5,0 19 154 705,0 19 154 705,0
plyn 2007 6,41 650 330 10,50 9,0 6 849 045,0 16 948 731,0
štěpka 21 032 480,20 10 099 686,0
plyn 2008 6,11 610 316 13,40 9,0 8 202 468,0 18 666 359,0
štěpka 26 420 396,10 10 463 891,0
Doplněno v září 2013
plyn 2012 4,79 261 555 14,11 14,0 3 692 304,0 13 667 538,0
štěpka 25 431 392,25 9 975 234,0
štěpka – předpoklad pro r. 2012 Ø 365,00
štěpka – předpoklad pro r. 2013 Ø 420,00
pokračování tabulky
spotřeba tepla cena tepla celkem celková spotřeba tepla
po cena tepla včetně DPH před po úspora
rekonstrukci jednotková DPH za účtované období rekonstrukci absolutní
rok GJ kč/1 GJ v % kč GJ GJ v GJ v %
2006 59 056 567,00 5,0 33 484 752,0 74 000 59 056 15 000 20
2007 53 367 592,20 9,0 31 603 937,0 68 000 53 367 15 000 22
2008 53 665 667,10 9,0 35 798 848,0 68 000 53 665 15 000 22
červeně jsou dopočtené, teoretické, údaje
Doplněno v září 2013
2012 – předpoklad 649,00
skutečnost
2012 52 910 691,98 14,0 36 612 662,00
2013 – předpoklad 692,30 15,0
Kdybych mohl doplnit ještě i dennostupně, bylo by srovnání efektivity provozu komplexnější. Tento údaj jsem si ale zapomněl vyžádat. Pro potřebu tohoto textu jsou ale uváděné údaje dostačující.
Jednotkovou cenu 1 GJ za r. 2006 až 2008 jsem přepočítával z množství tepla a ceny tepla celkem. Proto se může malinko lišit od účtované. Pro r. 2012 byla a nyní již i pro r. 2013 je provozovatelem předběžně stanovena.
Z tabulky vyplývá, jak výrazně se na ceně tepla projevuje zdražování paliva – plynu. Z množství spotřebovaného paliva je také naprosto přesvědčivě vidět, kolik drahého zemního plynu spalování štěpky ročně šetří. Jedná se přibližně o více jak 60 % plynu!
Z uvedených údajů je zřejmé, že při spalování štěpky dochází k vysoké úspoře ceny za palivo a od r. 2012 i k výrazné úspoře oproti uhlí – viz. propočty níže.
Z tabulky je také přesvědčivě zřejmé, že se každým rokem od provedené rekonstrukce výrazně snižuje celková spotřeba tepla a to i přesto, že byla v loňském roce (2012) Ø venkovní teplota o 1,32 ºC chladnější než v předcházejícím roce, r. 2011. Zde se určitě výrazně projevuje postupné zateplování vytápěných domů.
Údaje v tabulce nás také naprosto jasně přesvědčují o neochvějných zákonitostech nárůstu jednotkové ceny za 1 GJ, o které podrobně píši a podrobně vysvětluji v tomto textu
V zásadě, čím více tepla se ušetří, čím méně se ho vyrobí, tím více roste jednotková cena za 1 GJ. Co s tím lze dělat také podrobněji popisuji v textu výše
Tabulka nám také ukazuje, že přesto, že byla v r. 2012 nižší Ø venkovní teplota, spotřebovalo se výrazně menší množství plynu – o 348 761 m3, což je cca o 57 % oproti r. 2011. A štěpky se také spotřebovalo méně o 989 prm, což je o cca 4 %.
Je to způsobeno postupným zateplováním vytápěných domů, čímž se také zvyšuje celková úspornost celého systému vytápění.
A významné snížení spotřeby paliv je silně ovlivněno bezesporu i nákupem kvalitnějších štěpek.
Z tabulky také vyplývají změny spotřeby tepla v závislosti na měnící se průměrné venkovní teplotě – reakce navýšení či snížení spotřeby tepla. Např. v r. 2006 bylo topné období chladnější o 1,38 ºC proti r. 2007, což znamenalo v celkové spotřebě navýšení o 5 689 GJ proti r. 2007. To je o 9,6 % z celkové spotřeby tepla v r. 2006.
Toto poměrně vysoké číslo nám ukazuje, jaký obrovský vliv na spotřebu a tím i cenu tepla mají povětrnostní vlivy. A to již v r. 2007 bylo zatepleno zase více domů, takže byla celková spotřeba tepla zase relativně nižší než při stavu zateplených domů v r. 2006.
Nebo v r. 2008 bylo chladněji pouze o 0,3 ºC proti r. 2007, což se projevilo také minimálním nárůstem spotřeby tepla o 298 GJ.
Přestože nemůžeme provést porovnání konkrétních čísel celkové spotřeby před a po rekonstrukci, můžeme tuto provést přepočtem za použití údaje, který uvádí Zámečník v č. 11/2008, jako vyčíslenou meziroční úsporu ve výši 15 000 GJ, snad hned v následujícím roce, asi v r. 2005? Neuvádí však ani celkovou spotřebu za toto ani předchozí období.
Jestliže tuto úsporu zpětně dopočtu do konkrétních údajů v tabulce výše, dostaneme přibližnou úsporu i v %.
Tato úspora je sice trochu nepřesná, ale ukazuje nám celkem dostatečně, kolik asi tepla se celkovou rekonstrukcí rok co rok šetří. Myslím si, že úspora rozvodného systému okolo 20 % je naprosto nepřehlédnutelnou, okamžitou a trvalou úsporou!
A se započítáním úspor po provedení zateplení všech domů se bude celková absolutní úspora tepla pohybovat zřejmě ke 30 %!
Tuto úsporu potvrzují i údaje uvedené v článku ing. Josefa Jedličky, „Jak dál v zásobování teplem“, zveřejněném ve VN č. 6/2006 o tepelných ztrátách v kotelně a v rozvodném potrubí (za pomocí údajů provozovatele). Cituji :
průměr z let výroba tepla spotřeba tepla-1) celkové ztráty tepla v rozvodech
roky 1995- 2000 101 000 GJ 74 000 GJ 27 % (34 %) –2)
rok 2004 87 794GJ 68 406 GJ 22 % (27 %) –2)
Modře mé doplnění : Až do druhé poloviny měsíce října 2004 byl v provozu parovodní systém, který proto v r. 2004 zásadně ovlivňuje výslednou ztrátu v parovodních a teplovodních rozvodech, ale hlavně také v rozvodech TUV.
Jedná se přibližně o úsporu proti páře o 5 až 7 %.
rok 2005 74 135GJ 64 850GJ 12,5 %
Celý rok byl již v provozu nový, zrekonstruovaný systém CZT.
Vysvětlivky :
1) teplo pro vytápění měřené na vstupech do vytápěných objektů + teplo pro ohřev TUV ve výměníkových stanicích v letech 1995 – 2000 a části roku 2004.
V roce 2005 a posledním čtvrtletí roku 2004 teplo pro vytápění a ohřev TUV na vstupech do vytápěných objektů.
2) v hodnotách ztrát tepla v závorkách jsou zahrnuty ztráty tepla v rozvodech TUV z výměníkových stanic k zásobovaným objektům ve výši 25 % energie spotřebované pro ohřev TUV ve výměníkových stanicích.
Snížení ztrát v rozvodech v roce 2004 je v provozu rekonstruovaného systému CZT s ohřevem TUV v domovních předávacích stanicích ve 4. čtvrtletí roku 2004.
Dle výše uvedených údajů Josefa Jedličky jsou tepelné ztráty rozvodného systému po rekonstrukci ve výši cca 12,5 %. To znamená, že absolutní úspora ztrát kotelny a rozvodného systému, proti stavu před rekonstrukcí dosahuje okolo až 21 %.
I údaje z článku Josefa Jedličky proto v podstatě navazují na údaje sdělené mi provozovatelem CZT, nebo které uvedl Zámečník ve svých odpovědích Horákovi.
Pro takhle vysokou úsporu tepla se zcela určitě vyplatilo tuto rekonstrukci provést již jenom z národohospo-dářského hlediska, pro absolutní úsporu paliv! Do takovýchto rekonstrukcí mají státní dotace především směřovat!!! Nebo nikoli Jirko Horáku? !!! Kam jinam by už potom měli putovat?!
Snad ne do kapes nositelů vlády peněz, jak já tyto lidi pojmenovávám, a některým politikům – jejich poskokům! Zřejmě by se tento přesun do soukromých kapes zamlouval profesorovi více
Z uvedeného také vyplývá, že by se profesor hodně mýlil, kdyby chtěl tvrdit, že tyto úspory přineslo jenom zateplení domů – viz. údaje ing. Josefa Jedličky i moje – výše. Jak popisuji výše, vlastně již dožitý (značně ztrátový) technický stav celého systému i provozní údaje páry se nezanedbatelným způsobem podílely na vysokých tepelných ztrátách při výrobě a rozvodu tepla.
Z těchto důvodů musím opět zdůraznit, že i zde se zase profesor Jirka Horák pořádně mýlí!, když jak píši i výše, napadá Zámečníka, cituji : „… že jenom nehorázně plýtvá našimi společnými penězi z dotací, ze státního rozpočtu.“. Naopak, jsem přesvědčen, že takovéto úspory musí být v dotačních programech vždy na prvních místech!!!
Proto můžeme opět říci, že je to profesorův další z řady nepřehlédnutelných a vyloženě hloupých blábolů!!!
A co nám ukáže teoretický výpočet úspory plynu a hlavně jeho ceny, např. při spalování jenom plynu v r. 2008, nebo v r. 2012 ? :
Přepočet provedu pomocí spotřeby plynu v m3/1 GJ v r. 2006, kdy se spaloval pouze plyn.
To znamená 2 051 414 m3 : 59 056 GJ = 34,74 m3/1 GJ.
V r. 2008 bylo potom vyrobeno spalováním štěpek toto množství tepla – spotřebováno celkem 610 316 m3 plynu : 34,74 m3/1 GJ = to je 17 568,1 GJ.
Spalováním štěpek se proto v r. 2008 vyrobilo = 53 665 GJ – 17 568 GJ/plyn = 36 097 GJ tepla.
Jestliže byla kotelna na štěpky provozována v r. 2008 v maximální provozní době, vychází nám z tohoto přepočtu, že současná kapacita kotelny na štěpky dosahuje výkonu přibližně 36 000 GJ/rok. Avšak samozřejmě s přihlédnutím ke kvalitě spalovaných štěpek a k jejich tepelnému výkonu. Proto může být tento tepelný výkon při kvalitnějších štěpkách vyšší – viz níže, v r. 2012 = 45 696 GJ/r , nebo naopak nižší.
Pak mohu získat teoretickou úsporu plynu při spalování štěpek v r. 2008, když celkovou spotřebu tepla r. 2008 = 53 665 GJ x 34,74 m3/1 GJ a dostaneme předpokládanou celkovou spotřebu plynu v r. 2008, která by činila = 1 864 322 m3, kdyby se spaloval pouze plyn. Potom by cena celkově spotřebovaného plynu v r. 2008 byla : 1 864 322 m3 x 13,40 kč/m3 plynu = 24 981 916 kč.
Z uvedeného výpočtu pak vyplývá, že celková úspora při spalování štěpek namísto plynu v r. 2008 dosáhla : 24 981 916 kč/jen plyn – 18 666 359 kč/plyn i štěpka (viz. tabulka výše) = 6 315 557,14 kč. To znamená, že skutečná úspora za 1 GJ za spotřebované palivo, by se pohybovala v tomto roce – 2008 :
6 315 557,14 kč : 53 665 GJ = ve výši 117,68 kč/GJ, oproti situaci, kdy by se spaloval jenom plyn!!!
Venkovní teplota ale byla o celých 1,08 ºC teplejší než ve srovnávacím r. 2006, kdy se topilo jenom plynem.
Proto při stejné venkovní teplotě jako byla v r. 2006, by byla celková cena spotřebovaného plynu v r. 2008 přibližně :
2 051 414 m3 x 13,40 kč/m3/2008 = 27 488 947,60 kč. A potom by úspora s povětrnostními vlivy r. 2006 a s cenou plynu r. 2008, byla = 8 822 588,60 kč. A úspora ceny na 1 GJ by potom byla = 149,39 kč!
V r. 2012 bylo potom vyrobeno dle měřidel provozovatele toto množství tepla:
a) spalováním plynu 7 214 GJ (7 529)
b) spalováním štěpek 45 696 GJ
vyrobeno celkem 52 910 GJ
c) spotřebováno pouze v domech celkem – mimo potrubní rozvody 47 128 GJ
Získat teoretickou úsporu plynu spalováním výše uvedeného množství štěpek potom získám výpočtem = 52 910 x 34,74 m3/1 GJ a dostaneme předpokládanou celkovou spotřebu plynu v r. 2012, která by činila = 1 838 093 m3, kdyby se spaloval pouze plyn. Potom by cena celkově spotřebovaného plynu v r. 2012 byla
1 838 093 m3 x 14,11 kč/m3 plynu = 25 935 493 kč.
Z uvedeného vypočtu pak dostaneme, že celková úspora při spalování štěpek namísto plynu dosáhla v r. 2012 = 25 935 493 kč/jen plyn – 13 667 538 kčˇplyn i štěpka (viz tabulka výše) = 12 267 955 kč. To znamená, že skutečná úspora by dosáhla v r. 2012 : 12 267 955 kč : 52 910 GJ = výše 231,86 Kč/GJ, oproti spalování jenom plynu !!!
Myslím si, že dle uvedených čísel musí každý uznat, že je to nezanedbatelná a smysluplná úspora, i když je to srovnání jenom se spalováním drahého plynu a nikoli s ještě ne tolik drahým uhlím!
Porovnání těchto výpočtů úspor nás vede k zamyšlení, jak bylo důležité a prozíravé od místostarosty Zámečníka, že prosadil rekonstrukci uhelné kotelny na spalování štěpek, i za cenu, že nebyla Městu přidělena potřebná dotace!!! Jak asi těžce by se s tak výrazným růstem ceny tepla mohla vypořádat většina odběratelů tepla?! Nemám pravdu Jirko Horáku a Pavle Dvořáku?!!!
Na základě uvedených čísel je zřejmé, že tepelné ztráty v rozvodech = 52 910 GJ – 47 128 GJ = dosahují výše 5 782 GJ, to je 10,93 % z vyrobeného a dodaného množství tepla.
Domnívám se, že výše této nižší ztráty tepla než uvádí ing. Jedlička (12,5 % v r. asi 2005) může být ovlivněna vyladěním regulace rozvodného potrubí na nižší provozní teplotu v potrubí jak v denní, tak i noční době. To znamená, že snížením provozní teploty v podzemním potrubí, se výrazně snižují i tepelné ztráty oproti zkušebnímu – zaváděcímu – provozu. Každý systém nově uvedený do provozu má určité období, po které se musí neustále sledovat – vyhodnocovat a doregulovávat.
Dále z výše uvedené tabulky – Provozní údaje – je také vidět, že z ceny za účtované teplo tvoří :
a) v r. 2006 palivo cca 57 % – při spalování jenom plynu
b) v r. 2008 až 52 % – při spalování i štěpky
c) v r . 2012 potom cca 38 % – také při spalování i štěpky.
To znamená, že do r. cca 2008 se s výrazným snižováním spalování drahého plynu zároveň poměrně málo snižuje podíl ceny paliva na celkové ceně tepla. Až v r. 20012 se tento podíl výrazně snižuje.
Je to informace, která nás upozorňuje :
1. Na určité nesrovnalosti, kde v tabulce vidíme, že je v r. 2008 zřejmě nepřiměřený nárůst spotřeby štěpek, a tím i příliš vysoké ceny za dodávku tepla. Jediné vysvětlení pro tento jev mám, že se zřejmě spalovalo celkem velké množství značně nekvalitních štěpek. Bylo to celkem v začátcích, kdy se hledaly vyhovující štěpky. Při spalování kvalitních štěpek by tento podíl ceny paliva na ceně tepla byl rozhodně nižší.
2. Také tím dostáváme informaci o tom, jak vysoké jsou stálé – neměnné – náklady na výrobu a dodávku tepla a že by zřejmě bylo potřeba se zaměřit na tyto náklady a pokusit se hledat cesty k jejich snižování. Což zřetelně vyjadřují čísla r. 2012, kdy se podíl ceny ostatních neměnných nákladů výrazně zvýšil, oproti podílu ceny za palivo.
V r. 2006 byl podíl ostatních nákladů 43 %; v r. 2008 byl rovných 48 % a v r. 2012 stoupl až na 62 %.
Toto nám s naprostou samozřejmostí potvrzuje to, co uvádím již na několika místech tohoto textu, že snižováním množství vyrobeného a dodaného tepla se bude, respektive musí!, tento podíl neměnných nákladů stále zvyšovat, dokud nebude připojeno maximum dalších nových odběratelů.
Zde si uvědomuji, že je mojí povinností uvést i přehled postupného zvyšování DPH (daně z přidané hodnoty) při účtování tepla, od r. 2005 až po r. 2013. Protože DPH již také citelně ovlivňuje cenu tepla.
rok 2005 2007 2010 2012 2013
5 % 9 % 10 % 14 % 15 %
Zvyšování DPH proto navyšuje cenu tepla v r. 2012, např. při ceně 602,- kč bez DPH na 692,30 kč/GJ s DPH, to znamená o celých 90,30 kč/GJ, oproti roku 2005.
Přitom v r. 2005, by toto navýšení bylo o pouhých 30,10 kč/GJ při stejné ceně tepla. To znamená, že rozdíl v navýšení DPH je v r. 2013 o celých 60,20 kč/GJ vyšší , oproti roku 2005.
Musím zdůraznit, že se jedná o značný nárůst, který nemůže ovlivnit ani provozovatel, ani vedení Města. Tento ohromný nárůst ceny je způsobovaný jenom státem, a snad jej již dokáže pochopit i náš převeliký neználek, náš „přechytralý“ profesor Jirka Horák.
Pro úplnost zde uvádím z článku Stáni Chumanové pod názvem „Vývoj ceny tepla v r. 2005 ve Vimperku“, uvedeném ve VN č. 5/2006, i údaje o ceně tepla a zemního plynu :
Sazby roku 2005 za vyrobený GJ bez DPH s DPH
leden – červen: 411,78 Kč/GJ 432,37 PC/GJ
červenec- září: 450,69Kc/GJ 473,22Kc/GJ
říjen-prosinec: 488,78Kc/GJ 513,22Kc/GJ
konec roku 2005: 474,95Kc/GJ 498,70Kc/GJ
Od 1.1. do 31.12.2005 došlo k nárůstu ceny za 1 GJ o 19 % (včetně DPH) a na konci roku 2005 to potom bylo o 15,3 %.
Cena 1 m3 zemního plynu k 1.1.2005 k 31.12.2005
6,26Kc bez DPH 7,75Kc bez DPH
7,45Kč včetně DPH 9,22Kč včetně DPH
V průběhu roku 2005 došlo tedy k nárůstu ceny zemního plynu za 1m3 o 23,8 %.
Tento článek, tehdejší starostky Stáni Chumanové, nemohl profesorovi Jirkovi Horákovi, při jeho způsobu uvažování, poskytnout žádné informace, s kterými by byl Jirka Horák smyslově schopen pracovat, protože jemu šlo zcela zaslepeně pouze o to, že cena 1 GJ se pro rok 2006 absolutně navyšovala o cca 39,- kč !!! To znamená nad jím stanovených, nebo Zámečníkem či vedením Města slibovaných 460,- kč !!! Navýšení ceny 1 GJ představovalo cca 8,5 %.
A profesora nezajímalo proč! Že např. plyn zdražil během druhého pololetí roku 2005 o téměř 24 % !!! To je pro Jirku Horáka zcela nepodstatné!!!
Uvážíme-li, že na výrobu 1GJ se spotřebuje 34,74 m3 plynu a při zdražení 1 m3 plynu ze 7,45 na 9,22 kč = je rozdíl, čili navýšení 1,77 kč/m3, pak se toto zdražení plynu promítne do ceny 1 GJ následovně : 34,74 x 1,77 = zdražení je o 61,49 kč/GJ! Jak je vidět, není to žádná malá částka. a přibližně kopíruje zdražení ceny 1 GJ provozovatelem!
Ale v 1. pololetí r. 2005 byla cena 1 GJ ještě o cca 30,- kč pod cenou 460,- kč, kterou zdůrazňoval neomylný Horák v č. 4/2006 VN!
Takže předpoklad o výši ceny (460,- kč), kterou Zámečník sdělil, vycházel z rozumného zvážení tehdejší situace, v druhé polovině r. 2003 a na jaře r. 2004. Nikdo totiž nemohl předpokládat, že se cena plynu zvedne v průběhu druhé poloviny r. 2005, o celých 24 %!!!
Nebo Ty jsi Jirko Horáku takový „jasnovidec“, že jsi o takovéto cenové anomálii konkrétně věděl již v průběhu příprav rekonstrukce CZT, to je v druhé polovině r. 2003?!!! Jestli je to pravda, tak „klobouk dolů“ před Tvojí prozíravostí!
Proto se také musíme ptát, proč nám profesor toto konkrétní zdražení neavizoval, proč na něj neupozorňoval vedení Města konkrétními důkazy již v r. 2003 či 2004! Proč tak činí až v r. 2006 !!!
A zase, jak je to u Horáka obvyklé, toto jenom konstatoval v r. 2006 pouze obecným tlacháním, že … „ruský plyn je cenově nestabilní, od kterého můžeme čekat neseriózní jednání“… atd.! Že se zdražují energie v celém světě, to zase Jirku Horáka netíží, nezajímá! To je pro něho naprosto nepodstatné!
Ale jak se s tímto Horákovým „jasnozřivectvím“ slučuje selhání této jeho prozíravosti u prognózy ceny uhlí?!!! Tam zase Horák vůbec nic, ale vůbec nic nevěděl. Jak se lidově říká, zcela „vybouchnul“, jako nějaký naivní hlupáček! Takže ono to s tou Horákovou prozíravostí zase nebude až tak divoké! Je to jenom tlachání nepodložených nesmyslů, které jako „nějaký veliký chytrák“ pronáší až když ke zdražení skutečně dojde. Nikoli předem! na základě důkazů!
Jsem přesvědčen, že z Horákovo strany je to pouze jednání „zcela zvráceného člověka“, jak se také může, na základě lidové moudrosti, říci : „Po bitvě je každý „přechytralý chytrák ?!“ generálem!“, který je přesvědčen o své neomylnosti, a proto že může šikanovat ostatní. Nemám pravdu Jirko Horáku?!
Jenom si neodpustím dodat, že jsem přesvědčen, že inteligentní člověk, v našem případě vysokoškolsky vzdělaný profesor, by měl tyto problémy přinejmenším umět chápat a ne je valit pouze před sebou, a proto jenom z čiré nevědomosti, hlouposti či sprostoty, slovně kopat do nenáviděného ač pracovitého, komunisty!.
b) Cenové údaje o palivu včetně tepelného výkonu paliva
Pro seriózní posouzení ceny paliva, uhlí i dřevních štěpků, uvádím vývoj cen i tepelný výkon obou paliv. Také zde uvádím posouzení výhodnosti paliv podle technického přepočtu na měrné palivo. Tento přehled nám názorně ukazuje, že uhlí již dnes cenově není a do budoucna již nikdy nebude výhodnější než dřevní štěpka.
Vývoj ceny uhlí : dle sdělení prodejny – Paliva Vimperk (ceny jsou ceníkové a včetně DPH) :
r. 2004 r. 2006 r. 2008 r. 2012 r. 2013 – srpen (doplnění)
137,00 kč/q 144,50 kč/q 217,20 kč/q 249,80 kč/q 291,50 kč/q
1 370,00 kč/t 1 445,00 kč/t 2 172,00 kč/t 2 498,00 kč/t 2 915,00 kč/t
Provozovatel tepelného hospodářství sice měl sjednánu nižší cenu uhlí přímo s hnědouhelnými doly a v r. 2004 již neprováděl vlastní nákup prostřednictvím firmy Paliva Vimperk, ale přímo z dolů. Jeho konkrétní cenu se mi ale nepodařilo získat. Proto při vlastním výpočtu ceny uhlí vycházím z ceny firmy Paliva, sníženou o předpokládanou slevu.
K této ceně je ještě nutno připočítat několik 100,00 kč/t za vykládku vagonů a přepravu z nádraží ČSD do kotelny. I kdyby měl provozovatel sjednánu slevu z ceny ve výši 12 či 15 % , pak by dosáhla cena uhlí do nákladů , při 15 % slevě výši cca :
1 165,00 kč/t 1 229,00 kč/t 1 847,00 kč/t 2 198,00 kč/t 2 478,00
Po připočítání vykládky a přepravy uhlí z vagonu = odhad cca 200,00 kč/t, pak by byla konečná cena uhlí :
1 365,00 kč/t 1 429,00 kč/t 2 047,00 kč/t 2 398,00 kč/t 2 678,00
Z uvedeného vyplývá, že nárůst ceny uhlí k ceně z r. 2004, byl v r. 2006 ještě celkem přiměřený a to o 5,5 %. V r. 2008 to již byl poměrně značný nárůst, a to o 58,5 % a v letošním roce, v r. 2012, to je také značný, dá se říci, že přímo skokový nárůst, a to o 82,3 % a v pololetí v r. 2013 je to potom o 99,9 %! Podotýkám, že je toto při srovnání s cenovou úrovní r. 2004.
A k tomu ještě musíme připočítat navyšování ceny tepla z důvodů navyšování emisních poplatků.
Vývoj ceny štěpky : dle sdělení provozovatele, včetně DPH : doplněno v srpnu – předpoklad
r. 2007 r. 2008 r. 2012 r. 2013
480,20 kč/prm 396,10 kč/prm 392,25 kč/prm Ø 420,0 kč/prm
(prm = prostorový metr)
Uvážíme-li, že do 1 t štěpků se vejdou cca 3,8 prm, pak cena 1 t štěpků vychází pro uvedené roky :
1 672,00 kč/t 1 504,00 kč/t 1 491,00 kč/t 1 596,0 kč/t – předpoklad
K ceně štěpků bych ještě uvedl, že na internetu (v r. 2012) jsem našel cca 10 dodavatelů, jejichž cena se pohybuje ve velkém rozptylu, a to od 667,- do 2 100,- kč/t. Ze zjištěných čísel vyplývá, že cena štěpek v naší kotelně, ve výši cca 1 491,- až 1 596,- kč/t , se pohybuje zhruba o 7,7 až 15,3 % nad průměrem uváděných cen na internetu.
Je pravda, že dřevní štěpky mají většinou nižší tepelný výkon oproti uhlí. Mají také mnohem větší rozptyl od nejmenší po největší výhřevnost paliva než uhlí, podle druhu a stavu dřeviny. Tento rozptyl je od cca 7,5 do 15,5 MJ/kg.
Při použití přepočtu na měrné palivo s jehož pomocí můžeme vzájemně porovnat tepelný výkon uhlí a štěpků, jsem použil průměrnou výši výhřevnosti štěpků = 11,5 nebo 10,0 MJ/kg. Přepočtem pak zjišťujeme, že přibližně na tepelný výkon 1 t uhlí musíme spálit v průměru přibližně 1,23 t nebo 1,33 t dřevních štěpků.
Pro porovnávací propočet pomocí měrného paliva jsem použil výhřevnost uhlí v průměrné výši 15 MJ/kg.
Při srovnání obou paliv na měrné palivo bude cena štěpky srovnatelná s 1 t uhlí :
pro rok 2007
a) při výhřevnosti 10,0 MJ/kg = 1 672,- kč/t x 1,33 = 2 223,76 kč/ na tunu uhlí
pro rok 2008
b) při výhřevnosti 10,0 MJ/kg = 1 504,- kč/t x 1,33 = 2 000,32 kč/ na tunu uhlí
pro rok 2012
c)při výhřevnosti 11,5 MJ/kg = 1 491,- kč/t x 1,23 = 1 833,93 kč/ na tunu uhlí
d) při výhřevnosti 10,0 MJ/kg = 1 491,- kč/t x 1,33 = 1 983,03 kč/ na tunu uhlí
pro rok 2013
e) při výhřevnosti 10,0 MJ/kg = 1 596,- kč/t x 1,33 = 2 122,70 kč/ na tunu uhlí
Přepočet skutečně spotřebovaných štěpek na tuny měrného paliva (tmp) – údaje z tab. na str. 79 :
a) r. 2007 21 032 prm : 3,8 = 5 535 t : 1,33 = 4 162 tmp
b) r. 2008 26 420 prm : 3,8 = 6 953 t : 1,33 = 5 228 tmp
c) r. 2012 25 431 prm : 3,8 = 6 692 t : 1,33 = 5 032 tmp
Porovnání jednotkové ceny podle měrného paliva :
cena uhlí – r. 2006 doplněno v srpnu
cena štěpek – r. 2007 r. 2008 r. 2012 r. 2013
uhlí 1 429,00 kč/t (=tmp) 2 047,00 kč/t (=tmp) 2 348,00 kč/t (=tmp) 2 678,00 kč/t(tmp
štěpky cca 2 224,00 kč/tmp cca 2 000,00 kč/tmp cca 1 983,03 kč/tmp cca 2 123,00 kč/tmp
štěpky jsou dražší než uhlí (-) , nebo levnější než uhlí (+)
cca -55,6 % o cca 2,3 % o cca 18,4 % o cca 26,14 %
V r. 2007 – štěpky byly ještě dražší než uhlí
V r. 2008 – při rozdílu v ceně uhlí a štěpek = 47,0 kč/tmp ve prospěch štěpek,
je to úspora v nákupu štěpek oproti uhlí 5 228 tmp x 47,0 = 186 120 kč/rok.
V r. 2012, při rozdílu v ceně uhlí a štěpek = 365,0 kč/tmp ve prospěch štěpek,
je to úspora v nákupu štěpek oproti uhlí 5 032 tmp x 365,0 = 1 836 680 kč/rok.
V r. 2013 – při předpokládaném rozdílu v ceně uhlí a štěpek 555,0 kč/tmp ve prospěch štěpek, můžeme předpokládat možnou úsporu v nákupu štěpek oproti uhlí přibližně – 5 000 tmp x 555,0 = 2 775 000 kč/r.
Z uvedených čísel vyplývá, že v r. 2007 byla cena uhlí ještě výhodnější o 55,6 % než štěpky. Ale v r. 2008 již
výhodnost zcela zanikla a otočila se již ve prospěch štěpky. V r. 2012 pak je to nezvratný obrat ve prospěch štěpky, a to o 18,4 %.
Z uvedených údajů je také vidět, že cena uhlí byla výhodná po dobu pouhých 3 roků od celkové rekonstrukce TH (říjen r. 2004) a 1 rok od uvedení kotelny na štěpku do provozu (r. 2007).
Tato výhodnost uhlí v r. 2007 a poměrně malé zvýhodnění štěpek v r. 2008, přitom byla podle mne způsobena pouze tím, že se se spalováním štěpky teprve začínalo, a proto nebyly dostatečné zkušenosti s hledáním štěpek s optimální cenou a kvalitou – cena štěpek se od prvního roku provozování neustále snižovala!!! Až v r. 2013 začala zase stoupat.
Od r. 2008 se již uhlí jako výhodnější nejeví. A do budoucna by se měl rozdíl v ceně nadále zvyšovat ve prospěch dřevní štěpky.
Také názorně vidíme, jak výrazně ovlivňuje výkon štěpek jejich kvalita – viz. r. 2008 – zcela negativně a v r. 2012 zase naopak velice kladně.
Uvedená čísla nám naprosto jasně sdělují, že se rozhodně jedná o naprosto nezanedbatelnou úsporu ceny 1 GJ i ve srovnání se spalováním uhlí ! :
Spalování štěpek dosáhlo tyto úspory oproti spalování uhlí v ceně na 1 GJ :
1. V r. 2008 – dosáhla úspora na 1 GJ : 186 120 kč/r : 36 097 GJ/r = 10,60 kč/GJ
2. V r. 2012 – dosáhla úspora na 1 GJ : 1 836 680 kč/r : 45 696 GJ/r = 40,19 kč/GJ
3. V r. 2013 – předpoklad této úspory 1 GJ : 2 775 000 kč/r : dle skutečné spotřeby GJ/rok
4. Průměrná cena tepla 1 GJ
Samozřejmě, že tato úspora oproti uhlí, by se promítla ve vyúčtování za celou topnou sezónu do ceny tepla
v průměrné výši na 1 GJ následovně :
Je to jenom příklad výpočtu, a proto je úspora promítnuta do celkové spotřeby tepla spolu s teplem vyrobeným zemním plynem.
a) v r. 2008 186 120 kč/r : 53 665 GJ/r = 3,47 kč/ 1 GJ
b) v r. 2012 2 934 461 kč/r : 52 910 GJ/r = 34,71 kč/ 1 GJ
Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že úspora ceny tepla při spalování štěpek je oproti uhlí již v r. 2008 10,60 kč/GJ a v r. 2012 je to již podstatně více, a to 40,19 kč/GJ !!! A při spalování uhlí by se musely připočítat ještě i poplatky za znečišťování ovzduší ve výši 10,- až 15 kč/GJ. Takže celková úspora spalováním štěpek oproti uhlí dosahuje v r. 2012 cca 50,19 až 55,19 kč/GJ.
Tento propočet zcela prokazatelně ukazuje, že Jirka Horák se opět pořádně, slušně řečeno kardinálně mýlí,
když označuje kotelnu na spalování štěpky jako nevhodnou! A uhlí jako palivo označuje za jedinečně správné a absolutně výhodné pro odběratele tepla. Viz. např. na str. 41-44.
Horákovo vytrvalé, tvrdošíjné, a možno říci i pouze naivní či hloupé vyjadřování, bez absolutně jakéhokoli hlubšího uvažování o souvislostech ve vývoji cen a možností využívání uhlí do budoucna pro vytápění bytů, se prokazuje jako naprosto nelogické a zcela scestné, mohl bych dokonce říci, že je to uvažování nedospělého člověka!
Je na pováženou, že profesor nebyl schopen brát do úvahy, na základě vyvíjející se energetické situace v našem státě, ale i v celém světě, jakékoli možné výrazné snižování zásob uhlí a tudíž i negativního vývoje cen v blízké budoucnosti. Přesto, že tyto informace probíhaly ve sdělovacích prostředcích a v odborných diskusích již delší dobu, minimálně 15 let! A proto, že může v brzku dojít k výraznému omezení těžby uhlí, a tím i k výraznému růstu jeho ceny!
Takže by se v brzku musela stejně uhelná kotelna přestavět na jiné palivo !!!
A cenu uhlí r. 2003 – 2004 bral profesor zcela zaslepeně téměř jako naprosto neměnnou hodnotu, jako bychom nežili ve svobodě a demokracii, kde je ohledně cen, a nejenom cen, možné úplně všechno!
Pro nás, normálně uvažující lidi, je to naprosto nepochopitelné, a ještě nepochopitelnější pro nás je, že když profesor nic neví !!!, jak si potom může docela sprostě pouštět, jak se lidově říká, „hubu na špacír“!!! Že mu není ani trochu hanba!, že se ani trochu nestydí !!!
Je to opět jeden z jeho neopodstatněných a vyloženě neználkovských a sprostých blábolů! , které by neměly být vůbec zveřejňovány, a to kýmkoli!!!
Ještě musím připomenout, že jsem přesvědčen o tom, jak nás současný zlodějský společenský a politický systém nazývaný „svoboda a demokracie“ přesvědčuje o neustálém a doslova nestoudném zdražování všeho, a možno říci rychlostí jak na běžícím pásu, že si možná ani ne za 10 let všichni uvědomíme, jak je dobře, že Radnice rozhodla o rekonstrukci celého tepelného hospodářství, např. v této podobě !!!
Jsem přesvědčen, že i ceny uhlí půjdou ještě závratněji nahoru. Již jenom z důvodu ubývání zásob, které jsou dnes odhadovány zhruba snad na 50 let. Ale podobné odhady jsou známy již minimálně více jak 15 let.
A potom, zákony tržního hospodářství umožňují stanovovat i ceny mnohonásobně vyšší, než jsou skutečné pořizovací náklady plus přiměřený zisk, jak to platilo v socialismu!!! Tak proč by toho neměli všichni, kteří jsou zapojeni do koloběhu těžby a prodeje uhlí využít! Jde jen o otázku času! Je to přesvědčivě patrné i z výše uvedeného Přehledu vývoje cen uhlí.
Také bude zcela určitě docházet i k postupnému výraznému zdražování poplatků za neekologické spalování uhlí.
Aktuální doplnění :
A protože ještě nedošlo ke zveřejnění tohoto textu, mohu zde doplnit, že koncem června r. 2012 byly zveřejněny závěry vládní komise pro energetiku, kde se počítá v blízké budoucnosti s výrazným omezením spalování uhlí pro vytápění bytů a jiných budov a s daleko vyšším nárůstem emisních poplatků za neekologické spalování uhlí!
Jenom toto vlastní omezení spotřeby pro vytápění bude znamenat výrazné navýšení ceny uhlí. A nemuselo uběhnout ani těch 10 roků, jak uvádím o 2 odstavce výše, abychom si uvědomili prospěšnost rekonstrukce tepelného hospodářství! prosazené Zámečníkem a sprostotu, nevědomost a neomalenost profesora“ Horáka !!!
