Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016


     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

     

     

    30.listopadu:

    Zalistujeme-li nazpět měsícem, který právě odchází, nemůžeme jinak nežli označit jej za velmi pestrý a určitě vydařený. Hrál nefalšovanými podzimními barvami, několikrát je promísil s dokonalou iluzí zimy, nejednou štědře odsypal z měšce poutavých atmosférických jevů a teď, v čase adventním, chystá na rozloučenou příchod fronty, jež by mohla Šumavu ve výsledku opět nabílit. A tak se posledním listopadovým pocitem zákonitě stává zvědavost, čím zítřkem počínaje naváže na onen malý výčet v pořadí již šestnáctý prosinec jednadvacátého století. 

     

    29.listopadu:

    Zatímco včera by bývalo bylo zjevně zbytečné časně vstávat kvůli přivítání čerstvě vyšlého sluníčka, dnes by podobný krok naopak znamenal promeškání úžasných zážitků. Zpočátku se sice mohlo zdát, že toho na Boubíně příliš k vidění nebude, ...  

    ... ale letitými zkušenostmi podpořená intuice, rovnající se spíše téměř jistotě, nabádala k trpělivosti, ... 

    ... jež se záhy dokonale vyplatila. Zprvu chmurně vyhlížející mlha jen prolétla v několika hustých, neprůhledných vrstvách kolem vrcholu a pak již vyklidila bojiště. Ač tomu cesta vzhůru nenasvědčovala, ukázalo se, že po celém obzoru opět narostla mohutná inverzní vrstva, tentokrát ve větším celkovém odstupu nežli ta z uplynulé soboty, ...  

    ... zato však zjevně dosahující ještě o něco výše a završená mnohem více zbrázděnou hladinou. 

    Pohled z Boubína též hravě vysvětlil, proč v nočním Vimperku mlha, která sice již nesedla až na samé dno chodníků a ulic, nenabídla jedinou sebemenší trhlinku, jíž by k městu dosáhly hvězdy. Shora bylo vše dokonale uzavřeno. 

    Poslední jemné mlžné záchvěvy představovaly na rozdíl od těžkých neprůhledných vrstev vítaný podklad pro vznik celé série slunečních korón, jež se stala předehrou dalšího úžasného barevného čarování. 

    Vše začalo tradičním zlacením namrzlých smrků od špiček ...  

    ... postupně až dolů. Zkrátka nepřišla ani načechraná inverzní hladina, když k základním odstínům modři získala místy ještě růžovou dekoraci. 

    Pohled směrem k Temelínu nejlépe odhalil míru vnitrozemského volného prostoru před Boubínem, ... 

    ... na západní straně se opticky zdál být dělící hranicí Basumský hřeben.

    Trojmezenské hornatiny, o Alpách nemluvě, se dnes s maximální pravděpodobností nedočkáme, což nás ovšem nemusí nikterak zásadně mrzet, ...  

    ... neboť o něco dále vpravo se nabízí působivá kompenzace. Vrchol stínu vrženého rozhlednou totiž za daných podmínek zákonitě přizdobila sluneční gloriola, čitelná i navzdory nerovnostem hladiny, na niž se rozprostřela. 

    Mrazík nám oproti včerejšku o stupeň přitvrdil, což ovšem může být předzvěstí jeho brzkého "ztrhání". 

    I poté, co stoupající sluníčko stlačilo stín věže hlouběji pod špičky smrků, bylo stále ještě možno pozorovat na hladině za nimi vrchol oné již zde představené ležaté glorioly. Těsně nad ní pak náhle začaly čerstvými trhlinami promodrávat obzorové horské partie. 

    Jako ozvěna bájného nadpřirozena zapůsobilo uprostřed všeho oblačného varu náhlé zjevení Velkého Javoru, ...  

    ... jakož i obou Roklanů. 

    Devátá hodina odbila konec barevným kouzlům ve prospěch převládající běloby ... 

    ... a současně naznačila, že vzrůstající trhlinou ve stále méně stejnorodém okraji inverzního oceánu se brzy probije sluníčko i do Vimperka a setrvá v něm prakticky po zbytek dne. 

     

    28.listopadu:

    Kdo nedbal včerejší dobře míněné rady a nevyzbrojil se dnes krom jiného poctivou čepicí, riskoval, že bude po zásluze vytahán za uši třístupňovým mrazíkem. Řeč je zatím o Vimperku, ale pojďme se společně podívat, jakých změn od soboty doznaly podboubínské lesy. Již potřetí se v krátkém čase začínají ladit do pohádkově bílých odstínů zimy ... 

    ... a nescházejí tu ani jemné náznaky blížících se Vánoc. 

    Monumentální inverzní hladina okolo Boubína ve skutečnosti postupně zmizela již včera, ale pokud bychom ve fotokronice v tomto okamžiku vycházeli ze sobotní situace, snadno bychom mohli v návaznosti na ni podlehnout dojmu, že se celá ta obrovská masa oblačnosti jen zdvihla do výše a zasáhla naši horu tentokrát svým spodním okrajem. 

    Pozvolné vynořování okolní krajiny však bylo záležitostí až desáté hodiny dopolední. Čekat zde časně zrána na východ sluníčka by dnes skutečně vyšlo naprázdno.  

    Tím přitažlivější a zajímavější však bylo pozorovat, kam všude již plnou silou dosáhlo, ...

    ... sotva vystoupalo do odpovídající výše. 

    Západní proudění se ještě snažilo situaci lehce zdramatizovat nárazovými přísuny čerstvé mlhy, ...  

    ... ale ta už zasáhla do celkového dění jen symbolicky, jako by předem počítala s výslednou kapitulací. 

    Tím tradičně nejlepším na konec se tentokrát může stát dostatečně výmluvný pohled na teploměr, nenechávající nikoho na pochybách o tom, že na Boubíně byla intenzita mrazivého vytahání za uši oproti Vimperku hnedle čtyřnásobná ... :-)

     

    27.listopadu:

    Poslední listopadové nedělní a současně první adventní jitro úspěšně navazuje na dosavadní sérii překvapení - tak rychlé vysvobození Vimperka z inverzního dna čekal asi jen málokdo. Tím větší pak může panovat napětí nad skutečným dalším vývojem počasí, v němž je dle meteorologů "na tahu" poměrně výrazné ochlazení. Mějme tedy čepice, šály a další zimní výstroj v pohotovosti, neb předpověď by se mohla skutečně naplnit ... :-) 

     

    26.listopadu:

    Mlha s jemným mrholením sice píše další obsáhlou šedobílou kapitolu do zvolna ku konci spějícího kalendáře roku dvoutisícího šestnáctého, ale současně provokuje k odhadům, do jaké výše zrovna sahá její moc, přesněji řečeno, zda od včerejška ještě stále drží v zajetí boubínský vrchol. Ve vimperském dolíku však odhady nic neznamenají, snadno se mohou ukázat mylnými a hlavně neposkytují přímé zážitky na místě samém. A protože právě o ty tu jde především, není nad čím se dlouho rozmýšlet. Cesta na Kubovku místy vykazuje snad nejhustší neprůhledno za celý měsíc a ještě lesy nad Basumskými lukami s popsaným stavem celkem dlouho úspěšně drží krok. Pak ovšem přicházejí první slibné náznaky změny ...     

    ... a kousek pod Srním vrchem je o dalším vývoji celkem jasno. 

    Sluníčko nemá zrovna snadnou práci, ... 

    ... ale pod jeho vítěznými paprsky se rodí pro všechny, kdož dnes přemohli pohodlnost či lenivost a nesedí někde u kamen, fantasticky odměňující zážitky. Teprve teď má smysl pouštět se do odhadů, jaké asi bude přivítání na věži. Nelze se prakticky splést, neboť kombinace náhle zcela volného sluníčka a vysoké inverzní hladiny ...

    ... může vyústit jedině v krásnou gloriolu. A ta se také, dokonce ve dvojitém provedení, skutečně vzápětí ukazuje. 

    Nu, lidská sídla dnes stále zůstanou bez vyhlídky na příznivé počasí.

    Jestliže bychom se například jen k nedalekému Bobíku, vzdálenějšímu Knížecímu stolci, Chlumu či Kleti museli jedině ponořit ...

    ... a z Trojmezenské hornatiny na jižním obzoru zbývají všehovšudy takovéto tři nepatrné tmavé čárky, ... 

    ... z nichž nám jedině dalekohled či fotografická optika umožní identifikovat třeba špičku Plechého - pravda, dokonce s nepřehlédnutelným alpským pozdravem v pozadí - ... 

    ... a na západě má Malý Roklan tak tak příležitost k nádechu, snadno dojdeme k závěru, že inverzní hladina již úspěšně atakovala hranici třinácti set nadmořských metrů. Pro Vimperk to ovšem znamená pobyt pod více nežli půl kilometru silnou vrstvou mlhy, což může leckomu znít poměrně děsivě. 

    Sluneční gloriola není jedinou lahodnou podívanou na vnitrozemském směru. Ukazuje se totiž, že z obou stran po celé šíři viditelného inverzního pásu má společnost v podobě torza bílé duhy. Komu by pak nepostačovala tato skvostná přehlídka ohybových jevů, ... 

    ... tomu se na protější straně dostává během klesání sluníčka k obzoru možnosti spatřit známého a na rozdíl od glorioly mnohem častěji vídaného zástupce rodiny jevů halových - parhelium, zde konkrétně levé. Pro úplnost kronikářské výpovědi dodejme, že vše, co je tu popisováno a fotograficky dokumentováno, se v reálu odehrávalo za teploty čtyř stupňů nad nulou a téměř bezvětří. Ono "téměř" je zde slůvkem k vyjádření určité tolerance, neboť celé monumentální inverzní moře se tařka nepozorovaně  sune k východu, takže něčím přece jen musí být poháněno. Od věci tím pádem není pomyšlení, že oproti včerejší ledové situaci jsme na tomtéž, tentokrát však opět suchém a relativně teplém místě znovu svědky dalšího z ohromujících skoků v počasí.

    Sotva došlo k slunečnímu rozloučení, hladina se náhle několikanásobně proměňuje - především zklidňuje již tak dostatečně mírný pohyb, rozpouští drobné vnky ve prospěch jednolitější roviny, již navíc celkově zvedá, takže z donedávna ještě lépe rozeznatelného Plechého je k vidění již jen kůrovcem zpracovaný lesní porost. Ani teď ovšem v pozadí neschází věrný alpský zástupce ...   

    ... a dokonce se ukazuje, že tentokrát už nebude jediným. 

    Vimperk spolu s dalšími městy, vesnicemi či osadami zatím i nadále zůstává bez šancí na vysvobození, ...

    ... ale zrovna dnes to asi nepociťuje nikterak tragicky. Nadchází totiž předvečer první adventní neděle, v němž se lidské myšlenky upínají jiným směrem nežli k počasí ... ledaže někdo k svátečním zážitkům postrádal sníh. Rozsvícení vánočního stromu by jistě bylo působivější v charakteristických zimních kulisách, ale jak nám dnes předvedl Boubín v čele hrstky vyvolených šumavských vrcholů, absence sněhu velkolepým svátečním pocitům nebrání. Ostatně další průběh adventu nám ji podle předpovědí vynahradí.

     

    25.listopadu:

    Vimperk si pozvolna zvyká na trvale šedobílé ladění, pro někoho protivné, ba depresivní, neboť současně ke všemu vlezle vlhké, pro druhého naopak představující povzbudivou výzvu k úniku do výšin. Jenomže ani tam už dnes nečekalo vytoužené slunečné útočiště, nýbrž velké překvapení, okamžitě vyvolávající otázku, co se asi muselo na Boubíně odehrávat v průběhu uplynulé noci. Vedle podobně vleklých srážek a mlhy (jako vesměs všude níže) tu navíc muselo silně a vytrvale fučet, to vše pak za výrazného poklesu teploty pod bod mrazu. Jinak si totiž jen těžko vysvětlíme, jak se mohla včera ještě zcela suchá rozhledna v doslova rekordním čase proměnit do dnešního ranního stavu. Námraza v podobě mírného ojínění by ještě určitě nevyvolala údiv, ...  

    ... ale skutečnost, že během jediné noci vznikly vlivem silného větru a přimrzající mlhy na zábradlí takto mohutné, zprvu dozajista jiskřivě bělostné a teprve na základě oteplení ve finále ledové útvary, jaké se jindy vrství do zde viděné šíře postupně i po několik dní, svědčí pro skutečně mimořádný, výše popsaný skok. V okamžiku příchodu na věž ukázal teploměr dva stupně pod nulou, od východu se neustále hnaly nové chuchvalce husté mokré mlhy, místy poletovaly i drobné sněhové vločky ...  

    ... a z okolních, rovněž zpola namrzlých smrků začínala pro změnu zprvu odkapávat a po chvíli téměř crčet voda. Při tom všem se nedalo mluvit o potřebném stoupání teploty, které by onomu dění dávalo logický rámec - opět jsme tedy svědky jakési monumentální zkratky či zrychleného přírodního filmu, čímž se nám dostává nejednoho námětu k přemýšlení. 

    Níže položené lesní partie neměly o popsaném dění ponětí - poklidně odpočívaly v mlžném objetí, které na rozdíl od lidí vnímají jako blahodárný stav. 

     

    24.listopadu:

    Po včerejším mlžném dění ve Vimperku se dalo očekávat, že inverzní poměry doznají změn i na Boubíně, ...  

    ... a to konkrétně v podobě zvýšení stávající hladiny, odhadnutelné do výše cca sedmi set nadmořských metrů, a jejího vytvoření tam, kde se doposud nevyskytovala. Obě úvahy skutečně, jak vidno, došly svého naplnění. 

    Alpská panoramata se vykreslila do naprosté brilance bez jakýchkoli sebemenších mráčků, ... 

    ... dokonale ostrou byla i dohlednost přes Bobík ke Knížecímu stolci. 

    Jediný pokles zaznamenala teplota, jež oproti posledně naměřeným sedmi stupňům nad nulou činila již jen čtyři. Znatelně se zklidnil i vítr, bez jakýchkoli nárazů pouze jemně čechrající inverzní hladinu a vplétající její vlnky do lesů, jichž se dotýkala. 

    Vlivem sluníčka začala též mírně stoupat a vzniklým oparem halit celý obzor do té míry, ...

    ... že se Alpy postupně téměř ztratily z dohledu. 

    Sněhovou situaci na Luzném ... 

    ... či Roklanech netřeba komentovat, postačí porovnat ji se snímky z předchozích výstupů na Boubín. 

    Nu a Vimperk, jakkoli se ještě za ranní tmy těšil volnému výhledu na hvězdnou oblohu, po většinu dne, od nějž zbývá pouhý měsíc do Vánoc, naváže na včerejší šedobílo.  

    Kdo se tedy chce potěšit sluníčkem a třeba i roztomilými oblačnými vlnkami, musí zkrátka zamířit do kopců, vrchů a hor ... :-) . 

     

    23.listopadu:

    Jak naznačil již včerejší ranní Boubín, inverzní mlha skutečně ještě téhož dne naplno pohltila Vimperk, a to hned v odpoledních hodinách. Večer však přinesl překvapení v podobě jejího nečekaného ústupu, jenž nad městem uvolnil prostor jiskřící hvězdné obloze, dokonale viditelné po celou noc. Dnešního rána pak ale následovala další vlna, jako vždy přitékající údolím Volyňky ...  

    ... a natahující před sebou tenká chapadla, z nichž jedno dosáhlo až k zámku. 

    Opět je tak před námi jako jeden z možných scénářů dalšího vývoje počasí nevábná vyhlídka, že v průběhu dne inverzní činnost z daného směru zesílí a ponoří Vimperk na dno neprůhledného šedého jezera. Zatím se tu ale nabízí celá řada příležitostí k sledování barevných proměn, ... 

    ... které jednotlivým městským partiím propůjčují nový neotřelý vzhled.

    A protože tady hlavní roli hraje sluníčko společně s mrazíkem, nemáme nouzi o báječné zážitky, jejichž zásluhou je v daných okamžicích určitě možno vzít mlhu zatím na milost a vnímat ji jako svérázný zkrášlující prvek.

    O pouhou půlhodinku později se ukazuje, že nakonec přece jen zamlženého města se dočkáme ještě dříve, než k podobné situaci došlo včera. Sluníčko se však udatně pouští do boje a výsledkem je krásná bílá duha, častěji na těchto stránkách vídaná z Boubína nežli ze dvora někdejšího stavebního podniku. Fotograf však v onom čase neměl možnost jiného - a nebojme se říci vzhledově lákavějšího - stanoviště. 

    Ani po další hodině se celkový obraz bitvy mezi sluníčkem a mlhou zásadně nemění, jen fotografovo stanoviště naštěstí ano. 

    Zdálo by se, že o vítězi musí být každou chvilkou rozhodnuto, ... 

    ... obloha slibně promodrává, ale nedejme se mýlit - mlha je houževnatý soupeř a nerada prohrává.

    Sázka na vítěze by na devětadvadesát procent měla vyznít právě pro ni, což ostatně rozsoudí odpolední hodiny. 

     

    22.listopadu:

    Týden před koncem listopadu si Boubín zase jednou přichystal jednu ze svých nevyčerpatelných variant zvláštní barevné atmosféry, dnes vyladěné shůry do narůžovělých a oranžových odstínů, jimž odspoda kontrovalo převládající modrošedo. Alpská nabídka přitom oproti včerejšku doznala výrazného pročištění, ...

    ... i když oblačnost se na některých úsecích charakteristických panoramat ještě zcela nevzdala. 

    Teplota již časně zrána stoupla o jeden a půl stupně ... 

    ... a vítr tentokrát chvílemi doslova hladil tváře teplými vlnami. Jako by tu počasí v jakémsi zkráceném modelu chtělo po minulém týdnu předvést nástup jara. 

    Sluníčko si nejen zakouzlilo na známých ledovcích, ...


    ... ale zasloužilo se též o další úbytky sněhu, ...

    ... pozorovatelné jak na Roklanech, ... 

    ... tak i na Luzném a jeho okolí. 

    Zato inverze odhodila svůj včera s nadsázkou konstatovaný ostych a přiblížila se až k Mařskému vrchu, před nímž se zatím zastavila. 

    Zůstává však již jen otázkou hodin, kdy údolím Volyňky vklouzne do Vimperka. Nejpozdějším termínem je bez nebezpečí prohádání dnešní večer. Obloha nad krajinou se už v této chvíli tváří velmi prazvláštně, ba není od věci konstatovat, že temný nádech, promítající se mimo jiné i na jindy obvykle bělavou kondenzační stopu za stoupajícím letadlem, jež by jinak snímek hyzdilo, ale zde bylo naopak v ryze dokumentárním zájmu záměrně zachyceno, vnáší do celé nálady cosi téměř zlověstného. 

    V opačném směru je sice zatím jediným zdrojem mlhy lipenská hladina, ale i tam se s nemalou pravděpoodobností situace do zítřka nepřehlédnutelně změní. 

    Těžko odhadovat, jaké barvy tu převládnou zítra, ale jako pravdě nejbližší se jeví ty, které momentálně zatím ještě nedorazily od obzoru k podboubínským lesům. Určitě lze očekávat oproti dnešku úbytek celkové pestrosti a zejména zeleně.

     

     

    21.listopadu:

    Podzimu zbývá poslední měsíc regulérní vlády (plus nárok oplatit zimě již dva vpády) a zdá se, že jej zatím hodlá skutečně naplno využít. Boubínská teplota se již za ranní tmy držela na šesti stupních nad nulou a západní vítr si místy troufl způsobit i lehké chvění rozhledny. Na to, aby současně vyčistil oblohu nad alpskými velikány, se mu však zřejmě sil nedostávalo.

    A tak bylo nutno napnout zrak v součinnosti s fotografickou optikou, aby se skutečné skalnaté, sněhem a ledem místy obalené štíty daly rozeznat od úspěšně je o něco výše simulujících mračen. Jihozápadní směr se tentokrát v každém případě ukázal být zcela prostým inverzní oblačnosti, ...  

    ... což naopak zdaleka neplatilo o směru protilehlém, byť zde na obzoru viditelná bělostná hladina zatím atakuje nanejvýš Strakonicko a předstírá ostych postoupit blíže k Vimperku či Boubínu. 

    Západní strana nabídla krom jiného i možnost vzájemně porovnat zůstatkové sněhové poměry. 

    S přibývající silou blížícího se sluníčka začíná být zřejmé, že výraznější prokreslenosti velehorských masivů se dnes podle všeho nedočkáme, ale i ta stávající je určitě lepší variantou, než kdyby nám Alpy, jak se tu nezřídka stává,  zcela skryla mlha. 

    Plně a nejčistěji viditelným se tak poněkud překvapivě stává na jihovýchodě Klosterwappen, byť nepochybným lehkým obzorovým oparem připraven o dokonalejší ostrost. 

    Ani bližší rakouská panoramata, třebaže za asistence neodbytných mračen, však rozhodně nejsou k zahození. 

    Dachstein a jeho nejbližší souputníci se dokonce dokázali onoho mlžného balastu úspěšně zbavit. 

    Abychom však ve jménu zákonitě lákavých Alp nezamluvili již dříve zmíněné porovnání sněhových podmínek, pohlédněme společně na Luzný, ...

    ... Roklany ... 

    ... i Velký Javor s charakteristicky v dané perspektivě předsazeným Poledníkem. Těžko se ubráníme obavě, že ze všech zmíněných lokalit bychom Boubín v podobném vzezření nespatřili. Pod jeho smrky se sice rovněž ukrývají po oblevě zbylé sněhové ostrůvky, ale zcela bez potřebné mohutnosti, jaká by na dálku dokázala předstírat něco podobného, čemu jsme svědky v případě jmenovaných příhraničních hor.   

    Otázkou pro příští dny ostatně zůstává především další vývoj stávající vnitrozemské inverze, v našich končinách zatím zásadně nehrozící, ale disponujicí možnostmi náhlých změn.

     

    20.listopadu:

    Mnohé z dříve poničených šumavských kapliček prožívají v současné době ozdravný proces, případně úplné vzkříšení. Nemalou zásluhu na tom má především jihočeská malířka a restaurátorka Vladimíra Fridrichová Kunešová, jejíž výtvarný rukopis je neomylně čitelný třeba i na tomto obrazu, zpodobňujícím vítězství archanděla Michaela nad ďáblem. Kapličku s uvedeným výjevem najdeme ve Škarezu.  

     

    19.listopadu:

    Dnešní den bude až na drobné výjimky převážně deštivý, takže již teď víceméně miniaturní zbytky sněhu v šumavských lesích utrpí patrně poslední úder. Uvidíme, zda se zima nadechne k dalšímu protiútoku. V této chvíi se jejím posledním útočištěm, v němž o sobě dává aspoň symbolicky vědět, stávají kaluže uprostřed stinných zákoutí.  

     

    18.listopadu:

    Srovnání tohoto snímku s celkově druhým z 15. listopadu je jistě natolik dostatečně výmluvné, aby z hlediska vývoje šumavského počasí nepotřebovalo dalších komentářů. 

     

    17.listopadu:

    Již druhým dnem se teplota drží nad nulou a rázně účtuje se svatomartinskou bílou nadílkou. 

    Boubín jako mávnutím kouzelného proutku pozbyl nedávné předčasně vánoční atmosféry, z jeho smrků, ještě předevčírem oděných do mrazivé krásy, teď takřka nepřetržitě kape za krk. 

    Souvislejší bílé plochy jsou tu spíše čestnými výjimkami a sněhoměrné tyče si mohou popřát dovolenou o zatím neznámé délce. Přesto ale lze měřitelnou zůstatkovou hloubku sněhu v těchto případech vyčíslit třemi centimetry, což znamená, ... 

    ... že během dvou dnů došlo k úbytku původního stavu o rovných dvacet centimetrů. Tam, kde sníh nezmizel docela, nabyl podoby čvachtající břečky. Při takovém objemu vody zespoda i shůry se nelze divit, že boubínský vrchol se takřka neustále halí do mlhy, jen chvilkově probarvené sluníčkem - zde zrovna zapadajícím.

    Přece je tu však postřehnutelný slušný teplotní rozdíl: na Kubovce bylo možno před výstupem naměřit sedm stupňů nad nulou, rozhledna v čase 16:55 hlásí, co ukazuje snímek. Za daného stavu místních cest by delší pokles pod bod mrazu bez současného sněžení přinesl návštěvníkům Boubína nejedno dobrodružství. To nám ostatně vyjeví příští dny.

     

    16.listopadu:

    Jen díky stále ještě ledové vodě a stinným zákoutím se dnes můžeme u břehů Volyňky nakrátko potěšit touto křehkou krásou, která však v průběhu jednoho či dvou dnů vinou razantního oteplení vezme zasvé. 

     

    15.listopadu:

    Po celou mrazivou noc shlížel na zasněženou Šumavu "superúplněk". Skutečně zářil o něco výrazněji než obvykle, ale mírný velikostní rozdíl oproti běžným úplňkům by byl zaznamenatelný jedině těsně po východu, kdy se Měsíc nacházel nízko nad obzorem, skýtajícím oku jakési měřítko. Právě v těchto okamžicích však oblohu ještě halila oblačnost, jež ustoupila zhruba až za dvě hodiny.  

    Ranní nálada krajiny pak předznamenala, ...

    ... že dnes nás čeká další změna počasí. 

    Odpoledne se zatáhne a od západu dorazí zprvu drobné sněžení, jež podle předpovědí postupně se vzrůstající teplotou přejde v déšť, ... 

    ... takže šance užít si souvisle sluníčka se na nějaký čas opět zmenší. Zato si patrně vlivem promrzlé země užijeme ledovek, což není v žádném případě lákavá vyhlídka. Ale nic naplat, o svá upíraná práva se zákonitě hlásí stále trvající podzim.

     

    14.listopadu:

    Po včerejším večerním vývoji situace na Boubíně by asi většinou převládlo očekávání jasného rána. Stejnou měrou však bylo možno předpokládat, že hora si nasadní další mlžnou čepici - a právě tento předpoklad se dnes potvrdil.   

    Jedinou známkou sluneční činnosti byly na vrcholu od rána až do poledne změny odstínů mlhy a sněhu, pohybující se v rozmezí jemné modři a zlatavého nádechu - jednou ve vzájemné kombinaci, ...  

    ... podruhé pro změnu v tom či onom sólovém provedení. 

    O desáté hodině se teplota vzácnou náhodou číselně sešla s časem - samozřejmě ovšem v mrazivé rovině, již zde v posledních dnech neopustila. 

    V průběhu sestupu čím dál více sílily známky příslibu změny, ... 

    ... projevující se zejména zjasňováním vzdálenějších obrysů ... 

    ... a vzrůstající mírou barevné sytosti. 

    Směrem k Basumskému hřebenu obloha konečně promluvila svou obvyklou řečí a poskytla tak zasněženým a namrzlým špičkám vzrostlých smrků ideálně kontrastující pozadí.

    Mnohá lesní zákoutí vzápětí náhle zapůsobila dojmem svérázných přírodních uměleckých galerií - zde jako bychom například stáli před Michelangelovou Pietou. 

    Každý krok tu provázela představa, že co nevidět se všude okolo rozezní spousta jemných zvonečků jako doprovod všudypřítomné křehké jehličkové jinovatky.

    Již včera jsme si tu připomněli iluzi Vánoc, ...

    ... dnes tu zapůsobila ještě silněji. 

    A přitom není vyloučeno, ... 

    ... že všechna ta snadno zranitelná krása bude ještě obětována právoplatné snaze podzimu obrátit tento předčasný vpád zimy zase nazpět.

     

    13.listopadu:

    Na Boubíně se člověk má zkrátka stále čemu učit. Tak například tu vychází najevo, že ne jenom zamilovaní kocouři a jiné podobně pudově od přírody vybavené "němé tváře"si jistým způsobem značkují svá teritoria. Ejhle, umí to i člověk. Jak jinak si totiž vysvětlit, že tento bezesporu talentovaný lidový tvořivec nevyhledal ku své potřebě některé z mnoha se nabízejících postranních zákoutí - doslova "za smrčkem", ale realizoval se přímo u cesty k rozhledně? Budiž ovšem ve výsledku pochválen, a to nejen za ornamentálně výmluvné a přímo mezinárodně dokonale srozumitelné výtvarné pojetí, ale především za uvedenou lokalitu - mnozí jeho kolegové totiž, ke všemu za naprosté absence podobného talentu a tvůrčího myšlení, značkují namísto cesty třeba přímo nejbližší okolí boubínského vrcholového kamene. Inu, sníh prostě láká ku zviditelnění ... a současně prověřuje inteligenci zdánlivě myslícího tvorstva.  

    Pojďme však na věž. V časném odpoledni, pravda, daleký rozhled nenabídla, ... 

    ... zato poskytla příležitost k bohatému vytahání za uši všem, kdož si snad zapomněli doma čepici. 

    Málokdo z příchozích pak vyslyšel výzvu přírody k trpělivosti ... rozplynutí oblačnosti, jež tentokrát trůnila doslova ve výši rozhledny, bylo záležitostí hodiny.

    Je ovšem nutno uznat, že trávit hodinu prakticky bez pohybu v desetistupňovém mrazíku, byť na nejvyšším možném místě české části Šumavy, není jako celek zrovna lákavou představou. Jistě se nabízejí příhodnější alternativní řešení - třeba seběhnout Boubín ještě jednou dolů na Kubovku a při dalším výstupu, provázeném už neklamně bojujícím sluníčkem, si vychutnat kouzlo čerstvých námraz - zejména všudypřítomné krásné jehličkové jinovatky, případně několikerým měřením dospět k zjištění, že sněhová vrstva zbohatla od minula o další tři centimetry, tedy na momentálně výsledných třiadvacet "čísel". 

    Druhá návštěva věže už bude mít dozajista jiný scénář. Sluníčko se kloní k západu ... 

    ... a jeho sestup jako by kopírovala i oblačnost. 

    Rázem tu máme čistou oblohu, ... 

    ... i když o ni ještě bude sveden nejeden zápas. 

    Kdo však nakonec zvítězí, je hravě čitelné, ... 

    ... stejně jako důsledky faktu, že dnes foukalo především od východu. 

    Mohutný oblačný val po celém obzoru, který by za jiných okolností nabídl pohled na Luzný, Roklany, Poledník či Velký Javor, je toho neklamným svědectvím. 

    Na protější straně však zatím začíná být pozvolna čitelným Bobík ... 

    ... a současně se nezapře, že i mrazík lehce "přitlačil na pilu". 

    Nebýt tu kalendář, který zatím hovoří o půli listopadu, málokdo by si možná dal vymluvit iluzi, že zítra je Štědrý den. V každém případě je však možno vyslovit přání, aby, až přijde jeho čas, vypadal aspoň takhle ...  

     

    12.listopadu:

    Aby měl sníh, jak bylo včera odhadováno, šanci setrvat i ve Vimperku, musí se teplota držet v blízkosti nuly - je jedno, zda z plusové či minusové strany. Dnešní den danou podmínku splnil a naše město tak získalo místy bezmála pohádkové vzezření.  

    Nemalý podíl na něm ovšem měla též poměrně hustá celodenní mlha, jejíž půvab ideálně vynikl až po setmění, tedy v čase, kdy nejpůsobivěji ožívají prastaré příběhy ... 

     

    11.listopadu:

    Zatímco v loňském (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/9114) a předloňském (http://vimperk.eu/index.php/6592) roce jsme mohli mít výhrady k tomu, jak svatý Martin naplňuje - resp. nenaplňuje lidové pranostiky, letos musíme naopak s potěšením konstatovat, že neponechal nic náhodě ... 

    ... a dokonce již v předstihu se poctivě zhostil všeho, co od něho bylo očekáváno. 

    V čase, kdy Vimperk po celý den v závislosti na kolísání teploty stále střídavě mění barvy v zelenobílém rozmezí, Kubova Huť a výše položené lokality ctí už jedině bílou.  

    Na Boubínském hřbetu a dále k Johnovu kameni se nohy při chůzi boří již více než po kotníky. 

    Sněhoměrné tyče dávno dozajista netrpí pocitem zbytečnosti. Momentálně ukazují dvaceticentimetrovou vrstvu bělavé pokrývky ...

    ... a nezávislé měření na dalších náhodně zvolených místech potvrzuje, že tentokrát už nešvindlují. 

    Jen s nasazením mlžné čepice mohla naše milá hora namísto odpoledne vyčkat až na večer, ... 

    ... ale slavnostní, téměř vánoční atmosféře to koneckonců nikterak nepřekáží. 

    Vzduchem sporadicky poletují jemné vločky, jimž do večera jistě přibydou hojnější posily.   

    Tady se zatím určitě nemusejí obávat okamžitého rozplynutí jako ve Vimperku, který ostatně možná přes noc opět aspoň symbolicky také zbělá. Ale to už je na zítřejší povídání, pro dnešek popřejme svátečně ustrojenému Boubínu dobrou noc ... :-) .

     

    10.listopadu: 

    Smíšené noční přeháňky přece jen přinesly i do Vimperka zrána lehce pocukrované střechy a nad nimi mnohoznačně se tvářící oblohu, z níž mohlo stejně dobře pokračovat dešťosněžení jako naopak další trhání temné oblačnosti s postupným vítězstvím sluníčka. 

    Dopolední hodiny se zprvu přikláněly k druhé variantě, ... 

    ... jejíž zásluhou se dostalo slunečních paprsků i architektuře, která v šumavské krajině hraje roli příslovečné pěsti na oku. 

    Naštěstí bylo možno odvrátit zrak k příjemným barvám zlatavého podzimu, ... 

    ... ale bohužel ne na dlouho. Jihozápadní směr opět zahrozil novým přívalem oblačnosti, jež zakryla i jindy běžně viditelný Boubín. 

    Směs deště a sněhu, jež se vzápětí počala snášet na Vimperk, však stále ještě nesla i stopy slunečního působení.  

    A právě sluníčko se zasloužilo o celkem přívětivě vyznívající dopoledne, v němž bylo možno okolo desáté hodiny za mírné dešťové přeháňky spatřit nad Haselburgem slabý náznak duhy. 

    Polední čas nicméně stanovil pro zbytek dne zcela jiné počasí - další, tentokrát nekompromisně hustá porce oblačnosti odřízla sluníčku všechny průhledy k zemi a déšť opět proložila sněhem. Ten sice v naší poloze zatím nemá šanci setrvat, ale není pochyb o tom, že o něco výše mají stále dokonalejší bílo. Zítřejší Boubín nám o tom poví více. 

     

    9.listopadu:

    Ve srovnání s dnešní cestou na Boubín je možno o Vimperku, v němž ještě za ranní tmy panoval čtyřstupňový mrazík, prohlásit, že tu vlastně bylo docela teplo. S přibývající nadmořskou výškou totiž teplota klesala (což není vždy automaticky pravidlem) a na věži se pohybovala mezi desátým a jedenáctým stupněm pod nulou.

    Současně se ukázala nastupující inverze, zatím ještě v uctivé vzdálenosti, ... 

    ... což však příští dny mohou hravě změnit. 

    Momentálně není k vidění ani Trojmezenská hornatina, ...

    ... natož pak Luzný, Roklany či Velký Javor. Inverze je nicméně namísto obvyklé jednolitosti zatím rozložena do jakýchsi pásů, jimiž mírně pohybuje ledový západní vítr. 

    Člověk by si hnedle posteskl nad absencí tradičních rozhledových lákadel ... a přitom stačí pohlédnout nad Bobík, kde nám vše vynahrazuje poměrně vzácný přírodní úkaz - Kelvin Helmholzovy mraky. 

    Na protější straně se oko pro změnu potěší sílícím Venušiným pásem, ... 

    ... přičemž zasněžené a namrzlé lesy už věstí brzký příchod sluníčka. 

    A už je máme na scéně. Sotva se vyhouplo nad vzdálenou inverzní hladinu, ... 

    ... hned nešetří zlatem, ... 

    ... jímž bohatě krášlí špičky nejvyšších smrků. 

    Vida, otepluje se ... :-) 

    Vítr by zjevně rád popohnal inverzní oblačnost blíže, ale sluníčko ji shora částečně mění v jemnější průhledný opar. 

    Z podboubínských lesů se zatím krásně "vylouply" zrezivělé a dosud neopadané koruny modřínů. 

    Mezi nejrozmanitějšími prognózami tradičně neschází ani krutá zima, ale i tak není od věci základní otázka, ...

    ... zda se podobné krásy dočkáme také o Vánocích. 

    Odpovědi se nám dostane už jen za pouhých šest neděl plus tři dny (včetně dnešního), ... 

    ... teď je však aktuálně na řadě kontrola sněhoměrných tyčí.  

    Obě bez rozdílu tak trochu švindlují, neboť každá má u své paty malou sněhovou návěj, zkreslující skutečný stav bílé pokrývky. Ta momentálně představuje v průměru stále osm centimetrů - někde méně, jinde více. Jakkoli se to ovšem v daném okamžiku s ohledem na vše viděné nezdá být pravděpodobným, už dnešní večer by tu podle meteorologů měl zařídit změnu. Slunečné počasí totiž vystřídá sněžení, přetrvávající i během zítřka. Uvidíme tedy, co nám tyče povědí příště. 

     

    8.listopadu:

    Druhý listopadový týden pokračuje v mrazivém a současně zamračeném duchu, Boubín, pokrytý čerstvou zhruba osmicentimetrovou vrstvou sněhu, zvládá vystřídat za jediný den několik oblačných čepic, mezi nimiž nastavuje tvář slunečním paprskům.  

    A právě těm, byť se to v daném okamžiku nezdá, bude patřit úterní odpoledne. Obloha se sice ještě mračí a mohla by spíše zahrozit dalším sněhem, ...

    ... avšak modravé trhliny nad údolím Zlatého potoka znamenají změnu. 

    Obrat hlásí i teplotní situace, již lze okolo poledne vyčíslit šesti stupni nad nulou. 

    V tentýž čas se sluníčko, náhle výrazně posilující zlaté odstíny podzimních barev, pevnou rukou chápe žezla, ... 

    ... před nímž ustupují nejen zbytky mračen, ale i chatrná sněhová pokrývka. 

    Ta zjevně utrpí citelné ztráty. Však je také na její nadvládu ještě bohatě dost času.

     

    7.listopadu:

    Vimperk se zatím sněhu, který by stál za zmínku, nedočkal, i když se nad ním stahovala z daného hlediska poměrně slibná mračna. Z těch všehovšudy sem tam mírně zamrholilo a v jednom okamžiku se překvapivě objevilo nečekané parhelium. 

     

    6.listopadu:

    Tak se nám přece svatý Martin téměř o týden předjel, ...

    ... ale nelze zaplašit otázku, zda tato jeho bílá vizitka, zatím vyhrazena jen nadmořským výškám počínaje zhruba devíti sty metry, bude mít delšího trvání. 

     

    5.listopadu:

    I přes znatelné oteplení si šumavské lesy ve vyšších polohách uchovaly zbytky jemného pocukrování z uplynulého týdne.   

     

    4.listopadu:

    První listopadový pátek procital za nejnižší vimperské teploty tohoto týdne - konkrétně tří stupňů pod nulou. Boubín uvedenou hodnotu zdvojnásobil ... 

    ... a jako hlavní magnet celého rozhledu z věže opět nabídl alpská panoramata, ... 

    ... tentokrát dokonale ostrá i prokreslená. 

    Inverzní aktivita je momentálně až na výjimky spíše náznaková, ... 

    ... ale i tak postačující k barevnému kouzlení, ...  

    ... jen co se k němu sluníčko skrze oblačnou síťovinu dostane. K přehlédnutí pak nejsou ani lesní pozůstatky včerejšího sněžení. 

    Také v Bischofsreutu dnes ranní situace bezpochyb uzrála k vyhledání poctivých zimních čepic a rukavic. 

    Dohlednost východním směrem po dlouhé době nabízí v plné kráse známý Klosterwappen ... 

    ... a jen krátký expoziční čas zabránil tomuto snímku zaznamenat, že všechny vrtule rakouské větrné elektrárny se zrovna poměrně svižně otáčejí. 

    Však i na Boubíně se vydatně činí vlezlý vítr, jenž má všeobecnou zásluhu o neustávající brilantní viditelnost, ... 

    ... zahrnující zrovna i krásné pravé parhelium, ... 

    ... jaké si mohou vychutnat mimo jiné též návštěvníci rozhledny na Knížecím stolci, odkud jsou za ideálních podmnínek rovněž k zahlédnutí Alpy. 

    Po čtyřiceti minutách od příchodu na věž se teplota začíná lehounce odlepovat z šestého mrazivého stupně směrem vzhůru, těžko však odhadnout, kdy překročí nulu. 

    Na obloze, která dnes bude po celý den zjevně velmi příznivě nakloněna halovým jevům, je v té chvíli k zahlédnutí slabý horní dotykový oblouk. 

    Pěkné počasí by mohlo vydržet do zítřejšího rána, ale za jeho hypotetické setrvání po celý víkend patrně nelze dát ani onu příslovečnou zlámanou grešli. 

     

    3.listopadu:

    Donedávna ještě zelené, teď však zlátnoucí plochy nenechávají nikoho na pochybách, ... 

    ... že tu máme skutečně se vším všudy listopad. 

    Když pak pozorně pohlédneme blíže k Boubínu, nemohou nám pod lesem uniknout bělavé pozůstatky ranního sněžení. Teď se do nich ještě úspěšně opírá sluníčko, ale přijdou dny, v nichž už jeho síla nebude postačovat. Studené proudění od severu naznačuje, že letos by svatý Martin nemusel přijet na hnědáku, ba možná ani nevydrží čekat do pátku příštího týdne.

     

    2.listopadu:

    Shrneme-li si letošní dušičková teplotní fakta, vyjdou nám následující čísla - všechna samozřejmě v Celsiových srtupních: 7,5 (ranní Vimperk okolo páté hodiny), 6 (Kubova Huť čtvrt hodiny poté), -1,5 (Boubín - viz snímek), 3,5 (Kubova Huť těsně před osmou hodinou). Ukazuje se tedy, že předpověď studené fronty se skutečně naplnila.

    Vrchol Boubína se halil do husté mokré mlhy, z níž občas výrazněji zamrholilo, ale o případném sněhu zatím nemohlo být řeči. Západní vítr pak navzdory své síle nepomáhal ke zlepšení viditelnosti, naopak jen vrstvil stále čerstvé přírůstky k té neprůhledné šedobílé čepici. 

    Kolem poledního ale nastal na vimperské obloze zásadní obrat ...

    ... a až do večera bylo nač se zcela nedušičkově dívat. Příští dny však již nějaké sněhové přeháňky minimálně na nejvyšších šumavských místech přinesou. 

     

    1.listopadu:

    Škoda, že majitel těchto skvostných chůdových kořenů již dávno není mezi živými ... 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet