Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - září 2018


     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal    

     

     

    30. září:

    Nelze než konstatovat, že září si připravilo krásné, nefalšované podzimní rozloučení ...

     

    29. září:

    Pomalu, ale jistě se blíží čas, v němž už sluníčko zbrusu novou barvu střech hned tak nesmyje ... 

     

    28. září:

    Nejednou se stává, že chceme-li si vychutnat pohledy z Boubína k Alpám, nemusíme se jich dočkat, pokud si řádně nepřivstaneme. Často totiž po východu sluníčka dojde k jejich zahalení do stoupajícího oparu. Svatováclavskému pátku tu navíc, jak dobře víme, ob jeden den předcházel výrazný teplotní pokles, takže Boubín podněcoval zvědavost i bez vidiny Alp. Nicméně je přesně v duchu výše řečeného od samého rozbřesku nabídl, ...    

    ... a to opět v netradiční podobě, ... 

    ... odhalující nejen celkem známý daleký Klosterwappen, ale též vrcholy za Knížecím stolcem a dále jižněji, které běžně nevídáme. 

    Dachsteinský masiv již i v tomto čase předjímal svůj příští brzký osud, ... 

    ... zatímco nad Plechým bylo opět podobně jako ve středu možno vystopovat mimořádné siluety. 

    Sluníčko proto znovu nepřekvapilo sérií zelených a modrých záblesků, ... 

    ... postupně se mnohonásobně zjevujících ... 

    ... prakticky hned po východu. 

    Současně projevilo bez sebemenšího prodlení mohutnou sílu, ... 

    ... použitou dle očekávání k prohřívání a bezprostřednímu rozpínání obzorového oparu. Sice nasvícené, ale současně zahalené alpské ledovce tak záhy zmizely v neprůhlednu.  

    Oproti středě nepatrně zesílil vítr - konkrétně na 7,7 m/s (27,7 km/h), nad nulou však byl naprosto příjemně snesitelným. 

    Celý vývoj tohoto boubínského jitra nasvědčoval tomu, ... 

    ... že dnešní den nám rozhodně přinejmenším z hlediska počasí nezkazí náladu. 

     

    27. září:

    Po všech včerejších zážitcích, završených ohnivým finále, působila náhle dokonale čistá blankytná obloha velmi nezvykle ... ještě že odpolední hodiny přinesly aspoň takovouto drobnou proměnu. 

     

    26. září:

    V daném ročním období už musíme počítat s tím, že slunečné a ještě relativně teplé dny budou orámovány chladnými rány a večery. Dnešní ráno bylo očekáváno ještě mrazivější nežli včerejší, které leckde na Šumavě poctivě nabílilo stále jinak bezmála letně se tvářící trávníky jinovatkou. Vimperská startovní teplota před boubínskou cestou činila sice "pouhých" -0,8°C, ale pocitově se téměř zdála být nižší. Na Kubovce dokonce lehce povyskočila nad nulu, jmenovitě na +1,5°C, avšak s přibývající výškou opět pro změnu budila dojem poklesu, zjevně navíc vyhovujícího z lesů bujaře hlaholícím jelenům. Cesta na vrchol i po něm až k rozhledně byla vesměs pokryta jinovatkou, mezi jejímiž bělavými koberci probleskovaly v měsíčním svitu zamrzlé kaluže, a celkový pocit se dal jen těžko vyjádřit mírněji nežli jako mrazivý. Malou, leč tradiční houpačku zbývá doplnit finálním údajem, jejž teploměr ukazoval na rozhledně od uvítacího šera až do návratu: -2°C. Nutno ovšem dodat, že k pocitu chladu nemalou měrou přispíval také jižní vítr o souvislé (tedy nikoli jen nárazové) síle 7,4 m/s (26,6 km/h), doslova zalézající na každé nechráněné místo. 

    Rozednívání tentokrát probíhalo za plného svitu úplňku, nepřehlédnutelně ovlivňujícího celkovou světelnou situaci. 

    Sotva se trochu zjasnil obzor, na jižní straně vystoupily známé alpské obrysy. Pozornější pohled vzápětí prozradil, že k nim přibylo i leccos neznámého, ... 

    ... konkrétně řada proměnlivých novotvarů, neklamně za svůj původ vděčících atmosférickému zrcadlení neboli fata morganě, ...

    ... tvořící se tu v důsledku výrazných teplotních skoků. Kdo má tento úsek Alp napozorovaný za normální situace, dobře ví, že mezi štíty Teufelsmauer (na němž momentálně vyrostly dva nové věžovité útvary) a Grosser Priel (za Plechým) není z Boubína vidět nic dalšího, stejně jako nad hřbetem oficiálně uznávané nejvyšší hory české části Šumavy.

    Inverzní aktivity se zatím drží od Boubína dále, ...

    ... což se jevilo nejmarkantněji na vnitrozemském směru.

    Také dachsteinský masiv sváděl, byť podstatně méně, ku známé hře "hledej rozdíly", ale namísto té letělo hlavou pomyšlení, že za tak ideální atmosférické konstelace předvede něco úžasného též vycházející sluníčko. 

    Těžko se tu mýlit, proto jen dodejme, že prezentovaný zlomek mnohem rozsáhlejší série takřka nepřetržitých modrých a zelených záblesků mapuje pouze tříminutový úsek v rozmezí časů 06:52 - 06:55. 

     

     

     

     

     

     

     

      

    Stále přibývající světlo navozovalo navzdory trvalému, výše již zmíněnému stanovisku teploměru dojem nepatrného oteplování, ... 

    ... nebránícího však přetrvávajícímu svědectví o tom, že k šumavským vrcholům, na nichž se v rámci dramatického vývoje posledních dní objevil první (zářijový !!!) sníh, ... 

    ... náležel i jejich král - náš majestátní Boubín.

    Rozloučení pak dnes mohlo náležet stejnou měrou hoře jako dosud viditelnému úplňku, který dávno jistě dobře věděl, že nás čeká krásný den. Jelikož však rozhodně zůstane nejzajímavějším z teplotního hlediska, nelze závěrem opomenout, že po sestupu na Kubovku vyšla v 07:45 najevo teplota +2,5°C, tj. o všehovšudy pouhý stupeň vyšší nežli v okamžiku započetí cesty odtud vzhůru (v 05:10). V každém případě se ale těšme na mírně teplejší konec prvního podzimního měsíce. Přece nezůstaneme ošizeni o babí léto. 

    Po skvostném boubínském jitru nelze čtenáře fotokroniky ošidit ani o skvostný vimperský ohnivý večer - předzvěst zítřejšího blankytu.

     

    25. září:

    Podzim pozvolna nabírá stále sytější barvy ze své přepestré palety, na které už tu po ránu nescházejí ani první stopy mrazivé běloby, leckde se rozpouštějící teprve k polednímu. 

     

    24. září:

    Chladné a větrné ráno posledního zářijového pondělka je pravým časem k rekapitulaci všeho, k čemu vyzýval komentář pod posledním včerejším snímkem. Jistě lze především konstatovat, že v rámci popsané situace se první podzimní neděle nakonec namnoze vydařila, neboť po studeně zasmušilém ranním úvodu postupně nabídla nemalý prostor i sluníčku, ba k večeru přinesla i znatelné oteplení. To se s přibývajícím šerem a posléze tmou ukázalo být předehrou bouře, vyznačující se nemalou intenzitou i územními rozměry, zasahujícími zejména do Německa, resp. právě odtud se zvětšujícími směrem k nám. Následné zprávy informovaly nejen o jejích ničivých důsledcích, ale též o tom, že se bouři, resp. tlakové níži, v jejíž režii se vše odehrálo, dostalo pojmenování Fabienne. Je tedy nasnadě, že se dostavil i očekávaný silný vítr, v jižních Čechách nárazově kulminující v čase okolo 20:40, o čemž měl autor fotokroniky možnost osobně se přesvědčit v průběhu návratu z Českých Budějovic. Ještě dvacet minut před tím zcela čistá a v plném rozsahu bezpečně sjízdná silnice se na úseku mezi Češnovicemi a Vitějovicemi rázem pokryla neuvěřitelným množstvím všemi směry vzduchem létajících větví - nejednou i značně silných, zatímco ani nejrychlejší chod stěračů chvílemi téměř nezvládal vodní přívaly shůry, to vše za neustálého blýskání. Prostřednictvím internetu pak vyšla najevo zpráva o neprůjezdnosti silnice na Kubovu Huť. Jistě se dalo hovořit o větrné smršti, ale pokud někde vítr dosáhl síly předpovídaného orkánu, nebylo to rozhodně v popsané lokalitě. Situace se v menším časovém rozpětí zopakovala ještě hodinu po půlnoci, kdy o sobě sílící vítr dal vědět krom výrazného ohýbání slabších stromů a křovin především akusticky, avšak měření v ten čas ukázalo maximální hodnotu 8,1 m/s (29,2 km/h) - tedy menší nežli po obě rána předešlého víkendu na Boubíně (čímž ovšem nemá být řečeno, že právě tam či v kterýchkoli jiných šumavských vyšších polohách by anemometr nemohl naměřit vyšší rychlost - jen orkánu, který předpokládá hodnoty nad 32 m/s, se zkrátka v rámci Šumavy věřit nechce). Aniž by tak měly být zpochybněny meteorologické prognózy, jediný možný závěr každopádně vyznívá ve prospěch našich končin, opět ušetřených nejhoršího. 

     

    23. září:

    Podzim se rozhodl vkročit na scénu skutečně stylově - tedy od samého počátku nám připomenout, že jeho doménou jsou mlhy, plískanice, sychravo ... ale nějaké sluníčko přece také. Dnes vyšlo dokonce přesně na východě, což však nebylo možno z Boubína sledovat. A přitom celá cesta vzhůru, během níž se na rozdíl od včerejška zase ozvalo z lesů slabé jelení troubení, byla prosta jakékoli mlhy. Ze zatažené oblohy sice chvílemi drobně pršelo, ale orografická čepice přišla ke slovu teprve na samotném vrcholu - ba zprvu se zdálo, že o něj jen škrtne a zase odlétne. Co naplat, usadila se, a to pevně. Světlejších míst, jak vidíme na snímku, by člověk za celé ráno napočítal velmi poskrovnu. 

    Tvrzení, že dnes tu bylo tepleji, by na základě porovnání se včerejším záběrem teploměru opět mohlo pro někoho spadat do hájemství patologického puntičkářství. Je však nespornou pravdou, že třeba digitální teploměr by v řádu desetin stupně rozhodně vyčíslil aktuálně větší teplo nežli včera toutéž dobou. Pocitová sféra nicméně promlouvala zcela jinou řečí, neboť k mírně slabšímu jihozápadnímu větru - 8,9 m/s (32 km/h) - se tentokrát družilo ještě vlezlé vytrvalé mrholení. A právě vítr je dnes pro meteorology nejskloňovanějším substantivem, ...

    ... neboť večer, resp. v noci na zítřek, by měl nabýt síly přímo ničivé, ...  

    ... v rozhlasových prognózách formulované rovnou jako orkán (pravda, snad jen v nejmocnějších nárazech). V této chvíli patrně nemá cenu polemizovat s mírou pravděpodobnosti oněch výstrah, ...

    ... neboť od okamžiků, kdy se o ní reálně přesvědčíme, nás dělí už jen necelá předposlední zářijová neděle. Spíš se vnucuje pomyšlení, že po loňském, sotva v následcích sklizeném Herwartově řádění ... 

    ... by si boubínské lesy zasloužily užít delšího klidu nežli všehovšudy jednáct měsíců. Ale to je pouhý náhled lidských očí, tváří v tvář mocné přírodě nicotný a hlavně nepatřičně citově zabarvený. 

    Zkrátka a jednoduše vyčkávejme, čím nás dále překvapí první podzimní den.

     

    22. září:

    Teplotní rekord včera skutečně padl, a to překročením třicetistupňové hranice, což je předposledního letního dne skutečně možno hodnotit jako pozoruhodné. Večer se ovšem zatáhlo a krátce po osmé hodině se objevil výrazný vítr. Upozorňovaly na něj již internetové výstrahy, podané v zájmu větší účinnosti s obvyklou katastrofickou omáčkou, uvedenou známou frází " Na Česko se žene ... ". Realita nicméně zatím byla, jako ostatně většinou, podstatně mírnější, což nejideálněji doložil ranní Boubín. Vítr, byť nutno uznat, že nejsilnější za celé dneškem se loučící léto, tady v nárazech nepřesáhl 9,2 m/s (33,1 km/h).   

    V každém případě ale úchvatně čaroval po temné obloze, do níž jako by ostrým špičatým nožem takto na severním obzoru prořízl cestu blížícímu se sluníčku. Krom jiného zde nešly přehlédnout charakteristické vlnky - náznak Kelvin-Helmholtzovy instability.   

    Podobné překvapení, jakým zabodovala středa, totiž viditelné Alpy, dnes nepřicházelo v úvahu, ... 

    ... navíc by patrně ani nemělo šanci konkurovat všemu, ... 

    ... co v průběhu rozednívání postupně nabídla právě obloha. 

    Protože větrný řez nedosáhl svou špičkou až k východu, poslední letní sluníčko prozradilo svůj příchod všehovšudy náhlým probarvením oblačné clony.  

    Vzápětí pak začalo podobným způsobem tvořit ...

    ... po celé čím dál víc se jasnící obloze. Jak k tomu vidno, v oblasti Trojmezenské hornatiny byl po celou dobu nejvyšším viditelným terénním bodem stále jen Stožec, ...

    ... takže skutečně nemělo smysl bláhově pomýšlet na nějaký zázrak ohledně Alp. 

    Jediným, co z meteorologických odhadů stoprocentně vyšlo, bylo výrazné ochlazení. Jak prve teplota mohutně stoupla, tak stejně rychle zase poklesla - tentokrát navíc na prakticky poloviční hodnotu oproti Vimperku. Tam v okamžiku počátku cesty teploměr ukázal +12°C. 

    Počasí tedy dnes od samého rána vybízelo k trpělivosti, ... 

    ... neboť pomyslnými růžemi, které tato přinese, bude, ač by se tomu v této chvíli téměř nechtělo věřit, přece jen povětšinou slunečný den.

     

    21. září:

    Ve vzduchu visí snad přímo teplotní rekord ... a letošní mimořádně bohatá úroda volá po sklizni. 

     

    20. září:

    Již není zapotřebí včerejších odhadů, věc je jasná - počasí skutečně stále naplňuje v posledních dnech vypozorovaný střídavý model: na řadě je změna k lepšímu :-) . 

     

    19. září:

    Nedávno (přesně 14. září) zde charakterizovaný průběh závěru letošního léta skutečně "do puntíku klape". Úžasný včerejšek, který nás potěšil devětadvacetistupňovou teplotou, nalezl dnešního jitra protiváhu v hojně nasunuté oblačnosti, provázené dokonale slyšitelným západním větrem. Meteorologický radar k tomu okolo čtvrté hodiny ukazoval západně od našich hranic poměrně bohatou srážkovou aktivitu, jež se ale nad okrajem Šumavy trhala. Jednou věcí jsou však počítačová data, druhou reálná praxe. A ta se ukázala samozřejmě mnohem bohatší a zajímavější. Nad zataženou Kubovkou bylo možno občas pocítit několik osamělých kapek a časně ranní temnotu chvílemi prozařovaly výrazné blýskavice, svědčící o tom, že kdesi daleko v Německu si zrovna užívají dle všeho slušných pozdně letních bouřek. Na naší straně nebyl k zaslechnutí ani náznak hromu, čímž však není řečeno, že by se nenašel zvukový doprovod, byť zcela jiného charakteru. Stal se jím velmi intenzivní dialog dvou rozvášněných jelenů, nacházejících se vzájemně na opačných stranách boubínské cesty. S přibývající výškou slábl, ale i tak se dal zaslechnout ještě z rozhledny.  

    Tady na uvítanou dokonce drobně souvisle mrholilo a za větru o síle 4,8 m/s (17,3 km/h) bylo lepší neotáčet objektiv směrem, odkud válo, tedy západním, aby nenastala nepříjemná nutnost sušit sklo od drobných zneostřujících vodních kapek. Ostatně to nejzajímavější k vidění stejně nabízel právě zbytek obzoru.  

    Od samého počátku přišlo velké překvapení, jež za dané situace představovala viditelnost alpských siluet, ... 

    ... umožněná mimo jiné též lepšími vyhlídkami na příští sluníčko, než jaké v tentýž čas nabízela uplynulá sobota. 

    Detailnější průzkum patřičného úseku obzoru vzápětí skutečně potvrdil, ... 

    ... že údolí mezi Smrčinou a Plechým, ... 

    ... jakož i další pokračování rakouským směrem je zanořeno do všehovšudy jemného oparu, který naštěstí nemá sil k vytvoření neprůhledné clony. Ve výsledku tedy zataženo, mrholení, ale současně Alpy.  

    Oblačné útvary po celé obloze ... 

    ... opět silně burcovaly fantazii - a možností, co si v nich představovat, bylo skutečně bezpočet. 

    Stačí předeslat, že výchozí vimperská teplota činila +11°C, Kubovka přihodila na misku vah svůj téměř tradiční jediný stupeň ... a máme tu opět boubínskou houpačku. Dnes se tu jinak touto dobou jistě užitečná rada, aby návštěvník k letnímu ošacení přibalil již i svetr, jevila zcela zbytečnou. 

    Nesmíme však zapomenout na sluníčko, resp. na velký povděk, ...  

    ... že nezapomnělo ono na nás, ... 

    ... i když mu k tomu nebyl přán nikterak velký prostor. 

    Dnes asi budeme vůbec vesměs nuceni obejít se po většinu dne bez něj, ale tím více se můžeme těšit na dny příští a odhadovat, zda se i v nich počasí ponese podle výše konstatovaného harmonogramu.

     

    18. září:

    Pozdní léto se snaží dohnat, co se dá, skutečně na všech frontách. Není tedy divu, že celkem pravidelné střídání krásného počasí s deštivým nese své ovoce, z čehož se krom jiných radují též houbaři. Tihle krasavci se usmívali z mechu téměř pod boubínským vrcholem.

     

    17. září:

    Stále častěji se můžeme těšit na to, že krásné slunečné dny budou vítány do života tajemnými ranními mlhami. 

     

    16. září:

    Co sobota započala, v neděli pokračovalo dalším z letních návratů, třebaže už se stále více nepřehlédnutelnými rysy podzimu. Ten ostatně přivítáme již za týden, zcela přesně řečeno, stane se tak 23. září v 03:54. Slunce tím okamžikem vstoupí do znamení Vah, vyjde přesně na východě a bude i zapadat přesně na západě.

    Doufejme proto, že v ten okamžik bude zřetelnější, nežli bylo dnešního večera, ... 

    ... jejž je možno mimo jiné charakterizovat vyrovnáním teplot. Naprosto totéž, co vidíme na snímku, totiž ukázal teploměr i dole na Kubovce - stačil tedy jediný den, v němž Boubín opět ztratil svou ještě včera tu prezentovanou mírnou převahu. 

    Sluníčko přebohatě vynahradilo své oblačné zamaskování velmi působivými antikrepuskulárními paprsky ... 

    ... a celkovým pozápadovým vybarvením oblohy, ... 

    ... vrcholícím nečekaně divoce ohnivým finále, provázeným z protější strany od Bobíku jelením troubením. 

     

    15. září:

    Po deštivém pátku a jeho smířlivěji se tvářícím večeru se nad nočním Vimperkem opět rozzářily hvězdy, a zavdaly tak příčinu k zvědavosti, co by asi po tom všem mohlo přinést sobotní jitro na Boubíně. Cestou vzhůru chvilkami zazníval z mlhavých lesních temnot táhlý hlas osamělého jelena  - tentokrát ovšem bez odpovědi případných soků. Svítání pak vybarvilo oblohu nad naší horou do temného inkoustova, na obzoru přeťatého slibnou růžovou linkou. Podobně jako před týdnem i tentokrát upoutal oko především zanořený Bobík ...  

    ... a po něm dokonale ukrytá Trojmezenská hornatina s klamným, zcela falešným oblačným novotvarem nad téměř dokonale jím napodobenou Smrčinou. 

    Vnitrozemské partie včetně Vimperska naopak zůstaly zcela odkryté, první náznaky inverzní činnosti byly k zahlédnutí až kdesi na Strakonicku. 

    Za občasného jemného mrholení od západu se nabízela hádanka, jaké šance asi dostane či nedostane vycházející sluníčko. 

    Bylo to, jak se říkává, na hraně, ale krátkou šanci, ... 

    ... vymezenou již zmíněnou růžovou linkou, dostalo - konkrétně ohraničenou časy 06:34:58 (vyšlo) a 06:42:40 (zmizelo v úkrytu za mraky). 

    Další snímky ponechme jejich vlastní výmluvnosti ... 

     

     

     

    Za pozoruhodnou můžeme v celém kontextu označit takřka nepřetržitou viditelnost Novohradských hor, ... 

    ... třebaže mlha se nejen v blízkosti Boubína, nýbrž i na obzoru činila ze všech sil, podporována západním větrem o síle 5,8 m/s (20,9 km/h). 

    K teplotnímu stavu je pak opět po drobné změně uprostřed týdne možno dodat, že se navrátil do pozice mírné boubínské převahy nad nižším okolím. Vimperská startovní teplota totiž činila +11°C, kubohuťská byla o jediný stupeň vyšší. Jistě není od věci pro zajímavost si připomenout, že loni touto dobou zde bylo výrazně chladněji - viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/12811.

    Sotva se s přibývajícím časem konečně vynořily známé obrysy Trojmezenské hornatiny, začalo se zdát, ... 

    ... že Boubín bude vzápětí sdílet osud Bobíku. 

    Mlha tu sice, pravda, na chvilku zhoustla, ale sobotě, jíž se půlí září, je souzeno postupné zlepšování počasí, v němž zase nakonec převládne slunečno. 

     

    14. září:

    Poslední dobou se stalo téměř pravidlem, že teprve ve svém finále má léto vyvážený průběh, jaký býval ještě v minulém století téměř samozřejmostí v rámci celé jmenované roční doby. Tedy žádná vleklá úmorná vedra a po nich pro změnu stejně úmorná období dešťů, nýbrž celkem pravidelné a hlavně nenásilné střídání obojího. A dlužno dodat, že za neblahý aktuální stav věci si člověk může na základě svých neuvážených, především vidinou zisku motivovaných zásahů vůči přírodě sám. V každém případě tak buďme rádi, že aspoň v půli září se dočkáváme potřebných dešťů, ...  

    ... spolu s nadějí, že budou ještě střídány příjemným slunečnem. Dnešek kompletně propršel, ...  

    ... ale neminul nás ani bonus v podobě další snivé večerní atmosféry, dodávající zejména partiím okolo zámku nefalšovaného romantického vzezření. 

     

    13. září:

    Sotva jsme si stihli vychutnat včerejší letní stmosféru, přišla změna v podobě dnešních odpoledních vytrvalých dešťových přeháněk. Sluníčko však ze vší té výrazně pozměněné atmosféry večer vytěžilo pohádkové parhelium, jehož zjevení nad vimperským zámkem obdařilo celou krajinu doslova přízračným nádechem. 

      

    12. září:

    Druhou zářijovou středu těžko nazvat jinak nežli nefalšovaným návratem pravého léta. Celodenní bezmračný blankyt oblohy s teplotou, která ještě odpoledne ve Vimperku dosáhla až na 27°C, narušil mírným obzorovým oparem teprve večerní Boubín, ... 

    ... na němž ovšem teploměr v ten čas stále ukazoval v porovnání s předešlými dny abnormální hodnoty. Příjemný západní vítr nepřekročil 4,5 m/s (16,2 km/h).

    Bonbónkem se pak staly drobné zelené záblesky ... 

    ... nad sestupujícím sluníčkem, ... 

    ... neboť za daných podmínek by je tu patrně nikdo nehledal.

    Také pozápadový Venušin pás víceméně překvapil, ... 

    ... avšak neměl šanci překonat finální překvapení, jímž se stalo v průběhu zpáteční cesty za soumraku mocné jelení troubení z oblasti Basumského hřebenu. Inu, králové lesa se chystají k svému tradičnímu milostnému klání.

     

    11. září:

    Zbytek léta nám opět zpestřují půvabné zvěstovatelky podzimu

     

    10. září:

    Odpoledne druhého - a dodejme, že příjemně teplého - zářijového pondělí vzbouzela obloha nad Vimperkem (a samozřejmě jistě nikoli jen nad ním) dojem, jako by se pozvolna ukryla za jakousi prazvláštní, jemným větrem tkanou záclonu, na níž náhle s překvapivou sytostí zazářilo krásné pravé parhelium.  

    Pozornější pohled potvrdil, co napověděla již teoretická úvaha na základě aktuálního času (14:43) a jemu odpovídajícího postavení slunečního kotouče, totiž že tu spolupůsobí nejen sluneční halo, ale především též parhelický kruh, naposledy viděný a zde představený letošního 15. dubna (srovnejme si zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/13756). Nejednalo se sice o stejně dokonalou a vzácně vykreslenou sestavu jako vzpomenutého jarního dne, ... 

    ... ale to celému odpolednímu divadlu ...

    ... jistě nikterak neubíralo na působivosti.  

    Večerní Boubín pak jen celkem zákonitě navázal ... 

    ... na celkový vývoj oblačnosti. 

    Z hlediska teploty prakticky nepřekvapil, byť její pocitovou stránku ovlivňoval západní vítr o síle 6,2 m/s (22,3 km/h). 

    Zapadající sluníčko mělo do finále připravenu celkem známou variantu, při níž, samo neviděno, rozehrálo po obloze efektní barevnost a současně patrně lehce zamotalo hlavu všem, kdož přemýšleli o dalším pokračování, jaké chystá zítřek.    

     

    9. září:

    Rozuzlení včerejšího příběhu Bobíku je jasné ... po celý dnešní den se těšil znovu nabyté volnosti. Ale před námi jsou i dny příští.

     

    8. září:

    Minul den a za sobotního boubínského rozbřesku je zřejmé, ...

    ... že do nejen šumavských a nejen údolí se navracejí nejen obyčejné mlhy. 

    Přemnohé už tu bylo za léta existence fotokroniky viděno a popsáno, ...

    ... včetně všeho, co postupně přineslo také dnešní jitro.   

    A tak by se těžištěm aktuálního dokumentování mohl stát třeba příběh Bobíku, tonoucího v orografické oblačnosti. 

    Věrní a pravidelní čtenáři už jistě bez dalších komentářů hravě identifikují veškeré lokality ... 

    ... i správně zařadí viděné jevy. 

    Možná dokonce zůstanou rádi ponecháni v krátkém napětí, zda a případně za jak dlouho se Bobík dokáže osvobodit. 

    Dejme tedy nadále až na výjimky slovo pouze snímkům ... 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Zde je nutno dodat, že zobrazená teplota panovala v nezměněném stavu po celou dobu autorova pobytu na rozhledně, přičemž tentokrát byla totožná se startovní vimperskou i následnou kubohuťskou. Západní vítr se ovšem činil - v nárazech až 8,1 m/s (29,2 km/h). 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Jistě není sporu o tom, že krásný slunečný den, který nás čeká, byl uvítán skvostným přírodním divadlem, jehož scénář by mohl být principiálním vzorem nejednomu dramatikovi. 

     

    7. září:

    Za každého - a dnes skutečně deštivého - počasí nám příroda nabízí své zrající dary. Bezinka se, obzvláště v zimě, v nejrozmanitějších podobách (např. známého znamenitého likéru s černou kávou a rumem :-) ) rozhodně neztratí.  

     

    6. září: 

    Pohled z boubínské věže nám chvilkově zchudl o mlhy v údolích, ale určitě nás co nevidět čekají spousty dalších. 

    Teplota se stále mírně zvedá a napodobuje ji i vítr - 3,6 m/s (13 km/h) představuje oproti minulému stavu drobné navýšení, avšak stále bez zásadního vlivu na celkové dění v oblasti počasí. 

    Pro zítřek by nebylo zcela od věci vsadit si i na deštivo. 

     

    5. září:

    I do našich tajemných šumavských lesů ... 

    ... se začíná zákonitě vkrádat stále výraznější rozdíl mezi denní - ještě letní - a noční - již typicky podzimní teplotou.

     

    4. září:

    Teprve čtvrtého zářijového večera se začal Boubín zbavovat mlžné čepice, ... 

    ... kterou už stejně živil jen odpařováním vláhy z lesů. 

    Současně nezůstal nic dlužen své tradici nabídnout za takových okolností úžasnou podívanou.

    Z teplotního hlediska pak odskočil níže položeným lokalitám výrazněji nežli posledně - na Kubovce bylo opět pouhých 14°C. Severozápadní větřík svými necelými třemi metry za sekundu (přesně 2,9 m/s - 10,4 km/h) nehrál ve vývoji počasí nikterak zásadní roli. 

    Vzduch však stále voněl deštěm - a po setmění skutečně sprchlo. Zdá se, že příroda se nám snaží vykompenzovat srpnová vedra. Ideální by bylo, kdyby se jí to zdařilo zejména ve světě spodních vod. 

     

    3. září:

    První podzimní měsíc zatím i přes občasné náznaky rádoby slunečna (či raději řekněme polojasna) nadále pokračuje v blahodárném zavlažování. 

     

    2. září:

    Uprostřed vleklých mlh se nám přece trochu projasnilo, ba i o stopě sluníčka se dalo hovořit, ovšem samozřejmě o něco výše nežli ve Vimperku. Ale ani tady - konkrétně na Basumských lukách - neměla tato vítaná změna mít dlouhého trvání. 

    V průběhu stoupání na Boubín opět houstla i mlha, ... 

    ... která sice na jedné straně báječně obohacovala fotografické náměty, ...

    ... na druhé však jasně a předvídatelně limitovala pohledy z věže. 

    Jako čiré puntičkářství by pak mohlo být vykládáno konstatování, že i po bezmála třídenních vytrvalých deštích (byť s proměnlivou intenzitou) a takřka skokovém ochlazení si Boubín dokázal udržet svou již 24. srpna zde zmiňovanou teplotní převahu. Činila totiž již jen necelý jeden stupeň - na Kubovce bylo 14°C. Vítr o nárazové síle 7,4 m/s (26,6 km/h) k tomu namísto úklidu vylepšoval mlžnou bilanci, takže lze jen obtížně odhadnout, co tu můžeme v nejbližších dnech očekávat stran dohlednosti.  

     

    1. září:

    Kdo by zalistoval fotokronikou na konec předešlého měsíce, vycítil by možná příležitost k tvrzení, že autor, ač dávno již nepatří mezi žactvo, přímo školácky opisuje. Ta výtka však padá na hlavu samotné přírody - a poděkujme jí za to, neboť o takové nanejvýš potřebné vodní nadílce jsme si po celý dosavadní průběh léta mohli nechat jenom zdát.

    Ano, řeč je a po příštích dvaadvacet dnů stále ještě bude o létu, avšak pohlédneme-li ve světlejších chvilkách do vimperského podzámčí, neuniknou nám první letmé stopy podzimu. Inu, právě startující měsíc bude i jeho časem. 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2018  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2018

      

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2017

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2017 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet