Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - červen 2019


     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal  

     

     

    30. června:

    Poslední červnové jitro náleželo Boubínu ... a první půle roku 2019 se tu loučila v poměrně větrném duchu. Vytrvale - tedy prakticky bez nárazů - foukalo od jihovýchodu, a to souvislou rychlostí 9,4 m/s (33,8 km/h). 

    S výjimkou severovýchodního směru bylo možno celkové barevné vyladění krajiny nejvýstižněji charakterizovat jako poměrně mdlé. 

    Ani okamžik, v němž se vycházející sluníčko pozdravilo na téže straně s měsíčním srpkem, na výše řečeném ničeho příliš nezměnil. 

    Z mnoha slibných náznaků zeleného záblesku se nakonec od slunečního kotouče svrchu žádný neoddělil, takže očekávaný jev tentokrát nedošel náležitého zakončení. 

    Připojíme-li k teplotě čas 5:21, v němž byla naměřena, snadno uvěříme předpovědím, že dnešní den bude nejpalčivějším z celého jím končícího týdne. V některých lokalitách by se odpoledne mohla zde viděná hodnota i zdvojnásobit. Čemu se ostatně divit, má-li celé to dění na svědomí Afrika?

    Za celkové dosud zdokumentované konstelace, nadto v daném ročním období, by případné očekávání toho, co se tu nakonec ukázalo největším překvapením, bylo většinou právem považováno za naprostou bláhovost. Ale Boubín už tu byl nejednou po zásluze nazván mistrem nečekaného, ...  

    ... takže odmění-li své věrné příznivce 30. června viditelnými a bezpečně rozeznatelnými siluetami Alp ...

    ... (zde např. v detailu za Plechým 142,9 km vzdušnou čarou vzdálený Grosser Priel), ...  

    ... je to pro ně rozhodně menším překvapením nežli pro zbytek turistické populace, zdejším občasným zázrakům neuvyklé. Běžnou praxí zde totiž bývá přesně opačné pořadí jevů - alpští velikáni se obvykle nejvýrazněji nabízejí k vidění před východem sluníčka, které následně natolik postupně prohřeje obzorový opar, že tento se zdvihne v neprůhlednou clonu, a celou podívanou tak dříve či později ukončí. Dnes byl obzor ponejprv zakalený a neprůhledný, ale teplý a suchý vzduch, vanoucí navíc právě od Alp, již konal své dílo, umocněné a završené pak právě netradičně sluníčkem. 

    V každém případě se, jak již bylo řečeno, těšme na další, kulminující příděl nefalšovaných letních tropů.

     

    29. června:

    Třebaže poslední (pravda, vydatné) srážky zatím spadly o minulém víkendu a byly bezprostředně následovány týdnem úmorných veder, ... 

    ... šumavské rostlinstvo zjevně netrpí, ba má se čile k světu.   

     

    28. června:

    Rannímu sluníčku ...

    ... musí složit poklonu i sama boubínská rozhledna :-) ... 

     

    27. června:

    Touto dobou by obvykle bylo možno psát o tom, kterak se mílovými kroky blíží období, na něž se těší, řečeno lehce poupravenými slovy klasika - Jaroslava Žáka -  študáci i kantoři, totiž hlavní prázdniny. Letos je tomu však v případě vimperských základních škol, gymnázia a základní umělecké školy jinak. Pro zdejší žáky se totiž právě nejpozději dnešek stal na základě předčasného závěru školního roku z důvodu stavebních úprav budov prvním prázdninovým dnem (chceme-li být zcela přesní, pak "Smetanka" rozdala vysvědčení dokonce s týdenním předstihem již v pátek 21.6., "gympl" v úterý 25.6. a konečně "Masaryčka" se "zuškou" včera - ve středu 26.6.) . Otevírá se čas cestování, a to mimo jiné třeba po slavných hradech a zámcích ... i Šumava a Pošumaví má v daném směru bohatě co nabídnout. 

     

    26. června:

    Po takovémto žhnoucím průběhu celého dne se těžko divit, že ještě ve 20:00 ukazoval vimperský teploměr ve stínu +32°C ... Co by se pak týkalo teoreticky předpokládatelných bouřek, tu mají dle radarových informací více štěstí naši severní sousedé - Poláci. Pokud bychom pátrali také opačným směrem, nejblíže aktuálně bouří až na pomezí jižní Francie a Itálie. Zítra na tom budeme teplotně prakticky stejně - mladé léto se zkrátka činí na plný plyn.   

     

    25. června:

    "Třicítky" se dle očekávání vracejí, tedy nejlépe je všude tam, kde se nabízejí stinná místa. Naše krásné šumavské lesy jich skýtají dostatek. 

    Z této oblohy totiž osvěženi nebudeme ...

    ... a vedra zítra navíc vygradují. 

     

    24. června:

    Léto je mimo jiné časem krásně kvetoucích náprstníků ... a dnes jim, od víkendu bohatě zalitým, sluníčko přeje nadmíru bohatě. 

     

    23. června:

    Počasí se jen zvolna obrací k lepšímu, vodní živel si ještě užívá nespoutané volnosti ... 

     

    22. června:

    Včerejší Boubín jako vždy nezklamal - změnu počasí předpověděl dokonale a neomylně. Lijavec, který završil druhý letošní letní večer, můžeme i ve Vimperku bez zaváhání zvát přívalovým a dodat, že třeba na Čkyňsku se předvedl v ještě mohutnější síle, aniž tato, jak lze s nemalou pravděpodobností předpokládat, patřila v rámci jihočeského regionu k největším. Nescházela ani bouřka, byť opět jen vzdálená. Buďme však jedině rádi - příští týden má totiž zase otočit pomyslným kormidlem o sto osmedesát stupňů a oblažit nás další souvislou porcí nefalšovaných třicítkových veder. Jistě pak nebude mezi námi sporu o tom, že takovéto pravidelné proměny jsou v každém případě lepší a prospěšnější nežli dlouhotrvající extrémní stavy z jedné či druhé strany širokého spektra počasí.   

     

    21. června:

    V padesáté čtvrté minutě po sedmnácté hodině (přesně v 17:53:44) dnes nastalo astronomické léto - a vykročilo do pěkného počasí, neboť očekávané bouřky a deště stihly všehovšudy vytvořit v čase od oběda do pozdního odpoledne kulisu na rozloučenou odcházejícímu jaru. Večerní Boubín přesto uchystal výjevy, které nevylučovaly, že hra živlů by mohla pokračovat i po čerstvém letním slunovratu. Pohled do vnitrozemí odhalil potenciální bouřková mračna směrem ku Praze, ... 

    ... pootočení k východu pak nepřipouštělo pochyby, že na rakouské i navazující německé straně bouřky zrovna probíhají, což potvrzovalo i sporadické vzdálené pobrumlávání. 

    Své si tu přisadila také temelínská elektrárna. Stačilo by, aby její věže nebyly na obzoru viditelné, a člověk by snadno podlehl dojmu, že pozoruje výstavní přírodní cumulonimbus, navíc směřující do typické fáze kovadliny. 

    Nemalé přísliby se rýsovaly rovněž nad Luzným, ... 

    ... o vimperském směru nemluvě. 

    Teplota ovšem nepatřila k nejvyšším a rozhodně se nedalo hovořit o dusnu, třebaže panovalo téměž bezvětří, přerušované jen občasným západním dýchnutím s maximální nárazovou rychlostí 2,8 m/s (10 km/h). 

    Západní strana vykazovala báječnou dohlednost - na obzoru si opět můžeme připomenout dalekou Přimdu.

    O kousek jižněji se pak nad Královským hvozdem skvěla další kovadlina. 

    Nebylo zkrátka prakticky úseku oblohy, na němž by se nenašlo něco zajímavého k pozorování, někdy dokonce s překvapivým vývojem, jako např. nad Bobíkem a Trojmezenskou hornatinou. 

    Všude se teoreticky mohla rodit příští bouřka, ... 

    ... o slibné tvary ... 

    ... a náležité oblačné konstelace skutečně nebyla nouze. 

    Ale schylovalo se především k prvnímu letnímu slunečnímu západu, ... 

    ... který se měl odehrát zase jednou ve velkolepém, barevně skvostně pojatém stylu. 

    Od počátku pak bylo jasné, že nebeské ohně nějakým způsobem zahoří po celém obzoru, ... 

    ... nejsilněji samozřejmě na západním. 

    Došlo i na antikrepuskuláírní paprsky, a třebaže ne v tak hojném množství, aby je bylo možno podobně jako před čtrnácti dny charakterizovat coby vějíř, na působivosti určitě nikterak netratily.  

    V záplavě sytých barev ... 

    ... a tvarových proměn se zrodilo pomyšlení, ... 

    ... že tentokrát už ten planoucí červánkový večer rozhodně zvěstuje výraznější změnu počasí - zítřek čekejme převažující měrou zatažený, deštivý ba i bouřlivý.

     

    20. června:

    Pro objektivy typu rybí oko je charakteristický extrémně široký záběr za cenu obrovského soudkovitého zkreslení, jehož lze cíleně využít v oboru kreativní fotografie, avšak vylučuje použití takových skel všude tam, kde se nepřirozené deformace jeví nežádoucími - např. k realistickému zachycení architektury. Běžným objektivem bychom nicméně jen těžko dostali do jediného záběru třeba podhled Černé brány pod vimperským zámkem, a mohli tak ze snímku jedním pohledem vyčíst, že směrem od arkád je zaklenuta do lomeného oblouku s tesaným kamenným ostěním, kdežto na protější straně jen prostým kruhovým způsobem, vyzděným z drobnějšího kamene.   

     

    19. června:

    Málo platno, v posledních dnech se ukazuje nejlákavějším fotografickým námětem večerní obloha, navíc s přidruženou otázkou, zda nás kouzelné červánky opět klamou, resp. kdy už se (pokud vůbec) stanou předzvěstí změny počasí - na samém konci jara, či až počátku léta (?) 

     

    18. června:

    Obloha krátce po čtvrté hodině ranní sváděla k nejrozmanitějším výkladům příštího vývoje počasí, ... 

    ... takže nezbývalo než si počkat, který se v průběhu dne ukáže správným. Opět zvítězilo krásné slunečné parno, ...

    ... zákonitě ovšem s mnohoznačnými závěry, pro změnu večerními.

     

    17. června:

    Počínaje středečním večerem by se mělo počasí opět lehce měnit - dnešní večerní červánky možná hovoří již pro zítřek. Uvidíme, čeká-li nás vyhlížené chladnější deštivo, nebo naopak další nárůst veder. 

     

    16. června:

    Ani zbytek včerejší noci již nepřinesl Vimperku bouřku (čímž jistě nemá být vyjádřena obecná pochybnost o tom, že jinde po vlastech českých si blesků a hromů užili, až přecházel zrak, sluch a možná i dobrá nálada), došlo jen na poměrně bohaté a stále vítané srážky. Nad dnešním ránem se vše zklidnilo a obloha dokonce sem tam naznačila protrhávání temné oblačnosti. Krátce a mírně pak znovu sprchlo až před čtvrtou hodinou, tedy na počátku výstupu na Boubín, ale již v půli cesty se déšť definitivně odmlčel. Vrchol hory měl krom pozvolného rozednívání připraveno na uvítanou překvapení v podobě nezvykle obrovského hejna drobných mušek na vyhlídkové plošině věže. Úvodní snímek tak zachycuje formou tmavších, tužku připomínajících čar jejich rej, stále naschvál před objektivem, ať byl namířen kterýmkoli směrem. Po chvilce se nicméně jako na povel náhle ztratily.

    Letmý pohled k jihu prozradil, že z Plechého by v tomtéž čase nebylo nic k spatření, neboť se spolu s většinou Trojmezenské hornatiny nacházel v péči bohaté orografické oblačnosti. 

    Od západu sporadicky zaznívalo vzdálené pobrumlávání, patrně až odněkud z Klatovska či Plzeňska, ne-li rovnou z Německa, avšak bez viditelného blýskání. 

    Další postupný vývoj celé ranní atmosféry jistě nepotřebuje podrobnějších komentářů, postačí jen navodit představu časového rozvržení jednotlivých proměn na obloze, kde jsou mimo jiné dozajista dobře čitelné srážkové aktivity ve vzdálenějších končinách. Boubínu se po celou zde zachycenou dobu stále vyhýbaly. Máme tedy právě 4:59 a zbývá pouhá minuta do východu sluníčka, jež však dozajista nebude samo viděno. 

    5:04, ... 

    ... 5:05, ... 

    ... 5:09. 

    K této prakticky neměnné teplotě je nutno připojit informaci o téměř neustálém bezvětří, jen chvílemi narušovaném vánkem, opět, stejně jako minule, nepřekračujícím zanedbatelnou hodnotu 1,5 m/s (5,4 km/h). 

    5:18, ... 

    ... 5:20, ... 

    ... 5:29. Víc sluníčko vinou dokonale navrstvené oblačnosti nesvedlo. 

    5:33 - Trojmezenská hornatina si zatím stran možnosti kamkoli z ní dohlédnout stále nepolepšila, ba spíše naopak. 

    5:40 - rovněž na Luzný či Roklany se rozhodně netěšme. 

    5:43 - mlhy z údolí ... 

    ... se vydávají směrem k Boubínu - 5:52. 

    5:53, ... 

    ... 6:02. 

    6:03 - vida, sluníčko dokázalo neviditelnou škvírou v oblacích aspoň symbolicky pohladit špičky lesního porostu, ...  

    ... jenomže situace se současně začíná dramaticky měnit.  

    Bezpochyb tu dojde na poctivou čepici, ... 

    ... jíž se Boubín zjevně hned tak nezbaví. V 6:13 skutečně dokonale uzavřela celý vrchol. Během zpátečního sestupu se jako zázrakem tamtéž, kde při cestě vzhůru ustal, opět přihlásil déšť. Směrem k Vimperku natolik sílil, že již na Korkusovce, o cílovém městě nemluvě, mohl být charakterizován jako přívalový. Tak tedy vypadal scénář čerstvě zrozené druhé půle června, pouhých pět dní před letním slunovratem.

     

    15. června:

    14:50, ... 

    ... 19:40, ... 

    ... 21:02. Trojí výrazná proměna vimperské oblohy, provázená opět intenzivním dusnem, byť za mírně nižší teploty, dešťovými přeháňkami, kratičkou neškodnou vsuvkou z krup a, pravda, též ozvěnami v uctivé vzdálenosti kolem probíhajících bouřek. Den samozřejmě ještě nekončí, ale již je možno jako nejednou v minulosti konstatovat, že výstražné prognózy mohutných bouřek se Vimperka rozhodně netýkaly. 

     

    14. června:

    Parhelia neboli vedlejší či též falešná boční Slunce jsme si tu představili již nesčíslněkrát v nejrozmanitějších variantách (naposledy shodou okolností zrovna v minulém měsíci - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/15699). Dnes, kdy ještě v čase pořízení snímku - 19:44 - ukazuje teploměr na severní neosluněné straně +32°C, však jistě stojí (ryze pro osvěžení) za připomenutí, že tento halový jev vzniká zásluhou přítomnosti drobných ledových krystalků, v nichž se lámou světelné paprsky.   

     

    13. června:

    Třicítková vedra úspěšně pokračují - pojďme se společně ochladit do šumavských lesů, kde můžeme mimo jiné potěšit oči čerstvými ostrůvky sedmikvítku evropského. 

     

    12. června:

    Parný a dusný den prakticky nepřipouštěl jinou úvahu, nežli že musí skončit opět výstavní bouřkou. Meteorologické předpovědi ji také dosti dlouho potvrzovaly, jenomže příroda nakonec, jak bývá jejím zvykem, opět rozhodla jinak.  

    Pohled z večerního Boubína namísto typických bouřkových mračen vnesl do původního slunečna prazvláštní opar, ... 

    ... z nějž po severozápadním obzoru vystupoval podlouhlý pás navazujících propojených stratocumulů.

    Na protějším směru se pak nad Bobíkem vynořil osamělý, jakousi nebeskou ponorku připomínající další stratocumulus s tušeným příslibem orografických aktivit kolem vrcholu hory.

    Brzy zmohutněl a prozradil návaznost na další pás, táhnoucí se nad neviditelnou Trojmezenskou hornatinou, pod níž bylo možno rozeznat všehovšudy Stožec. 

    Původně osmnáctistupňová teplota začala klesat a chvílemi téměř dokonalé bezvětří vystřídala mírná nárazová zavátí o maximální síle 1,5 m/s (5,4 km/h). Severozápadní stratocumuly se daly do pohybu ...

    ... a odhad, že by se mohly spojit s jihovýchodními právě nad Bobíkem, nabyl podoby jistoty. 

    Vzápětí se výraz celé oblohy dokonale proměnil, ... 

    ... ba možno říci přímo zdramatizoval. Zapadající sluníčko se ztratilo z očí a připomínalo se jen v úzkých narůžovělých horizontálních pruzích.

    Krom toho stihlo probarvit obzorový pás až nad Vimperk, ...  

    ... avšak bez sebemenšího předvídatelného náznaku příštího velkého překvapení, ... 

    ... jímž se ve finále stal tento jeho fantastický návrat na scénu. 

    Krvavé sluneční rozloučení ...

    ... v tajemných kulisách potemnělé oblohy ...  

    ... současně odstartovalo poslední proměnu onoho pozoruhodného večera, totiž opětovné projasnění původního dramatu, jemuž tím pádem mohl popřát dobré noci také dorůstající půlměsíc. Ohlašovaná bouřka se mimochodem skutečně odehrála, jen podstatně severnějí - totiž nad Prahou. Boubínu se ohlásila pouze několikerým slabounkým, necvičenému uchu téměř nepostřehnutelným zabrumláním.

     

    11. června:

    Jen o šedesát let mladší nežli 3. června zde vzpomenuté poutní místo strašínské byl kostelík sv. Martina v Novém Světě poblíže Borových Lad. Neměl však totéž štěstí dočkat se dnešních dnů, stihl jej velmi absurdní osud. Zdárně totiž unikl nejmasovějšímu ničení církevních objektů komunistickým režimem v padesátých letech minulého století a byl zbořen až v roce 1976, kdy již existoval projekt na jeho záchranu. Ve výsledku se tak stejně řadí po bok Hauswaldské kaple (viz 29. května zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/15699) a dalších podobných památek, dodnes podávajících velmi výmluvná svědectví o jedné epoše našich novodobých dějin.

     

    10. června:

    Konečně se i Vimperk dočkal bouřky, ba s krátkým krupobitím, třebaže nejsilnější vlna jej opět obešla. Stihla se však postarat o výpadek elektřiny v Husově čtvrti ... 

    ... a v jednom okamžiku nabídla pozoruhodný výjev na obloze - jako by si nějaký démon blesků odplivl kamsi nad Výškovice.

     

    9. června:

    Kde jinde najít útočiště před vedrem, nežli v našich krásných hlubokých lesích ... 

     

    8. června:

    Obávaná Medardova kápě letos zůstala suchá, přenechala pole působnosti naplno sluníčku. To nám mimo jiné poskytlo příležitost připomenout si, že vedle krásných věcí, po jakých toužíme, svítí stejnou měrou i na ty, které bychom určitě vídat nechtěli, tedy např. důsledky lidského primitivismu a zhovadilosti.

    Zde, na předchozím režimem zničeném novosvětském hřbitově, ...

    ... konkrétně zhovadilosti komunistické.

     

    7. června:

    Po propršené a zčásti též prohřímané noci celkem zákonitě následovalo temné kalné ráno, jež zprvu nedávalo sluníčku prakticky žádnou šanci k prosazení. Průběh dne však popsanou situaci zásadně změnil, a večer na Boubíně tak mohl nabídnout již zcela rozjasněnou náladu, byť s nezbytným oparem  - tentokrát nejen na obzoru. Špička boubínského stínu, momentálně téměř v jedné sestupné linii s vrcholy Bobíku a Solovce, dává zřetelně najevo, že ani bližší partie nejsou prosty znatelné atmosférické vlhkosti. Být tato silnější, tedy v optickém výsledku hustší, dávno by se kolem zmíněné špičky skvěla sluneční gloriola.

    Leckoho by tu mohlo napadnout, že v daném výrazu krajiny už se patrně nedá očekávat nic převratně jiného, ... 

    ... snad jedině - co přirozený důsledek slunečního loučení - pozvolná proměna onoho takřka pastelového barevného ladění v temný soumrak.  

    Takové myšlence nahrávala i aktuální teplota spolu s mírným východním větříkem, nepřesahujícím maximum 4,5 m/s (16,2 km/h). Ale mnohokrát už jsme se na rozhledně společně přesvědčili, jak ošemetné bývají předčasné závěry a jak se naopak často vyplatí dostát známému rčení, že trpělivost růže přináší. 

    Přinesla je i tentokrát. Sestupující sluníčko se nejen postaralo o postupně vznikající tradičně úchvatný vějíř krepuskulárních paprsků, ...

    ... ale odhalilo také do té chvíle netušenou kupovitou oblačnost nad západním obzorem, ... 

    ... již obdařilo velmi působivou kontrastní barevností, dávající až přízračně vyniknout všem nabízejícím se fantastickým tvarům. 

    Tím však nebyl všem překvapením zdaleka konec. 

    Krepuskulární paprsky se totiž rozeběhly po nebeské klenbě směrem k východu, ... 

    ... cestou sice provázeny náhlým prouděním orografické oblačnosti, ... 

    ... nebránící jim však dospět do cíle a spojit se v druhý, tentokrát antikrepuskulární vějíř. 

    A protože včerejší srážkový příděl musel být ve finále někde vidět, večerní kouzlení završil nejeden pokus o boubínskou mlžnou čepici, možná za nastupující tmy přetrvající až do zítřka, tedy svátku Medardova. 

     

    6. června:

    První červnový čtvrtek skutečně v pozdních odpoledních hodinách lehkým hřímáním jasně naznačil, ... 

    ... že už se konečně blíží pořádný "šupec". 

    Nu a tu jej máme, ... 

    ... včetně nečekaného barevného přispění zapadajícího sluníčka. Poctivě lilo a chvílemi též bouřilo až do setmění. Nutno ovšem dodat, že epicentrum všeho toho dění se každopádně nacházelo mimo vimperskou oblast.

     

    5. června:

    Ani pátý červen, třebaže úspěšně navázal na parna posledních dní, nepřinesl Šumavě bouřkové aktivity, naopak vše uklidnil a s podvečerem takřka čistě vymetl oblohu pro zítřek. Teprve ten by podle předpovědí mohl v odpoledních hodinách nastolit očekávané změny. 

     

    4. června:

    Ač po celý den panovalo nefalšované bouřkové dusno a obloha slibovala mnohé, nad Vimperkem nezahřmělo. 

     

    3. června:

    Za poctivého vedra, jímž jako by se již o necelé tři týdny předbíhalo léto, může přijít k osvěžující chuti jedna ze starošumavských pověstí, vážící se k proslulému poutnímu místu - kostelu Narození Panny Marie ve Strašíně. Původně prý pro něj bylo vybráno jiné místo, ... 

    ... ale když se v prvé půli 18. století započalo s budováním jeho základů, po tři noci všechny kameny ze stavby pokaždé do jednoho zmizely ... 

    ... a byly vždy ráno nalezeny právě tam, kde se kostelu můžeme obdivovat dnes. O dvě staletí dříve ve Strašíně působil poustevník Martin Rezek Strakonický, zvaný též Apoštolem Šumavy, Tuláčkem Božím či jednoduše jen Prorokem, jemuž se prý v místě dnešního kostela zjevila sama Panna Maria a prstem tu vytlačila důlek do skály, odkud od té doby neustále prýští zázračný léčivý pramének.

     

    2. června:

    Neděle jako stvořená pro pořádnou bouřku nabídla kolem poledního spodní torzo slunečního hala. 

     

    1. června: 

    Vše zatím nasvědčuje tomu, že vimperská pouť bude obdařena skvostným počasím, v němž aktuální mračna zafungují všehovšudy jako působivá ozdoba. Včerejší, tedy poslední májový večer skutečně předal prvnímu červnovému víkendu svou nanejvýš přívětivou náladu.

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2019

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2018  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2018

      

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2017

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2017 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet