Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních …
30.dubna:
Romantickou pověstí o francouzském důstojníku, který se zde kdysi zabil pádem z koně, opředené zákoutí okolo kapličky ve Zdůlí poblíž Čkyně má jistě své kouzlo v každé roční době. V předvečer prvního máje se však oko obzvláště nerado loučí s barevnou krásou toho tajemného místa.
29.dubna:
Dnes by určitě nikoho nepřekvapilo, kdyby došlo i na slibované ojedinělé bouřky. Nakonec sice nezahřmělo, …
… ale mračna, která po celý den brázdila za současného dusna oblohu a chvílemi se skutečně kupila do bouřkových tvarů, přece jen nepřišla nazmar. Už vysoko nad Vimperkem slibovala v okamžiku, kdy se slunce chystalo k svému rozloučení, další znamenitou pastvu pro oko – již třetí v tomto týdnu.
V rozmezí necelé půlhodiny po osmé večerní pak nastal v pravém slova smyslu barevný koncert – začal zprvu v modrém tónu …
… a po náhlém vzplanutí nad zámkem …
… vyústil až v tento pozápadový ohňostroj.
28.dubna:
Také na poslední dubnovou sobotu je přislíbeno letní počasí. Mezi mnoha způsoby, jak uniknout vedru, se nabízí i cesta na Boubín, a to přímo za východem slunce.
To se dnes muselo zase jednou probíjet pásem nízkého oparu, …
… ovšem sotva jej překonalo, zhlédlo se takhle v hladinách jihočeských rybníků.
Nahoře bylo větrno, ale současně až nezvyklé teplo, což by však asi jen stěží řekli návštěvníci stále ještě zasněžených Roklanů, kde to muselo podstatně více chladit.
Nad jižním obzorem se stále udržoval opar, ale i tak jsou v něm pozorným okem rozeznatelné vrcholky Alp.
Pohled do vnitrozemí pro změnu dokonale prozářily ostrovy mladičkých pampelišek, které získají na ještě větší kráse v nadcházejícím květnu, kdy se budou barevně doplňovat s naplno rozkvetlými stromy.
Ani Luzný zatím nesvlékl svůj bílý kabát, …
… ostatně i na samotném Boubíně je stále ještě plno míst, kde můžeme v klidu postavit poctivého sněhuláka 🙂 .
27.dubna:
Jeden jediný – včerejší den, v němž se výrazně oteplilo, stačil k tomu, …
… aby šumavská příroda rázem odhodila svou dosavadní zdrženlivost a doslova skokem popohnala na svět vše, …
… co dosud opatrně vyčkávalo, až přijde ten pravý čas. Dnešek pak už jen zdárně dalšími mílovými kroky pokračuje v kouzelném barvení krajiny do čerstvých teplých odstínů.
26.dubna:
Některé korouhvičky na vimperských střechách mohou vedle své estetické funkce působit i coby zajímavý informační zdroj.
25.dubna:
Vimperské nebe dnes okolo sedmé hodiny večerní patřilo létajícím tvorům dvojího druhu, …
… ale, jak se záhy ukázalo, nejen jim. Nadšený vyznavač motorového paraglidingu se právě blíží k úkazu, …
… který ve vší své velkolepé kráse vypadal právě takhle. Den po svatém Jiří nám slunce uchystalo opět výstavní exemplář halových jevů, …
… z nichž ještě poté, co pozvolna zmizelo tzv. malé halo, bylo nad zámkem zřetelně viditelné pravostranné parhelium. Vše svědčí o skutečnosti, že atmosféra je stále plna drobných ledových krystalků – ostatně není se čemu divit, včera přece ještě sněžilo.
24.dubna:
Těžko odhadnout, kolik během dneška kde vylezlo hadů a štírů, zato je však jisté, že v okamžiku, kdy se nad večerním zámkem odehrávala tato oblačná scenérie, na Churáňově (a zřejmě nejen tam) slušně chumelilo.
23.dubna:
Když se po včerejším odpoledním dešti nakonec udělal ještě krásný slunečný večer, bylo zřejmé, že mimo jiné připraví i neobyčejné pohledy na vimperský zámek. Opět nešlo odolat romantickým představám, jak úžasně se kdysi musel uprostřed šumavských lesů vyjímat původní gotický hrad.
Prosluněné pastviny vysoko nad Vimperkem nás nenechávají na pochybách o tom, že nový týden opravdu vykročil oproti dosavadnímu vývoji výrazně teplejším směrem.
22.dubna:
Nadchází doba kvetoucího podbělu …
Vedle všeobecně známých šumavských slatí se vyskytuje i celá řada menších, ale tím o nic méně důležitých mokřadů, které mají nejen své osobité kouzlo, ale především značný význam jakožto přechodový ekosystém mezi souší a vodou. Zrovna dnešního dne se jim dostává i občasného napájení shůry, takže oproti včerejšku vycházejí předpovědi počasí o něco věrohodněji.
21.dubna:
Předposlední dubnový víkend měl být podle meteorologických prognóz převážně deštivý – sobota se tomu ovšem naštěstí vymkla a namísto původně očekávaného ukrývání před další vláhou přímo vybízela k využití krásného počasí pohybem na zdravém vzduchu. S přibývající výškou začala Šumava stále více kropenatět doběla …
… a nejvyšší partie místy nabízely stále ještě rozsáhlejší souvislé bílé plochy, mající většinou svůj původ v čerstvém sněžení z počátku týdne.
Uprostřed tohoto ráje všech mrakoznalců bylo zajímavé pozorovat a srovnávat, kolika proměnlivými odstíny se na různých světových stranách modrají části oblohy, …
… jimž tu oblačnost dovolila podílet se v zjevné menšině na dalším z velkolepých výtvarných děl matky Přírody.
Dosud všudypřítomné slunce se však pojednou začalo ukrývat za stále temnější mračna a umožnilo tak na potemnělé jižní straně dospět k překvapivému zjištění, …
… že navzdory obzor halícímu oparu se v dáli zase jednou, třebaže bez obvyklé zřetelnosti, ukázaly Alpy, jejichž vrcholy však na některých úsecích byly tak trochu v iluzorním duchu domodelovány mračny, která si, podobně, jako to dělává i nesrovnatelně nižší Boubín, přitáhly. Pouhé oko si ovšem bez pomoci dalekohledu či teleobjektivu s náležitým filtrem (jako v tomto případě) s rozeznáním objektů na obzoru poradilo jen velmi stěží.
Na opačné straně pak výrazné změny na obloze opravňovaly k domněnce, že voda nashromážděná kdesi vysoko nahoře přece jen spadne za krk všem, kdož se před ní zavčasu neukryjí …
Oba Roklany budí dojem, jako by přímo přitahovaly srážky, jde však jen o optický klam, neboť prší mnohem blíže, zatímco nad horami, z jejichž strany se to vše nasunulo, už je zase jasno.
Vody je nad námi ale každopádně přebohatý dostatek, připravený každou chvilkou spadnout.
V této chvíli už dostává svůj příděl Vimperk a možná ještě ani netuší, že bude odměněn krásnou dvojitou duhou, z Boubína nicméně neviditelnou.
Chvilky, v nichž bylo přece jen dáno meteorologům zapravdu, se však netýkaly celého obzoru, takže návrat za mraky ukrytého sluníčka nebyl daleko.
Tající boubínské lesy se pak dokonce v pozdním odpoledni dočkaly i tekutého zlata … Co k tomu ještě dodat? Jediné: je přece apríl …
20.dubna:
Noční zklidnění celodenního zalévání, které třeba na Českobudějovicku v odpoledních hodinách přerostlo i v slušnou nadílku krup, bylo jistě vítanou změnou …
19.dubna:
V lehce zastřeném ránu dosud nesmělé sluníčko prozrazuje, že vimperské střechy byly v noci stále ještě namrzlé.
Na Boubíně pak nízké teploty zjevně potrvají i nadále přes celý den.
Nakonec ovšem odpoledne došlo i na dešťová mračna a pravý aprílový vodní příděl …
18.dubna:
Jedna z mnoha možných podob šumavského jarního oteplení, …
… které se, jak vidno, vyšších poloh ještě chvilku netýká.
17.dubna:
Jen nadmořská výška pod 1000 m zabránila tomu, že Vimperk neskončil pod čerstvou sněhovou peřinou, jaká už od včerejška zaskočila obyvatele výše položených obcí. I tady jsou ovšem stopy sněhu patrné a dostatečně ukazují hranici rozdílných teplot.
Zcela jasnou řečí pak hovoří rovněž ranní pohled k Boubínu …
I koně na Sklářích dnes mají na výběr mezi sněhem vychlazenou a od sluníčka naopak ohřátou pastvou …
16.dubna:
Zásluhou pokračujícího mokrého počasí se v pondělním ránu vimperské náměstí proměnilo mimo jiné i v jednu velkou myčku aut …
15.dubna:
Nejen Šumava je dnes uplakaná a ponořená do mlhy – tlaková níže, která dostala jméno Lucia, se činí nad velkou částí Evropy, a to zrovna v den, kdy si svět připomíná smutné stoleté výročí zkázy Titaniku …
V polohách nad 1200 nadmořských metrů byl přislíben i čerstvý sníh – cestou na Boubín odpoledne skutečně chvílemi poletoval, nicméně ten, který je vidět na snímku, představuje naopak poslední tající zbytky z nedávné zimy.
14.dubna:
Statečně si razí cestu skrze uschlou loňskou stařinu …
13.dubna:
V pořadí již druhý letošní pátek třináctého s ohledem na své počasí překvapivě vylákal ven živočichy, o nichž by se člověk ještě před dvěma měsíci domníval, že je vytrvalé a vleklé “ruské” mrazy přinejmenším poněkud zredukují.
Zatím se ale spíše zdá, že namísto toho se z nich k smůle našich zahrádek (a tím i naší) stali otužilci …
12.dubna:
Dnešek předvedl aprílové počasí se vším všudy – ve vyšších šumavských polohách od časného rána přinesl doslova sněhové vánice a okolo osmi čísel nového sněhu, o něco níže sněžilo poněkud decentněji a vimperský dolík si ještě sem tam užil deště.
Oproti včerejším lijavcům se však den nad městem nicméně ukázal v celkově příznivějším světle …
… a večerní obloha pak zase jednou náležela velkolepému divadlu.
11.dubna:
Jen málokdo by asi v našem dolíku uvěřil, že na nejvýše položených potůčcích ještě lze najít zbytky ledových příkrovů … ale i ty se co nevidět rozpustí jako cukr v čaji.
10.dubna:
Náš stále ještě zasněžený velikán se tváří, jako by nejraději chtěl zase polapit něco z přibývajících mračen, ale nevylučuje ani občasnou šanci pro sluneční paprsky … nezbývá než dát se jako vždy překvapit …
9.dubna:
Velikonoční pondělí bylo z celých svátků prvním dnem, který se dokázal od samého rána usmívat na Šumavu a až do večera to nepokazil …
8.dubna:
Jsem si plně vědom toho, že přiřadit zrovna tomuto snímku titulek “Veselé Velikonoce” by mohlo ze strany nezasvěcených diváků vyvolat mým směrem nejedno zaťukání na čelo, …
… ale ti zasvěcení naopak dobře vědí, že šumavská a zde konkrétně boubínská realita je v tento čas letos prostě skutečně taková, …
… takže veselé Velikonoce všem čtenářům vimperka.eu 🙂 !
A ještě něco pro srovnání s prvním aprílem …
7.dubna:
Jaképak by to byly pravé šumavské Velikonoce bez špetky sněhu?
Konečně, když Bílá sobota, tak doopravdy … 🙂
6.dubna:
I ty zámecké dřevěné sochy jsou dozajista rády, že mohou dnešní mlhavé a veskrze mokré přírodní dění sledovat zpod přístřeší …
5.dubna:
Nadcházející Velikonoce zatím připomínají spíš dušičky … připravené atrakce asi nebude dětem záhodno navštívit bez teplého oblečení.
4.dubna:
Dnešní den je pro některé podle dávných velikonočních lidových tradic “Škaredou středou”, ale od samého rána by jej bylo možno nazvat spíše dnem skotačících veverek, …
… neboť tato roztomilá zvířátka si skutečně, kam oko pohlédlo, zjevně užívala radosti z bleskového pohybu po stromech celého města.
Navečer se ovšem středa skutečně nakonec zaškaredila …
3.dubna:
Ranní slunce je architektem nad jiné …
2.dubna:
Technika tzv. sgrafita, tedy výzdoby fasády způsobem, při němž se výtvarný motiv proškrabává skrze vrchní světlou omítku do spodní tmavé (někdy i naopak), je prastará – zrodila se v XV. století, tj. v době, která vešla do dějin umění jako renesance. Motivy na jednom z vimperských domů jsou ovšem výrazně mladší, …
… pocházejí zřejmě z roku 1917 a technika je podstatně zjednodušena – místo klasických dvou vrstev rozdílných omítek byla vyškrábaná místa dodatečně dobarvena.
1.dubna:
Apríl nás někdy překvapí čerstvým sněhem – letos se tak stalo jen v nejvyšších polohách.
Pouze smrky na boubínském vrcholu jsou již od noci čerstvě pocukrovány – ojedinělé sněhové vločky ovšem poletovaly i v pravé poledne …
… a ze všech stran, tedy i z jižní je vidět, že zásoba je tam nahoře stále veliká.
Oblaka však neustále cestují a mění své tvary, takže je skutečnou aprílovou sázkou do loterie, …
… co z toho všeho vyplyne do večera a příštích dnů.
