Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Fotoarchiv 2011 Prosinec


     

    31.prosince:

    Okolo poslední sedmé hodiny ranní tohoto roku ještě byla viditelnost z Boubína docela slibná, místy se v úsecích řídnoucí nízké oblačnosti (zde shodou okolností zrovna nad Vimperkem) hlásila i rudnoucí obloha co předzvěst slunce, které se mělo objevit za necelou hodinu.

    Sama východní strana však byla v neustálém obležení čerstvých mračen, která sem neúnavně hnalo jihozápadní proudění.

    Vítr se nicméně poctivě staral i o četné trhliny, ...

    ... čímž po dlouhou dobu držel naději, že poslední letošní východ slunce by i navzdory stálému přísunu oblačnosti mohl být viděn.

    Ale nestalo se tak - mlha nakonec v rozhodujících okamžicích zvítězila. Vše, co se dalo zásluhou slunce spatřit, byly jen charakteristicky zbarvené pruhy nad obzorem, které však záhy zmizely, ...

    ... neboť po celém boubínském vrcholu prohrály marný zápas s tímto všudypřítomným mléčným neprůhlednem - těžko v dané chvíli říci, na jak dlouho ...

    Mnozí z cestujících silvestrovskými vlaky se tak ani neptali, jak je nahoře, protože víceméně už od Kubovky správně tušili, do čeho asi stoupají.

    Samotný Vimperk tedy měl, jak se ukázalo po návratu, větší štěstí na poslední počasí roku 2011. Současně tu však nebyl vyloučen ani předpoklad, že i nahoře by později, řekněme okolo poledního, slunce ze své vyšší pozice na obloze mohlo zvítězit a potěšit poutníky na silvestrovsky tradičně přelidněném Boubíně.

    30.prosince:

    Každý, kdo kdy měl co do činění s výchovou potomstva, jistě zná starou osvědčenou fintu pro případ, že malé dítko nechce jíst: "Tuhle polívčičku určitě nespapáš, kdežpak bys takový talíř zbaštil/a/, ... " a vymýšlíme spousty dalších nejrůznějších variací podobného "hecování", až se mrně lapí a baští ostošet. Nu, zdá se, že tento princip úspěšně funguje i v případě rozmarných staříků - včera jsem napsal, že asi nelze očekávat zásadní sněhový příděl, a ejhle, svatý Petr se do rána docela slušně činil ... :-)

    Pokračoval pak i v průběhu dopoledne, ...

    ... kdy ovšem nabídl vedle sněhových přeháněk i pravé zimní sluníčko.

    A co na to předposlední letošní Boubín? Už jen kámen pana nadlesního Johna hovořil jasnou řečí, ...

    ... na věži pak opět co chvíli probíhala pravá čertovská ženitba, o nějakém výhledu do dáli si každý poutník (a několik se jich tu skutečně navzdory počasí sešlo) mohl leda nechat zdát.

    Novoročnímu přání, na něž je přece jen ještě chvilka času, tak předešlu trochu jiné, a sice aby si nikdo z účastníků zítřejšího cirkusu (přesně v tomto tematickém duchu se totiž ponesou jízdy speciálních silvestrovských vlaků, nicméně letitá zkušenost mi říká, že cirkus se tu, bohužel, odehrává touto dobou každoročně) nenatloukl nos či dokonce nepolámal končetiny na zrádném ledu, který se ukrývá cestou pod čerstvě navátým sněhem a ne vždy je takhle vidět.

    Trasa k věži je po dnešku zpestřena i jiným způsobem, takže o legraci v hlubokých závějích jistě nebude nouze ...

    Mé druhé dnešní přání se pak netýká inteligentních lidí, neboť těm není zapotřebí zdůrazňovat, že vše, co si zítra na Boubín přinesou, by měli zase odnést (plechovky od piva, láhve od limonád, obaly od potravin, krabičky od cigaret, papírové kapesníky apod.). Bohužel se tam však, jak se každým rokem ukazuje, hojně vyskytují i jedinci v daném směru neinteligentní, takže bych si upřímně přál, kdyby to bylo možné, aby všechny, kdož nemají úctu k přírodě a dělají na naší krásné hoře nepořádek, sežral boubínský lev! Jen by mi ho bylo předem líto, protože není vyloučeno, že by mohl z toho kvanta spolykaných dvounohých božích hovádek dostat, chudák, pořádný břichabol ... ačkoli lev se na rozdíl od člověka neoddává obžerství, takže by mé přání asi nesplnil ...

    29.prosince:

    Ranní vimperská obloha se dnes z valné většiny oproti včerejšku kabonila, což mohlo znamenat jediné: počasí příštích dnů opět dozná výrazných frontálních změn. Nejspolehlivějším meteorologem je v tomto směru Boubín, kolem nějž mračna jen vířila. Málokdo by možná včerejšího večera sázel na to, že vydatná inverze se zvedne, tedy, lépe řečeno, spíš jen pozvedne, ale stalo se, snad v důsledku toho, že ještě v průběhu noci došlo k razantní změně teploty - rtuť se okolo druhé hodiny přehoupla zpod nuly nad ni v celkovém rozmezí bezmála šesti stupňů ...

    Bylo by hříchem promarnit okamžiky krásných proměn - zejména pak práce sestupujícího slunce, které se i z pozice nad zdviženou oblačností dokázalo takhle úžasně dotknout země, proto první dva snímky vznikly ještě před dosažením hlavního cíle - vrcholu věže.

    Tam dnes teploměr ukázal rovnou nulu a teplotní skok oproti včerejšku byl skutečně okamžitě výrazně citelný.

    Kdo by se však zaobíral teplotou v okamžicích, kdy vítr rozehrával kolem dokola takovýhle rej mračen v zapadajícím slunci?

    Opět spousta barevných variací z palety nekonečně nápadité přírody ...

    Alpy tentokrát zcela pochopitelně nebyly vidět, ale nabízela se představa, jaký pohled by se asi za dané situace naskytl právě z jejich vrcholů sem k nám ... V průběhu zpáteční cesty začalo lehce sněžit - změna počasí tedy skutečně se vším všudy zafungovala. Nicméně nějaký zásadní sněhový příděl asi do zítřka očekávat nelze ...

    28.prosince:

    Včerejší boubínský předpoklad se dokonale naplnil, ...

    ... inverze dorazila i nad Vimperk a vplížila se do jeho ulic.

    Sluníčko si s ní však v krátké době úspěšně poradilo a na vimperské obloze tak zase převládl jasný bleděmodrý odstín.

    Tím pádem nešlo ani při nejlepší vůli odolat touze po zjištění, co připraví tyhle změny na podvečerní obloze o nějakých šest set plus dvaašedesát metrů výše ... Kubovka mne opět přivítala mlhou, takže se zdálo, že včerejší situace se v lecčems zopakuje.

    Cesta vzhůru se však projasnila mnohem dříve a bylo zřejmé, že určitě nebude z hlediska příštích překvapení marná.

    Na věži bylo tentokrát slušně zalidněno. Většina turistů si vychutnávala pohled na famózní Alpy nad větrem vydatně načechranou inverzí ... to nejzajímavější se však nacházelo přesně na opačné straně: klesající slunce stihlo nejen promítat na hladinu oblačného oceánu prodlužující se špičku Boubína, ale ještě za ni až k obzoru vykreslit krásnou gloriolu. Oblačnost nad obzorem pak slibovala vbrzku úžasné vyústění právě viděného jevu ...

    ... a tu je máme. V atmosférické hře barev a světelných odrazů se mimochodem prozrazuje coby výraznější bílá parní skvrnka vpravo i Temelín ... (pro úplnost dodejme, že teploměr na věži ukazoval neuvěřitelných devět stupňů nad nulou, díky čemuž dole získala sněhová pokrývka místy nebezpečný zledovatělý povrch).

    Teprve teď nastal ten pravý okamžik pro vychutnání Alp a posledních paprsků mizejícího slunce - nanejvýš zajímavou, ba přímo záhadnou se však jeví skutečnost, že masiv Dachsteinu poněkud pozměnil svůj charakteristický obrys ... :-)

    27.prosince:

    Objeví-li se na ranním vimperském prosincovém nebi výjev jako dnešní, může být příslibem zajímavých zážitků výš v kopcích ...

    Po čase se opět dala předvídat inverze - objevila se už kousek nad Kubovkou ...

    ... a zakouzlila si v okolních lesích.

    Mnozí měli podobný nápad vydat se do kopců, ale příliš brzy zvolili cestu k návratu ...

    Kdo dokáže ozdobit krásnější vánoční stromek nežli sama příroda?

    I takhle může vypadat šumavský zimní soumrak ...

    Pohled z míst nejvyšších zřetelně naznačuje, jak se z východního směru plíží nová inverzní clona ... během noci s velkou pravděpodobností dorazí i nad Vimperk.

    Alpy, které před chvilkou vyprovodily slunce za obzor, už o vývoji příštích dnů vědí své ...

    26.prosince:

    Letošní svatoštěpánské počasí přímo vybízí k vzpomínce na to loňské - tehdy se takhle na Boubíně loučilo zapadající slunce, které k nám dnes oblačnost nepustila, ...

    ... o sníh nebyla nouze a mráz zrovna za uši tahal.

    Letos si pro změnu můžeme nanejvýš klást na rozdíl od pana Villona doslova míněnou otázku, kdeže loňské sněhy jsou, ...

    ... neboť počasí nám v rozmezí jediného dne opět předvedlo další ze svých skoků ode zdi ke zdi.

    25.prosince:

    Očekávaný návrat pravé vánoční idylky si sice dal trochu načas, ale okolo půlnoci přece jen začalo sněžit, ...

    ... takže Vimperk se do prvního svátku vánočního mohl probudit opět v bílém kabátě.

    Prudké teplotní změny pak dávají příležitost k vyžití všem, kdož rádi pozorují zajímavé proměny na obloze ...

    24.prosince:

    Nadešel den svátků, které jsou většinou lidí křesťanského světa vnímány jako nejkrásnější v roce. Bezmála již osm set let, tedy od středověku, se s Vánocemi neodmyslitelně pojí tradice uměleckého a posléze i lidového zpodobňování Ježíškova narození. Historie nám tak odkazuje spousty obrazů i plastik a zejména  pak samostatnou svébytnou kategorii - betlémy. Základy jí položil roku 1223 sv. František z Assisi, když na umbrijské hoře Greccio zinscenoval při půlnoční mši naživo onen slavný biblický výjev z betlémského chléva a stal se tak, aniž to možná tušil, praotcem všech příštích betlémářů.

    Největšího rozmachu dosáhlo umělecké betlémářství v rozmezí XVI. a XVII. století, zejména doba barokní spontánně přinesla spousty nejrozmanitějších provedení - od miniatur až k monumentálním kompozicím figur v životní velikosti. Vzácný, ze dřeva a sádry vytvořený historický betlém, který vychází z původních starých vzorů, můžeme zhlédnout také ve vimperském kostele Navštívení Panny Marie.

    Autorova výtvarná fantazie umístila v souladu s dobovou manýrou Ježíškovo narození do stylizované zříceniny středověkého hradu, od něhož zprvu plastické stavby v popředí - jakási pozoruhodná směs evropské a orientální architektury - pozvolna plynule přecházejí v malbu na zadní panoramatické desce. Povšimněme si mimo jiné třeba zajímavého prvku iluzionistické malby dotvářející kamennou zeď vnitřních prostor zříceniny včetně charakteristické gotické klenby, jíž se opticky uzavírá pozadí nad oslíkem a volkem. Symbolika chléva je tu kromě vlastních jeslí a vzpomenutých zvířat zdůrazněna i náznakem šindelové stříšky, již bychom za jiných okolností považovali nad hlavním portálem hradní zříceniny za zcela nelogickou a nepatřičnou. Vlevo pak objevíme skalní sluj, která kromě prokázaného faktu, že skutečný betlémský chlév - legendární Ježíškovo rodiště - se nacházel uvnitř skály, lehce svým tvarem připomíná i slavnou jeskyni ve francouzských Lurdech. Podobná vzájemná symbolická propojení i nevánočních křesťanských motivů nebyla právě v betlémech žádnou zvláštností.

    Kolik očí se asi za staletí potěšilo pohledem na vyřezávané polychromované figurky pastýřů, oveček a všech dalších, kdož zleva ...

    ... i zprava přicházejí - včetně proslulých tří králů - poklonit se a přinést dary narozenému Ježíškovi ?

    I pro ty, kdož nenáležejí k věřící obci, může setkání s vimperským betlémem jistě představovat hluboký zážitek, z něhož silně dýchá prazvláštní tajemno dávné historie spolu s uměním našich předků ...

    Nezbývá než popřát všem čtenářům našich stránek krásné, klidné a spokojené Vánoce ... :-)

    23.prosince:

    V případě sněhuláka zní příhodné lidové rčení, že se u nás příliš dlouho neohřál, nanejvýš komicky, a to tím spíše, že zrovna dnes se ohřál (a pochopitelně i scvrkl) až dost ... :-)

    Sluníčko se zkrátka zase jednou náležitě obulo do nedávné vánoční idylky ...

    ... a znovu ji během posledního předvánočního dne popohnalo kamsi do podoby nepatřičného předjaří.

    Drobnou náplastí na zmizelý sníh však byla parádní večerní obloha, ...

    ... která ostatně (nic bych za to nedal) slibuje, že zítra přece jen aspoň špetku štědrovečerního sněhu zase vrátí ... ;-)

    22.prosince:

    Je libo vánočního kapříka ?  :-)

    21.prosince:

    Bílé Vánoce by po dnešku mohlo zmařit opravdu jen výrazné oteplení ...

    Zatím se však zdá, že slunovratová noc by je přinést nemusela ... rtuť teploměru sice téměř lechtá nulu, ale stále ze spodní strany ...

    20.prosince:

    Mráz do rána výrazně přidal na síle, ale takovou, jakou předváděl před dvěma lety, přece jen zatím ještě nemá ... :-)

    19.prosince:

    Po delší době se Vimperk opět probudil do slunečného, ale mrazivého rána, ...

    ... v němž spolu s celou zemí vzdává poslední poctu včera zesnulému bývalému prezidentu Václavu Havlovi.

    Příhodným pietním místem se k tomu stala moderní plastika svaté Anny před stomatologickým centrem nesoucím její jméno.

    18.prosince:

    Kdybychom posuzovali počasí posledních dnů jen podle mračen, nevycházeli bychom z údivu, proč je stále tak málo sněhu ... jako třeba zrovna dnes, o čtvrté adventní neděli, kdy se poblíže Nahořan otevřel takovýto pohled směrem k Temelínu (na obzoru jistě lehce identifikovatelnému) ...

    ... a na opačnou stranu k Mářskému vrchu a Boubínu. Tohle ovšem byla už trochu jiná tónina, ...

    ... Boubín se chvílemi ukrýval za clonu z krepuskulárních paprsků a vrchol měl tradičně ukryt pod čepicí.

    Podvečerní pohled z něho pak opět jako v posledních dnech zpestřoval silný vítr, ovšem právě jeho zásluhou bylo aspoň trochu něco vidět, třebaže ve velmi nezvyklé podobě.

    Vše bylo dílem kratičkých okamžiků, jako např. tato pozápadová scenérie, která doslova během vteřiny zase zmizela.

    17.prosince:

    Pokus o nápravu reputace prosincového počasí se přesně týden před Stědrým dnem nesl ve znamení dalších sněhových přeháněk, které tentokrát, snad i vlivem předcházející noční vichřice a s ní spojeného ochlazení, přece jen zanechaly něco symbolicky bílého aspoň na střechách a přilehlých loukách.

    Oku cestujícímu boubínskou lokálkou, uhánějící zrovna ve 14:17 na Kubovku a dále, se zásluhou krásné bohaté oblačnosti a zvolna klesajícího slunce nabízel zajímavý pohled na nejstarší část Vimperka, ...

    ... jakož i ohlédnutí za vzájemnou konfrontací novodobějších architektonických stylů, z nichž zrovna sluníčko vypíchlo ten pro Šumavu absolutně nevhodný ...

    Jak se tu opět ubránit srovnání s loňským rokem, kdy zásluhou dokonalého zimního počasí snad ani ty nešťastné paneláky pod idylicky zasněženými Výškovicemi tolik oko nedráždily ...

    16.prosince:

    Sněhové předpovědi se sice naplnily hned v pátečním dopoledni, ...

    ... ale opět jen s jediným výsledkem - důkladným potrápením chodců, řidičů a silničářů. Sníh se vbrzku začal měnit v protivnou zrádnou břečku ...

    ... a večer pak už adventní výzdoba svítila jen do mokrých, vytrvalým deštěm skrápěných ulic. Chvilková iluze ladovských Vánoc už poněkolikáté vzala zasvé ...

    15.prosince:

    Noc ze středy na čtvrtek stvořila na obloze krásné měsíční halo, které trvalo prakticky až do rozednění ...

    ... a bylo mi průvodcem během celé cesty na Boubín ...

    V poklidu vimperského dolíku by v tom čase možná jen málokdo hádal, že na okolních vršcích bude pěkně fičet - s velkou pravděpodobností tu spíše převládaly obavy, aby se nad ránem nezopakovala nebezpečná ledovka jako následek případného mrholení a teploty na rovné nule. Boubín ovšem takové myšlenky spolehlivě rozptýlil - oblačnost byla zcela jiného rázu a silný jihozápadní vítr zajistil naprosto mimořádný rozhled ... tolik světel tu v posledních měsících po celém obzoru skutečně k vidění nebylo.

    Zásluhou toho ani nevadilo, že vyšlé slunce se vůbec neukázalo - výrazněji o sobě dalo vědět pouze vlevo nad Temelínem. Jako mnohem zajímavější se tu v jedné linii s ním vpravo jevila světla Protivína a v ještě větší dáli pak Veselí nad Lužnicí. Bylo by jistě zajímavé zmapovat, okdud odevšad je tím pádem k vidění náš šumavský velikán ... :-)

    Dokonale prokreslené a téměř nezamlžené Alpy ...

    ... pak završily dnešní pozorovací zážitky, které dle všeho příští dny zase změní - Boubín prozradil, že i v našem dolíku se, byť asi jen nakrátko, zřejmě dočkáme opět sněhu ... :-)

    14.prosince:

    Mírný vytrvalý déšť nás sice už od včerejšího večera potrápil protivnou ledovkou, ale bohatá oblačnost, z níž vzešel, se současně postarala o působivou kulisu dnešnímu východu slunce.

    13.prosince:

    Všem, kdož letos doufají v bílé Vánoce, zatím momentální předpovědi neskýtají mnoho důvodů k optimismu ... ale připomeňme si, že ani před dvěma lety se zrána o svaté Lucii zrovna neroztrhla peřina - vše začalo lehkým popraškem a v parku se stále ještě hlásil o svá práva dohasínající kalendářní podzim.

    Teprve k polednímu začalo být vydatnější bílo - ovšem současně za cenu mlhavých nálad ...

    Loňská Lucie už byla oproti tomu skutečnou předzvěstí Vánoc ... ale ani letos, myslím, nebude vyloženě důvod k chmurám - nezapomínejme, že příroda je mocná čarodějka a nejednou umí pěkně zamíchat kartami našich odhadů a předpokladů ... :-)

    12.prosince:

    Pondělní ráno patřilo mimo jiné též pozvolna již ubývajícímu úplňku, který takhle pozdravil zámek i rozhraní středověkého a novodobého Vimperka ...

    Po nedávném sněhu vesměs není ani památky ...

    11.prosince:

    Třetího adventně nedělního rána se ze známého místa nad Záhoříčkem zdálo, že Šumava si objednala další příděl sněhových mračen a Boubín zrovna provádí přejímku zboží ... :-)

    Ačkoli se, jak je zřejmé i z předchozího snímku, jeho špička již od úterka nachází v tradiční oblačné čepici, nebylo vyloučeno, že by i tak mohl zásluhou působení větru být vidět třeba západ slunce - zde, kousek pod vrcholem, se viditelnost jevila velmi slušnou.

    Západ slunce v celé kráse by nicméně byl za dané situace poněkud přemrštěným přáním ... ale vítr podle očekávání přece jen zapůsobil, na několik vteřin poodkryl aspoň křížící se stopy letadel, ba i nepatrný barevný nádech od zapadajícího slunce.

    Také na Kubovce dávno září vánoční strom. Nedávno publikovaly stránky Prachaticko News článek o tom, že co do výšky těchto stromů drží v rámci celé republiky rekord Kvilda. O Kubově Huti pak lze pro změnu na našich stránkách bez obav prohlásit, že je dozajista držitelkou rekordu v délce jeho svícení. Po loňských Vánocích tu strom zářil, ačkoli tradice zná v tomto smyslu dva konečné termíny - Tři krále nebo Hromnice, prakticky až do letošního března ... :-)

    10.prosince:

    Následkem vykácení letité lipové aleje v městském parku se otevírá nezvyklý pohled na školu, s jakým jsme se dosud mohli setkávat jen na historických pohlednicích z počátku minulého století ...

    Podobně je tomu i s druhou školní budovou, k níž dnes navíc tvořila zcela výjimečnou dopolední kulisu velmi zajímavě vybarvená obloha.

    Ani sobotní odpoledne nebylo skoupé na neobvyklé úkazy - nebýt toho, že pozorné oko na obzoru nad Pěčnovem jistě odhalí vrcholky temelínských věží, klidně by se mohlo zdát, že tam obnovila svou činnost nějaká čerstvě probuzená sopka. Každopádně je zcela zřetelně vidět podíl známé elektrárny na celkové oblačnosti.

    Laskavý divák teď v zájmu věci jistě promine, že poslední sobotní snímek se místem svého pořízení vymyká záhlaví této fotokroniky - místo Vimperka či Šumavy se nacházíme v rovinách poblíže Němčic, odkud byl tentýž výjev, jaký nabízí předchozí fotografie, snad ještě působivější ...

    9.prosince:

    Srovnání s podobným záběrem ze 6. prosince už na první pohled vypovídá o větším sněhovém přídělu i mrazu, jen nedokáže zprostředkovat účinky ještě silnější ledové vichřice, kterou asi nejlépe chrakterizuje známé lidové rčení o čertovské svatbě. V boubínské husté mlžné čepici, do níž určitě neproniklo nic ze včerejší krásné měsíčné noci, se dnešního rána skutečně ženili všichni čerti ...

    Strom padlý přes cestu je sice o něco staršího data, ale mnoho nescházelo, aby k němu přibyly další z těch, ...

    ... které tu ustavičně naříkaly pod nápory vichřice, řádící i dole u schodů stejnou silou jako nahoře na věži.

    S dvaceti čísly nového sněhu už může vichr a mráz výtvarně čarovat docela jinak nežli s nepatrným popraškem ... tuhle krásu si ovšem člověk mnohem příjemněji vychutnal během od časného rána už prošlápnuté zpáteční cesty, než v okamžicích předchozího brodění místy i půlmetrovými navátými jazyky na vrchol.

    O necelou polovinu boubínské nadmořské výšky níže se pak již v průběhu dopoledne začalo pro změnu odehrávat zcela jiné představení, na jaké si zásluhou rozmarů přírody budeme muset zvykat možná i častěji, než je na prosinec zdrávo ...

    8.prosince:

    Po neobvykle vydatné noční vichřici by se ráno dala očekávat dokonale vymetená obloha, ...

    ... ale vše tam nahoře spíš nasvědčovalo dalším sněhovým zásobám.

    V noci se pak začala nasouvat od západu další oblačnost a umožnila měsíci, který v sobotu doroste do úplňku, aby si takhle zakouzlil ...

    7.prosince:

    Pohled z oken vimperského gymnázia dnes jistě dělal radost milovníkům sněhu, ...

    ... ačkoli je zřejmé, že tenhle těžký mokrý příděl ještě nemá šanci, jak by si mnozí přáli, přikrýt kraj trvanlivou bílou peřinou.

    6.prosince:

    Čerstvě pocukrovaný Vimperk nás dnes nad ránem (přesně řečeno, už okolo čtvrté hodiny) přesvědčil o tom, že svatý Mikuláš nemusí nutně nadělovat, jak velí lidová tradice, jen v předvečer svého svátku. Na Boubíně pak bylo ještě více zřejmé, že se dnešní oslavenec zcela zjevně přimluvil u svatého Petra za všechny, kdož se už nemohli dočkat sněhu ... V ledovém vichru a totální temné mlze by tady nahoře ovšem určitě nikdo netipoval, že právě vyšlo slunce ...

    Pro milovníky strohých přesných údajů: 8 cm čerstvého prašanu, z hlediska teploty pak rovná nula ...

    Po sluníčku stále ani památky, ale i tak má ten novopečený zimní les své kouzlo ... :-)

    5.prosince:

    Den letošní mikulášské nadílky od samého rána za mnoho nestál, nabízel jen víceméně humornou představu, že hlavním úkolem čertů bude především asi držet nad ctihodným světcem pořádný deštník. Počasí se sice přece jen nakonec lehce umoudřilo, ale to loňské - s pořádnou sněhovou peřinou - pořád ještě nepřipomínalo ani náznakem, ...

    ... natož aby dokázalo k večernímu nadělování vytvořit podobně malebnou atmosféru.

    4.prosince:

    Druhá adventní neděle připadla současně na svátek sv. Barbory, tedy den, kdy se podle starého zvyku řežou třešňové větévky - barborky, aby do Štědrého večera rozkvetly. Člověk by se ovšem na základě teplého a uplakaného počasí téměř obával, aby nerozkvetly přímo na stromech ... Naštěstí déšť neměl šanci překazit slavnostní ohňostroj, který na závěr svého již tradičního každoročního rozsvěcení vánočního stromu připravila v tento sváteční podvečer ve spolupráci se zkušeným a osvědčeným pyrotechnikem Romanem Mošnou základní škola TGM ...

    3.prosince:

    Všichni, kdo už se nemohou dočkat sněhuláků, musí zatím stále vzít zavděk jen tímhle nafukovacím, který se za mírného mrholení usmívá na střeše jednoho z objektů bývalých slavných vimperských tiskáren.

    K vodě člověka sice zpravidla mnohem více vábí teplé letní dny, ale i ty podzimní mohou mít své kouzlo, obzvláště poskytují-li, jako např. zrovna první letošní prosincová sobota, naprosto ideální světelné podmínky k fotografování. Za ním pak není zapotřebí jezdit bůhvíjak daleko - už jen sama Volyňka nabízí kousek nad Vimperkem spousty zajímavých fotogenických zákoutí ...

    2.prosince:

    Odpověď na poslední včerejší otázku přinesl jako vždy Boubín, a to ve velkolepém stylu. Časně zrána se nejprve ukázalo, že jihozápadní vítr především výrazně prohloubil viditelnost do vnitrozemí - kromě blízkých známých vesniček jsou vlevo lehce pod inverzním obzorem rozeznatelná světla Písku, vpravo pak nejdále kompletně svítí celý areál temelínské elektrárny.

    Stačilo pootočit se ve vydatném studeném větru (opět jako vždy zkreslujícím reálnou teplotu deseti stupňů nad nulou - pro zajímavost přesně dvojnásobnou oproti výchozí vimperské) východním směrem ...

    ... a pak to začalo ...

    Z prvního pohledu nad obzor do míst příštího východu slunce by se mohlo zdát, že se víceméně v drobné variaci zopakuje 19. listopad ... ale ve skutečnosti se chystala ještě bohatší podívaná ...

    V okamžiku, kdy se slunce konečně prosadilo skrz oblačnou clonu, budila obloha nad Bobíkem bezmála dojem, že se k zemi přiblížilo neznámé vesmírné těleso ...

    Vše náhle zahalil prazvláštní opar a zásluhou momentální úchvatné kresby mraků ztratil západní alpský pás na chvilku své jinak jednoznačně dominantní postavení v celém panoramatu ...

    I Vimperáci si mohli v těch okamžicích užít spousty neobvyklých pohledů vzhůru ...

    Původní noční proudění se zjevně změnilo ve výhradně západní, neboť právě z té strany se začala blížit mlha jako v čase nedávných silných inverzí. Zastavila se však jako nepropustná, sluncem probarvená stěna kdesi na hraničních horách, takže Boubín měl kam promítnout špičku svého stínu, dobře viditelnou za nejvyšším smrkem.

    Rozloučení patřilo rakouským Alpám ...

    1.prosince:

    Jedenáctý rok třetího tisíciletí právě vstoupil do svého posledního měsíce, a to sice mrazivě, nicméně zatím stále bez jediné sněhové vločky. Napodobil tak situaci před dvěma lety, kdy rovněž v tento den adventní výzdoba zářila nočním městem do nezasněžených ulic ...

    Loňský rok byl zato pravým opakem, ...

    ... takže letošní advent by skoro sváděl k myšlence, že ve střídání počasí vládne jakási obroční pravidelnost ...

    Uvidíme, co přinese noční jihozápadní vítr ...

    Archiv

     

    Sdílet