Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015


     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

     

     

    31.července: 

    Podle včerejšího boubínského předpokladu si Vimperk na rozloučenou s červencem roku 2015 užívá od samého rána krásného počasí, v němž se dá z určitých pozorovacích míst zřetelně odhalit mnohé, ...

    ... např. známá skutečnost, že ani jedna z dominantních městských věží nestojí v dokonale svislé rovině - zvonice spolu s kostelní věží se k sobě mírně naklánějí. A prvně jmenovaná k tomu dostává nový kabát - zjevně i prostřednictvím dvou dobře viditelných viselců na lanech.

    O třináct hodin později si však musíme připomenout, že dneškem končící sedmý měsíc roku byl pozoruhodný dvěma úplňky - prvním 2. července (stačí navrátit se k patřičnému datu níže) a druhým pak právě dnes. Nadejde-li takováto situace, druhý z úplňků bývá nazýván "Modrým měsícem" a jsou mu přisuzovány magické schopnosti. Modrá barva zde samozřejmě, jak ostatně napovídá i snímek, představuje pouze jakousi symboliku - nic modrého ve skutečnosti nevidíme. Dodejme tedy, že dnešní úplněk se nachází ve znamení Vodnáře a Měsíc do této fáze vstoupil ve 12:40 . Tradice praví, že tato konstelace podněcuje k významným životním změnám a současně nás vybízí, abychom se uvolnili a užívali si života  ... nu, čekat právě s tímto všehovšudy jen na zmíněný úplněk, či snad dokonce "Modrý měsíc", který se objevuje přibližně jednou za tři roky, by asi nebylo v životě tím pravým :-)

     

    30.července:

    Finišující červenec nám v posledních dnech nabízí nejen bohatě a sytě barevné úkazy nad hlavou, ...

    ... nýbrž i momenty jemně snivé, ...

    ... vybízející k zamyšlení a především uvolnění.

    A ke všemu se zdá, že den zítřejšího loučení bude dnem krásným a vydařeným ...

     

    29.července:

    Vrbovka úzkolistá - právě v plném rozkvětu - je nejen vděčným fotografickým námětem, ale především půvabně krášlícím prvkem, a to třeba i za soumraku. 

     

    28.července:

    Nemýlil se, kdo včera hádal, že pod rukama dřevosochaře Janka Paďoura s největší pravděpodobností vznikne jakýsi pohádkový šnek. 

    Ještě sice není zdaleka hotov, ... 

    ... ale už se na nás dívá :-) .

    Radek Smejkal má jako jediný ze všech čtyř zúčastněných zcela konkrétní zadání: vytvořit bustu ... 

    ... Tomáše Garrigue Masaryka. 

    Není to jistě snadný úkol, avšak zdá se, že podoba prvního československého prezidenta se tu skutečně postupně jakž takž vynoří.  

    Milan Klement vidí zatím jen ve své představivosti výslednou postavu, kterou jeho motorová pila začíná teprve nahrubo vykrajovat, ... 

    ... zatímco dláto Tomáše Indry již dává mnohem konkrétnější podobu stylizované tváři prvního šumavského skláře, ... 

    ... jak ho vidí sochařova bohatá fantazie, ... 

    ... a to včetně píšťaly, jejímž prostřednictvím se tu z ohně rodí křehká skleněná krása.

     

    27.července:

    K červenci ve Vimperku již neodmyslitelně patří setkání dřevosochařů. To letošní je v pořadí celkově patnáctým a současně druhým, které namísto dřívějšího zámeckého nádvoří probíhá v městském parku. Poněkud se pak změnil i čas konání, z tradičního druhého červencového týdne se tentokrát přesunul do posledního. A konečně nelze přehlédnout ani skutečnost, že vedle tří za léta již známých kumštýřů, jmenovitě plzeňského Tomáše Indry, Milana Klementa z Křivsoudova a pardubického Radka Smejkala se letos objevila též nová tvář - Janek Paďour, který k nám zavítal až z daleké Jaroměře. Právě on se ukázal hned prvního dne jako nejproduktivnější - zdá se, že už dnes lze uhodnout, v co se asi promění dřevěnýá špalek, jejž si k své práci vybral. 

     

    26.července:

    Je tu svatá Anna - a skutečně se nikterak nezpronevěřila tradici, jíž je po staletí provázena, ba naplnila ji více nežli poctivě. Pravda, po nedávných vedrech majících za následek i dvacetistupňové noční teploty by třináctistupňová, již bylo možno naměřit dnes okolo třetí hodiny ranní ve Vimperku, znamenala citelný pokles i bez zmíněné světice. K tomu přidejme po včerejší bohaté oblačnosti nad městem náhle svěžím větrem dočista vymetené hvězdné nebe ... a pospěšme na Boubín. Tady se ovšem situace mění mnohem výrazněji - teplota se propadá o celých deset stupňů, tedy na pouhé tři. A by bylo věru nepatřičným eufemismem mluvit podobně jako ve Vimperku o pouhém svěžím větru, neboť ten zde od západu doslova fičí v ledových nárazech, opravňujících k domněnce, že teplota snad musí být ve skutečnosti ještě blíže nule. Kompenzací je však daleká dohlednost - zde například do ještě nočně osvětlených Českých Budějovic, ...   

    ... Strakonic, nad nimiž se obloha tváří podstatně optimističtěji - v očekávání blížícího se tepla (jejž se však dočkáme nejdříve za hodinu), ... 

    ... či do Vimperka, nad nímž nutnost použít za daných světelných podmínek delší, konkrétně pětivteřinový expoziční čas prozrazuje rozmazáním letících mračen rychlost, jakou jsou po nebi od západu hnána

    Neméně to fičí i nad Bobíkem, ... 

    ... zatímco jižní obzor prozrazuje, že kdo si dnes vyšel v tento čas na Plechý, dlouho se z rozhledu těšit nebude. 

    Sluníčku zbývá do východu devatenáct - dnes zatraceně dlouhých - minut, ...

    ... ale s ohledem na stále nové a nové vlny přilétající oblačnosti není jisté, ...

    ... zda skutečně bude viditelné v předpokládáný čas. 

    A kupodivu je. Hodinky ukazují 5:29 , tedy přesně tolik, na kolik předpovídaly východ norské meteorologické stránky (však už bylo načase, aby norským hochům zase jednou něco na Boubíně vyšlo - myšleno samozřejmě krom sluníčka :-D ).

    Teď už lze očekávat jako vždy bohatší hru barev, postupné oteplování ...

    ... a snad i ztišení nejprudšího větru. Ano, tento oblačný krasavec již zjevně přesedl z německého rychlíku do boubínské lokálky a vychutnává si ze své výšky krajinu kolem Bobíku :-) . 

    Teprve teď se probouzí pravá slunečná neděle, která nás sice podle všeho nesmáčí deštěm, ale její teplotní rozjezd bude oproti předešlým dnům citelně pomalejší. 

     

    25.července:

    Rozpoložení, v jakém se nachází dnešního dne šumavská příroda, vybízí člověka k tomu, aby vzdal s pocitem sounáležitosti poctu všem svým předchůdcům z dob, kdy fotografie byla ještě mladá ... 

     

    24.července:

    Představa, že by snad dnes bylo možno vítat z Boubína sluníčko, nepřipadala po včerejší změně počasí ani náhodou v úvahu. Úspěchem byla už jen skutečnost, že hustá mlžná čepice se v okamžiku jeho východu začala takhle velmi zvolna trhat ...

    ... a za ustávajícího deště odkryla spolu s krajinnými torzy všehovšudy pouhé barevné náznaky počínající sluneční pouti.

    Nedivme se, i lesy měly zkrátka žízeň (však tu stále panovala třináctistupňová teplota) ...

    ... a popřály si v tom smyslu velmi bohatou a dlouhou snídani.

     

    23.července:

    Konečně se nám dostalo ve větším množství tolik potřebné vláhy (byť nadále přetrvává dusno) - jistě ji ocenila i šumavská vřesoviště.

     

    22.července:

    Slibovaná bouřka nakonec jako dosud jen symbolicky zabrumlala teprve nad dnešním ránem od rakouské strany ... ale stačila zřejmě v šumavských lesích probudit nějakého prehistorického skřeta, nebo snad dračí mládě?

     

    21.července:

    Do slunečního západu zbývá půl hodiny a na Boubíně vládne třiadvacetistupňové teplo za současného mírného jihozápadního větru. Dohlednost je poměrně daleká, ...

    ... obzor ostrý a čistý do té míry, ...

    ... že by nemusela být vyloučena jedna vzácná lahůdka, totiž tzv. zelený záblesk.

    Navzdory mimořádně příznivým podmínkám se však nakonec příroda rozhoduje, že onu raritu přece jen učiní vyloučenou.

    Jako malou náplast aspoň přináší o něco výše úkaz, v němž bychom zprvu nehádali nasvícené mraky. A přece jimi dobře viditelné vodorovné linky jsou, ...

    ... jedná se o druh altocumulus lenticularis, jenž ve velké dáli (proto se jeví jen coby čáry) ohlašuje bouřkovou frontu, která by měla nad naše území dorazit zítra. Ale víme, jak to poslední dobou s bouřkami na Šumavě chodí ... co chvíli čteme či slyšíme obrat "meteorologové varují", až pro nás na základě výsledné reality téměř pozbývá patřičné významové síly. Na druhé straně je však příroda dobře známa jako mocná čarodějka, takže je jistě plně namístě známá výzva: nechme se jako vždy překvapit, neboť právě překvapení jsou tu vždy možná.

    Doslova před očima se rodící Venušin pás je každopádně předzvěstí toho, že zítřek se opět probudí do krásného horkého slunečna.  

     

    20.července:

    Jsou na Šumavě místa, kde si bez ohledu na zrovna převládající charakter počasí za všech okolností spolehlivě vychutnáme ranní mlhy ...

     

    19.července:

    Po dusném dni následovala neméně dusná noc ... ranní Boubín vítal návštěvníky sedmnáctistupňovou teplotou, ve stojatém vzduchu  však byla cítit výrazná vlhkost - snad předzvěst dalších ohlášených bouřek. Ty předchozí ostatně ještě doznívaly na temně kalné jihovýchodní straně, daleko za rakouskými hranicemi. Nejpřitažlivějšm pohledem se z celého boubínského panoramatu tentokrát ukázal být samotný východ sluníčka, razícího si takto cestu na zprvu velmi nevýraznou, později z hlediska charakteru přibývající oblačnosti značně chaotickou oblohu. 

     

     

     

    Zmíněná vlhkost nám podle všeho vbrzku spadne na hlavy v podobě lehkých dešťových přeháněk, co se pak týče zmíněných bouřkových aktivit, vyčkejme odpoledne či večera.  

     

    18.července:

    V tomto okamžiku meteorologický radar hlásí v našich končinách bouřky, ...

    ... které se sice Vimperka opět netýkají a v nejbližší době patrně ani týkat nebudou, avšak obloha na obzoru naznačuje, že severovýchodně od našeho města se skutečně něco děje. 

     

    17.července:

    Teplota stoupá, každé místo, které skýtá chládek, je vítáno ... a zámek má takových bezpočet ... 

     

    16.července:

    Ještě před týdnem jsme se z meteorologických předpovědí mohli dovědět, že sice nadejdou letní teploty, ale už ne tropického charakteru, jakým nás překvapil přelom června a července. Současná verze však už takovou možnost nevylučuje. I Boubín nás v časných ranních hodinách zase přesvědčuje, že oproti nedávné bundě vystačíme nahoře pouze s tričkem - při patnáctistupňové teplotě je tomu skutečně tak.

    Z lipenské hladiny na jihovýchodním obzoru stoupá mlha a také leckterá údolí se na dně halí do bělostných závojů ...

    Dnes právě dálky nejvíce prozrazují, že nás skutečně opět čekají vedra, ...

    ... snad jen s avizovanou změnou v podobě brzkých a častějších bouřek. Nad Boubínem příjemně pofukuje jihozápadní větřík ...

    ... a zákonitě se tak stará o nejlepší viditelnost směrem do vnitrozemí, byť také v očekávání veder zahaleného do oparu.

     

    15.července:

    Barvy léta jsou někdy nenápadně drobné - a k velké škodě tím i přehlédnutelné ...

     

    14.července:

    Možná jen víly v šumavských lesích se těší výsadě slyšet, jak se vánek probírá křehkým předivem jemných strun ...  

     

    13.července:

    Vimperský dolík má ve svém okolí spousty krásných míst, která stojí za to navštívit třeba už jen kvůli vyhlídce do širého kraje - škoda jen, že některá nabízejí k vidění z města samého jen nevábnou průmyslovou část, byť samozřejmě i ta tu má své opodstatnění a historii.

    Jiné vyhlídky pro změnu lákají k pobavení trochou zeměpisného měření. Tak například Vnarovy (nad Výškovicemi) se nacházejí v nadmořské výšce 611 m. Boubínu, který z nich báječně vidíme, musíme přidat o 751 m více. Oba body pak dělí vzdušnou čarou 11,42 km.

    I na tu vzdálenost lze zaznamenat skutečnost, že rozhledna dnes asi mnoho návštěvníků nezlákala - přinejmenším v okamžiku pořízení snímku zjevně ani jediného, nad zábradlí vyčnívají všehovšudy informační tabule. Inu, náš velikán se včerejšího večera nemýlil, svou náladou jasně naznačil vývoj dnešního počasí, směřujícího od permanentního zatažena přes občasné polojasno jednoznačně k dešti.

    A tak je zapotřebí stihnout si řádně pochutnat, nežli spadnou první kapky ... :-)

    P.S.:  Častou hostitelkou čmeláků, rostlinou krášlící spolu s dalšími Šumavu, je chrpa parukářka /Centaurea pseudophrygia/.

     

    12.července:

    Roklany dohlédnou dále - takže právě v této chvíli jistě dávno vědí, co se děje severozápadněji, jestliže se obloha v celém okruhu kolem Boubína takhle zvolna chmuří ...

     

    11.července:

    Druhá červencová sobota se vydařila co krásný letní den, v jehož podvečer si šumavské  vesničky a obce  - za všechny se zrovna díváme z Boubína do Záblatí - určitě rády odpočinuly od zase vzrůstajícího tepla, i když naštěstí už neatakujícího hranici nedávných tropických veder. 

     

    10.července:

    Vedle zcela aktuálních záběrů občas nezaškodí navrátit se pro zajímavost o století nazpět. Tyto snímky Boubínského pralesa - zde konkrétně jeho okraje, ...

    ... kdežto zde již vnitřní části, pocházejí z roku 1916. 

     

    9.července:

    Dalo se očekávat, že bouřka učiní přítrž tropickým vedrům, ba odstartuje etapu většího ochlazení. Stalo se. Krajina se opět dočkala potřebné vláhy, a pakliže svou přízeň neodepřelo ani sluníčko, nastal čas duhových úkazů - často tak jemných, že pozorovatelných pouze na tmavším podkladu, jako např. zde na boubínském svahu.

    Zahanbit se ovšem nedal ani pohled z vrcholu, kde bylo znát ještě citelnější ochlazení - z prvopočátečních sedmi stupňů tu teplota v průběhu slunečního západu poklesla na pouhých pět (naštěstí nad nulou :-D ). 

    Známý úkaz nad špičkou boubínského stínu dnes vedle jemné duhy doplnilo navíc předivo ještě jemnějších, takřka nepozorovatelných antikrepuskulárních paprsků.

    A všechna ta krása měla v průběhu příští půlhodiny vyústit v ještě působivější zážitky, ...

    ... jež předznamenávala už hra slunečních paprsků na obzoru pod Velkým Javorem, ...

    ... či oběma Ostrými.

    Jako nadcházející souboj dvou nebeských žraloků se jevila oblačná scéna nad Vimperkem, ...

    ... nabývající postupně na barevné sytosti.

    Další slova již mohou co zbytečná umlknout a ustoupit plné síle zrakových vjemů ...

     

     

     

     

     

     

     

    Začalo to vlastně jednou docela obyčejnou duhou ... :-)

     

    8.července: 

    Nu a dočkali jsme se! V půl druhé přišla kratičká, ale intenzivní sprcha, již sice zahrádkáři, kteří zvečera vynechali v jejím očekávání zálivku, zrovna neocení, zato fotografové, buďto dosud nespící, či probuzeni nepřeslechnutelným zvukovým doprovodem, si konečně mohli zamnout ruce.

    Obloha takřka nepřetržitě hrála světelnými efekty, nicméně prozrazujícími, že epicentra bouřky Vimperk opět jako už tolikrát ze dvou stran obcházejí. Několik zachytitelných blesků tak představovalo právě jedině fotografický bonus spolu s pomyšlením, že někde na Plzeňsku či jižněji od Šumavy je to bezesporu zatraceně jiný "tanec" ...

     

    7.července:

    Vedra se zdají stále ještě vzrůstat, slibované bouřky jsme se dosud nedočkali ... ale pohled na dopolední oblohu vybízí k myšlence, že dnešní noci už by v tom snad byl sám čert, aby nezahřmělo ...

     

    6.července:

    Čím více Měsíc po úplňkové fázi ubývá, tím lákavějším je fotografickým soustem, a to především pro vzrůstající plastičnost kráterů na ubývající straně ... 

     

    5.července:

    Jemnou oblačností kompletně potažená obloha nad Boubínem za úsvitu by mohla být z hlediska meteorologických předpovědí, které na dnešek odhadují kulminaci dosavadních veder, matoucí, ... 

    ... ba i vycházející sluníčko poněkud klame tělem. 

    Ukázalo se jen na chvilku ... 

    ... a potrvá mu poměrně dlouho, než zase dostane svůj plný prostor. 

    Ale obzor volarským směrem už vysvobodil z oparu i siluetu želnavského kostela, ... 

    ... a třebaže sluníčko i nadále jen sporadicky pomrkává zpoza mračen, ... 

    ... v panujícím takřka bezvětrném dusnu je jasné, že rosničkáři se tentokrát nejen nespletli, ale nebylo by dokonce divu, kdyby bouřky slibované na zítřejší odpoledne spustily třeba jen malou předehru již dnes.

     

    4.července:


    Časně ranní jemný opar (na snímku zrovna halící Výškovice) jasně signalizuje, že vysokých teplot, a to možná dokonce rekordně, nám bude přáno i nadále.

     

    3.července:

    Můžeme jen hádat, jestli náprstníkům nastalé tropické vedro vadí, či si jej spokojeně užívají .... 

     

    2.července:

    Již od čtvrté hodiny a devatenácté minuty ranní se Měsíc nachází ve fázi úplňku, a to ve znamení Kozoroha. Dnešní noci se doporučuje sbírat ty léčivé byliny, z nichž se využívá kořen. Právě prý mají největší sílu. 

     

    1.července:

    V čase, kdy se naplno rozbíhá sezóna dovolených, jistě lze šumavské fotokronice zase jednou prominout malou výjimku, která ostatně stejně jako vždy bude jen potvrzovat pravidlo. Věrní příznivci a skalní Šumaváci bezpochyb hned, a to i zásluhou nezvyklého barevného ladění, poznali, že se (kupodivu) nedívají z Boubína, ba ani modravé vrcholy na obzoru v rozsedlině nenáleží našemu krásnému pohoří. Přece však hledíme pod mnohem palčivějším sluníčkem aspoň pomyslným šumavským směrem, třebaže z velké dálky - nacházíme se totiž právě na úbočí Vesuvu, konkrétně nad jeho nižším bočním kráterem. Výrazná žluť všude okolo je pak dílem bohatě kvetoucích janovců metlatých /Cytisus scoparius/ neboli čilimníků, rostoucích i u nás - vida, hned tu navzdory vzdušné vzdálenosti cca 900 km nacházíme styčné body.

     Ani kdybychom vystoupili na hřeben hlavního kráteru této dosud činné a tím pádem stále potenciálně nebezpečné sopky, výšky našeho poklidného a mírumilovného Boubína tu nedocílíme - schází nám ještě jednaosmdesát nadmořských metrů.

    Také Vesuv se momentálně, ...

    ... nepočítáme-li občasné, jemný bělavý dým na stěnách kráteru připomínající sirné výpary, tváří mírumilovně. Dávná i poměrně blízká historie však jasně vypovídá o všem, co má na svědomí.

     

    I v pásmu popela a ztuhlé lávy (poslední erupce tu proběhla ve válečném roce 1944) se postupně daří bohaté vegetaci, mající ne-li přímo sourozence, pak aspoň vzdálenější příbuzenstvo u nás na Šumavě. Tak např. růžově kvetoucí mavuň červená /Valeriana rossa nebo též Centranthus ruber/, náležící do rodiny kozlíků, z nichž na Šumavě roste především dvoudomý /Valeriana dioica/ a výběžkatý /Valeriana excelsa/, se u nás pěstuje jako okrasná zahradní rostlina, kdežto žlutý jestřábník zední /Hieracium murorum/ najdeme v obou případech volně rostoucí.

    Po několika styčných bodech z rostlinné říše se pro dnešek rozlučme pohledem, jaký se nám pro změnu sice ze šumavských vrcholů nenaskytne (konkrétně na Neapolský záliv s ostrovem Capri), ale exotika dálek nakonec stejně dozajista vyústí ve stesk po rodné hroudě. Krásnou dovolenou všem :-) !

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet