Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016


     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

     

     

    31.prosince:

    Pořídit posledního dne v roce na Boubíně neroztřesenou fotografii se pokaždé zdá být nadlidským úkolem, neboť rozhledna od samého rána "praská ve švech" a náporem návštěvníků se chvěje snad více nežli při nárazovém vichru. A zrovna dnes se děly věci, které vyžadovaly použít k zachycení teleobjektivu. Silvestr totiž, jak se zdálo, naděloval místo zamlženého Štědrého dne. Nutno však k tomu předeslat, že vimperská výchozí teplota představovala - 7°C, na Kubovce mocně povyskočila, neboť se hodnotou + 1,5°C dostala nad nulu, nu a Boubín potvrdil zjevnou teplotní inverzi naměřením + 3,7°C , a to rovněž ještě za ranní tmy. Ve vzduchu tedy visel lov atmosférických zrcadlení ...

    ... a nouze o ně skutečně nebyla. Skoro by se dalo hovořit o neuvěřitelné příležitosti k fatamorgánovému obžerství, ale člověk se musí umět chovat jako pravý gurmán - tedy vybírat si lahůdky. V jejich rámci zaujímala obzvlášť lákavé postavení proláklina mezi Lugauerem /2217 m n.m., 173,4 km/ a Zeiritzkampelem /2125 m n.m., 179,9 km/, budící zdání, že je propojena jakýmsi mostem. Tento optický klam ovšem chvílemi mizel a zas se střídavě obnovoval.

    Své překvapení však skrýval i dachsteinský masiv, k němuž se bylo nutno zahledět velmi pozorně ...

    ... a především si jej řádně přiblížit. Teprve pak se v plné kráse ukázalo, že od výškové úrovně Třístoličníku se táhne směrem doprava jedno z teplotních rozhraní a vytváří krátkým pásem v půli úbočí skalnatých obrů zrcadlící jev, jaký jsme si tu 7. prosince připodobnili k optickým následkům tetelícího se vzduchu nad vozovkou.

    A znovu se staví známý most, ...

    ... jenomže pozornost je teď nutno obrátit východním směrem, neboť nad místem, odkud za chvilku vystoupá k nebeské klenbě sluníčko, se utvořil prazvláštní osamělý obrazec z cirrů. Možná je projevem nemístné zmlsanosti, či přímo černého nevděku, zauvažuje-li člověk vedle všeho, co už mu tu bylo přebohatě přáno spatřit, ještě o možnosti polapit vzácný zelený záblesk. Sluníčko by muselo vyslat jakýsi svůj předvoj v podobě samostatného tenkého vodorovného odlesku, a pak už jen postačí zavčasu s náležitě nastaveným fotoaparátem popustit uzdu lovecké vášni.

    A skutečně je to tady! První dva nesmělé miniaturní odlesky se v mžiku začnou zvětšovat a vzájemně propojovat, až nakonec jako jeden celek splynou se slunečním kotoučem. Celé to bude dílem okamžiku v průběhu poměrně svižného slunečního stoupání, ale už teď je zcela zřejmé, že odstín uvedeného jevu je nejen skutečně zelený, ale v prvních fázích jsme dokonce svědky ještě vzácnějšího modrého záblesku!!

    Sledujme tedy pozorně celou popsanou fázi, která trvala všehovšudy osm vteřin, a stále si všímejme zabarvení odlesku nad sluníčkem. Aby bylo vše dobře viditelné (neboť ani do vycházejícího slunce se pochopitelně nelze dívat pouhým okem bez rizika závažného poškození zraku), bylo použito silného zaclonění a extrémně krátkého expozičního času. Snímky tím sice v oblasti krajiny i oblohy oproti realitě výrazně ztmavly, ale zachytily, co bylo jejich záměrem.

     

     

     

    V této chvíli se čočkovitý odlesk začíná spojovat se slunečním kotoučem, avšak stále si v krajích zachovává zelené zbarvení, ...

    ... a to dokonce i v okamžicích, ...

    ... kdy je spojení prakticky dokonáno.

    Můžeme se tedy navrátit již opět zcela normální expozicí k Dachsteinu a konstatovat, že výše popsané zrcadlení pod ním zatím pominulo.

    Zato náš most nabývá na pevnosti a sílící sluníčko odhaluje, ...

    ... že zrcadlení se odehrává na pozadí vyššího a vzdálenějšího alpského pásu i nad bližším a současně nižším. Tady už lze hovořit bez nadsázky o fantastické situaci.

    Lahůdkám však zdaleka není konec - ještě nebyl probádán protilehlý směr ... ano, zmlsanou myslí teď táhne Klínovec.

    A máme jej tu, sice ke škodě věci zahalený do značně zneostřujícího oparu, včetně zrcadlení nejen nad ním, nýbrž i pod ním - tedy obdoba téhož, co bylo viděno v případě Alp.

    Tam se nám milý most zatím zřítil, neboť pokleslo rozhraní teplého a studeného vzduchu.

    A tak zbývá ještě poslední neprobádaná strana, pohled k zpola zanořeným temelínským věžím. Inverzní oblačnost však vzadu odkryla obzor ... a nad ním rázem zcela vpravo vidíme další zrcadlení.

    Spatřit je právě v tomto směru představuje velmi vzácný okamžik, což jen podtrhuje mimořádnost dnešního dne. Dohlednost sahá až na Vysočinu, k vidění jsou zde vrchy Troják (Božejov) /704 m n.m., 104,6 km/, Pelecký kopec /719 m n.m., 101,9 km/, Kopanina (Veselá) /711 m n.m., 107,5 km/ a Čihadlo /700 m n.m., 89,2 km/, které ovšem leží na Jindřichohradecku - tedy ještě v Jihočeském kraji. 

    Skrytou nám nezůstává ani nejvyšší hora Českomoravské vrchoviny - Javořice /837 m n.m., 113,7 km/, ... 

    ... již si tu můžeme přiblížit  včetně stožáru televizního vysílače o výšce 166 m a dalšího drobného zrcadlení. I loňský silvestrovský den přinesl podobné jevy - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/9330 - letošní však co do jejich bohatství i rozmanitosti jednoznačně vyhrává.  

     

    30.prosince:

    Vimperské teploty sice kolísají, ale jez na Volyňce nám opět přináší ledové království. Nabízí se srovnání s devátým prosincem, určit vítěze je však velmi těžké ...

     

    29.prosince:

    Teprve třetí den před koncem roku přinesl probuzení do atmosféry, jaká by bývala slušela Štědrému dni a jeho svátečním následovníkům. Co do množství sněhu je sice opět jen symbolická, ... 

    ... a to i na nedávno ještě převážně zeleném Boubíně, ale nádech Vánoc (které podle církevních tradic zdaleka nekončí dnem svatoštěpánské koledy) v každém případě úspěšně vyvolá.

    Ostatně i Alpy, takto se pozvolna vynořující z roztrhané inverzní oblačnosti, ... 

    ... lze vnímat jako sváteční nadílku, ... 

    ... v jakou by ještě včera, nemluvě o předchozích dnech, nejspíš nikdo nevěřil. 

    A přitom na vrcholu panovalo naprosto neuvěřitelně dokonalé bezvětří, jehož zásluhou se ani nezdálo, že aktuální teplotou je tu čtyřstupňový mrazík.  

    Vnitrozemský směr se sice nemůže pochlubit velehorskými scenériemi, ale ani tak se nechtěl dát zahanbit. Blýskl se tedy aspoň pastelově tónovanou trikolórou, vzniklou takřka po celém obzoru spojením inverze s úchvatným Venušiným pásem, ...  

    ... který jako vždy hlásí, že i příští den naváže ... 

    ... na právě se rodící skvostnou viditelnost. Ještě před hodinkou by bylo možno odhadovat, že kdo si dnes místo Boubína vyšlápl třeba na Hochstein, byl nejspíš vyhlídkovými podmínkami zklamán. 

    Ty se však jako mávnutím kouzelného proutku mění, ... 

    ... dříve totálně zamlžený Hochstein opět volně dýchá ... 

    ... a boubínským pozorovatelům, kteří setrvali na rozhledně téměř do tmy, přeje za odměnu dobrou noc v roli vzácného bonusu samotná Zugspitze. 

     

    28.prosince:

    Pohled od Šumavských Hoštic vybízí k nejedné otázce - např. kam se poděl jindy zde dominující Boubín? Jak se vyvíjí sněhová situace? Nacházíme se opravdu vůbec na konci prosince? Z Boubína dnes vlivem oblačnosti zkrátka zbylo k vidění sotva úpatí, potvrdil se včerejší odhad, že namísto sněhu se setkáme nanejvýš s deštěm (ba i silný vítr se skutečně utišil až v časném dopoledni) ... a na toto pojetí prosince jsme přece v našich končinách už nějaký ten rok zvyklí. Lze však doufat, že každý následující den může vývoj počasí otočit novým, snad již zimním  směrem - a to je tak vše.    

     

    27.prosince:

    Internetové meteorologické předpovědi kreslily do mapky pro dnešní den vedle dešťových kapek také sněhové vločky. Pokud bychom toto grafické ztvárnění brali s dávkou nezbytného humoru doslova, pak je nutno přiznat, že několik vloček skutečně v průběhu pozdního odpoledne spadlo - samozřejmě bez sebemenší šance na přežití. Poctivá chumelenice, která by Šumavu v souladu s právě probíhajícím ročním obdobím řádně nabílila, však zatím zůstává i nadále jen toužebným nesplněným přáním, takže do celkového vodního stavu je stále možno zahrnout i slzy milovníků zimních sportů. Nicméně lze konstatovat, že na Boubíně by nejedno uplakané oko při pohledu k nebi oschlo.   

    Oblačnost, která, poháněna nárazovým západním větrem, doslova letěla oblohou, dávala velkou naději na očekávanou změnu počasí, ... 

    ... ba i teploměr živil pozitivní vyhlídky hodnotou - 4°C , ... 

    ... ale až do setmění zůstalo jen při zachmuřené náladě popelavě zbarvené krajiny bez jakýchkoli srážkových aktivit. 

    Uvidíme tedy, co případně přinese noc, ale vezmeme-li v úvahu jedinou zajímavost, že totiž i tentokrát, podobně jako v nedávném období teplotních inverzí, docílila večerní vimperská teplota hodnotou + 4°C souměrnosti s boubínskou podle nulového středobodu, dočkáme se v našem dolíku s největší pravděpodobností spíše jen deště. Boubín by ovšem patinu mírného pocukrování získat klidně mohl, což potvrdí, či vyvrátí zítřek. Předpovědi dále tvrdí, že silný vítr bude s večerem ustávat. Naše hora na to má ve chvíli, kdy sluníčko, samo neviděno, již zapadlo, poněkud jiný názor - je totiž zcela zřejmé, že momentální stav je pouhým rozjezdem, přičemž nejmocněji  tu bude fučet bezpochyb právě v noci, a to až do zítřejšího rána. Pestrou škálou nejrozmanitějších zvuků počínaje hvízdáním, přes rozličná povrzávání až k temnému praštění tomu ostatně přitakávají i nemálo rozpohybované smrky.  Výstrahám před sněhovými jazyky se v našich končinách můžeme zatím nanejvýš vysmát, ale je zapotřebí vyslovit naopak výstrahu opírající se o tvrdou realitu: směrem vzhůru od rozcestí nad Basumskými lukami je cesta na Boubín již delší dobu po celé své šíři pokryta souvislou vrstvou ledu. Představuje tak nebezpečí pro chůzi oběma směry, obzvláště však shora dolů, což je důležité zdůraznit zejména před blížícími se silvestrovskými výstupy, během nichž tudy doslova proudí davy lidí. Jestli zde pak v následujících dnech dojde k zmíněnému pocukrování, nabyde popsaná situace ještě zrádnější podoby.  

     

    26.prosince:

    Další přírůstek do malé sbírky boubínských chůdových kořenů je současně dokladem skutečnosti, že ani svatý Štěpán na dosavadní šumavské sněhové situaci ničehož nezměnil ... 

     

    25.prosince:

    Svítící vánoční stromy jsou pochopitelně nejpůsobivější z celkového vnějšího pohledu, byť ten může odhalit, že ne ze všech stran je nazdobení stejně rovnoměrné. 

    S pohledem odspodu skrze strom se pak vůbec nepočítá, ale i odtud lze, obzvláště zapojí-li se do hry také vítr, spatřit zajímavé nahodilosti :-) . 

     

    24.prosince:

    Jakkoli se včerejší odpolední inverzní nápor zdál být mohutným, večerní mrazík s ním poměrně rázně zatočil a situace, jakou zobrazuje snímek, vydržela až do časného rána, takto pozorovatelná ještě počátkem cesty na Boubín. 

    Zalistujeme-li zpětně předchozími dny, musíme uznat, že jmenovaná hora k nám byla v průběhu prosince přebohatě štědrá. Těžko jí tedy zrovna dnes, o Štědrém dni, vyčítat, že zase jednou zachytila svým vrcholem vše, co sem mocně tlačí jihozápadní nárazový vichr. Má takovou sílu, že udrží člověka v záklonu, jaký by za bezvětří vyústil v pád na záda. A přitom není kdovíjaký mráz, všehovšudy -3,4°C . Inverze zprvu slibuje ústup, leč mrznoucí mlha nakonec potahuje směrem dolů i boubínská úbočí. 

    S vánočním sněhem to také není žádná sláva ... ale smrkům, které se tu sešly k svátečnímu rozprávění, to jistě nevadí. 

    Zrnko zimní poezie uchovává jen osamělá skalka. 

    Ani tohle skryté přání se nám nesplní - mrazík dávno vyklidil svou přírodní galerii, kterou si můžeme už jen připomenout dva dny starým snímkem. Ale to vše by koneckonců byly jen kulisy. Kouzlo vánočních svátků přece tkví někde zcela jinde - ve sférách oku neviditelných.  

     

    23.prosince:

    Navzdory včera zmíněné a dnes potvrzené vrtošivosti musíme přece jen šumavské počasí pochválit. Sice vlivem oteplení zlikvidovalo kouzelně mrazivou atmosféru, jež mohla k nadcházejícím Vánocům vzbouzet aspoň iluzi zimy, ale na druhé straně nás ušetřilo hrůzných zážitků, jaké nabízely reportáže z dálnice D1 a dalších končin sužovaných ledovkou. Odpolední přísun další inverzní vlny, ...

    ... která, prozářena sluníčkem, pozvolna dorazila až pod Boubín, ... 

    ... můžeme nakonec vnímat jako svého druhu lahůdku. 

     

    22.prosince:

    Podle jednoho ze známých lidových rčení nedává zvědavost člověku spát. Otázka, jak se bude po včerejšku dále vyvíjet zejména teplotní situace v porovnání Vimperka s Boubínem, sice nevedla zrovna k nespavosti, ale silná zvědavost tu každopádně byla. Hned sama cesta vzhůru se s odstupem jediného dne lišila, a to k horšímu z hlediska schůdnosti, neboť již oproti minulému týdnu výrazně přibylo nebezpečně kluzkých míst. I tam, kde by se na první pohled zdálo, že je možno bez obav šlápnout do sněhu, se často ve skutečnosti skrývá zákeřný led, okamžitě trestající každou nepozornost, nemluvě pak o vesměs zledovatělém povrchu kamenů či kořenů. Nejhorším úsekem je bezesporu posledních cca dvě stě metrů před věží, kde rozhodně přijde ke slovu zábradlí - škoda jen, že na mnoha místech neopravené, ba chybějící (jarní rekonstrukci určitě nelze považovat za hotovou a je nutno ptát se, proč nebyla dotažena do konce). První letmý pohled do vnitrozemí odhalil, že inverze opět o něco ustoupila, krom Vimperka odkryla i Vacov a další obce, ba za Mařským vrchem prozrazuje rozeznatelná světlejší čára na její hladině, kde se nacházejí Strakonice. 

    Alpy by dnes bylo příhodnější pozorovat třeba z Hochsteinu, ...

    ... odkud je máme jednak o třiadvacet kilometrů vzdušnou čarou blíže a navíc jejich krásně po celé délce zřetelný a ostrý pás nic nepřerušuje. 

    V tomto směru se dnešní ráno jevilo ještě dokonalejším nežli včerejší. 

    Ale otázkou číslo jedna byly teplotní poměry, takže je nutno předeslat, že Vimperk okolo páté hodině ranní vykazoval -5,6°C . Jak mu půl hodiny před východem prvního zimního sluníčka odpověděl Boubín, již ukazuje snímek. Pouhá desetina stupně scházela k tomu, aby z obou stran nuly nastala dokonalá rovnováha. Na vysvětlenou pro zvlášť pozorné čtenáře, jimž neunikne žádný detail, se ještě sluší dodat, že symbol sněhové vločky, který se včera v sousedství číselné hodnoty nevyskytoval, znamená jen, že je zapnuta volba, aby teploměr upozorňoval akustickým signálem na pokles k bodu mrazu. Teplotní inverze tedy pokračuje ...  

    ... a navzdory momentálně viděné situaci ...

    ... není vyloučen ani návrat té oblačné. Vimperk se v průběhu dne či večera může znovu ponořit do mlhy. Meteorologové pak předpovídají pro následující dny - včetně Štědrého -  sněžení. Vánoční atmosféře by jistě prospělo, ale určitě bychom se dokázali spokojit i s tím, co zobrazuje tento poslední snímek, jen kdyby nám vrtošivé počasí bylo ochotno aspoň takto vyhovět a porušit již zbytečně dlouhou nežádoucí tradici Vánoc na blátě. 

     

    21.prosince:

    Kalendářně již první zimní, astronomicky však ještě poslední podzimní jitro se ve Vimperku představilo osmistupňovým mrazíkem a převažující hvězdnou oblohou. Jen severní směr přinášel údolím Volyňky náznak inverzní clony, natahující úzká rozvětvená chapadla z jedné strany pod zámek, z druhé pak k pile. Na Kubovce ovšem přišlo první překvapení v podobě citelně vyšší teploty, pouhým odhadem nad nulou. Teploměr sice jediným, ale skutečně plusovým stupněm odhad potvrdil. Tím ale nebyl překvapením konec - na Boubíně čekalo ještě větší, neboť tam se teplotní hodnota vyšplhala na 6,5°C . Pohled k stále ještě svítícímu Vimperku pak naznačil, že hvězdnou oblohu sice v průběhu dne vystřídá modř a slunečno, avšak jen potud, kam nedosáhne šedobílá opona, která ještě zdaleka neřekla své poslední slovo. 

    Vše tedy bylo zase jednou naopak - z výšin se dalo přes zcela holé zelené smrčiny shlížet do zamrzlých údolí a nížin, nicméně většinou vnitrozemských, ... 

    ... neboť opačnou stranu pod Alpami mrazík převážně ušetřil podobně markantní výzdoby. 

    Do oka tu však okamžitě padly náznaky atmosférického zrcadlení, jež se koneckonců dalo při takovém teplotním rozstřelu očekávat.  

    Také v německém Bischofsreutu se zjevně probudili do mrazivého povětří, kteréžto slůvko ostatně nebylo od věci ani na Boubíně - slušně tu totiž právě od jihozápadu foukalo, ale tentokrát bez obvyklého pocitu vlezlého chladu. 

    Navraťme se však k zrcadlení, resp. novotvarům, které jeho vlivem vznikaly na známých vrcholech, případně nad nimi. Jako první se od východu přihlásil Klosterwappen, opět jižněji provázen podobně vyzdobeným velehorským pásem, viditelným až nad Lysou. 

    V rámci zmíněných jevů dnes jednoznačně dominovalo Rakousko. 

    Postačí třeba jen porovnat si alpské pozadí za známou větrnou elektrárnou s podobnými snímky ze 7. či 5. prosince. Pro výrazné zrcadlení takřka není k poznání hned odleva Ringkamp /2153 m n.m., 181,6 km/ či Eismauer /2180 m n.m., 181,4 km/, své špičky si naopak zachovaly navazující vrcholy Hochschwab /2277 m n.m., 181,4 km/, G'hacktkogel /2214 m n.m., 181,4 km/ a Zagelkogel /2255 m n.m., 181,4 km/, ovšem Hochwart /2210 m n.m., 180,5 km/ již opět zrcadlí a nad sousedním Karlsteinem /2016 m n.m., 179,8 km/ dokonce vidíme coby novotvar jakousi úzkou věžičku těžko identifikovatelného reálného vzoru. Nad vrcholem Hinterer Polster /2057 m n.m., 178,8 km/ se pak nepřehlédnutelně vyjímají hned dva takové útvary a krajní Ebenstein /2123 m n.m., 178,2 km/ je přizdoben značně zbytnělou fata morgánou.  

    Do hry vstupuje poslední podzimní sluníčko ... 

    ... a jako vždy proměňuje tvář krajiny - tentokrát ovšem překvapivě do prazvláštního zádumčiva. 

    Jenže právě v něm, jak se zdá, nejlépe vyniká zrcadlení ... 

    ... se všemi svými fantastickými variacemi, při nichž jsou nám krom jiného nabízeny též odrazy vrcholů, které jsou běžně ukryty za obzorem. 

    Mírné tvarové deformace lze zaznamenat i na německé straně, třebaže necvičené či neuvyklé oko si jich spíše nepovšimne. 

    Nelze však opomíjet ani otázku, jak se zachová inverzní hladina, jež sice oproti předchozím dnům lehce poklesla a ustoupila, ale vládne velkou dynamikou a jistě jí nečiní problém návrat do původní výšky. Momentálně například útočí na Vimperk a není vyloučeno, že jej přinejmenším na nějaký čas ukryje.  

    Jedině shora si můžeme vychutnat úchvatnou sluneční spolupráci s mrazíkem ... 

    ... a přelévající se oblačností. Dnes se té pozorovací výsady dostalo i Libínu, za daných situací obvykle častěji utopenému nežli takto volnému. 

    A tu je už teplotní hodnota na odchodnou. Do zimního slunovratu zbývají přesně tři a půl hodiny.

    Vimperk pak po návratu - mimochodem do pětistupňového mrazíku - potvrdil, co bylo viditelným už z Boubína.  

     

    20.prosince:

    Dnešní den je posledním, který letos můžeme ještě v plném rozsahu nazývat podzimním. 

    Astronomická zima započne zítra v 11:44 hodin, vimperská atmosféra však dokonale vizuálně symbolizuje ono střídání stráží již v těchto okamžicích.  

     

    19.prosince:

    Skromný, zatím spíš symbolický sněhový poprašek současně zapisuje do knihy počasí další inverzní kapitolu. 

     

    18.prosince:

    Poslední adventní neděle přinesla hned dvě pozitiva, z nichž prvním je skutečnost, že původní odpolední déšť se změnil ve sněžení, vítané nejen milovníky zimních sportů, ale především všemi, kdož touží po nefalšované vánoční atmosféře.

    Když k nám pak dorazí neblahé zprávy o situacích, jaké v tomtéž čase přinesla třeba ve Středočeském kraji čerstvá ledovka, rázem tu vyvstává druhé pozitivum, a sice v možnosti s povděkem konstatovat, že naše končiny zatím nezavdávají příčiny k podobným zvěstem (okamžitě to zaklepejme na něco stoprocentně nehořlavého). 

     

    17.prosince:

    Měsíc zvolna ubývá a míří do poslední fáze novu v tomto roce, která nastane 29. prosince. Stále však ještě plnou silou obdivuhodně stříbří mrazíkem mu připravenou noční krajinu. 

    I ta může doslova hýřit barevnými proměnami, obzvláště zatahuje-li se shora oblačná opona, nedočkavě po celý den vyčkávající na severním okraji vimperského dolíku. Ke slovu přišla až krátce před půlnocí ... 

    ... a nakonec nikam nespěchá.

    Snad ví, že jí bude patřit celá čtvrtá adventní neděle, jež právě započala a hned znatelně otupila mrazivé ostny - snad ve prospěch příštího vánočního sněhu? 

     

    16.prosince:

    Prvním nápadným optickým rozdílem mezi včerejším a dnešním boubínským ránem byly neklamné známky oteplení - především opět zelené smrky, prosté sebemenších příznaků námrazy. Paradoxně tu však vládl větší pocit zimy, ačkoli teplota činila - 3,1°C . Příčinou byl ledový jihovýchodní vítr, na jedné straně chvílemi v nárazech rozechvívající celou věž, na druhé  se ovšem jevící jako strůjce příslibu, že dnes by už nemuselo být Vimperku upřeno sluníčko. 

    Inverzní hladina totiž poklesla ... 

    ... a současně se navzdory popsanému větru i znatelně zklidnila.  

    Včerejší poměrně divoký var vystřídalo všehovšudy jemné vlnění, ... 

    ... shora sledované stále brilantně ostrými alpskými štíty. 

    Opět došlo k potvrzení staré pravdy, že nic se tu dvakrát neopakuje, byť by  nejedna situace připomínala jinou, již zde někdy viděnou, ...

    ... a tím pádem svádějící k hledání vzájemných podobností. 

    Letmý pohled z věže, neřkuli pak z dálky, by sváděl k domněnce, že Boubín se již poněkolikáté prakticky rozloučíl se sněhem. Není tomu tak. Původně v průměru pěticentimetrová kyprá vrstva ale vlivem nejednoho dílčího oteplení přijala povětšinou podobu poctivého slehlého firnu, tedy sice ideálního podkladu pro další případné bílé přírůstky, leč současně povrchu dosti zrádného, neboť chůze po něm nejednou hrozí uklouznutím a následným pádem (ostatně i samotné momentálně zledovatělé schody rozhledny nabádají příchozí k opatrnosti). Sněhoměrné tyče mají každopádně zatím stále víceméně dovolenou, anžto jejich kalibrace nedosahuje centimetrové jemnosti.  

    Jestliže jsme fotodokumentaci dnešního výstupu započali v duchu rozdílů, ukončeme ji pro změnu shodou: sluníčko je přece jen zatím stále nejjistější hledat ve výšinách - sestupy do nížin znamenají ve většině ponor do mlhy. Avšak i ta pro nás má, jak jsme si tu nejednou předvedli, své neopomenutelné kouzlo - třeba v možnosti lépe a soustředěněji vnímat tváře lesa ...

     

    15.prosince:

    Převládá-li na noční obloze nad Vimperkem zataženo, jež do rána postupně přejde v téměř souvislou mlhu, lze s nemalou pravděpodobností na Boubíně očekávat buď níže nežli vrchol posazenou inverzní hladinu, nebo naopak neprůhlednou čepici. Dnešek naštěstí zvolil první variantu ...

    ... a nadělil k ní viditelné Alpy, což za daných okolností nemusí nutně být samozřejmostí. 

    Však také západně od Dachsteinu - a nejen tam - bylo možno tušit příští rozhledové komplikace. 

    Do viditelnosti totiž nejednou zasáhla jemná, sice průhledná, ale přece jen clonící mlha, obtékající od severozápadu boubínský vrchol.  

    Inverzní hladina se lehce vařila i pod jinak ostře viditelným Dachsteinem. 

    Opakovaným mlžným přílivům se nicméně nepodařilo trvaleji ukrýt krásný Venušin pás ani zapadající úplněk. 

    V celém okolí rozhledny ale dokázaly zanechat jemný opar, ...  

    ... jenž se dočasně rozplynul snad jen v okamžiku východu sluníčka. 

    Teploměr tentokrát hlásil - 3,7°C a bylo zřejmé, že o celodenním osudu vnitrozemských obcí včetně Vimperka je z hlediska inverzního působení rozhodnuto. 

    Cesta za sluníčkem dnes tedy opět povede jedině na vrcholy, ... 

    ... ať již třeba roklanské, ... 

    ... či na Poledník, případně rovnou na Velký Javor. 

    Naproti tomu Třístoličník co ideální pozorovatelna úchvatných alpských panoramat za chvilku nejspíš pozbyde schopnosti zaručit svůj obvyklý rozhled ... 

    ... a ani s Plechým to nevypadá zrovna růžově, pokud bychom ovšem neměli na mysli odstíny inverzní hladiny, chystající se nejvyšší oficiální vrchol české části Šumavy co nevidět zaplavit.   

    Když už se začalo zdát, že mlhavý opar vyklízí bojiště, a to ke všemu v nejméně vhodnou chvíli, ...

    ... neboť ničím nestíněné sluníčko dosáhlo ideální tvůrčí výšky, ... 

    ... přišla přece jen ještě jedna vlna, postačující k tomu, aby fotografovo tiché přání ...

    ... došlo na rozloučenou s boubínskou věží svého splnění :-) . 

     

    14.prosince:

    Dosavadní vimperské srážky se zatím odbyly v podobě jemného deště, další v nejbližších dnech očekávány nejsou. Naděje, že si jednoho dne vychutnáme účinky vánočního nasvícení též na bíle vyzdobených střechách, však stále neumírá. 

     

    13.prosince:  

    Boubín zúročil srážky posledních dvou dnů do zcela nové, dosud neprošlapané souvislé pěticentimetrové vrstvy čerstvého sněhu. V sobotu ještě zelené smrky se stihly opět pokrýt bohatou námrazou.  

    Však tu teploměr, tentokrát přesnější digitální, ukázal zrána hodnotu - 4,1 °C . Ta ale víceméně nepřekvapila, neboť i vimperská zaznamenala přes noc citelný pokles, jmenovitě na pouhý jeden stupeň nad nulou. Dokonce je možno říci, že s ohledem na to, co dnes bylo na Boubíně k vidění, ... 

    ... by ani silnější mráz nevzbudil zásadní pozornost, ... 

    ... resp. neměl šanci narušit či ohrozit báječné vizuální zážitky, ... 

    ... o jaké se postaralo sluníčko v přebohatě připravených a špičkově načasovaných oblačných kulisách. 

    Bez problémů snesitelným se jevil i vytrvalý mírný vítr. Obvyklé zlato ve špičkách smrků tentokrát vystřídal jiný, spíše bronzový odstín, ... 

    ... plně souznějící s celkovou barevnou atmosférou krajiny, do níž svým charakteristickým způsobem promluvily i temelínské páry. 

    Takto spatřené Alpy nelze vnímat jinak ... 

    ... nežli jako královskou odměnu za věrnost, případně jakýsi předvoj štědré vánoční nadílky. 

    Tím ostatně byl každý pohled kterýmkoli směrem. 

    Sluníčko se sice za chvilku usměje i na Vimperk, ba věnuje mu svou přízeň téměř po většinu dne, ... 

    ... ale další průběh počasí je pro příští dny očekáván ve sněhové - v našem dolíku pravděpodobněji dešťové - režii. Západní směr o tom ostatně vypovídá už v těchto okamžicích své. 

    Tento alpský pozdrav se tedy stane pro dnešek nesporně posledním a současně vzácným, protože by určitě nikoho neudivilo, kdyby v daném kontextu oblačného dění nebyly ony majestátní velehory vůbec k vidění. 

     

    12.prosince:

    Zatím zůstává jen u představy, jak by takovéto a podobné výjevy vylepšil sníh. Ale možná od ní není daleko k realitě ... 

     

    11.prosince:

    Třetí adventní nedělní ráno neomylně hlásilo přeháňky, ... 

    ... potvrdila je i Volyňka ... 

    ... a krátce po deváté hodině se skutečně dostavily.

    Zatím ovšem stále při teplotách nad bodem mrazu, které by měly přežít až do zítřka. 

     

    10.prosince:

    Teplotní houpačka setrvává nad nulou a zdá se, že teprve dnes docílila maximálního plusového výkyvu, když krátce po poledni dosáhla ve Vimperku na dvanáct a půl stupně nad nulou. Inu, máme vlastně stále ještě podzim, byť již v prosincovém pomikulášském vydání. Těžko se ovšem v daném kontextu bránit vzpomínce na minulou sobotu, která operovala prakticky s týmiž číselnými hodnotami, ale pro změnu pod nulou. Na Boubín je teď zapotřebí vyrážet nejpozději krátce po třetí hodině odpolední, chceme-li bez zbytečného spěchu pohodlně zastihnout zapadající sluníčko a sledovat nejzajímavější úsek jeho cesty k opačné zemské polokouli.  

    Dnešní odpoledne vyladilo krajinu do jedné z tisíců variant zasněného pastelova, ...   

    ... jehož plné vychutnání a především fotografické zachycení poněkud ztěžoval silný nárazový vítr. 

    Bez něj by sluníčko určitě dokázalo všem na věži vnuknout pocit výrazně vyššího tepla, i když se situace z předchozích inverzních dnů zase otočila do běžného normálu, tj. nahoře bylo chladněji nežli dole. V konkrétní řeči čísel lze uvedený stav charakterizovat osmi stupni nad nulou na Kubovce a čytřmi a půl na Boubíně. Mrazík zkrátka nadále odpočíval - však má k čemu nabírat síly. Dojdou-li předpovědi počasí svého naplnění, pak závěr prosince a s ním celého roku se odehraje právě v jeho režii.

    Nebýt ale souhry všech aktuálně popsaných okolností, těžko bychom se mohli potěšit třeba jen tím, ... 

    ... co v pestré a hojné míře krášlilo oblohu, nemluvě pak o krajině pod ní, na chvilku osvobozené od inverzních aktivit.  

    Do čistoty zobrazení alpských vrcholů však náhle shora místy promluvila nasouvající se mračna.  

    O něco západněji a níže se pak nasunula až pod Dachstein. Že by snad již předzvěst příští změny počasí, každopádně se pozdící za meteorologickými prognózami? Tato otázka nicméně zcela pozbyla důležitosti vedle všeho, co se zjevilo na jihozápadním obzoru v okamžiku, kdy sluníčko dalo krajině sbohem.

    Nešlo totiž pochopiteně odolat pohledu směrem ke známým obzorovým partiím nedaleko Almbergu - tedy především hledání lákavé Zugspitze. 

    Byla tam, a podle očekávání dokonce ozdobena mohutným zrcadlením uprostřed spousty dalších podobně vyvedených alpských vrcholů, ... 

    ... z nichž mnohé za normálních okolností nebývají vinou zemského zakřivení vůbec k spatření. Nyní se tu najednou zrcadlily troj- i čtyřnásobně.

    Až do samé tmy se dala sledovat jedna proměna za druhou, ... 

    ... a to v doslova minutových intervalech. 

    V Mitterdorfu dávno rozsvítili ... 

    ... a kouzla na obzoru zdaleka nebyla u konce. Jen postupně dávalo stále více práce rozeznat jednotlivé jemné detaily všech střídajících se změn. 

    V porovnání s loňským prosincem se rozhodně ani letošní nedal zahanbit, ba lze předpokládat, že zmíněné teplotní výkyvy budou i nadále představovat ideální živnou půdu pro efektní atmosférická zrcadlení. Rok 2015 se tu jimi loučil a pravděpodobnost, že bude v daném ohledu svým nástupcem napodoben, není malá. Přesně tři týdny, které zbývají do potvrzení či vyvrácení tohoto odhadu, utečou jako voda.  

     

    9.prosince:

    Krásné ledové výtvory na Volyňce opět čeká, podobně jako v předešlém měsíci, zatěžkávací zkouška, ... 

    ... neboť dnešní oteplení dosáhlo ve městě přes den až na osm stupňů nad nulou a v podobném duchu se mají nést i příští dny.  

     

    8.prosince:

    Odhadovaná změna počasí skutečně proběhla - projevila se především poměrně razantním oteplením. Po více nežli týden trvajících mrazech překvapilo osmé prosincové ráno Vimperk necelým jedním stupněm nad nulou, Boubín pak pokračoval v teplotní inverzi, když na jeho vrcholu teploměr ukázal čtyři a půl stupně, samozřejmě rovněž nad bodem mrazu. Nepřehlédnutelnou byla i proměna celkové nálady krajiny, kam jen oko pohlédlo. 

    Navzdory chvílemi až přízračně působící oblačnosti však trvala vynikající dohlednost, dnes snad ještě kvalitnější nežli včerejší, o což se zasloužil v prvé řadě silný nárazový vítr. 

    Bezpochyb právě jeho přičiněním se dnešní alpská panoramata jevila ještě ostřejšími a prokreslenějšími. 

    Ač by se mohlo zdát, že atmosférickému zrcadlení už je konec, ve skutečnosti se jen přestěhovalo do větších dálek. Stačilo pozorně pohlédnout třeba k obzoru nad Almbergem (horou, na jejíchž svazích se rozkládá známý skiareál Mitterdorf) a náhle se objevily charakteristické útvary, ... 

    ... z nichž jeden - zcela vpravo - náležel k známé Zugspizte, nejvyššímu alpskému vrcholu na pomezí Německa a Rakouska a současně nejvzdálenějšímu z hlediska dohlednosti z Boubína.

    Zatímco předchozí dva snímky ukazují skutečně viděnou realitu, jež vyžadovala důkladně napnout zrak, tento byl záměrně dodatečnou úpravou ztmaven, aby umožnil popisovaným jevům lépe vyniknout a zdůraznil fantastické tvary, jaké dokáže příroda během zrcadlení vykouzlit. Pro srovnání je možno zalistovat např. loňským prosincem - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/9330 , který byl v daném směru rovněž velmi štědrým. Zejména lze doporučit sedmadvacátý den uvedeného měsíce, v němž byla zaznamenána fata morgána mimo jiné taktéž nad Zugspitze.

    S přibývající intenzitou slunečního světla, tentokrát ovšem prozařujícího i pestrou a bohatou oblačnost, se sice zákonitě měnil také barevný nádech alpských velikánů, ale na jejich zřetelnost či ostrost neměl pražádného vlivu.  

    Dramaticky se tvářící oblohu postupně obohatilo též napřed levé ... 

    ... a chvilku po něm i pravé parhelium. 

    Zde pak vidíme, kam až v porovnání se včerejším stavem poklesla a ustoupila inverzní hladina. Současně nám nemůže uniknout odlišná, zcela poklidná podoba temelínských par, svědčící o skutečnosti, že tamním končinám se vítr zjevně zcela vyhnul - leda by vál přímo směrem od Boubína a vyvolával tak pro pozorovatele z této strany optický klam. 

    V daném čase už by za jiných, běžnějších okolností Alpy mizely ve stoupajícím oparu. Neustávající vítr však dnes takovou variantu nepřipustil, čímž umožnil zastihnout tento pohled i později příchozím. 

     

    7.prosince:

    Stále nám přetrvává inverze, a to i teplotní. Vimperk se v průběhu noci držel okolo sedmi stupňů pod nulou, kdežto boubínský mrazík byl všehovšudy jednostupňový, což můžeme celkově vnímat jako mírné oteplení. Po pondělní zkušenosti pařil první ranní pohled z věže opět dalekému Klosterwappenu - a určitě nikoli nadarmo. 

    Nejvyšší alpský vrchol poblíž Vídně se dnes přímo překonával v zrcadlení a ke všemu přibral v rámci zmíněného jevu do party ještě další, podstatně vzdálenější štíty, které za normálních okolností z Boubína vůbec nejsou vidět.

    Známé bližší velehorské partie se oproti předchozím, zahaleným v dáli do jemného zneostřujícího oparu, vyznačovaly naopak excelentní prokresleností ... 

    ... a také v jejich případě čekalo na všechny, kdož si dnes přivstali, překvapení. 

    Prohlédněme si dobře nižší úsek nalevo od Watzmannu směrem ke Grossglockneru. 

    Sotva se tam totiž opřelo sluníčko, ... 

    ... odhalilo, že zrcadlení se nemusí nutně odehrávat jen nad vrcholy, ale dokáže pozměnit i jejich tvary a proporce přímo na místě samém. Uvedený jev bychom mohli principielně přirovnat k podobnému, jaký bývá vytvářen tetelícím se horkým vzduchem nad vozovkou. 

    Obrat o sto osmdesát stupňů prozradil, že výše inverzní hladiny oproti pondělnímu stavu poklesla na zhruba pět set nadmořských metrů, což umožnilo spatřit mimo jiné i torzo temelínské elektrárny. 

    Miniaturní zrcadlení pokračovalo místy i za známými stožáry rakouské větrné elektrárny. 

    Pro atmosférické jevy ovšem nesmíme zapomínat ani na barevné proměny, ... 

    ... o jaké se s tradiční pečlivostí staralo po celém obzoru stoupající sluníčko. 

    Zatímco obohacovalo krajinu novými vzhledovými variacemi, ... 

    ... zrcadlení poblíže Watzmannu zase v krátkém čase pominulo. 

    Překvapení tím však ještě zdaleka nebyla vyčerpána. Kdo se pozorně zahleděl do vnitrozemí na inverzní hladinu, mohl na obzoru rozeznat známou vzácnou siluetu - krušnohorský Klínovec.   

    Dnes se sice nevyznačoval dobrou viditelností, ale i tak se dalo rozeznat, že také nad ním se odehrával náznak zrcadlení a z pravého úbočí jsme se odrazem od lesklé střechy - téže, kterou za podobné, ale opticky zřetelnější situace můžeme zahlédnout na starších snímcích ze Štědrého dne roku 2013 http://vimperk.eu/index.php/vimperk/3832 - dočkali slunečního pozdravu. Vše ale jednou má svůj konec - možná nás čeká další změna počasí. 

     

    6.prosince:

    Vědom si již delší dobu rizika podezření ze strany čtenářů fotokroniky, že netrefí jinam nežli na Boubín, zamířil její autor tentokrát k naší nejslavnější řece, šumavské rodačce ukrývající v zákoutích svých břehů po staletí nespočetné množství prastarých i novodobých, šťastných i tragických lidských příběhů, oslavované a tisícerými způsoby ztvárněné mnoha umělci - památné Vltavě.  

    Dalo se tu především očekávat setkání s důsledky působení mrazů, které momentálně sice již polevily z největší intenzity, ... 

    ... ale jejich nezaměnitelný rukopis na řece i v širokém okolí ... 

    ... stále přetrvává. 

    K obzvláště malebným partiím náležejí zátočiny Teplé Vltavy na dohled od Stožce ... 

    ... a Radvanovického hřbetu.

    Vidět je odtud ovšem stejně dobře i ku vzdálenějšímu Boubínu, z nějž máme celý Vltavský luh jako na dlani (není-li ovšem zrovna ukryt pod inverzním příkrovem). 

    Dnes se navíc bohatě vyplatilo vedle rozhledů po krajině sklopit zrak též k zemi, ...

    ... a to velmi blízko, ... 

    ... neboť právě tam byla k vidění krásná jinovatka včetně své dokonalé krystalické struktury. 

    Svatomikulášská cesta tedy byla plna nejrozmanitějších mrazivých kouzel na zemi i ve vodě. Nu a zítra ... na shledanou na Boubíně :-) !  

     

    5.prosince:

    Včerejší otázka je zodpovězena, jen z přesně opačné strany nežli té, k níž se vázala.  

    Inverze skutečně postoupila výrazně k Boubínu, ovšem z vnitrozemí, včera ještě prakticky vymeteného. Působí dojmem, jako by se zastavila o Mařský vrch a navazující hřeben, takže je možno výšku její hladiny odhadnout na zhruba osm set nadmořských metrů. 

    Pod Alpami i nadále zůstalo čisto, ... 

    ... velejemným oparem jistě nenarušitelné. 

    Hlavní překvapení se stejně ukrývá jinde - na východní straně, kde by bylo v inverzní záplavě i lehce přehlédnutelné.  

    Když však člověk řádně napne zrak, odhalí nalevo od Knížecího stolce v dálce na obzoru báječně zrcadlící Klosterwappen. 

    Ten pak není zdaleka jediným takto ozdobeným vrcholem. Další pozorný pohled míří za rakouskou větrnou elektrárnu ... 

    ... a nachází tam menší i zřetelnějsí zrcadlení téměř nad každým z alpských velikánů. 

    Sluníčko dnes sice nemělo zrovna umetenou cestu vzhůru, ale snaží se, co mu síly stačí, dodat alpským masivům větší plasticitu. 

    Ta však asi nebude mít příliš dlouhého trvání, neboť vše se zanedlouho ukryje do stoupajícího probarveného oparu. 

    Zbývá tedy už jen konstatovat, že na Boubíně bylo tentokrát značně tepleji nežli dole. Zatímco Vimperk časně zrána zaznamenal osmistupňový mrazík, na rozhledně se teploměr zastavil pouze na jednom a půli stupně pod nulou. Zpáteční sestup na Kubovku se pak současně stal i opětovným sestupem teplotním, neboť dole panovalo šest stupňů pod nulou a ve Vimperku následně nebylo tepleji. Letošní mikulášská nadílka na nejvyšším místě české části Šumavy tedy rozhodně netrpěla nouzí o různorodá překvapení. 

     

    4.prosince:

    Již druhým dnem je boubínský vrchol opět zcela volný ... 

    ... a nabízí tradičně úžasný rozhled všemi směry.  

    Dnešní mrazík tu docílil hodnoty sedmi stupňů pod nulou, ... 

    ... ale silný vítr činil pobyt na věži přijatelným jen pro jedince těmto podmínkám uvyklé či otužilé, protože, jak se v případě nejednoho návštěvníka ukázalo, ani poměrně důkladné zimní oblečení nebylo zárukou, ...

    ... že své nositele plně uchrání před pocity chladu. A právě ty se mohou stát rušivými a znepříjemňujícími faktory v okamžicích, kdy by se člověk měl nejen navenek, ale především vnitřně ztišit a plně, ničím nerušen soustředit na vnímání všech potěšení duše, ... 

    ... co se jich tu každým okamžikem nabízí. 

    Druhý adventní nedělní podvečer navíc mimo výše řečené vyvolal též hádanku, jakým směrem se počasí bude ubírat dál. Zůstanou údolí před hraničními vrcholy stejně čistá, nebo je vyplní inverze, připravená v pohotovosti pod Alpami? 

    Odpověď bude stejně vždy dokonalejší než sebefantastičtější představa, proto je jako vždy nejideálnějším řešením vyčkat, čím budeme v příštích dnech překvapeni. 

     

    3.prosince:

    Kubova Huť letos posunula rozsvícení svého vánočního stromu na předvečer druhé adventní neděle. 

     

    2.prosince:

    Ani druhý prosincový den nepotvrdil výplody milovníků senzací, tedy nepřinesl sněhové bouře, i když drobné přeháňky - zprvu v podobě jemné mrznoucí krupičky - ano. Ranní dohlednost z Boubína však oproti již tak dosti nicotné včerejší ještě zhoršil ... 

    ... a o necelé dva stupně zespoda přiblížil teplotu k bodu mrazu. Poněkud se též zmírnil vítr, i dnes foukající od západu.

    Příští vývoj ukáže, zda je v lesích založeno na další mohutnější sněhový příděl, nebo momentální poprašek zase při nejbližším případném oteplení zmizí. 

     

    1.prosince:

    Internetem kolující katastrofické vize sněhových bouří, které se prý ženou na Česko, zatím opět jako většinou vycházejí zcela naprázdno - přinejmenším Šumava zůstala podobných událostí zcela ušetřena. Drobný sněhový poprašek, jaký v průběhu noci pokryl vedle výše položených lokalit tentokrát i Vimperk, jistě nelze považovat za produkt bouře, na druhé straně je však nutno přiznat, že první prosinec rozhodně nebyl přivítán sluníčkem. Boubín nabídl velmi omezenou viditelnost jediným, konkrétně vnitrozemským směrem. Provázel ji velmi silný nárazový západní vítr, ... 

    ... přičemž teploměr ukazoval sedm stupňů pod nulou. Chvíli se zdálo, že východní směr se nakonec protrhá a přece jen umožní volný průchod slunečním paprskům, ale krátce viditelný Libín byl jen posledním záchvěvem naděje ... 

    ... před dokončením husté mlžné čepice, pozorovatelné ještě na zpáteční cestě od Korkusovky. Den však samozřejmě zdaleka není u konce, takže prostor jakýmkoli případným změnám je stále otevřen.

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet