Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2020


     

     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal 

     

     

    30. listopadu:

    V poslední den meteorologického podzimu (astronomický má ještě jednadvacet dní k dobru) pokračuje ve svém vládnutí mrazík, a to zatím bez sněhu, který je nicméně v nejbližších dnech slibován. Však je zcela jistě přinejmenším oku a duši příjemnější jeho spojenectví se sluníčkem, ...

    ... jež se pustilo v boubínských lesích do úžasného adventního kouzlení ... 

    ... a především ukázalo, že včerejší mlžná čepice byla tentokrát jen pouhým rozmarem s krátkou životností. 

    O té je koneckonců možno hovořit i v případě inverze, ještě v sobotu se velmi slibně rozvíjející, ... 

    ... ale ani v této vlně nakonec nenacházející dostatek sil ... 

    ... k přiblížení na dosah Boubínu. Té situace však netřeba litovat, ... 

    ... neboť to, co se v přebohaté záři slunečních paprsků odehrávalo po celém obzoru, ... 

    ... zde např. mezi Kletí a Chlumem ... 

    ... či zejména v okolí Temelína, nelze zvát jinak nežli velkou parádou, byť vedle přírody částečně pocházející i z umělých zdrojů - výše z komínů, zde pak z elektrárenských věží. 

    Nanejvýš zajímavou byla i dohlednost, třebaže v některých případech ve výsledku matoucí. Např. zde by byl na obzoru očekáván krušnohorský Klínovec ... a útvar, jenž jej silně připomíná, tam skutečně k spatření je. Oproti poloze skutečného Klínovce (porovnejme si ji se čtvrtým říjnem - http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17913) se ale nachází posunut více doprava a výš. Jedná se tedy o jakési vzácně realitě podobné oblačné útvary. 

    Vývoj nad Novohradskými horami a pod Kletí přitahoval pozornost opakovaně, ... 

    ... famózní výjevy pak musely být k vidění z německého Haidelu. To již je však řeč především o Alpách, ... 

    ... dokonale ostatně navzdory vzrůstajícímu oparu pozorovatelných i ze vzdálenějšího Boubína. 

    Jihozápadní proudění v občasných závanech dosáhlo maximálně na 2,5 m/s (9 km/h), mrazík se oproti včerejšímu o necelý stupeň zmírnil, avšak stihl úspěšně pokrýt konstrukci rozhledny svou charakteristickou výzdobou, ... 

    ... jíž odolávaly prakticky jen sluníčku vystavené strany solárních panelů. 

    Začátek letošního adventu se zkrátka v každém případě nese ... 

    ... v doslova pohádkové atmosféře. 

     

    29. listopadu:

    Náš známý boubínský sněhuláček (resp. torzo, jímž se po týdnu své existence stal) by měl dnešního dne výrazně pookřát, neboť došlo k otočení teplotních podmínek.  

    Zatímco Vimperk se pod celodenní zataženou oblohou držel v řádu desetin plusové strany poblíže nuly, nahoře slušně přituhlo ... 

    ... a boubínské lesy se na počest první adventní neděle ... 

    ... přioděly skvostnou sváteční atmosférou. 

    Byla sice prosta sněhu, a bílá tak jedině působením mrazíku, ... 

    ... ale právě tím, navíc za přispění doslova na poslední chvíli před slunečním západem na boubínský vrchol přispěchavší mlhy, působivější. 

    Na rozhledně již finalizuje zprovoznění zatím volně průchozího turniketu, ... 

    ... který by v průběhu příštího týdne mohl začít plnit svou funkci. 

    Teplo tu tedy opravdu tentokrát nebylo, o což se vedle mrazíku zasloužil i severozápadní vítr o rychlosti 5,5 m/s (19,80 km/h).  Bez vyhlídky na protržení mlžné čepice tuto naopak neustále přiživoval, ... 

    ... ale nikterak neohrožoval prožitek adventní nálady, byť přece jen trochu jiný ... 

    ... nežli ten, který od včerejšího večera nabízí vimperské náměstí. 

     

    28. listopadu:

    Ohlašované změny počasí jsou, zvláště slibují-li návrat mlh, nemalými výzvami k vytrvalému sledování celé situace z patřičného nadhledu. Proto i navzdory pro fotografa lehce hororové vidině (jejíž pravděpodobnost dnes navíc hraničila s jistotou), že totiž vyhlídková plošina rozhledny zase jednou "zapraská ve švech" přílivem jinak zcela pochopitelné spousty dalších zájemců (čímž vezme zasvé možnost nejen smysluplně exponovat potřebnými dlouhými časy, ale mít vůbec šanci volného pohybu k vyhledání a přípravě nejideálnějšího záběru), nemohl v ranním programu scházet výstup na Boubín. Zábleskem štěstí byla snad jen skutečnost, že šestadvacet dále postupně dorazivších svátečních víkendových nadšenců si přece jen pozoruhodně přispalo o cca půl hodinky déle, takže první záběry byly ušetřeny ničivého chvění rozhledny. Skutečně prozradily znatelný vzestup inverzní hladiny, ...   

    ... a to v obou směrech, tedy krom vnitrozemského i pod Alpami, ... 

    ... prostými atmosférického zrcadlení, ale dokonale zřetelnými. 

    Brzy vyšlo najevo, že se jedná o vzestup stále velmi slibně pohyblivý, nejmarkantněji detailně pozorovatelný okolo Vimperka, v době časně ranního startu boubínské cesty zcela volného s úchvatným hvězdným nebem nad hlavou. Teď však bylo doslova otázkou chvilek jeho kompletní utonutí.  

    Lov případných ani dnes nevyloučitelných zelených záblesků tentokrát z výše úvodem popsaných příčin pozbyl možnosti smysluplné realizace, ale úchvatný sluneční pozdrav volně dýchajícím vrcholům, počínaje Novohradskými horami na východním obzoru, ...    

    ... přes Libín ... 

    ... až k protilehlé Trojmezenské hornatině, došel i za obklopení radujícím se turistickým davem, chvílemi vzbouzejícím dojem jakési malé předsilvestrovské "generálky", své fotografické realizace. 

    K získání představy o poměrně svižném vývoji situace postačí baz dalších komentářů srovnání tohoto pohledu ke kostelíku ve Lštění s podobným, zachyceným 26. listopadu.  

    Těžko se divit naléhavé otázce, jak dlouho a nakolik bude vbrzku nad oblačný oceán vyčnívat Mařský vrch (907 m n.m.), momentálně viditelný i s nedalekou Šibeniční horou (872 m n.m.), pod níž se přímo rozkládá aktuálně zmizelá obec Svatá Maří.   

    Však i z temelínské elektrárny byly k zahlédnutí namísto jejích obludných věží jen tradiční výpary, okem polapitelné víceméně jen zásluhou ... 

    ... úžasné plastické kreativity slunečních paprsků. 

    Jejich stále sílící intenzita jistě přišla vhod i jinak nežli výše popsaným výtvarným způsobem. Mnozí stále ještě přítomní další návštěvníci rozhledny se totiž ani za poměrně mírného jihozápadního větříku o síle 3,1 m/s (11,16 km/h) netajili tělesnou prokřehlostí. Inu, kdo není uvyklý zdejším podmínkám a náležitě se na ně nevybaví, ...  

    ... těžko si může v potřebném klidu a pohodlí vychutnat třeba kouzelné oblačné víry nad zcela již utonulým Vimperkem.  

    Pokaždé nicméně nadejde čas opustit osvobozující povznášející krásu a sestoupit k návratu do šedé reality. Ta se dnes pohříchu projevila ještě na samotném Boubíně připomenutím, že život se skládá z kompromisů a každá mince má dvě strany. Rozhledna i přes čerstvě dokončené nejnutnější záchrany havarijního stavu vstoupila do finální fáze své životnosti, což si v relativně nedalekém budoucnu vyžádá její kompletní výměnu za novou. Potřebné financování takového počinu se bohužel neobejde též bez zapůsobení rubové strany oné pomyslné mince, totiž zatížení někdejšího čistě přírodního díla - prosté dřevěné věže - odpornými doteky současné dlouhodobě nemocné civilizace, jejímž hnacím životním motorem je povětšinou zaslepující zhoubná touha po materiálním zisku. A tak se ubohá rozhledna musí smířit s mnoha vředy, hyzdícími její dosavadní půvab, jakož i přirozenou atmosféru celého místa, na němž se nachází. Mnohé z nich tu již byly zdokumentovány, ...   

    ... takže zbývá jen tento, snad poslední. Ano, vstupní turniket zde byl očekáván a jeho opodstatněnost racionálně vysvětlena. Nic to však bohužel nemění na jeho výsostném působení co příslovečné pěsti na oko ... ale právě v tom spočívá podstata kompromisů. 

    Ještě že laskavá příroda dokáže přispěchat s hojivou náplastí - zde v podobě slabého náznaku počátku bílé duhy v mlžné cloně nad Vimperkem, který se dle všeho ještě dnes působením sluníčka dokáže osvobodit z toho, co pohledem z Boubína vypadalo pro obyvatele města mnohem bezvýchodněji.

     

    27. listopadu:

    Po třech celkem si podobných dnech se opět blíží změna počasí - hlášena je slabá studená fronta a přibývající mlhy. Do jaké míry se budou týkat Šumavy, uvidíme nejspíš až zítra. Již dnes je ovšem možno konstatovat, že časně ranní mrazík povolil ve Vimperku oproti včerejším šesti stupňům na pouhé dva a cesta na Boubín nepředstavovala tak výrazný pocitový tepelný kontrast jako tři předchozí. Jinou náladou se prezentoval i první pohled z věže do krajiny, s přibývající dálkou se jevící, jako by byla zastřena jemným rozostřujícím a živost barev do pastelova tlumícím závojem. Ten však nebránil stále dokonalé čitelnosti alpských vrcholů, dnes již sice nezrcadlících do podoby bizarních novotvarů (ani v případě včera ještě excelujícího Klosterwappenu), ale přece jen opticky vystupujících oproti běžnému normálu poněkud výše. Při větším přiblížení to bylo dobře pozorovatelné třeba za Plechým na Grosser Prielu (první špičatý vrchol vpravo - 2515 m n.m., 142,9 km) i na něj dále navazujících masivech Ďáblovy a Rybářské (danému kontextu by zajisté mnohem více vyhovoval překlad Andělské) zdi - Teufelsmauer (2185 m n.m., 141,3 km) a Angelmauer (2102 m n.m., 141,4 km). 

    Ani tentokrát nám však příroda nezůstala dlužna úchvatné kouzlo. Na obzoru nad rakouskou příhraniční horou Bärenstein - St. Martin (1003 m n.m., 77,7 km) jako by krátce před slunečním východem přímo vzplál do té chvíle neviditelný zvláštní mrak.

    Sluníčko i počtvrté našlo podmínky pro tvorbu zelených záblesků, ... 

    ... ovšem i v tomto případě stále drobnějších ... 

    ... a vesměs těsně přilepených na jeho kotouč. 

    Vnitrozemí se v porovnání se včerejším stavem zase o něco výrazněji osvobodilo z inverzní oblačnosti ... 

    ... a současně poněkud ztratilo i na mrazivém postříbření, jež opticky polevilo na stromových a křovinatých porostech, aby tím kontrastněji vyniklo na holých plochách.  

    Sledované teploty - tedy vimperská a boubínská - se k sobě ostatně výrazně přiblížily. Jen vítr, dnes už opět jihozápadní, nepatrně zesílil - na 4,7 m/s (16,92 km/h).

    Těžko však odhadnout, jak velkou měl zásluhu na ústupu inverze z většiny jižně od Boubína ležících údolí. 

    Půvabným rozloučením s dnešními pohledy se stalo sotva postřehnutelné chvilkové pravé parhelium na osamoceném oblačném mávnutí nad poměrně svižně v oparu mizícími Alpami. 

     

    26. listopadu:

    Krátce po včerejším poledni Vimperk skutečně kompletně zmizel pod inverzní hladinou, ovšem ještě před půlnocí opět začaly shora prosvítat první hvězdy. Ranní teplota tu sice sestoupila na -6°C, což za poslední dny představovalo nejsilnější vimperský mrazík, ale pohled z boubínské rozhledny pasoval inverzní hladinu na zbabělého dezertéra, kterýžto vojenský termín byl diktován fotografovým neskrývaným zklamáním nad ztrátou téměř s jistotou (byť okořeněnou i nepatrnou pochybností) očekávaných efektních záběrů oblačného oceánu. Na druhé straně však bylo možno prozkoumat, jak si za stále přetrvávající teplotní inverze povede již včera slábnoucí atmosférické zrcadlení. Alpská panoramata ve většině případů vykazovala až na drobné výjimky návrat do běžného normálu, ale tím více dala vyniknout nespornému králi letošních fata morgán, ...   

    ... jímž se poněkud překvapivě stal obecně vzácně viditelný Klosterwappen. Pojďme tedy v určitých časových etapách podrobněji sledovat, co vše tato poblíže Vídně se nacházející 2046 nadmořských metrů vysoká a 200,2 km vzdušnou čarou od Boubína vzdálená nejvyšší hora Dolního Rakouska, zvaná též Schneeberg - Sněžná hora, v nejrozmanitějších jemných detailech předvedla.  

    Vedle vlastního nepřehlédnutelného zrcadlení, jež opticky znásobilo výšku celého masivu téměř o polovinu (porovnejme si s reálnými proporcemi nasvíceného Klosterwappenu z neděle 22. listopadu) a vytáhlo též jinak zcela neviditelné sousední vrcholy, bylo zajímavé sledovat, kolik jemných barevných proměn inverzní hladiny nastává v řádu pouhých minut před slunečním východem. Zde se nacházíme v čase 07:12 .  

    O minutu později - v 07:13 - nám jistě neuniknou drobné změny detailních novotvarů po obou stranách fata morgány, ... 

    ... stejně jako po mírně delším časovém odstupu - v 07:21. Tady už dokonce zaznamenáváme výraznější tvarovou proměnu vrcholové linie celého iluzivního bloku, přičemž současně zmizely zrcadlící odrazy některých nižších jižněji ležících vrcholů (z našeho pohledu napravo, neboť se díváme z Boubína jihovýchodním směrem). Na všech třech (resp. čtyřech) snímcích pak můžeme celkem zřetelně rozeznat vodorovnou linku představující pomyslné rozhraní mezi nepatrně tmavším pásem teplejšího, od zemského povrchu stále ohřátého vzduchu a světlejší vrstvou studeného vzduchu výše. Máme tak jako na dlani optické schéma atmosférického zrcadla - původce fata morgán.  

    Jak zde bylo zmíněno již 15. listopadu, příznivé atmosférické podmínky pro vznik onoho úchvatného jevu současně ruku v ruce nahrávají modrým a zeleným (nejednou i z obou barev vzájemně kombinovaným) zábleskům nad vycházejícím Sluncem. Bylo je tedy možno s naprostou jistotou očekávat i dnes ... 

    ... a pokochat se také na tomto poli celým gejzírem nejrozmanitějších variací, ... 

    ... zásluhou fototechniky pozorovatelných i v okamžicích, ... 

    ... v nichž je přímý pohled do ohniska celého dění (povšimněme si mimochodem též napravo zřetelné sluneční skvrny) ... 

    ... bez rizika vážného poškození zraku ... 

    ... v důsledku prudce vzrůstající intenzity záření slunečního kotouče naprosto vyloučen. 

    Ale navraťme se zpět k Jeho Veličenstvu Klosterwappenu (07:30), ... 

    ... neustávajícímu ve svém vytrvalém kouzlení (07:31) až do okamžiků, ... 

    ... v nichž (07:57) začal následkem stoupajícího a houstnoucího zlatavého oparu téměř mizet. Leč právě tehdy na něm fata morgána rozehrála své nejparádnější variace, vybízející k hlubokému zamyšlení nad tím, co vše se nám tu laskavá matka Příroda trpělivě snaží sdělit.  

    Protiváhou k půlstupňovému poklesu teploty oproti včerejší se stal více nežli dvojnásob silnější větřík, dnes severozápadní o rychlosti 4,1 m/s (14,76 km/h). 

    A jak to koneckonců vypadá v porovnání s Boubínem se zbytky sněhu na jiných šumavských vrcholech? Na Luzném ... 

    ... i Velkém Javoru, o Poledníku nemluvě, se situace zdá být velmi podobnou. 

    Kdyby zde ráno nezazněla emotivní slova o dezerci inverzní hladiny, pohled k svatovojtěšskému kostelíku by snadno vzbouzel dojem, ...

    ... že se naopak díváme na hráz odolávající jejímu náporu. 

    Vimperk si v každém případě užije krásného, slunečními paprsky zalitého, byť současně lehce mrazivého dne. 

    Dnes se namísto zastavení u lesního sněhuláčka (ano, stojí tam - stále slabší - pořád) rozloučíme velmi netradičním pohledem z přízemí rozhledny ... 

    ... i směrem k němu. 

    Čerstvé odstranění celé vchodové stěny je neklamnou známkou toho, že se tu patrně brzy setkáme se slibovaným turniketem, který završí jeden a půl měsíce trvající opravné a rekonstrukční práce a současně ukončí bezmála šestnáctiletou éru volného vstupu na nejvyšší vyhlídkové místo české části Šumavy.

     

    25. listopadu:

    Vimperský noční mrazík poklesl oproti minulému o necelé další dva stupně, ale dosáhl tím jen na třetinu nejsilnějšího, který byl téhož času na Šumavě naměřen (Perla  -14,8°C). Městem současně putoval osamělý mlžný cár a nedalo se rozeznat, jde-li o produkt zdejších komínů, nebo předvoj inverzní oblačnosti, chystající vpád údolím Volyňky. Nezbytný pohled z Boubína odhalil, že hladina od včerejška skutečně stoupla a přiblížila se Vimperku na dosah. Ke všemu již hned dole na Kubovce překvapil nezvyklý teplotní kontrast - zatímco včera tu do tváří štípal mrazík a mírnil se teprve s postupně vzrůstající nadmořskou výškou, dnes bylo na danou dobu relativně příjemné teplo. 

    Celkem pochopitelně nešlo ubránit se otázce, co za takové situace předvedou Alpy, tedy zejména zda dojde k nějaké návaznosti na včerejší kouzelné fata morgány. Již za úsvitu vyšlo najevo, že tentokrát si připravil úžasný koncert především Klosterwappen a jeho jindy naprosto nevídané okolí, ... 

    ... zatímco všude jinde se bude jednat o pouhé miniaturní ozvěny původního velkolepého dění. 

     Zde se například včera vypínaly ony do očí bijící falešné temelínské věže. 

    Dnešní situaci lze v daném srovnání označit nanejvýš za velmi symbolickou, ... 

    ... ale stopy atmosférického zrcadlení jsou každopádně spolehlivě identifikovatelné, ... 

    ... a to opět i v okolí Dachsteinu, ... 

    ... i nadále však vyžadujícího velmi soustředěnou pozornost k rozeznání velmi detailních jevů.  

    Sázkou na jistotu se ukázal být modrozelený záblesk, ... 

    ... dnes pro změnu uzounký, ale tradičně měnící ve zlomcích vteřin svůj tvar ... 

    ... až ke splynutí se stoupajícím sluníčkem. 

    Zatímco bližší alpská panoramata budila zdání pozvolného návratu do normálu (ve skutečnosti tomu ještě zdaleka tak nebylo), ... 

    ... Klosterwappen se teprve chystal ... 

    ... vytáhnout trumfová esa. 

    Pětistupňový teplotní skok vzhůru provázelo většinou téměř bezvětří, jen chvilkami oživené naopak ještě slabším jihozápadním vánkem o síle 1,8 m/s (6,48 km/h). 

    Leč zcela prvotní otázka mířila k pohybu inverzní oblačnosti, který je jistě nesporný. 

    Hladina do rána pohltila celé vnitrozemí včetně známého hyzdidla krajiny - temelínské elektrárny, ...

    ... a zastavila se jako obvykle před kostelem svatého Vojtěcha ve Lštění (z nezvykle opačného pohledu si jej můžeme připomenout snímky ze 17. dubna zde: http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17177). 

    Vimperk pak dnes již svému mlžnému osudu zjevně neujde - je však namístě ptát se, na jak dlouho. 

    A tak se opět rozlučme pohledem na slábnoucího sněhuláčka, v roli osamoceného vojáka v poli hájícího na Boubíně barvy zimy.

     

     

    24. listopadu:

    Možná ani sami meteorologové nečekali tak bleskový obrat počasí, jaký předvedla noc na dnešek. Po celý den zatažená uplakaná obloha náhle naplno zazářila hvězdami a střechy pod nimi postříbřil třístupňový mrazík. Tedy situace jako stvořená pro atmosférická zrcadlení, která ovšem nelze pozorovat z Vimperka :-) . 

    První pohled z boubínské věže k jihu prozradil nejen obecně špičkovou dohlednost, ... 

    ... ale po náležitém přiblížení potvrdil očekávání, jež bylo hlavním důvodem cesty sem. Kdyby snad přece měly nastat nějaké pochybnosti o příštím dění, ...

    ... vzápětí je dokonale rozptýlil Klosterwappen, ... 

    ... dnes opět ve své tradičnější podobě, aniž by s ohledem na to, co předváděl, scházelo nasvícení podobné nedělnímu. 

    Souhru mimořádně ideáních podmínek, a to i k fotografování, ... 

    ... neboť v pravém slova smyslu jemný jihozápadní vánek o síle 2,3 m/s (8,28 km/h) pranic nerušil práci s dnes jednoznačně nejvytíženějším teleobjektivem, ... 

    ... si bylo možno vykládat i tak, že na Boubíně Ježíšek občas naděluje o měsíc dříve. 

    Z mnoha za léta nesčetných odtud spatřených zrcadlení bylo dnešní po všech stránkách možno označit za nejvelkolepější. 

    Netýkalo se totiž jen dalekých alpských vrcholů, nýbrž i mnohem bližších tuzemských kopců, ba jejich lesů. Naprostou novinkou pak bylo zjištění, že do náležité oblačné konstelace mohou úžasným způsobem vyslat svůj odraz krátce před slunečním východem dokonce hladiny rybníků!

    Fantastický modrozelený záblesk, jenž vzápětí předcházel vstupu samotného sluníčka na scénu, jen podtrhl výjimečnost celé situace, ...

    ... v jejímž rámci nebyla teplota nad nulou pražádným překvapením. 

    Zprvu se zdálo, že úchvatné přírodní úkazy budou záležitostí zejména rakouských Alp, avšak soustředěný pohled směrem k Watzmannu, třetí nejvyšší hoře Německa, ... 

    ... odhalil nástup téhož dění i tam. 

    Člověk najednou něvěděl, kam obrátit zrak  ... 

    ... a jaké nové překvapivé variace kde polapit dříve. 

    Že by snad nějaký pohádkový obr přestěhoval temelínské věže na protilehlou stranu do Rakouska? Nikoli, to jen fata morgána protáhla do této podoby tři vrcholy Ennstalských Alp - odleva Gosseck (2214 m n.m., 189,3 km vzdušnou čarou od Boubína), Kaiserwart (1965 m n.m., 177 km) a Hochkogel (2105 m n.m., 177,5 km).

    Také v případě Klosterwappenu splynulo prve oddělené svrchní zrcadlení opticky s vlastním masivem, ... 

    ... neklamná to známka, že mocná teplotní inverze je v neustálém pohybu. 

    Rovněž v oblasti Berchtesgadenských Alp začaly nejen vystupovat mnohem vzdálenější vrcholy, ... 

    ... ale působení zrcadelní bylo čitelné i zepředu na samotných masivech Watzmannu (2713 m n.m., 175 km) a Hochkalteru (2607 m n.m., 173,1 km).  

    Jen okolí Dachsteinu (2995 m n.m., 169,3 km) se zdálo být nedotčeno  - pouze však do okamžiku, než navyklé oko sjelo níže a odhalilo drobné tvarové odchylky od normálního vzezření. 

    Pohled k rakouským větrným elektrárnám si můžeme pro zajímavost srovnat s tímtéž z 8. listopadu. 

    I tehdy bylo krom jiného možno setkat se s jevem připomínajícím stavění mostů mezi zrcadlícími vrcholy, ...  

    ... jakož i spoustou fantastických novotvarů. Jistě pak není od věci připomenout si, že název optického přeludu "fata morgana" lze krom počeštění dlouhým á - morgána - přeložit z původní italštiny jako "víla Morgana". Tou je myšlena Morgana či též Morgiana, zlá kouzelnice, po matce sestra legendárního krále Artuše, jíž staří Italové, znalí oněch legend, připisovali iluzivní optické jevy, které pozorovali v Messinském zálivu. 

    Kdo dnes navštívil rozhlednu na Haidelu, ... 

    ... mohl se o necelých dvaadvacet kilometrů vzdušnou čarou blíže kochat iluzivními výjevy připomínajícími bezmála proslulý arizonský Grand Canyon, a to ještě i v okamžicích, ... 

    ... kdy se celá krajina začala halit do slunečním vlivem stoupajícího oparu. Falešné temelínské věže poklesly, ... 

    ... ostatně ty pravé, navíc příznačně dýmající, se rovněž výrazně zanořily do sílící inverzní hladiny, ...  

    ... možná připravené v příštích dnech k návratu pod Boubín. Jen velmi těžko se dnes opouštěla tato přebohatá, pestrá, vpravdě vánoční nadílka.

    Nakonec potěšil i milý lesní sněhulák - sice již bezoký, beznosý a bezruký ... ale přežil :-) . 

     

    23. listopadu:

    Modrošedé mrholivo bylo očekáváno, takže nepřekvapilo.  

     

    22. listopadu:

    Třebaže opožděná páteční svatomartinská nadílka byla výrazně slabší nežli dvě předčasné, přece jen v boubínském lese postačila na sněhuláka, který tu má jistě šanci přežít o něco déle ...  

    ... nežli samotná vetchá pokrývka, mnohde již z většiny zmizelá. Ta však jistě nebyla hlavním cílem velmi slibné výpravy, jež rozhodně z hlediska očekávání nezklamala. 

    Jako první upoutalo oko skvostné levé parhelium. Ač ve skutečnosti průvodní jev slunečního loučení, za daných okolností působilo naopak co velkolepé uvítání na rozhledně.

    Alpská panoramata se překonávala v brilanci svého zobrazení, ... 

    ... za což bylo nutno přičíst hlavní zásluhu větru, jenž se opět navrátil k svému zde asi nejčastějšímu jihozápadnímu směru ...

    ... a vál z něj rychlostí 7,8 m/s (28,08 km/h). Dokázal tak nejen udržet čistý pruh oblohy nad velehorskými giganty, ...

    ... ale především fantasticky čarovat s bohatou oblačností po celé zbývající nebeské klenbě. 

    Navraťme se však na pevnou zem, která v rámci výše řečeného nabídla i nejvzdálenější z Boubína viditelné body. Bližší z nich, Klosterwappen, se navíc dal spatřit v poměrně vzácném slunečním nasvícení, ... 

    ... jaké odtud v jeho případě zpravidla vinou obzorového oparu nevídáme - porovnejme si třeba zrovna s týden starými záběry z neděle 15. listopadu, středy 18. listopadu či neděle 8. listopadu, ve všech jmenovaných dnech navíc bohatšími o atmosférické zrcadlení. Zahledíme-li se však pozorně k pravému úbočí Klosterwappenu na aktuálním snímku, nalezneme tam stopy onoho vzácného jevu i dnes.  

    Co se pak týče Zugspitze, v jejím případě ani nebylo nutno obzvláště napínat zrak. Dnes se hlásila až překvapivě zřetelně. 

    Přesto si ji přibližme, abychom spatřili zrcadlení i na samotné oblačnosti v jejím západním sousedství ... 

    ... a současně mohli obdivovat další z nekonečných fantastických variací, které nám příroda dnešního večera uchystala. 

    Jistě netřeba zvláště zdůrazňovat, jak velkolepě si zde mohli přijít na své milovníci a znalci mraků, ... 

    ... ale nadmíru potěšen byl nepochybně každý, komu neschází výtvarný cit ...  

    ... nebo jen prostý smysl pro přirozenou krásu. 

    Skutečnost, že člověk nevěděl, kam dříve zamířit objektiv, ... 

    ... se stala příčinou toho, že obvyklý snímek teploměru přišel na řadu až v okamžicích pokročilého stmívání. Na základě průběžného letmého sledování je nicméně možno dodat, že naměřená hodnota se po celou dobu neměnila. 

    Oteplení, jež vystřídalo přechod studené fronty, dává naději na další vlnu působivých inverzí. Ty sice bohužel tradičně nepotěší nešťastníky nucené pobývat na jejich dně, zato však tím více udělají radost všem, kdož uniknou do výšin nad ně. Dříve nás ale čeká srážková mezihra, která zítra poněkud zakaboní onu dnes tak úchvatnou oblohu. 

     

    21. listopadu:

    Kolik času zbývá do okamžiků, ... 

    ... v nichž zrcadlení ustoupí mrazivému jiskření? 

     

    20. listopadu:

    Krátce před půlnocí se dočkala hudba vimperských střešních oken proměny - namísto dosavadního konejšívého jemného mrholení se ostřeji ozvalo staccato prvních ledových krupiček. Spolu se zataženou oblohou vyslalo jasný signál, že původně plánovaná v pořadí čtvrtá časně ranní cesta na Boubín by v nejlepším případě přinesla zážitky podobné dvanáctému listopadu, ovšem za ještě nižší teploty. Poctivá oblačná čepice zkrátka byla nemalou pravděpodobností, ba přímo jistotou, jež se o tři hodiny pozdějším pohledem od Korkusovky i potvrdila.

    V každém případě je ale především nutno konstatovat, že svatý Martin, ... 

    ... sice s devítidenní prodlevou, ... 

    ... přece jen napravil svou reputaci, ... 

    ... když dokázal ještě v měsíci svého svátku ... 

    ... aspoň symbolicky probudit k životu bílého koně, zjevně unaveného předčasným zářijovým a říjnovým startem. V obou těchto případech totiž odvedl bohatší dílo, zatímco dnes bylo možno čerstvou sněhovou pokrývku (dá-li se o ní na leckterých místech vůbec mluvit) vyčíslit maximálně čtyřmi centimetry. 

    Na Boubíně ještě ani desátá hodina nesignalizovala ústup vše obklopující mlhy, čímž opět potvrdila starou lidovou pranostiku, že rozhoduje teprve jedenáctá. 

    K prvním náznakům příští změny však přece jen došlo blíže k desáté ... 

    ... a bylo zajímavé i současně napínavé sledovat celý vývoj, ... 

    ... dirigovaný tentokrát pro změnu vzácnějším severozápadním větrem, ...

    ... který ale nedosahoval ani poloviční rychlosti včerejšího.  

    Vystačil s dechem na maximálních 6,8 m/s (24,48 km/h), ... 

    ... což po delší vytrvalé snaze nakonec také postačovalo k rozhodujícímu protržení vzdorující bohaté oblačnosti. 

    Mrazík byl ovšem znát, a to zejména na prstech ovládajících fotoaparát. Po delší době navíc tvořil osově souměrnou protiváhu vimperské startovní teplotě. 

    Svůj křest si jím odbyly i počátkem tohoto týdne namontované solární panely, ... 

    ... zatím ovšem stále nic nenapájející. 

    Jak již bylo řečeno, prvního listopadového sněhu je zatím co do hloubky napadlé vrstvy poskrovnu, ... 

    ... ale k navození pocitu zimní idylky již místy, ... 

    ... obzvláště za náležité podpory sluníčka, postačuje. 

    Jedenáctá pak skutečně rozhodla a případným dalším návštěvníkům rozhledny nabídla pestrobarevný pohled přes zasněžené a namrzlé smrčiny do poslední podzimní zeleně, na níž se ve stále ještě teplejších nižších polohách bělostná nadílka přes den zákonitě neudržela. 

     

    19. listopadu:

    Noc plná hvězd, beze stop oblačnosti, zavdala podnět k myšlence, že pohledy z Boubína se patrně nebudou zásadně lišit od včerejších. Už za tmy na Basumských lukách se však přihlásil nezvykle silný vítr a neustal po celou cestu na vrchol.   

    Tam ve velmi četných nárazech zesílil až na 14 m/s (50,4 km/h) a krom toho, že byl předzvěstí studené fronty, dal jednoznačně najevo, ...  

    ... že právě on se ujme režie veškerého viditelného dění, ... 

    ... jehož těžištěm se stala především výrazná barevnost a ostrost, kam oko pohlédlo. 

    V posledních dnech sledovaná inverze stihla opustit i místa, v nichž ještě včera nepřehlédnutelně promlouvala do rázu krajiny (výraznější tenký světlý pruh v horní třetině snímku je hladina lipenské nádrže), ... 

    ... zde např. v okolí tvarově opět čistého Klosterwappenu, ... 

    ... avšak ve vnitrozemí zjevně své pozice nevzdala, ba naopak mírně posílila. 

    Také sluníčko se dle všeho inspirovalo strategií vtisknout krajině mimořádné vzezření. 

    Zatímco vítr téměř ztrojnásobil svou včerejší sílu, teplota poklesla jen nepatrně, ba zanedbatelně. 

    V každém případě bylo jasné, že se blíží změna počasí, v jejímž rámci ubývající blankyt a slunečno odpoledne vystřídá zataženo s deštěm. 

    Ještě však zbývalo dost času ... 

    ... k potěšení oka pohledy směrem k Alpám, ... 

    ... dnes opět brilantně viditelným, ... 

    ... ale současně zásluhou sluníčka a větru bohatším o bezmála nostalgický tón.

     

    18. listopadu:

    Stačil jediný den - a vše je zase jinak. Inverze, zdá se, zatím netouží po návratu, za ranní tmy se přihlásila z dálky jen dvěma zespoda prosvětlenými náznaky. 

    Za svítání pak navázala sporadickými pruhy před a za Temelínem, ... 

    ... v protilehlém směru se lehce rozlila zpod Alp do známých údolí i části Vltavského luhu. 

    Stále pokračují příznivé podmínky k atmosférickému zrcadlení, dnes ovšem viditelné všehovšudy vídeňským směrem - tedy především na Klosterwappenu, ale též na spodním pásu rudnoucí oblačnosti. 

    Pozvolný průzkum rakouského obzoru, ...  

    ... jakož i navazujícího německého ... 

    ... již jen odhalil úžasnou zřetelnost a prokreslenost známých velikánů, ... 

    ... seřazených do nesčíslněkrát viděného a přece nikdy nezevšednícího panoramatu. 

    Na jihozápadním větrem o nárazové síle 4,8 m/s (17,28 km/h) vymetené obloze došlo ovšem též na antikrepuskulární paprsky. 

    Celkovou větrno teplotní kombinaci pak bylo možno na rozdíl od včerejší označit za příjemně snesitelnou ...  

    ... a nikterak nerušící možnost naplno si užívat všech postupných barevných proměn, ... 

    ... o něž se naplno staralo stoupající sluníčko. 

    To mimo jiné předvedlo navzdory zdání, že inverze opustila scénu, nemalý potenciál k zahalení obzoru do tradičního oparu - zde v něm ovšem stále ještě můžeme vystopovat slabé obrysy mizejícího Klosterwappenu, vzdáleného přes dvě stě vzdušných kilometrů.

    Druhá půle listopadu se z hlediska celodenního počasí zatím výsostně daří. 

    Zůstává tak otázkou, kdy se přihlásí touto dobou v minulosti nejednou již zde ležící sníh, jenž by nás dle předpovědí neměl ani letos minout.

     

    17. listopadu:

    Ještě po půl šesté ranní se zdálo, že včerejší přání ohledně boubínské čepice by se mohlo vyplnit. Ale o dvacet minut později už nebylo pochyb o tom, že dnes si ji naše hora neodepře. V každém případě ovšem stihlo vyjít najevo, že tentokrát je skutečně inverze pryč - v opačném případě by totiž i v nastupující mlze nemohla být takto vidět světla Strakonic a dalších vzdálenějších lokalit, ... 

    ... o Českých Budějovicích a jejich okolí nemluvě. V těchto okamžicích už ale bylo zřejmé, ...

    ... že neprůhledné sevření boubínské rozhledny (ano, opět se jako již tolikrát týkalo především její výškové hladiny) nestojí na pevných základech a hlavní souboj se bude odehrávat na východním obzoru. 

    Rozhodujícím aktérem totiž byl východní vítr, dnes o síle 7,3 m/s (26,28 km/h), jež mu postačovala nejen k mlžné tvorbě, ale též vzápětí k jejímu ničení, tolik postrádanému za podobných situací v minulém týdnu. A tak tu byla sváděna bitva o úzký rudnoucí průzor, ...

    ... jímž se sice nakonec vycházející sluníčko ve svůj čas neprobilo, ale rozhodně o sobě bezprostředně dalo vědět sílící barevností, ... 

    ... dosahující až na protilehlou stranu. Ač se jednalo o velmi pozitivní vyhlídky, ... 

    ... ještě dlouhou dobu nebylo rozhodnuto o vítězi ... 

    ... a jen málokdo z přítomných, v nejednom případě lehce prokřehlých diváků sázel na rodící se vydařený slunečný den. 

    Teplo tu skutečně nebylo, ale i výše zmíněná prokřehlost padala především na vrub větru a mimořádně mokré, nevzdávající se mlhy. 

    Co se samotné rozhledny týče, lze hovořit namísto oprav již jen o úpravách, které opět doznaly další etapy, totiž namontování a zapojení solárních panelů. Zbývá tedy vlastně učinit finální krok, jímž se stane instalace vstupního turniketu a aktivace videokamer, o čemž fotokronika jistě neopomene aktuálně informovat. 

     

    16. listopadu:

    Ze dvou protichůdných variant denního scénáře je určitě přitažlivější ta, která sice začíná v plačtivém a zamračeném duchu, ... 

    ... ale celkem brzy dojde k příznivé, ...

    ... stále vzrůstající proměně, ...

    ... jež vtiskne celé krajině zcela jiný podzimní odstín. 

    Právě tak se to dnes odehrálo pod Boubínem, který si - patrně samým překvapením - dokonce zapomněl nasadit svou charakteristickou čepici. Snad při tom zůstane i nazítří. 

     

    15. listopadu:

    Po krásné a teplé slunečné sobotě, jež poměrně daleko - např. až na Českobudějovicku - vzbouzela dojem, že krajina se na delší dobu vymanila z inverze, bylo záhodno prozkoumat, jak je tomu doopravdy. Že k takové akci pak není vhodnějšího místa nad Boubín, je jistě jasné každému, kdo aspoň jednou za život navštívil jeho rozhlednu.  

    Z té se realita dle očekávání zjevila v celé kráse, ... 

    ... umocněné dalekou a čistou dohledností. 

    Inverze skutečně výrazně ustoupila, ale jistě se tím nevzdala příštích návratů. Leckde si stále dlouhodobě mohou leda nechat zdát o pohlazení slunečními paprsky. 

    Každopádně však pokračovalo již včera nepřehlédnutelné nezvyklé teplo - a co následek přineslo podobně jako přesně před týdnem další atmosférické zrcadlení, tentokrát především v sousedství Klosterwappenu, jakož i na něm samotném. 

    Za příznivých podmínek k výše zdokumentovanému jevu nebývají daleko ani zelené záblesky v čase slunečního východu. 

    Drobné optické změny na pásu rakouských Alp postřehlo jen cvičené, danému panoramatu dokonale uvyklé oko. 

    Současně si nešlo nepovšimnout sice pomalého a napohled nenápadného, leč rozhodně reálného pohybu inverzní hladiny směrem k Boubínu - a ještě dříve samozřejmě i k Vimperku. 

    Pozornosti ovšem zákonitě neušel ani vzdálený obzor, ... 

    ... jenž za odměnu odkryl krušnohorské vrcholy - Božídarský Špičák, Klínovec a jeho sousedy. 

    Leč těžko být prorokem příštího vývoje, ... 

    ... neboť často doslova na denním pořádku tu bývají nepředvídatelné změny.  

    Teplota nepatrně předstihla svou předchůdkyni z minulé neděle a západní vítr rovnou zdvojnásobil svou rychlost - na 4,6 m/s (16,56 km/h). 

    Na opravené rozhledně pokročila též příprava nosné konstrukce pod solární panely, ... 

    ... které už na sebe jistě nedají dlouho čekat. Nahlédneme-li vzpomínkou třeba do listopadu roku 2013 (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/3577), hravě dojdeme k závěru, že počasí zatím veškerému konání obdivuhodně přeje.

    Tím se ovšem nevylučuje otázka, co udělá v nejbližších dnech, neboť pohled z pevné země na inverzní hladinu ... 

    ... přece jen působí poněkud jinak. Ani Vimperk se nezdá mít vyhráno - večer napoví více.

     

    14. listopadu:

    Ještě v čase večerním lze pociťovat na polovinu listopadu nezvyklé teplo ... 

     

    13. listopadu:

    Už už se zdálo, že v pátek třináctého boubínská mlha dospěje k závěru, že opakovaný vtip není vtipem, ... 

    ... ale zatím spíše sváděla vnitřní boj mezi uznáním výše jmenované staré pravdy a pokušením naplnit tradovanou pověst nešťastného či smolného dne.  

    Pro některé návštěvníky rozhledny - zejména ty, kteří se sem zrovna dnešního rána vypravili poprvé - se jí navzdory tomu, že přece jen aspoň takto vpustila vzácnými chvilkami na scénu sluníčko, zdařila druhá varianta. 

    Ani oproti včerejšku o něco silnější západní vítr - 7,5 m/s (27 km/h) - tu nedokázal přispět k slunečnímu vítězství, neboť mlžná záísoba, již naopak neustále přiháněl k rozhledně, byla příliš vydatná a navíc se nepatrně oteplilo. 

    Krásného podzimního dne si tedy opět užívaly především nižší polohy.

     

     

    12. listopadu:

    Mlha v posledních dnech působí dojmem, že si z nás tropí šprýmy. 

    Dalo by se předpokládat, že po dosavadním lákavém vývoji dotáhne inverzní kouzla do úchvatné podoby, v jaké je prezentovala třeba v říjnu před šesti lety (viz http://vimperk.eu/index.php/6386 , další pak najdeme hned v navazujícím listopadu, připomínaném zde v jiné souvislosti již šestého dne tohoto měsíce), ...   

    ... leč ona namísto toho zahalí boubínský vrchol do tradiční čepice a provokuje jejími slibnými barevnými proměnami, ... 

    ... které stejně nehodlá dotáhnout k očekávanému finálnímu protržení. Na druhé straně nás možná chce ušetřit zjištění, že kouzla by se nekonala, neboť inverze je ve skutečnosti na ústupu, ...

    ... ačkoli má naprosto ideální podmínky k naplnění výše řečeného předpokladu - tedy nejen teplotní, ale též od západu větrné o nárazové rychlosti 6,8 m/s (24,48 km/h). Ale tak už to občas na Boubíně chodí a jeho pravidelné návštěvníky nepřekvapuje. 

    Překvapením, a to příjemným, je naopak skutečnost, že oprava rozhledny skončila, ...  

    ... a třebaže ještě zbývá zrealizovat již několikrát zde zmiňovanou montáž solárních panelů ... 

    ... a vstupního turniketu, ... 

    ... vchod již zase není návštěvníkům uzamčen. 

    Co pak nebylo k vidění z vyhlídkové plošiny, nabídly níže lesní průseky během zpáteční cesty. A je nutno přiznat, že návrat zpod mlžné peřiny do přízně slunečních paprsků je nejen ve Vimperku a jeho okolí dozajista krajně vítán.  

     

    11. listopadu:

    Vzhledem k tomu, že bílý kůň svatému Martinovi již podvakrát předčasně utekl - jmenovitě 26. září (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17782) a 12. října (http://vimperk.eu/index.php/vimperk/17913) - a v obou případech se mu zalíbilo především na Boubíně a dalších šumavských horách, dalo se očekávat, že k oficiálnímu příjezdu zbude milému světci opět jako v předchozích letech ... ano, hnědák. Ale sníh nám koneckonců zatím jistě neschází, a to tím spíš, že v blížící se zimě si jej dle všeho užijeme přinejmenším ve vyšších polohách přebohatě. 

     

    10. listopadu:

    Jakkoli včerejší inverze působila mohutnějším a trvalejším dojmem nežli sobotní, také nakonec zcela neuhájila původně dobyté pozice. V průběhu noci zaznamenala mírný ústup nejen z vimperských ulic, ale též dala nad městem prostor hvězdné obloze. Teplota tím pádem poklesla na -3°C a celá situace vyvolala velkou neznámou, jak se to vše bude jevit pohledem z Boubína. Nu a ten jako vždy překvapil, neboť již od prvních okamžiků ukázal, že mlžná peřina během výstupu opět dolehla nazpět. Vimperk ji však spolu s okolními obcemi dokázal odspoda prozářit a celou tu fantastickou podívanou zpovzdáli doplňoval svým červeným blikáním vysílač na Mářském vrchu.  

    Také znovu se objevující zelené záblesky ... 

    ... nad vycházejícím sluníčkem ... 

    ... byly tentokrát nejen četnější, ale především ve výsledném dojmu efektnější, ... 

    ... stejně jako samo kouzlení jejich původce nad pozvolna vzrůstající inverzní hladinou.  

    Ta sice omezila minulou dohlednost, zapověděla dnes alpská panoramata, ale náhradou přinesla fascinující proměny jemného mlžného přediva, ...

    ... proudícího v bohatých sériích úchvatných vláknitých variací, ... 

    ... nejhojněji pozorovatelných na úbočí Bobíku, ... 

    ... ale samozřejmě viditelných i jinde. 

    Z Boubínu relativně blízkých vnitrozemských vrcholů se nejlépe vedlo Libínu, jehož případní návštěvníci mohli mimo jiné rovněž posoudit, co zbylo z nedávno ještě výrazných stop temelínské elektrárny.

    Ale nejpřitažlivější lokalitou byl každopádně stále excelující Bobík, ... 

    ... volně dýchajícím vrcholem zdravící svého vyššího šumavského bratra. 

    Spolu se sluníčkem, třebaže ovšem nikoli jeho tempem, stoupala též inverzní hladina, ... 

    ... nepřipouštějící pochyby o tom, co je asi v daných okamžicích k vidění z vimperských a dalších oken. Touto vrstvou už se sluneční paprsky nedokázaly připomenout ani formou barevného nádechu. 

    Nahoře bylo veskrze příjemně, a to nejen zásluhou takto vyčíslené teploty, ale též výrazně zklideněného západního větru, či spíše vánku, jehož rychlost nepřekročila 2,3 m/s (8,28 km/h).  

    Stačilo však sejít nepatrně níž, aby vyšlo najevo, že ani mrazík tu nepřišel zkrátka. Čas nefalšovaných přírodních kouzel pokračuje.

     

    9. listopadu:

    Druhý pokus inverze ovládnout Vimperk ... 

    ... vypukl hned během pondělního dopoledne ... 

    ... a již v těch okamžicích vypadal velmi slibně, byť po zkušenostech sobotní noci mohl vzbouzet pochybnosti.

    Krátce po poledni ... 

    ... už pro ně nebylo prostoru. 

    Zabarvení prosté i posledních sebemenších vlivů sluníčka ... 

    ... jasně předznamenalo, že Vimperk se teď na nějaký čas ztratí i svým vlastním obyvatelům.  

     

    8. listopadu:

    Včera zmíněná mlžná návštěva Vimperka neměla proti očekávání, že do rána zesílí a možná dosáhne až k Boubínu, dlouhého trvání. Poměrně brzy zase vyklidila nejen údolí Volyňky, ale, jak prozradil časně ranní pohled ze zmíněné hory, i část území, které zaujímala ještě předevčírem. Vimperský noční mrazík se z původních tří stupňů zmírnil na pouhé dvě desetiny pod nulou a na Kubovce pak oteplení již jen pocitově působilo oproti minulému výšlapu mnohem výrazněji.

    Zůstala však skvělá a čistá dohlednost, ... 

    ... dnes navíc na základě drobných, od navyklého normálu odlišných detailů prakticky hned slibující velká překvapení.  

    Stačilo si porovnat třeba aktuální podobu Klosterwappenu s minulou a rázem bylo jasné, že na programu bude atmosférické zrcadlení. Jsou-li příznivé podmínky k tomuto úchvatnému jevu, ...

    ... lze se dočkat též modrých ... 

    ... a zelených záblesků nad vycházejícím sluníčkem. 

    Ani v tomto směru dnešní boubínské ráno nezklamalo ... 

    ... a uchystalo připraveným očím nejednu náležitou pastvu. 

    Vlastní zrcadlení se nicméně tentokrát zprvu chystalo celkem nenápadně ... 

    ... a naplno se rozvinulo teprve poté, ... 

    ... co sluníčko vystoupalo oblohou výš. 

    Pak ovšem bylo pravou lahůdkou pozorovat neustálé proměny alpských masivů včetně jejich zřetelnějšího optického vrstvení podle vzdálenosti od rozhledny. Opět tu mimo jiné vznikaly mezi sousedícími štíty iluzivní mosty, jaké si můžeme připomenout třeba v silvestrovském jitru roku 2016 - viz http://vimperk.eu/index.php/vimperk/11415 .

    Pranic nepřekvapilo, že i tady se potvrdilo oteplení - oproti minulému stavu poměrně výrazné. Vítr pak opět zásadně změnil směr a přidal od západu na rychlosti - 4,6 m/s (16,56 km/h). 

    Třebaže vnitrozemská inverze, jak bylo hned úvodem konstatováno, ustoupila, obzor se pro změnu jevil více zahaleným do oparu, jenž sice skutečně sahal výše, ... 

    ... ale nikoli natolik, aby skryl i krušnohorský Klínovec, a to podle netradičního tvaru jeho vrcholu také zrcadlící. 

    Pozadu nezůstala ani alpská oblast kolem Watzmannu a Hochkalteru, ... 

    ... vedle téměř tajemného zahalení rovněž prozrazující přítomnost atmosférického zrcadlení. Původní mírné zklamání nad chováním vnitrozemské inverzní hladiny tak bylo přebohatě vykompenzováno neméně silnými, ba ještě silnějšími zážitky jiného druhu. 

     

    7. listopadu:

    Inverzní hladina se nám stále zvedá - již v odpoledních hodinách se osluněný Vimperk začal halit do pozvolna houstnoucího jemného oparu ... 

    ... a večer pak zaznamenal tradiční cestou, totiž údolím Volyňky, první mlžnou návštěvu. 

     

    6. listopadu:

    Dočkali jsme se krásného slunečna s čistou blankytnou oblohou a současně s ním také citelného ochlazení, jež časné vimperské ráno vyčíslilo třemi stupni pod nulou. Pocitový mrazík panoval i po celou dobu výstupu na konečně zase čistý vrchol Boubína, který od samého počátku jasně určil, že většinu fotografické práce z vyhlídkové plošiny dnes odvede teleobjektiv.   

    K dokonale viditelným Alpám není zapotřebí cokoli dodávat, neboť za dané situace víceméně nepřekvapily. 

    Zato výjev na východní obloze v okamžiku slunečního přivítání (přesně nad Kletí) náležel nejen k překvapivým, ale přímo ohromujícím, ... 

    ... takže objevit pod ním navíc zřetelně vykreslený Klosterwappen bylo spíše automatickou záležitostí nežli cíleným hledáním. 

    Přízemní mrazík se podepsal prakticky na všech plochách vnitrozemským směrem, ... 

    ... tedy i pod Libínem, za nímž se v dáli pod rozsáhlou inverzní hladinou vedle jiných topily i České Budějovice, o bližších Prachaticích nemluvě. 

    Zatímco boubínský stín pomalu uléhal za oba Ostré, ... 

    ... procitající Vimperk - s jasně zřetelnou siluetou krušnohorského Klínovce v dáli na obzoru nad "Sojčákem" - teprve čekal na první výraznější dotek slunečních paprsků, ...

    ... rychle proměňujících barevné ladění oblohy, a to stejně nad známým alpským panoramatem ... 

    ... jako naproti pokuřujícím Temelínem, ... 

    ... či rakouskými větrnými elektrárnami. 

    Dlouho pak na sebe nenechala čekat ani další úchvatná kapitola, ... 

    ... totiž plastické prokreslování zasněžených a ledových ploch - zde např. v okolí Watzmannu, ... 

    ... nebo nad Boubínu partnerskou rozhlednou na německém Haidelu. V té souvislosti si připomeňme i opačný pohled, tedy z Bavorského lesa na Šumavu, pořízený 2. listopadu před šesti lety, k nalezení zde: http://vimperk.eu/index.php/6592 .

    Když už byl, jak zaznělo hned pod prvním dnešním snímkem, takřka v permanenci teleobjektiv, bylo by velkou chybou nepohlédnout jím i dále západním směrem, kde se sice obzor jevil pouhým okem beznadějně zamlženým bez viditelných třeba jen vrcholků alpských štítů, ale při náležitém přiblížení mohl přinést svá překvapení. A také přinesl! Z oparu přece jen co nejvzdálenější z Boubína zachytitelný alpský vrchol (273 km vzdušnou čarou) vyčnívala nejednou již v této fotokronice polapená Zugspitze se svými nižšími východními sousedy. Shodou okolností ji rovněž najdeme, a to hned 1. listopadu, pod výše uvedeným odkazem na rok 2014, stejně jako 9. listopadu Watzmann nad inverzí.

    Vítr - výstižnější by bylo zvát jej spíše pouhým vánkem - se tentokrát otočil. Občas dýchl od východu rychlostí 1,6 m/s (5,76 km/h). 

    Údaj teploměru pak bylo možno ve vztahu k úvodem řečenému vimperskému vnímat jako teplotní inverzi. 

    A kam pokročila "léčba" rozhledny? 

    Především je nutno napravit skutečnost, že tu dosud scházel celkový vnější pohled na již dříve zevnitř představené nové prvky poblíže jejího vrcholu - tedy hromosvod, ocelovo hliníkovou konstrukci pod příští solární panely, videokamery a konečně internetové antény. 

    Leč v posledních dnech se pracovalo stále ponejvíce pod věží, kde, jak vidíme, došlo k vzájemnému vyztužení ... 

    ... a ochrannému nátěru celého nově zbudovaného systému ocelových podpěr. Posledně jmenovaného úkonu se dočkaly i vyměněné součásti dřevěné konstrukce.  

    Díly, které nahradí své poškozené předchůdce ve vyšších patrech, jsou kompletně připravovány ještě na zemi, aby je bylo možno již jen usadit na místa příštího určení. 

    V každém případě je zřejmé, že další práce budou probíhat za čím dál chladnějších podmínek.

     

    5. listopadu:

    Západní Šumava se, jak vidno, pozvolna osvobozuje z mnohem poctivějšího šedého zakletí nežli naše končiny, ...   

    ... a prostřednictvím celé řady poutavých výjevů tak směřuje ... 

    ... k finálnímu plnému slunečnu, jež by nám počínaje dnešním odpolednem mělo vydržet i přes blížící se víkend. 

     

    4. listopadu:

    Další z mnoha obratů v počasí se zdá být pomalejším, ba nejistým, ale ve svém završení bude rozhodně stát za to. 

     

    3. listopadu:

    Stále máme příležitost výrazně pociťovat důsledky teplé fronty z konce října, a to nejen ve Vimperku, kde "dušičková" teplota pozoruhodně neklesá pod čtrnáct stupňů, nýbrž i na Boubíně. Počasí se tu ovšem občas chová přinejmenším vrtošivě. 

    Zrovna dnes se vrchol takřka současně s došlápnutím na podlahu vyhlídkové plošiny stále opravované věže zahalil do orografické mlžné čepice, jež průběžně měnila barvy i průhlednost. 

    V nejsilbnějších okamžicích umožnila takto spatřit okolní oblačnost, ... 

    ... ba i zastřené sluníčko s náznaky korón, ...  

    ... ale víc už před dalším, mohutnějším zatažením nedovolila. 

    Západní vítr tentokrát dosáhl na rovných 7 m/s (25,2 km/h), ale s výše popsanou situací krom neustálého nasouvání čerstvých porcí mlhy pranic jiného nesvedl. 

    Každodenně probíhající opravné práce na rozhledně opět výrazně pokročily, ...  

    ... výměna spodních dřevěných dílů je prakticky hotova ... 

    ... a na řadu přijdou tytéž úkony ve vyšších patrech, ... 

    ... kde je rovněž možno na některých konstrukčních prvcích odhalit zřetelné poškození hnilobou. 

    Zatímco nahoře mlha, chová-li se jako zrovna dnes, v celkovém výsledku převážně nepotěší, dole v lesích naopak koná nejen z fotografického hlediska pravé divy. 

    Především dokáže s nebývalou sytostí vytáhnout přirozené, tedy žádným jiným světelným zásahem neovlivněné podzimní barvy, ... 

    ... čímž dodá lesům nezaměnitelnou úžasnou atmosféru. 

    Jak se během návratu zakrátko potvrdilo, ta dnešní se skutečně týkala jen samotného vrcholu. A protože nás dle všeho čeká nejeden další příděl deště, na nejbližší příznivou změnu stran viditelnosti, resp. rozhledu se snad můžeme těšit nejdříve počínaje čtvrtkem.

     

     

    2. listopadu:

    Dušičkové překvapení se skutečně konalo, a to v režii zapadajícího sluníčka, které na chvilku vykouzlilo na jinak po celý den šedivě zatažené obloze výjevy, za jaké by se nemusel stydět ani žánr sci-fi. 

     

    1. listopadu:

    Předposlední měsíc roku, na nějž bude bez nadsázky světová historie, aniž je momentálně nutno podrobněji připomínat či rozebírat patřičné důvody, s nemalou pravděpodobností dlouho vzpomínat, se uvedl v poměrně větrném duchu - foukalo, stejně jako v posledních dnech prakticky stále, od západu, a to rychlostí 6,6 m/s (23,76 km/h). A byl to právě především vítr, kdo se již od noci pečlivě staral o to, aby ranní pohled z Boubína náležel k natolik ohromujícím, ...   

    ... že postačí jen sledovat postupný vývoj dění na fantasticky vybarvené a vyzdobené obloze ... 

    ... a dalšího slovního doprovodu není až na závěrečnou výjimku zapotřebí. 

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Závěrem je pak zapotřebí dodat jediné: vše, co bylo v rozmezí hodiny strávené na stále opravované boubínské rozhledně k vidění, představovalo neuvěřitelnou předehru k vzápětí snadno uvěřitelnému návratu celodenního, možno říci dušičkového deštiva. Zítřejší vzpomínky na ty, kdo již na podobné přírodní krásy a divy, jaké přineslo dnešní ráno, nemohou pohlížet na tomto světě s námi, se tak dočkají náležitě stylových kulis. Jak ale dobře víme, vyloučit nelze ani všelijaká překvapení ...   

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2020  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2020 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2020 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2019

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2019 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2019

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2018  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2018 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2018

      

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2017

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2017 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2017 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2016

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet