Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Fotoarchiv 2011 Rijen


    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech  a občas i překvapeních ...

    31.října:

    Jako by svým posledním dnem chtěl odčinit, že si s námi, co se počasí týče, tolikrát nejrůznějšími způsoby zašpásoval, ...

    ... popřává nám loučící se říjen spousty krásného sluníčka ...

    ... a zítřkem počínajícímu listopadu předává svou štafetu ...

    ... v pravých podzimních barvách ... :-)

    Nicméně se zdá, že před dvěma lety barevně čaroval ještě poněkud více ...

    30.října:

    Touha podívat se na inverzi z Boubína i do třetice po sobě ustoupila pohledu zdola, konkrétně z kopců nad Záhoříčkem, odkud jsou krom samotné vísky k vidění jako na dlani Mářský vrch, Bobík i Boubín.

    Východ slunce dnes musel být tam nahoře s ohledem na oblačnost skutečně famózní. Sotva však vystoupilo výš, dalo mu nemalou práci vyslat své paprsky oblačnou clonou zpátky dolů. Díky tomu a současně putující mlze dostala podzimní krajina - zde směrem k Věnci nad Čkyní - doslova pastelový nádech ...

    29.října:

    Přispat si je jistě báječné, ale PŘIVSTAT SI je ještě báječnější ... :-) ... obzvláště pak, může-li se člověk nahoru svézt Velkým vozem ;-) ...

    Od této chvíle jistě není zapotřebí dalších podrobných komentářů ... ostatně vše podstatné už bylo řečeno pod druhým snímkem ze včerejšího jitra ...

    Bobík, ...

    ... ba i Temelín už byl zkušeným čtenářem jistě na obzoru poznán :-)

    ... i tenhle oceán má své vlny ...

    A opět návrat kamsi pod hladinu ... Vimperk se zpod ní pozvolna vymanil až okolo poledne.

    28.října:

    Těžko už dnes spočítat, kolikrát jsem za léta vyslechl jednu a tutéž otázku: "Co tě na tom Boubíně pořád tak láká?" ... :-) ... Dnes třeba asi vůbec nejhustší mlha, která mne kdy provázela celou cestou vzhůru a co chvíli budila dojem, že se z ní náhle vynoří nejedna z postav tajemných boubínských pověstí ...

    Každá cesta sem je prostě jiná, jedinečná ... nic se tu neopakuje, ba naopak, stále přibývá nového. Dnes například bylo nahoře v tomto okamžiku jasné, že Boubín s velkou pravděpodobností potvrdí svou výjimečnost v rámci celé české Šumavy.

    Rozhodující podíl na výše řečeném má ovšem proslulá věž, na niž vystoupit znamená octnout se z celé české Šumavy nejvýše ...

    Kdesi hluboko se tu ukrývá Bobík spolu s dalšími vrchy ... a takhle dnes vypadal doslova celý obzor, ...

    ... pod nímž se vše, co by jinak rozhled do kraje nabízel, dalo pouze tušit. Zde třeba zrovna Vimperk, ...

    ... zatímco tady by se za jiných okolností bylo pro změnu možno pokochat alpským panoramatem ... ale neukázal se jediný vrchol, natož pak cokoli s nižší nadmořskou výškou.

    Jen tradiční temelínské páry v jedné ze svých nepřeberných variací ... a nade vším životadárné slunce, ...

    ... které na západní straně opět nezaváhalo, podepsalo se na oblačné moře obzvláště krásnou gloriolou ...

    ... a s přibývající intenzitou vzbouzelo po zbylém obzoru dojem, jako by boubínské lesy vzplály.

    Jediným vrcholkem, který se nesměle ukázal teprve půl hodiny po východu slunce a aspoň symbolicky tak zachránil čest zbytku Šumavy, byl  Velký Roklan :-) .

    Komu by se chtělo ponořit zpět pod mlžnou hladinu ? ... Ale nebylo jiné volby.

    27.října:

    Mlha, která od včerejšího večera postupně doslova sedla na dno vimperských ulic, ...

    ... se dnes přece jen celkově mírně, ale znatelně za drobného mrholení zvedla ... copak asi přinese zítra za svítání na šumavských vršcích?

    26.října:

    Ranní inverze může mít ve Vimperku (jakož samozřejmě i jinde) mnoho podob: např. takovouto přírodní jako zrovna dnes, ...

    ... případně vlastními komíny vyrobenou, jako např. loni touto dobou ...

    25.října:

    Sluníčko se dnes probíjí k Šumavě jen velmi těžce, ale nakonec se mu to podle všeho podaří ...

    ... a je tu  :-)

    24.října:

    V pondělním ránu většina z nás pospíchá do práce a přiznejme si, že nálada tu někdy nebývá zrovna z nejlepších ... možná by ji mírně zlepšil třeba pohled do zcela obyčejného trávníku, k němuž bychom se asi běžně nesklonili. Ale když si na něm pohraje noční mrazík ... :-)

    Mýlit se je nejen lidské, ale někdy dokonce i velmi příjemné ... pro dnešek např. meteorologická předpověď kreslila samé mraky, ani stopu sluníčka ...

    23.října:

    Zásluhou přibývající oblačnosti dosavadní mrazíky přes den povolily. Zákonitou daní za mírné oteplení je převládající pošmourno, ale na druhé straně je právě ono nejvděčnějším fotografickým obdobím ...

    Mezi dozrálé trnky se na konci větévky schovala slunéčka sedmitečná, ...

    ... ale o moc tepleji jim tu už jistě nebude, chtělo by to lepší úkryt ...

    22.října:

    Inverze může mít mnoho nejrozmanitějších podob - dnešní se pro změnu soustředila po celém obzoru, kde o sobě dávala vědět téměř ještě za tmy.

    Je právě něco málo po půl sedmé, teploměr se tu zastavil na jednom stupni pod nulou (dole ovšem byl o další čtyři větší mráz) a obzor je až na několik výjimek jako nalinkovaný.

    O hodinu později se zdá, jako by se slunci, jež ve skutečnosti už vyšlo, stále nechtělo přes inverzní hradbu na oblohu ... na opačné straně se v krátkých intervalech střídavě objevují a mizí drobné tmavé obláčky (zde zrovna nad Trojmezím), podle všeho kouřového původu. Náznakem se hlásí i Alpy, z nichž je tradičně nejvýraznější masiv Dachsteinu a jeho nejbližších sourozenců.

    Jakmile se slunce přehouplo přes inverzní pás, jejž současně ohřívá a rozpouští do výše, je jasné, že tu vzápětí začne fantastická světelná hra ...

    Na protější straně obzoru se pozvolna prozrazují známé charakteristické vrcholy, jako třeba Roklany ... jistě tomu napomáhá i silný mrazivý vítr.

    Je ovšem třeba otočit se nazpět a nenechat si ujít tuhle úžasnou duhovou podívanou kolem Bobíku ...

    Zatímco výše na obzoru stále pokračují barevná a světelná kouzla, na zpáteční cestě už je velmi zřetelně znát úbytek výšky o nejméně třicet metrů.

    I tady jsou však barvy krajiny vlivem všeho, co se momentálně stále děje za našimi zády, vyladěny do neobvyklého nádechu.

    Ještě o dvě hodiny později je pohledem z Homolky nad Vimperkem zjevné, že na boubínské věži je stále spousta důvodů k úžasu ...

    21.října:

    Cesta vzhůru dnes místy silně připomínala situaci před týdnem - Boubín se náhle začal halit do přetékající mlhy. Tentokrát ovšem přece jen s podstatným rozdílem: po celou dobu byl více či méně vidět měsíc, který se pak nahoře vysloveně potutelně usmíval pod vousy, neboť už dávno věděl své ... :-)

    Očekávaná inverze se v plné míře dostavila - mlha začala v dvoustupňovém mrazíku klesat dolů  ...

    Před východem slunce se nad tímhle oceánem jako vždy prozradil jen Temelín ...

    Vimperk jako by se tam kdesi hluboko na dně snad přímo vařil ...

    Sluníčko tu bude co nevidět ...

    Uprostřed všech úchvatných scenérií dnes však měl Boubín v zásobě ještě skutečné lahůdky - jednou z nich byla tato sluneční gloriola na západní straně, která by se např. z letadla jevila jako duhou olemovaný světlý kruh na mracích, ...

    ... druhou pak švitořící párek křivky obecné, který jako na objednávku přilétl a usedl na dva nejvyšší smrky. Zde právě nenápadnější samička rozmlouvá ...

    ... s krásně vybarveným samečkem ... :-)

    20.října:

    Příprava inverzní oblačnosti, na niž se tak báječně hledí z vršků, může mít nejrůznější podobu - loni např. dokonce s dvojitou duhou, ...

    ... letos pak se zprvu zataženou, ale nakonec téměž dočista vymetenou oblohou. Uvidíme, co tam vysoko nahoře přinese zítřek, který zjevně opět vrátí rtuť teploměrů blíže k nule, ba mnohde přímo pod ni ...

    19.října:

    Není nakonec pro oko i duši lepší připomenout si namísto tuctového deštivého dneška opět týž vimperský den před rokem ... ?

    18.října:

    Noční mrazíky povolily, slibovaná změna počasí je za dveřmi, ...

    ... o čemž vypovídá i vše, co se od samého rána žene ze západu přes vrchol Boubína, který se možná vbrzku opět dočká bílé špičky.

    17.října:

    Každý podzim se chová jinak - letošní například ještě zdaleka neobarvil řádně stromy ... (loňský se toutéž dobou činil podstatně více) ...

    Předloňský pak byl v tomto směru nejpoctivější, ale na den přesně s dnešním barvil již do sněhu (konkrétně pod Boubínem) ...

    Největším pomocníkem, který dokáže náležitě vytáhnout barvy, je momentálně zapadající slunce, jež mimochodem právě nad Smrčinou a Plechým prozrazuje, že počasí příštích dnů opět zraje ke změně ...

    16.října:

    Jeden kolega fotograf dnes odešel z Boubína příliš brzo s odůvodněním, že stejně nejsou vidět Alpy, kvůli nimž se sem vypravil.

    Měl počkat, ...

    ... protože tady obzvlášť platí, ...

    ... že trpělivost růže přináší. Je sice pravdou, že občas i nečekaně, ale právě v tom spočívá jedno z mnoha kouzel Boubína - mistra netušených překvapení ...  :-)

    15.října:

    Vykvetl ještě vysoko nad Vimperkem ... ale příliš pozdě, ...

    ... stejně jako tahle říjnová růže před gymnáziem ...

    14.října:

    Na Boubíně dnes vše nasvědčovalo tomu, že noc byla původně jasná a mrazivá, ...

    ... ovšem nad ránem sem vstoupila hustá mlha, přetékající přes vrchol ...

    ... a proměňující krajinu ve spolupráci se sílícím, ale neviditelným sluncem v bezmála přízračnou fantastickou říši.

    13.října:

    Jsem si plně vědom, že mnozí kolegové z branže kantorské by se mnou, nahlíženo optikou školního řádu, zcela zásadně nesouhlasili, ...

    ... ale i tak bych, nahlíženo pro změnu optikou fotografickou, oběma hříšníkům z 3.A za tyto krásně rozbité dvéře gymnázia ...

    ... okamžitě navrhl ředitelskou pochvalu :-) !

    12.října:

    Loňský říjen byl touto dobou přívětivější, ...

    ...

    .. zato dnes se nacházíme opět tam, kde jsme byli předevčírem ...

    11.října:

    Den na draka, a to v pravém slova smyslu ... už od noci to venku fučí jedna radost ... :-)

    I větrný den však může nakonec být jako malovaný, ...

    ... vymetená obloha nabídne daleký rozhled ...

    ... a jeden by neuvěřil, že ještě předevčírem tu byla řeč o sněhu.

    10.října:

    Teprve v pozdních odpoledních hodinách dnešního uplakaného dne o sobě dalo skrze hustou oblačnost vědět sluníčko, ...

    ... aby pak za soumraku spolu s teplým větrem ohlásilo další změnu počasí. Předčasná návštěva paní Zimy je dle všeho na několik příštích dní zase zažehnána ...

    9.října:

    Druhá říjnová neděle chvilku po šesté hodině ranní - kdo by měl touto dobou chuť na trochu nefalšované vánoční nálady, může si současně dopřát pravého boubínského ovzduší ... :-)

    Mrznoucí mlha co chvíli houstne, takže s viditelností dnes nepočítejme, a to přinejmenším po celé dopoledne ...

    Páteční rada by každému, jak vidno, přišla k dobru ještě více ...

    Rodilý Šumavák si tady logicky očekávanou otázku, zda nemáme místo října prosinec, nepoloží, neboť tohle ve zdejší nadmořské výšce prostě není ani z kraje podzimu nijak zvláštním či výjimečným překvapením.

    Co dnes nenabídla věž, vynahradí zpáteční cesta ...

    Konfrontace dvou ročních období jako malovaná, ...

    ... nicméně přece jen připusťme, že iluze Vánoc, která je tu zatím předčasným vetřelcem, místy skutečně na celé čáře vyhrává ... :-)

    Spolu s výškovými metry jí však ubývá ...

    Může si fotograf přát báječnější světlo nežli mlhu ?

    Na úpatí Boubína už je jen lehce pocukrováno ... a též znatelně tepleji.

    8.října:

    "Podzime, podzime, zas už nosíš deště," ... slova této dětské básničky od Vítězslava Nezvala dnes asi budou mít většinou navrch, ale i sluníčko si, zdá se, k sobotnímu počasí poví své ... uvidíme zkrátka, kdo s koho ...

    7.října:

    Po noční vichřici změna počasí jistě nepřekvapila nepříjemně samotným faktem, že nastala, nýbrž naopak příjemně tím, že mohla být i horší ...

    Dole ve Vimperku však situace vypadala zcela jinak nežli o necelých sedm set metrů výše nad ním ... na Boubíně již v odpoledních hodinách sněžilo, v podvečer si pak nasadil svou obvyklou oblačnou čepici, ...

    ... kterou mu čas od času načechral a protrhal silný ledový vítr, aby ovšem v prvé řadě předvedl, kolik dalších sněhových zásob se tam nahoře nad šumavskými vrcholy ještě ukrývá.

    Sluneční kotouč sám o sobě sice neměl šanci ukázat se, ale přece jen se dokázal rozloučit ...

    Když už měl čepici Boubín, nemohl se dát zahanbit ani jeho věrný bratr Bobík ...

    Pouhá minuta zbývá do okamžiku, kdy se vše, co bylo dosud k vidění, definitivně zavře, ponoří do tmy a ke slovu se opět dostane první letošní sníh ....

    Tu jej máme ... a s ním jednu dobrou radu: nedejme se zmýlit tím, že dole je ještě relativně (s ohledem na říjen) teplo. Tam nahoře už vůbec není od věci poctivá zimní bunda, o čepici a rukavicích nemluvě ... :-)

    6.října:

    Ohlašované změny počasí zatím naštěstí nejsou nikterak dramatické, ale je jisté, že nás neminou ...

    ... dnešní noci má nastat zlom ...

    5.října:

    Některé šumavské scenérie přímo vybízejí k použití infračerveného filtru ...

    4.října:

    Severovýchodním směrem se podle radaru nad celou republikou cosi chystá ... snad ještě ne sníh, kterým je nám vbrzku vyhrožováno ...

    3.října:

    Stále sílící teplotní rozdíly mezi dnem a nocí se již po ránu nezapřou ... jistě nejsou daleko okamžiky, kdy místo drobných vodních kapiček budeme potkávat i tady jinovatku ...

    2.října:

    Německý Hochstein (1332 m) se nachází těsně při státní hranici a nabízí úchvatné pohledy přes šumavské vrcholy do českého vnitrozemí, obzvláště pak při východu slunce, ...

    ... kdy se zcela vpravo prozrazují páry Temelína, zatímco vlevo se můžeme pokochat siluetami Boubína a Bobíku, tentokrát v obráceném pořadí oproti tomu, na které je Vimperák ze své strany zvyklý.

    Nesmíme ovšem zapomínat též na jižní pohled - směrem k Třístoličníku, za nímž se nám vynoří kompletní pás alpského panoramatu, jemuž zde, stejně jako při pohledu z Boubína, dominuje starý známý Dachstein.

    Ranní sluníčko se zprvu opře do jeho ledovců, ...

    ... pak však začne stále více ohřívat a zvedat inverzní oblačnost, až se vznešený alpský velikán stává pozvolna zahaleným přízrakem z jiného světa ...

    Boubín s Bobíkem zdraví poutníka i na cestě z Hochsteinu k Třístoličníku.

    1.října:

    První říjnové jitro opět jen potvrzuje letošní zcela mimořádně netradiční rozpoložení matky Přírody, neboť Dachstein (jakož i kterékoli jiné alpské vrcholy), natož pak jeho proslulý ledovec touto dobou zpravidla k vidění z Boubína nebývá ...

    Nezbývá než závidět vzduchoplavcům, kteří se v časném sobotním ránu vznášejí v balónu nad údolím mezi Smrčinou a Plechým, fantastické pohledy, které se jim bezesporu z výšky naskýtají ...

    Sedmero sloupů rakouské větrné elektrárny však možná takhle zřetelně nevidí ...

    Archiv

     

    Sdílet