Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – prosinec 2017

1 prosince, 2017
14:48

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

31.prosince:

Jestliže v čase 04:35 posledního dne v roce činí vimperská teplota +7,5°C, na střešních oknech ševelí jemné mrholení a grafický záznam činnosti meteorologického radaru se prakticky po celé Šumavě modrá srážkovými aktivitami, těžko očekávat, že ranní Boubín, navíc po den staré mlžné zkušenosti, nabídne cokoli jiného nežli orografickou čepici, s nemalou pravděpodobností mnohem nekompromisnější nežli včera. Tím pádem nebylo nutno spěchat nahoru, neboť snímků, na nichž převládá mlžná šeď, si milí čtenáři fotokroniky poslední dobou užili jistě dost na to, aby po dalších téhož ražení netoužili. Že se pak Vimperk od samého rozbřesku opět prezentoval vizáží, jaká by slušela jaru či podzimu, nebylo též logicky žádným překvapením. Krátce před polednem se však úporně bojujícímu sluníčku zdařilo stvořit dokonce duhové torzo – a právě ono se stalo startovním povelem k poslednímu letošnímu boubínskému výstupu.

Nahoře se ukázalo, že skutečně nebylo nutno spěchat, …

… neboť Boubín po celou dobu předvídatelně koketoval s orografickou čepicí, která se sice chvílemi trhala, …

… nabízela takto zastřené krátké pohledy do sluníčkem nestrádající krajiny, …

… ale hned se zase pečlivě zavírala.

Ironií osudu bylo, že toto mlžné sevření se vázalo skutečně jen k samé špičce hory okolo rozhledny, …

… na níž dal teploměr takovouto odpověď na včerejší otázku.

Stačilo pak jen sestoupit na úroveň dřevěného chodníku …

… a ničím nerušenému rozhledu už nestálo nic v cestě.

Silvestrovské loučení se sluníčkem se tak namísto stále zahaleného boubínského vrcholu odehrálo na Basumských lukách.

30.prosince:

Podobně jako ještě spící Vimperk prozradil i dnešní ranní Boubín, že se slibovaným sněhem se tu tedy zrovna pytel neroztrhl – meteorologické servery jako vždy tak trochu přeháněly pro pobavení publika. Nemýlily se však ohledně silného větru, který, jak se ukázalo, měl přesto z čeho tvořit čerstvé závěje a současně čím místy velmi zdařile maskovat prošlápnuté cesty.

Především pak přispíval též k slušné oblačné čepici, jež vydržela kolem vrcholu téměř čtyřicet minut, …

… než se po celém obzoru zase postupně protrhala.

Odhalila tak nejen zajímavou barevnou skladbu oblohy, …

… ale vydala také svědectví o celkovém rozložení oblačnosti.

Tím pádem umožnila odhadnout další předpokládaný vývoj během dnešního dne, …

… ale zejména směrem k zítřku, který se tu tradičně stane malou zátěžovou zkouškou, a to nikoli jen konstrukce rozhledny, stojící zde již dvanáctým rokem.

Pohled do vnitrozemí opět potvrdil, že v celkové nabídce barev rozhodně neschází bílá. Postrádáno tak bylo již jen samotné sluníčko, …

… jehož vstup na scénu se velmi slibně rýsoval – zbývalo mu totiž překonat všehovšudy temný pás z mračen nad obzorem. Celou situaci v jednom okamžiku zpestřil zajímavý úkaz: nad orografickou oblačností zahaleným Bobíkem se zjevil tvarově tuto kopírující útvar, připomínající bezmála atomový hřib.

Namísto očekávaného sluníčka se však obzor náhle začal opět zatahovat houstnoucí mlžnou oponou, …

… jež krátce před dalším sevřením celého vrcholu umožnila již jen letmo odhalit, že po leckteré zasněžené louce kdesi dole se volně rozeběhly sluneční paprsky.

Podle předpovědí má závěr roku vyhnat teplotu nad nulu, takže momentální naměřený stav patrně nejpozději zítra přestane platit. Můžeme jen odhadovat, jak velký úsek zabere v porovnání s aktuální červenou stupnicí modře obarvený líh v očekávané černé, …

… a současně zkusit tipovat, …

… jak avizovaný silvestrovský déšť (neboť o srážky nemá být přinejmenším zrána nouze) pozmění zatím setrvávající hloubku sněhu.

29.prosince:

Ani Vimperk už nevyhlíží tak zoufale nevánočně jako počátkem týdne, dnešní noc by navíc měla zapracovat na dalším zlepšení momentálního sněhového stavu.

28.prosince:

Poslední čtvrtek roku 2017 vzbouzí zdání, …

… že zima se snaží o nápravu pošramocené reputace.

Boubínské smrčiny opět namrzly …

… a k sněhové vrstvě, jež se za poslední dny stihla slehnout do průměrné síly 58 cm, přibyly nové čtyři centimetry.

Vlády se opět ujal mrazík, …

… ale navzdory vší popsané aktuální situaci svůj post trvale neudrží.

Do konce roku se nám počasí dle všeho ještě opět zhoupne.

27.prosince:

Tento motiv, pravda, nevyvolá dojem prosince, natož snad Vánoc, …

… ale byl každopádně zachycen během dnešního šumavského podvečera.

26.prosince:

Svatoštěpánské boubínské jitro zazářilo pravou sváteční náladou, …

… jako by dnes každého návštěvníka chtělo příhodně podarovat koledou.

Alpských panoramat se člověk nikdy dosyta nenabaží, …

… obzvláště pak, jsou-li provázena úchvatným barevným koncertem. Ostatně nikoli poprvé je nutno zdůraznit, že se tu nikdy nic neopakuje, každý výstup z bezmála již v desetiletém souhrnu tisíce byl a je naplněn novými a svébytnými zážitky.

Mezi dnešními je nutno obzvláště vyzdvihnout sérii zelených záblesků, z nichž tento první částečně lehce přehrával i do modrého tónu.

Vzápětí následovalo několikeré oddělení předsunutých odrazů …

… a nescházel ani sluneční sloup.

Vývoj oblačnosti jako by signalizoval nadcházející změnu počasí, o níž hovořily i meteorologické předpovědi – naposledy prostřednictvím autorádia během cesty na Kubovku, …

… avšak vždy je nutno brát v úvahu i lidskou omylnost, resp. nevyzpytatelnost přírodních pochodů. Sebevěrohodnější předpověď může vyjít naprázdno.

Krom jiného bylo též možno porovnat aktuální inverzní stav se včerejším – a konstatovat na tomto poli jednoznačný ústup.

Také teplotní situace je dostatečně výmluvná a zaslouží jen pro úplnost doplnit informací o vydatném nárazovém větru, zase jednou dokonale laškujícím s přítomnými fotografy na téma realizace dlouhých expozičních časů.

Stále příznivější světelné podmínky však vbrzku odstavily vítr v daném směru na vedlejší kolej …

… a umožnily bezproblémový lov zvolených záběrů, …

… na jehož konci podobně jako včerejšího večera čekala prémie za věrnost. Tentokrát sice opět s nutným pečlivým napnutím zraku fotografa a následně i čtenářů, …

… ale na dalekém obzoru je v každém případě i dnes k vidění (v pravé horní čtvrtině snímku) Zugspitze s celým svým přilehlým masivem.

Otevřeme-li do třetice téma bílých Vánoc, ani dnešní stav tady nepřinesl nějaké dramatické zhoršení, …

… jež by snad vedlo k jejich popření. Boubín si zkrátka svou sněhovou pokrývku v mezích daných možností poctivě drží.

Spíše se tu postupně nastřádal zásadní problém v souvislosti s blížícími se silvestrovskými výstupy. Přetrvá-li totiž momentální stav, charakterizovaný totálně zledovatělým povrchem vstupních schodů a navazujícího dřevěného chodníku, stane se uvedený finální úsek zmíněné trasy pro mnohé účastníky z řad dříve narozených či obtížněji pohyblivých s velkou pravděpodobností neschůdným.

25.prosince:

Kdyby nad tímto snímkem nestálo datum přináležící Božímu hodu vánočnímu, klidně bychom si tam bez pocitu nepatřičnosti mohli dosadit třeba pětadvacátý říjen či březen. Tedy pryč z tohoto opticky zcela nevánočního Vimperka, v němž si snad jen na rozloučenou povšimněme nasouvající se inverzní oblačnosti, která již zcela pohltila sousední Výškovice.

Z Boubína onen proces vypadá přece jen lákavěji, …

… a to i zásluhou skutečnosti, že stačí pootočit se na rozhledně (dnes mimochodem s nemálo kluzkým schodištěm i podlahou) o stoosmdesát stupňů …

… a můžeme se po delší odmlce opět pod blankytnou oblohou a v plné sluneční záři kochat alpskými velikány.

Pohled k Bobíku pak krom jiného prozrazuje, že tutéž příležitost si mohou vychutnat také návštěvníci rozhledny na Knížecím stolci, …

… odkud s nemalou pravděpodobností rovněž zahlédnou i takto skvostně vyparáděný Klosterwappen.

Ve Vimperku sice inverze postoupila až k bývalé Jitoně, ale vše nasvědčuje tomu, že nejpozději v podvečer zase vyklidí bojiště …

… a celkově se zatím přidrží svých poměrně častých hranic, na něž krom jiných krajinných bodů tradičně dohlíží kostelík ve Lštění.

Na protější straně se ovšem vypravila pod Luzný a utopila přitom Knížecí Pláně.

Leč nezapomínejme, že podobně jako včerejší mířila i dnešní cesta na Boubín za bílými Vánoci … jsou tu stále, avšak nelze přehlédnout, že za jediný den přinuceny vlivem citelného oteplení k nemalým ústupkům. Z bílého sevření valnou většinou vysvobozené smrky nicméně nastalou situaci patrně vítají, …

… a to i na sousedním Bobíku.

Sluníčko se stále více sklání k západu, …

… okolní krajina svátečně zlátne …

… a blíží se chvíle, v nichž inverzní hladina mírně poklesne. Je sice ještě dost času, ale nedočkavé oko už brousí za výjimečnými lahůdkami – zde jmenovitě dalekou Zugspitze.

A skutečně ji také nachází, dokonce s příznaky atmosférického zrcadlení.

Však jsou k němu ideální podmínky.

Do slunečního rozloučení již zbývají jen poslední minuty …

… a tento miniaturní časový úsek postačuje k tomu, aby předpokládaný pokles inverzní hladiny odhalil tentokrát mnohem rozsáhlejší zrcadlení nad alpským pásem západně od Almbergu. Zugspitze v něm samozřejmě nechybí.

Poslední barevné proměny známých partií už jistě dalších komentářů nepotřebují …

Finální Venušin pás pak slibuje krásné příští svatoštěpánské ráno …

24.prosince:

Dokonale čisté hvězdné nebe, +3,5°C a již od nočních hodin nepřeslechnutelný silný vítr – za takových okolností se zrodil Štědrý den a spolu s ním myšlenka, že Vánoce by přece jen všude nemusely sdílet vimperský osud, tedy odehrát se na blátě. Lokalitu, která z daného hlediska lákala k prozkoumání, jistě každý čtenář dávno uhodl, ale možná by kolem šesté ranní nehádal, že nad Kubovkou hvězdy zmizí, neboť uvítací výbor zde bude tvořit hustá mlha. Ta se sice cestou vzhůru střídavě trhala, na úpatí dřevěného schodiště dokonce plně odkryla vnitrozemský rudnoucí úsvit, ale boubínskému vrcholu byla ve finále souzena bytelná čepice.

Ač mlhu chvílemi silný západní vítr donutil k částečnému protržení, nikdy neprodala svou kůži zcela, …

… stále se jí dařilo zanechávat v krajině aspoň neodbytný jemný závoj. Ten ovšem nebránil zjištění (k němuž ostatně samozřejmě došlo již v průběhu cesty sem), že na Boubíně zima svůj post naplno uhájila, …

… majíc oproti uplynulým dnům sice již jen mírnou, ale přesto stále postačující oporu v čím dál symboličtějším mrazíku.

A tak se dnešní sváteční pobyt na věži stal jakousi číhanou …

… na světlé okamžiky, …

… v nichž bylo možno vystopovat …

… sílící působnost zprvu se blížícího …

… a vzápětí vyšlého sluníčka.

Stále se však zdálo, …

… že navzdory všem velmi slibným okamžikům …

… je nebude možno naplno polapit objektivem.

Zdání se nakonec skutečně potvrdilo – tento nejúspěšnější úlovek sluníčko sice jakž takž polapil, nikoli však v jeho plné síle. Dnešní den tu zkrátka měl být štědrým především právě v oblasti mlhy, přičemž další vývoj, pozorovaný prakticky až do večera už ze zcela jiných stanovišť, boubínský vrchol z houževnaté čepice nevysvobodil.

Návrat dolů ale v každém případě potěšil oko i duši zážitky nefalšované vánoční atmosféry, …

… tak zoufale scházející v nižších polohách, …

… paradoxně se těšících slunečními paprsky více nežli nejeden šumavský vrchol.

Boubín totiž nebyl v té věci zdaleka jediným, ale těžko posoudit, který jeho další šumavský sourozenec k tomu podobně nabídl na relativně malé ploše nemalé teplotní kontrasty, …

… dedukovatelné už jen na základě pouhého pohledu do korun smrků – nahoře v mrazivém bělostném převleku, o několik metrů níže pak opět zelených. Nejvýznamnějším přínosem této cesty však bylo potvrzení domněnky, že tady o nějakých Vánocích na blátě tentokrát nemůže být řeči. Tak tedy šťastné a veselé … a za bílými zkrátka vzhůru na Boubín 🙂 !

23.prosince:

V předvečer Štědrého dne je lépe nežli na město raději pohlédnout na oblohu a nezaobírat se vzpomínkami na to, co pod ní bylo k vidění ještě před týdnem …

22.prosince:

Mnohým Vimperákům – a koneckonců nejen jim – se z hlediska vývoje předvánočního počasí s nemalou pravděpodobností naplnil nejčernější sen, ale při pohledu na louky nad městem si přece jen lze říci, že to mohlo dopadnout ještě hůř. Přinejmenším nedošlo na ledovku, což lze naopak za dané situace považovat za nemalou výhru.

21.prosince:

Před pouhými třemi dny zde bylo konstatováno, že Vimperk se nám ladí čím dál vánočněji. Jediné odpoledne pak postačilo k tomu, aby se povětšinou zase dokonale odladil. V okamžiku pořízení tohoto snímku již přesně tři minuty panuje astronomická zima (započala v 17:27:50) … a každý by jistě uvítal reálnou možnost změnit před aktuální teplotní hodnotou +4°C kladné znaménko za záporné. Pak by se totiž vimperské střechy i nadále bělaly, shůry by se na celé město tiše snášel čerstvý sníh a pravé adventní kouzlo by neutrpělo jediné poskvrny. Skutečnost je však bohužel opačná – temné střechy rozeznívá vytrvalý déšť, zbývající bělostná pokrývka se pozvolna, ale jistě mění v šedavou břečku a na obzoru je opět obava z příští možné ledovky, pokud by se v noci přece jen ujal vlády mrazík.

20.prosince:

Nabízí se tu srovnání s 12. prosincem … a hovoří zcela jasnou řečí. Avšak je nutno dodat, že teplota se nám současně zhoupla nad nulu, momentálně hodnotou +3,5°C . Po předchozím mrazivém poklesu to na Šumavě jistě nevnímáme jako něco neobvyklého, ba naopak jsme na podobné, možno říci přímo typické zvraty zvyklí. Těžko se ale za dané situace neptat, v jakém duchu bude tento vývoj pokračovat, a to především samozřejmě ve vztahu k vytouženým bílým Vánocům …

19.prosince:

Již včerejší podvečer přinesl devítistupňový mrazík, který v noci zesílil do té míry, že ji pasoval na (zatím) nejchladnější noc měsíce. Pátá hodina ranní pak setrvávala na -12°C, což vedlo k předpokladu, že Boubín by se teoreticky opět mohl blýsknout dalekou dohledností. Ta se nahoře skutečně potvrdila – zde konkrétně v podobě oblačností sice bohatě obklopeného, ale každopádně jasně viditelného známého Klosterwappenu …

… a též dalších úseků rakouských Alp, …

… svými štíty se však dotýkajících nízké svrchní oblačnosti, …

… jako neprostupný koberec položené po celé obloze. Z hlediska očekávání krásného zimního dne působila celá tato konstelace poněkud znepokojivě , ale brzy se ukázalo, že ve skutečnosti je kulisou k velkolepému divadlu, jež takto – v podobě ohnivé koule – započalo s přípravou výstavního slunečního sloupu.

Krátce poté, co do hry vstoupilo i samotné sluníčko (jak jinak, nežli se zeleným zábleskem), …

… zjevila se po obou jeho stranách parhelia, jednu chvíli budící zdání, že mají nakročeno k dotočení celého halového oblouku. Pranic nevadilo, že k němu nakonec nedošlo, …

… neboť barevné sluneční kreace na zasněžených a namrzlých smrčinách …

… vše přebohatě vynahradily.

Přece jim však nebylo přáno dozrát z této úchvatné fáze do obvyklého plného zlatova, …

… ba ani přetrvávající mrazík tu ničeho nesvedl, …

… zkrátka sluníčko se po chvilce stoupání ukrylo …

… nad oním neblahým kobercem, …

… odkud se jeho původní plný dosah po krajině proměnil v sotva postřehnutelné symbolické tónování.

Jedině zbytky volného pásu nad obzorem měly šanci barevně se odrazit od zbývajících víceméně monotónních partií, z nichž ty sněhové se po nedělní noci a včerejšku mohou pochlubit průměrnou hloubkou 65 cm.

Pokud by s tímhle vším měla zacvičit nějaká nárazová obleva, Boubín by si jistě nemohl stěžovat na nedostatek vláhy. Dříve se však spíše dočká dalšího sněhu.

18.prosince:

Vimperk se nám ladí čím dál vánočněji …

17.prosince:

Třetí adventní neděle střídala přívětivé slunečné chvilky s bohatými sněhovými přeháňkami, …

… které představovaly významné obohacení dosavadního stavu. Ten, jak vidno na Basumských lukách, vylákal na bělostné pláně už i sněžné skútry, jejichž majitelé si, soudě podle nejrozmanitějších vykreslených ornamentů, vyjížďku náležitě užili.

Nejpůsobivější zimní podívanou obvykle představují právě změny barevných nálad v důsledku výše popsaného střídání – a o ty dnes skutečně nebyla nouze.

Již v půli boubínského úbočí však bylo jasné, jakým barvám připadne konečné vítězství – v tom si právě probíhající odpoledne mohlo prakticky podat ruku se svým protějškem z předešlé neděle.

Je ovšem nutno náležitě zmapovat aktuální sněhové přírůstky. Zábradlí stále více pohlcující známá závěj před odbočkou k Johnovu kameni vypovídá své nejen na dané téma, ale též prozrazuje, že příliv návštěvníků se na ní postaral o prošlápnutí a potřebné zhutnění jakési pěšiny, jež by měla mít dostatečnou pevnost k tomu, aby se tu již nohy nebořily do zrádných hloubek.

Nepostradatelným pomocníkem je zde v každém případě mrazík, …

… jehož působení lze v typických důsledcích nacházet doslova na každém kroku.

Nezamluvme ale hloubku sněhové vrstvy. Je sice pochopitelně s ohledem na terénní specifika dané lokality různorodá, ale ve výsledném průměru zjištěných hodnot představuje 53 cm.

Bílá čepička na vrcholovém kameni se, pravda, takovým číslem nepochlubí, ale pro změnu jí mnoho neschází k finálnímu splynutí s okolím – zdá se, že by postačilo jedno vytrvalejší noční sněžení. Pravděpodobnost, že k němu dojde, je veliká, stejně jako v případě odhadu, že dnešních průměrných třiapadesát centimetrů zítřkem počínaje zaznamená posun v řádu desítek.

Právě se rozloučilo třetí adventně nedělní sluníčko a situace kolem rozhledny se zdá být zpečetěnou.

Nemá tedy smysl otálet s rozloučením, v jehož rámci zbývá už jen obvyklý pohled na teploměr.

16.prosince:

Zimní geometrie vimperských střech …

15.prosince:

Pouhých devět dní nás dělí od Vánoc a zatím se zdá, že obavy z dalšího bláta v řadě by se, jakkoli není pro příští týden vyloučeno oteplení, mohly konečně jednou ukázat jako liché. I Kubovka se čerstvě hrdě chlubí souvislou třiceticentimetrovou vrstvou sněhu, jaká byla donedávna pouze výsadou Boubína, …

… zatímco tam již aktuálně například čím dál hůře rozlišíme jednotlivé schody. Ještě jedno sněžení včerejší vydatnosti – a zmizí i tyto jejich poslední náznaky. Ostatně na samém počátku dřevěného přístupového schodiště se tak již stalo.

Nahoře pak můžeme bez přehánění běžně mluvit v základu o souvislé půlmetrové vrstvě, ovšem mimo závěje, které už většinou dosahují minimálně dvojnásobných hloubek, …

… o čemž svědčí jednak opticky jejich převýšení nad zábradlím podél cesty …

… a krom toho i tímto tlumočená autorova osobní zkušenost nejednoho proboření až po kyčle, přičemž ani za takových okolností člověk ještě nedošlápne na pevnou zem.

Za pohádkovou krásu, jaká se tu nabízela třeba zrovna dnešního odpoledne, …

… však občasné uvíznutí v hlubokém sněhu dozajista stojí.

Neudálo se poprvé, že sotva jeden konečně stane na vyhlídkové plošině rozhledny, do té chvíle rozesmáté sluníčko se rychle rozloučí …

… a přenechá pole působnosti zatahující se nízké oblačné oponě. Ta právě pohltila Bobík a zvolna se blíží do vnitrozemí, …

… jež zatím projevuje víceméně veselou bezstarostnost. Nedohlédne totiž přes Boubín …

… třeba k protilehlé Trojmezenské hornatině, která zmíněný Bobík v jeho osudu dávno předešla. Jen zasněžený Vltavský luh tu momentálně tvoří pomyslnou hranici mezi volně dýchajícím a v neprůhledné šedi naopak tonoucím světem.

Zatím je tedy na severovýchodní straně obzoru stále čím těšit oko, …

… protože šedá temnota, bezpochyb si brousící zuby i na samotný vrchol Boubína, zatím, jista si svým konečným vítězstvím, nespěchá. Umožňuje nám tak obdivovat mimo jiné též dalekou dohlednost, …

… jíž se koneckonců pyšní i severozápad. Ano, na obzoru skutečně rozeznáme Přimdu.

Mrazík, také dnes podpořen silným západním větrem, nevybočuje z dlouhodobého průměru.

Pohled na rozloučenou patří opět sněhovým podmínkám pod rozhlednou …

… a posléze i na úpatí již vzpomenutých schodů, kde sotva usedneme na relativně čerstvě sem instalovanou lavici, natož abychom měli šanci přečíst si cokoli na informačních tabulkách či směrovkách.

Finální klesání směrerm k Basumským lukám však celý dnešní boubínský výstup navzdory aktuálnímu dění na vrcholu navrací do počáteční optimistické, ba přímo sváteční atmosféry.

14.prosince:

Zatímco kalendářní zimě zbývá do nástupu ještě týden, klimatologická se dávno činí na plné obrátky. Dnešní noci skutečně poctivě zhatila pozorování včera zmíněných Geminid, když zatáhla oblohu a roj meteorů nahradila mnohem bohatším rojením sněhových vloček, do rána představujících přírůstek sedmicentimetrové hloubky. Čerstvý sníh se ale tentokrát nedočkal náležité podpory potřebného mrazíku, teplota naopak stoupla a začala jej rozpouštět. Z předchozích dnů však zůstala promrzlá zem, následkem čehož přišla během dopoledne ke slovu zákeřná ledovka.

Na mnoha místech s ní pranic nesvedlo ani sluníčko, které se jinak již od dopoledne poctivě snažilo vykompenzovat všem nepříjemné zážitky z kalného šedivého jitra.

13.prosince:

V noci ze 13. na 14. prosinec by měl vyvrcholit meteorický roj s názvem Geminidy, jehož pozorování ale nejspíše znemožní nepříznivý vývoj počasí. Již ranní výstup na Boubín však byl provázen prazvláštním úkazem: zhruba v 6:24 – tedy ještě za tmy – se náhle na zasněžené cestě mezi lesy zcela nečekaně výrazně zablesklo, a to v šikmém směru z oblohy. Vinou silného momentu překvapení uplynulo několik drahocenných vteřin, takže pohled vzhůru již žádné vysvětlení původu onoho jevu nepřinesl. Lze se tak jedině domnívat, že tu rovněž prolétl nějaký jasně svítící meteor, odborně zvaný “bolid”. Další překvapení uchystal samotný vrchol, zespoda budící dojem, že bude ukryt v orografické oblačnosti. Namísto této velmi pravděpodobné varianty nahoře čekal zcela volný rozhled všemi směry.

Oblačnost se zrovna trhala a její cáry poměrně svižně poletovaly širou krajinou.

Zdálo se, že očekávaný osud Boubína tentokrát naplno převzal Bobík, právě zastižen v plné snaze osvobodit z oblačného sevření aspoň svou špičku.

Ještě před ním se svobodně nadechla Trojmezenská hornatina, …

… ale Alpy dnes na známých místech k zahlédnutí celkem pochopitelně nebyly.

Západní směr obohatil podobné výjevy o působivý Venušin pás, …

… přičemž v porovnání s podobně laděným zbytkem obzoru …

… se coby nejklidnější jevilo vnitrozemí.

Ledový vítr sice neměl razanci minulého týdne, …

… ale v součinnosti s osmistupňovým mrazíkem i tak vykonal své.

Snad to bylo čerstvě vyšlé sluníčko, kdo přilákal do boubínských lesů hejno čiperných sýkorek, za daných podmínek se stávajících třetím mocným ranním překvapením. Vesele si tu prozpěvovaly, jako by za dveřmi nečekala zima, nýbrž jaro.

Sněhová pokrývka opět zaznamenala přírůstky, jejichž zásluhou lze celkový stav zprůměrovat na 30 cm. Zákonitě pak posílily i známé závěje, …

… a kam oko pohlédlo, …

… všude se lesy rozezněly nefalšovanou zimní poezií.

Překvapením však ještě neměl být konec. Tím posledním se stalo opětovné sevření Boubína mlhou – naštěstí teprve až ve chvílích návratu dolů.

12.prosince:

Nad ránem skutečně ve Vimperku na zhruba pět minut výrazně zesílil vítr, naštěstí však nikoli do intenzity orkánu, třebaže jednu chvíli akusticky připomínal dění v tomtéž čase 29. října – ovšem bez finálního ustálení v jednočárkované oktávě. Zato se spustil vytrvalý jemný déšť, s občasnými přestávkami zabírající bezmála celé dopoledne. Opět můžeme mluvit o štěstí, neboť s ohledem na příznivou teplotu nevytvářel obávanou ledovku. V převládající šedivé náladě se nicméně jen těžko hledal impuls k očekávání sluníčka, …

… takže tím větším a příjemnějším překvapením bylo už před polednem jeho vítězství nad oblačností. Jen Boubín zůstal v příznačném vrcholovém zakletí, dnes rozhodně mocnějším nežli včera.

11.prosince:

Mezinárodní den hor připadá na jedenáctý prosinec teprve od roku 2003, takže je relativně stále příliš mladým, nezažitým svátkem na to, aby pronikl do nejširšího povědomí obyvatel této planety. V horských oblastech, tedy i u nás na Šumavě by však určitě měl vejít v co největší známost, a to přinejmenším jako připomínka významu hor pro kvalitu lidského života a taktéž přírodní rovnováhu na zeměkouli, neboť právě tyto myšlenky stály u jeho zrodu. Ten letošní – patnáctý – započal již od noci oblevou …

… a ráno už jsme byli svědky pozvolného objevování nemalých zelených ostrůvků tam, kde se ještě předevčírem rozprostíraly souvislé bílé plochy. Vydat se v ten čas na Boubín by znamenalo užít si nahoře zase jednou dosyta poctivé oblačné čepice, …

… jíž se nechtělo své místo jen tak opustit.

Nakonec ale přece jen ustoupila, a odhalila tak i na desetikilometrovou vzdálenost, že také boubínské lesy se opět zbavily svého tíživého, naposledy včera zde zdokumentovaného zimního převleku. Teoreticky by se mohlo zmírnit nebezpečí samovolného nepředvídatelného pádu některých oslabených smrků, …

… jenomže internetové předpovědi nás pro změnu straší další vichřicí, jež prý může hned v noci na zítřek dosáhnout síly orkánu. Navenek sice zatím takovému vývoji nic nenasvědčuje, ale příroda je nevyzpytatelná a ráda napíná naši zvědavost – momentálně otázkou, do jaké míry se avizované nebezpečí bude týkat nedávno takto postižené Šumavy. Zdá se tedy, že adventní čas by namísto potřebného klidu mohl přinést ještě nejedno dobrodružství.

10.prosince:

Druhé adventní nedělní dopoledne překvapilo po rozpačitém ránu velmi vítaným sluníčkem, ale mnohem větší překvapení uchystal Boubín, …

… když ještě v pravé poledne nabídl Alpy, ba v takovémto brilantním vydání, …

… jaké leckdy nebývá k dispozici ani v nejideálnějším pozorovacím čase, …

… totiž před slunečním východem, případně v okamžiku západu.

Současně však nebylo pochyb o tom, že dnešní sluníčko svou nanejvýš příjemnou dopolední roli dohrálo …

… a co nevidět přenechá přírodní jeviště sněhuplné oblačnosti.

Oproti včerejšku se zmírnil i mrazivý vítr a teplota stoupla o jeden stupeň.

Vimperk ve sváteční podvečer očekávala tradiční slavnost ZŠ TGM – rozsvěcení vánočního stromu, letos se ovšem hned dvojnásob vymykající svému obvyklému průběhu, a představující tak po vzpomenutém dopoledním sluníčku a mimořádně vyvedených Alpách třetí úžasné překvapení.

Coby vrcholný bod zhruba hodinového kulturního programu, stylově rámovaného drobným, ale vytrvalým sněžením, totiž byla připravena tříminutová světelná show z nejrozmanitějších barevných variant osvětlení školy v parku, …

… doprovázená hudbou a finálním ohňostrojem.

Jeho odpalištěm se tentokrát stalo přilehlé dopravní hřiště.

Hustě vířící sněhové vločky se staraly o neplánované pastelové zjemnění barevných tónů …

… a potažmo i výsledné zneostření snímků, …

… jež by se nicméně dalo vnímat jako svým způsobem sváteční pohádkový nádech.

V každém případě se s druhou adventní nedělí můžeme podobně jako včera loučit otázkou, a sice do čeho se asi Vimperk zítra probudí, vydrží-li stávající sněžení po celou noc.

9.prosince:

Boubín zatím zjevně netrpí úbytky sněhu nebo dokonce dešťovými přeháňkami, bílé nadílky tu naopak navzdory tomu, co se zpravidla děje v nižších polohách (viz zrovna včera) utěšeně přirůstá. Její zásluhou pak lze konstatovat, že zprovozněná a ze zákazu vstupu vyjmutá hlavní turistická cesta je opět centrem nemalého zájmu návštěvníků, …

… a to i přes četné závěje, z nichž třeba tato, výškově dosahující až k zábradlí, nechá propadnout nohu do minimálně sedmdesáticentimetrové hloubky.

Již dříve kritizovaná sněhoměrná lať nás vinou silného větru opět tradičně šidí – tentokrát skutečně nemálo. Průměrnou hloubku souvislé bílé pokrývky tu totiž můžeme vyčíslit rovnými třiceti centimetry.

Že je cesta k Johnovu kameni neschůdná, neboť dokonale zatarasená padlými stromy, bychom zjistili po ani ne stovce metrů od této známé odbočky. Proto zde zákaz trvá i nadále.

Mnohokrát už se potvrdilo, že skládat za podobné, na první pohled nelákavé situace zbraně a opustit rozhlednu může být velmi předčasným krokem, …

… a to i v případech, kdy si jej můžeme vnitřně odůvodnit drsnými podmínkami. Mrazík, jaký ukázal teploměr, byl sice opět násoben nárazovým ledovým jihozápadním větrem, jehož vinou dnešek z daného hlediska dokonce výrazně překonal 6. i 7. prosinec, …

… ale v každém případě se vyplatilo vydržet a počkat.

Zapadající sluníčko totiž nehodlalo strpět šedomodrou vládu …

… a připravilo na obloze všemi směry …

… nejedno finální barevné překvapení.

Bohatě tak člověku vykompenzovalo nejen samotný vlezlý mrazivý vítr, …

… ale též známé bodavé ledové jehličky v očích …

… a další průvodní jevy dnešního počasí.

Zůstává samozřejmě otázkou, …

… co z toho všeho povstane pro nadcházející noc …

… a druhou adventní neděli. Odpověď koneckonců není daleko.

8.prosince:

Druhý prosincový pátek se nás snažil postrašit – ve Vimperku od rána pršelo z šedivě zatažené oblohy, sníh mizel před očima, a v mysli se tak pozvolna usazovala vize dalších Vánoc na blátě. Večer ale započal s nápravou, takže jistě nemá smyslu vkládat sem za každou cenu nějaký sice přísně ilustrační, leč současně dozajista deprimující snímek. Na Kubovce totiž vypadala situace zcela jinak, opět v rámci nezanedbatelného rozdílu nadmořských výšek 🙂 .

7.prosince:

Do konce měsíce i celého roku zbývá ještě čtyřiadvacet dní, ale zdá se, že již teď je možno letošní poslední čtvrtletí v porovnání s loňským vyhodnotit jako znatelně chudší na výjevy, jaké po delší době nabídlo dnešní boubínské ráno. V jeho rámci se především otočily teplotní poměry – Vimperk okolo páté hodiny ranní vykazoval -2,7°C (včera +0,5°C), zatímco Boubín nabídl rovnou nulu. Bez teploměru by tu ovšem člověk oproti včerejšku pocitově pražádné oteplení nehádal, neboť pro změnu výrazně zesílil mrazivý západní vítr. Jeho působení je patrné i v korunách některých smrků na prvním snímku.

Jelikož také co chvíli rozechvěl celou rozhlednu a současně v nárazech opět prudce vrhal proti očím ostré jehličky zmrzlého sněhu, …

… nepatřilo dnešní fotografování zrovna k snadným či bezproblémovým.

A to vše je nutno konstatovat zrovna v okamžicích krásné a bohaté alpské nadílky z rodu těch, …

… jakými letos Boubín oproti loňskému roku zatím poměrně šetřil.

Uvidíme tedy, co z daného hlediska …

… přinese již vzpomenutý zbytek roku.

Přece jen však bylo někde možno vystopovat aspoň opticky příznaky oteplení, a sice v okolních smrčinách, včera ještě kompletně obalených bělostnou vrstvou námraz a sněhu, zatímco dnes se místy zase už zelenajících. Hloubka sněhové pokrývky na zemi oproti tomu žádných změn, tedy např. ani slehnutí, nedoznala.

6.prosince:

Včerejší večerní konstatování ohledně ubývajícího sněhu se rozhodně netýká Boubína, …

… neboť tam tradičně vše, co na Vimperk padá v podobě dešťových kapek, najdeme v bílé podobě.

Umožňují to samozřejmě především teploty, které zatím nešplhají nad nulu. Dnešní ranní mrazík by sám o sobě nikterak neštípal do tváří, ale opět měl silného spojence v nárazovém větru, který navíc co chvíli hnal člověku do očí velmi tvrdý jemný sníh, připomínající spíše drobnou ledovou tříšť. Připočteme-li k tomu vytrvalou mlžnou čepici, již zmíněný vítr nikterak netrhal, ale naopak posiloval, je zřejmé, že se opět nemohly konat pražádné atmosférické či jiné pozorovatelné zážitky.

Sluníčko se však navzdory vší popsané nepřízni usilovně snažilo vstoupit do hry, což dávalo najevo aspoň nepřehlédnutelným barvením oné neodbytné mlhy.

Některé okamžiky vypadaly z daného hlediska velmi slibně, ale celkový vývoj nahrával spíše níže položeným oblastem. Třeba zrovna ve Vimperku se sluníčko jistě co nevidět ukáže v plné, ničím nerušené síle.

Vrcholová sněhoměrná tyč nám poněkud ztmavla a znečitelněla, takže k průměrným 25 cm hloubky bílé vrstvy bylo nutno dospět několikerým ručním měřením.

Krom výše uvedené hodnoty tu není žádným problémem šlápnout do šedesáticentimetrové závěje.

Cesta po čerstvě opraveném dřevěném chodníku směrem ke schodům na svážnici …

… přinesla řadu zajímavých příležitostí …

… k pozorování, kterak momentální odstíny oblohy …

… chvilkově proměňují zbarvení sněhu.

Nejpodstatnější ovšem je skutečnost, že celá oficiální turistická trasa je opět volná …

… a vyjmutá z jinak stále trvajícího zákazu vstupu.

5.prosince:

Zatímco vimperská adventní výzdoba je stále bohatší, zprvu slibné sněhové zásoby opět řídnou.

4.prosince:

První prosincové pondělí sice s předpovídanou sněhovou nadílkou zrovna nepospíchalo, výraznější chumelení si ponechalo až na dopolední hodiny, ale i tak je možno třeba momentální boubínský stav na vrcholu zprůměrovat na 25 cm.

3.prosince:

Letošním rokem počínaje budou vimperský advent vítat fanfáry přímo andělské 🙂 .

Jeho první neděle se podle očekávání nesla po delší době zase v pravé zimní atmosféře …

… a další příděly sněhu na sebe dle všeho nenechají dlouho čekat.

2.prosince:

Už druhým dnem je Šumava svírána nízkou oblačností, jež k nám až na zcela sporadické a především kratičké výjimky nepouští sluníčko.

I za popsaných okolností je však dnešní pohled z Boubína oproti včerejšímu, který nestál za snímek, …

… přece jen o něco optimističtější.

Ostatně právě takovéto výjevy tu bývají předehrou ke zcela jiným, nesrovnatelně přitažlivějším, …

… obzvláště je-li jim doprovodem mrazík o síle, jakou projevil dnes za soumraku (-9.5°C). Určitě se tak máme nač těšit.

1.prosince:

Nejednoho čtenáře teď možná napadá, jak by bylo krásné, kdyby prosinec jednou zase skončil ve stejném duchu, jako začíná – v nefalšované zimní atmosféře, z níž přímo dýchají blížící se Vánoce, tedy nikoli na poslední dobou obvyklém blátě.

Na boubínských svazích jsou již v plném proudu práce směřující mimo jiné k zvýšení bezpečnosti turistických cest. Jistě je nutno vyslovit chválu na adresu všech zde pracujících lesníků, neboť právě jejich zásluhou je již v této chvíli tradiční cesta z Kubovky k rozhledně plně schůdná, díky čemuž se územní rozsah aktuálního zákazu vstupu v rekordním čase před původně předpokládanou silvestrovskou výjimkou výrazně zmenšil – náležité podrobnosti lze najít zde: http://www.vimperk.eu/index.php/vimperk/102-zpravy/13122-cast-boubina-je-opet-pristupna.