Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava Vyhledávání

Důležité kontakty

Informace o využívání

  • Vimperk - Fotokronika Jana Tláskala - březen 2016


     

     

    Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních ... tím vším je fotokronika Jana Tláskala  http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563-jan-tlaskal

     

     

    31.března:

    S březnem se loučí už i první pampelišky :-) . 

     

    30.března:

    Závěr března se poctivě snaží rozptylovat dlouhodobé obavy z příštího možného nedostatku vody - jeho předposlední den přinesl chvílemi vydatné deště, po jejichž odeznění nám byla na obloze nabídnuta bezmála magická skladba barev.  

     

    29.března:

    Teprve dnes se ve větší míře objevily přeháňky, které avizoval předvčerejší Boubín. S podvečerem pak nebylo možno nepovšimnout si působivého úkazu, který se ukázal být svrchním dotykovým obloukem, ... 

    ... k němuž se vbrzku na ideálně k tomu připravené oblačnosti dotočil takřka kompletní sluneční halový oblouk včetně zřetelného pravého parhelia. 

     

    28.března:

    Nechme se překvapit, jakéhože džina dnes vypustí na oblohu tato ranní Aláddínova lampa nad zámkem ... 

     

    27.března:

    Teprve poslední březnová neděle vnesla do Velikonoc celodenní milé slunečno, ukončené až podvečerní oblačnou proměnou.   

    Pohledy z Boubína všemi směry věstily, ... 

    ... že v příštích dnech se opět nevyhneme srážkovým aktivitám, ... 

    ... tentokrát už však převážně v dešťové podobě. Boubín se nicméně stále nachází pod sněhem, vydatně sice odtávajícím a místy až nepříjemně rozbředlým, leč přesto zatím na dálku působícím dojmem souvislých bílých ploch. 

    Večerní teplota se tu po celou dobu držela třemi stupni nad nulou a oblačnost na západní straně vylučovala možnost přímého rozloučení se sluníčkem. Jeho kouzelným barevným pozdravům ... 

    ... ale naštěstí zabránit nedokázala.

     

    26.března:

    Pohled na vše, čím Vimperk "obohatilo" 20. století, asi nejlépe koresponduje s náladou, o jakou se již druhým dnem stará přetrvávající pošmourno ...

     

    25.března:

    Zamračené a chvílemi též deštivé počasí tvořilo letos atmosféru pátku, ... 

    ... který je co součást Velikonoc nazýván Velkým.  

     

    24.března:

    Předposlední letošní březnový čtvrtek by mohl být s klidným svědomím nazván Zeleným i v případě, ... 

    ... že by aktuálně nenáležel k právě probíhajícím velikonočním svátkům. 

    Jaro se všemi svými charakteristickými příznaky se už zkrátka zastavit nedá. 

     

    23.března:

    Již od včerejška se v podobě temné oblačnosti a sněhových přeháněk střídavě vracejí dozvuky zimy, ... 

    ... ale viditelně bez sil potřebných k pokusu o nějaký poslední zásadní bílý zvrat. 

     

    22.března:

    Nový život se hlásí plnou silou i navzdory citelnému ochlazení ... 

     

    21.března:

    Lze předpokládat, že podobně, jako se zima po celý svůj vyhrazený čas netvářila zimně, nebudou ani počátky jara vždy budit jarní dojem. Přinejmenším dnes jej však rozhodně budily :-) .  

     

    20.března:

    Je pochopitelné, že k prvnímu jarnímu dni nezmizí veškerá boubínská sněhová nadílka podobně jako ve Vimperku, kde ostatně i přes výrazně vyšší teplotu najdeme na přilehlých kopcích rovněž ještě poměrně bohaté zbytky bílých ploch.    

    Porovnáme-li však tento snímek s tímtéž ze 17. března, zaznamenáme slehnutí sněhové pokrývky o téměř deset centimetrů, nemluvě pak o zcela jiném vzezření volně již dýchajících okolních lesů.  

    Sluníčko, které nás nepřetržitě těšilo po celý den, zapadalo měkce jako do peřin, ... 

    ... neboť po celém obzoru byl rozprostřen jemný opar, ... 

    ... v němž se téměř ztrácely siluety nejvzdálenějších vrcholů. 

    Teploměr v tomto okamžiku prozrazoval jednostupňový mrazík, ... 

    ... který, jako by chtěl symbolicky vyprovodit klesající sluníčko, klesl po chvilce též, a to o další stupeň.   

    Na zpáteční cestě potemnělými lesy už stříbřil sněhové plochy z dokonale čisté oblohy první jarní měsíční svit.

     

    19.března:

    Chceme-li znát přesný čas nástupu jara, nemůžeme se držet zaběhlé tradice střídání ročních dob podle kalendáře, nýbrž se musíme svěřit do rukou astronomů. Ti nám letos praví, že astronomické jaro započne již zítra v 5:30 (poslední shoda s neměnnou kalendářní verzí, tedy 21. března, se mimochodem udála v roce 2011, kdežto ve všech následujících letech připadla jarní rovnodennost stejně jako letos na 20. březen). Dnešní svátek všech Pepíků tak byl současně posledním zimním dnem. Boubín jej přivítal zataženou oblohou, ale poměrně čistým okolím, neboť inverze poklesla, ustoupila do větší vzdálenosti a na východním obzoru dokonce ponechala zřetelně viditelnými Novohradské hory. 

    Zmíněný stav však neměl mít dlouhého trvání, neboť do hry vstoupil západní vítr, který začal inverzní hladinu vydatně čeřit a zdvihat, vlivem čehož postupně docházelo i k proměnám celkové barevnosti krajiny. 

    Ranní teplota se držela na rovné nule, jež postačovala udržovat rozhlednu ve stavu snad ještě zrádnějším a nebezpečnějším, než před jakým tu bylo varováno první březnové neděle. Uvolněné a odpadlé námrazy se totiž opět nahromadily na podlahách a schodech, které se pod jejich nánosy tentokrát téměř ztrácejí. Okolní lesy pak podle předpokladu během uplynulých dvou dnů povětšinou až na výjimky nabyly své původní barvy. 

    Mnohem více běloby je k nalezení na Trojmezenské hornatině, za níž lze vpravo dobře pozorovat tmavší souvislý pás všude tam, kde by se za lepší viditelnosti objevily Alpy. 

    Putující inverze začíná vyplňovat dosud čistá místa, nasouvá se mimo jiné též pod Libín. 

    Objevuje se však i pozitivní změna v podobě trhlin ve svrchní oblačnosti, jimiž začíná prosvítat modrá obloha. 

    Bělostný proud už dorazil až za Solovec ... a opět tu, tentokrát přímo na něm, snaze větru o zamlžení terénu kontruje další dobré znamení, ...  

    ... jež postupně čím dál více mohutní. Přibývajícími trhlinami se shora neomylně hlásí sluníčko, před hodinou v okamžiku svého východu skryté všem zrakům. 

    Libín si co nevidět projde malým výcvikem v potápění, ...

    ... zatímco do zpola zamlženého Velkého Javoru už se naopak opírá plnou silou sluníčko. 

    Pohledem z Boubína lze říci, že nad Vimperkem se modrá stále více ... jenomže samotné město můžeme tam kdesi dole jen tušit. Zatím mu zkrátka není přáno užít si sílících slunečních kouzel, pro tyto chvíle je odsouzeno k doufání v obrat k lepšímu.

    Sluneční krepuskulární hra ovšem pokračuje, a to nejen na zvlněné inverzní hladině, ... 

    ... nýbrž i na obzoru za Bobíkem, resp. Knížecím stolcem a dalšími horami v jeho linii. 

    Bezesporu je tu naděje, že v průběhu dne se obloha nad Boubínem ne-li zcela, pak jistě převážnou měrou vyčistí. 

    Nežli k tomu dojde, poděkujme přírodě za každý okamžik podobně skvostné podívané.

     

    18.března:

    Ještě zrána si člověk zavzpomínal na školní léta minulého století, v nichž byl občas za všelijaké neplechy vytahán za uši. Dnes se totiž o tentýž úkon, oproti vzpomenutým dobám ovšem na zcela nevinných ušich, postaral mrazík. Nu a krátce po poledni, kdy s ním sluníčko rázně zúčtovalo a teplota překročila nulu směrem vzhůru o hnedle třináct stupňů, se pomyšlení na školu přihlásilo znovu, ...    

    ... tentokráte však úvahou nad tím, jak by asi byl klasifikován žáček, který by v hodině prvouky prohlásil, že v zimě včelky sbírají z kytiček pyl. 

    Alespoň dle toho, co bylo takto k vidění právě dnešního odpoledne ve Vimperku, ... 

    ... by každopádně zasluhoval jedničku. Kalendář přece zcela jednoznačně (byť nepřesně, ale o tom až zítra) připisuje ještě celý nadcházející předposlední březnový víkend zimě :-) . 

     

    17.března:

    Noc, během níž vystřídala nad Vimperkem dosavadní mlhu zase hvězdná obloha, se stala předzvěstí slunečného dne. Ukázalo se však nutným přivítat jej na Boubíně, neboť nad ránem město opět zahalila inverzní oblačnost a sluníčko tak slavilo své vítězství teprve od Korkusovky výše. Stoupání boubínským úbočím již nerušeně zpříjemňovaly zlatavé paprsky, v jejichž záři mimo jiné i lépe vynikaly sněhové přírůstky z předešlých dvou dnů.

    Nedosáhly sice předpovídaných dvaceti centimetrů, ale na základě údaje ze sněhoměrné tyče poctivě přiznejme, že mnoho k tomu nescházelo. Stále je ovšem nutno konstatovat, že celkový průměrný stav bílé pokrývky je tu o něco menší nežli naměřených cca dvaašedesát "čísel". 

    Smrky se zatím pořád pyšní tíživou krásou, ... 

    ... ale vše nasvědčuje tomu, že si od ní brzy uleví. Přinejmenším částečně se tak stane dozajista ještě dnes, neboť sluníčko je každým dnem silnější a v této chvíli má navíc k boubínským lesům po delší době volnou cestu.

    Momentálně ještě prozařuje vysokou inverzní hladinu za jednostupňového mrazíku, ... 

    ... avšak rtuť teploměru pod nulou zcela zjevně dlouho nevydrží.  

    Konečně i působivé námrazy na rozhledně ... 

    ... ztrácejí doslova před očima na původní celistvosti. Totéž pak lze říci i o inverzi, ...

    ... jež na západní straně pozvolna propouští ze zajetí Luzný (a s ním dále též oba Roklany či Velký Javor), ... 

    ... podobně jako naproti ještě před chvilkou zcela neviditelný Bobík. 

    Ten si ovšem přece jen počká o něco déle. 

    A teplota pomalu stoupá, v této chvíli na rovný bod mrazu, ... 

    ... jemuž bude bezpochyb přisouzena role pouhé průjezdní stanice. Současně dále řídne inverzní vrstva ... 

    ... a rozhledna odshora až dolů po kouscích trpělivě svléká za charakteristických doprovodných zvuků svůj bělostný kabát.

    Sněhová pokrývka samotného vcholu ... 

    ... působí skutečně poctivým dojmem, ... 

    ... jenomže na dveře už klepe jaro. Veškeré následující dění již můžeme vnímat jako jeho předehru.

    Výše vzpomenutý úlevný proces v okolních smrčinách na sebe skutečně nenechal dlouho čekat ... 

    ... a v průběhu zpáteční cesty uchystal očím i fotoaparátu ... 

    ... nejrozmanitější podívanou, ... 

    ... tu hrubšího, ... 

    ... jindy pro změnu jemnějšího rázu. 

    Delší setrvávání pod stromy teď může kdykoli vyústit v nenadálou studenou nadílku přímo za krk. 

    A vida, zhruba v půli sestupu se nám putující inverze postarala o houstnoucí mlhu ... 

    ... a s ní současně též o poslední "bonbónek" této veskrze vydařené cesty. 

    Ano, tu jej máme: sluníčko se v rámci známého Tyndallova jevu ozdobilo korónou, ... 

    ... v zimní atmosféře obzvláště působivou. 

    Níže však zatím paprsky neproniknou, z čehož lze vyvodit, že Vimperk se jich na rozdíl od výše položených končin dočká nejdříve v odpoledních hodinách.  

     

    16.března:

    Podobně, jako tomu bývá na závěr koncertu, došlo i z hlediska aktuálního vývoje počasí na přídavek - samozřejmě v bílém ladění. Pro příští dny je ovšem na řadě zase sluníčko, jehož nezadržitelně vzrůstající síla jistě s celou dvoudenní nadílkou vykoná své. 

     

    15.března:

    Houpačka jménem počasí se skutečně znovu ocitla na sněžné straně a bílý přírůstek byl v krátké době velmi slušný. Čerstvých deset centimetrů jistě není za necelou jednu noc (resp. především ráno) málo, a představíme-li si je jako finální potřebnou vodu, v niž se bezpochyb vbrzku s ohledem na teplotu promění, můžeme se navzdory neodmyslitelným nepříjemnostem na silnicích jedině radovat.

     

    14.března:

    S podvečerem se má opět zatáhnout, na internet byl hned vypuštěn čerstvý bubák o dvaceti centimetrech nového sněhu (pravda, tentokrát předpovídaného už jen na horách), ale to vše nic nemění na skutečnosti, že Vimperk se zbavil mlhy a dočkal i sluníčka, ... 

    ... které okolo poledního mimo jiné navrátilo původní barvu většině městských i zámeckých střech. 

     

    13.března:

    Druhá březnová neděle potvrdila páteční slova - zima na první pohled mocně finišuje, jako by náhle chtěla dohonit nevyužité dny. Ale má skutečně příroda potřebu spěchat? Určitě se nedává tyranizovat kategorií času jako my lidé, kteří s ním navíc často jen neumíme zacházet. Nu, Vimperk se dočkal další bílé patiny (co na tom, že s nemalou pravděpodobností příznačně netrvanlivé) a do jeho ulic opět sedla hustá mlha, ... 

    ... tentokrát poctivě rozprostřená po celém kraji bez sebemenší známky přerušení. Cestou na Boubín se tak dalo jedině odhadovat, ...

    ... do jaké výšky asi její hladina dosahuje, resp. zda se vrchol hory dokázal z šedobílého sevření osvobodit, či nikoli. 

    K tomu všemu přibylo i sněhu, a to o poctivých nových pět centimetrů, ... 

    ... což se pochopitelně nemohlo neprojevit také na stupnici sněhoměrné tyče. Jak tu však již bylo řečeno hned prvého dne v měsíci, celkový údaj - momentálně bez pěti centimetrů půl metru - neodráží boubínskou realitu, jíž odpovídá v průměru nanejvýš pětatřicet centimetrů. 

    Stěžejní otázkou tu ale nebyl sníh, ... 

    ... nýbrž mlha. A ta se, jak vidno, rozhodně zdvihnout nehodlá, ... 

    ... naopak ve spolupráci s východním větrem atakuje vrchol ještě větší silou nežli předevčírem. 

    O něco zase zmohutněl i námrazový obal rozhledny ... 

    ... a též okolní smrky zatím zjevně nemohou počítat s jakoukoli úlevou. 

    Mrazík se totiž drží čtyřstupňové hranice a podle předpovědí (kteréžto se ovšem tradičně různí) by v následujícím týdnu měl dále sílit.  

    Snad by z toho mohl přece jen povstat pokles mlžné hladiny s následnou obnovou obvyklé viditelnosti. Po zbytek dneška nicméně kýženou změnu rozhodně již očekávat nelze.  

     

    12.března:

    Těžko odhadnout, kolik čápů dnes letělo přes moře či kolik žab otevřelo hubu, nemluvě pak o tom, že naši dávní předkové, z jejichž dob vzešla známá pranostika ke dni svatého Řehoře a současně i nejeden dnes již úctyhodně věkovitý památný strom, by se nejspíš zděsili při pomyšlení, že Šumava je dle všeho plná líných neorajících sedláků ... :-) .  

     

    11.března:

    Kdybychom si zvolna končící zimu tak trochu zpersonifikovali a v souladu se zvyklostmi naší občas silně za vlasy přitažené doby přímo zpsychologizovali, mohli bychom podobně jako u leckterých lidí konstatovat, že nejintenzivněji pracuje pod tlakem - zde konkrétně blížící se kalendářní změny ročního období. Je to samozřejmě zcela absurdní úvaha, leč tak vlezle mrazivé neprůhledné bílo jako dnešního podvečera snad Boubín každopádně dosud nenabídl ... a že už tu bylo k vidění a zažití opravdu leccos.

    Putující mlha sice chvílemi předkládala oku jemné náznakové barevné nuance - dozajista v souvislosti se zapadajícím sluníčkem, ale cokoli případně navíc zůstalo jen ve fázi nesplněného přání.

    Pokud ovšem člověk namísto nereálných představ zavčasu přeladil mysl k skromnosti a pokoře, nezůstal koneckonců ani za dané situace bez náležité odměny, ...  

    ... o niž se dokonale postarala celková světelná atmosféra. 

    Dnešnímu výstupu by tak téměř slušel přívlastek "meditační", neboť po celou dobu vlastně nic nerozptylovalo pozornost a nebránilo vnitřnímu soustředění.  

    Teploměr nakonec potvrdil, že mráz byl silnější pocitově nežli ve skutečnosti - všehovšudy třístupňové. 

    Jen známé námrazy na věžní konstrukci o něco zbohatly - tím více vody tu aspoň nadělí blížící se jaro.

     

    10.března:

    Bělá se nám ve Vimperku - dnes mimochodem povětšinou šedivě zachmuřeném, ale sníh už to není ...  

     

    9.března:

    Na sklonku zimy se musíme za sněhem vypravovat čím dál výš a často i tam leckde přihlížet jeho pozvolnému ubývání. 

    Jen na Boubíně lze stále zatím hovořit naopak o přírůstcích, byť už jen miniaturních. Někdy se tu ovšem navíc nevyhneme ani situaci, jež by se dala koneckonců nazvat přírodním šprýmem na náš účet. Takřka na vrcholu dostaneme příležitost k loučení se zapadajícím sluníčkem, ...   

    ... ale na samotné věži nás jen o několik minut později očekává neprůhledný orografický pozdrav. Dnešního večera se pro změnu nasouval od východu, a to za doprovodu pětistupňového mrazíku. Vyvrcholení zmíněného šprýmu pak představovala v průběhu návratu čistá hvězdná obloha již od Srního vrchu až dolů na Kubovku.  

     

    8.března:

    Vimperský zámek na nás může vyhlédnout zpoza všelijakých zákoutí ...

     

    7.března:

    Teprve zima dá náležitě vyniknout svébytnému tajemnému světu, který by nám bez ničivé vichřice zůstal utajen ...

     

    6.března:

    Po včerejším vývoji šumavského počasí nepřekvapila ani jeho další návaznost, takto dnes vyhlížející třeba v pravé poledne na Boubíně. Cesta sem započala za čtyřstupňové vimperské teploty a na rozhledně vyústila pro změnu do čtyřstupňového mrazíku. Jemné dopolední mrholení se už nad Kubovkou, vykazující přesně bod mrazu, proměnilo v drobný sněhový poprašek, jenž na boubínském vrcholu nabyl podoby ostrých ledových jehliček, před nimiž bylo i v relativně mírném západním větru nutno často mhouřit oči. Těm se ostatně v uvedený čas nenabízelo k vidění více, než co zobrazují snímky. 

    Současná podoba námrazy jednoznačně svědčí o nemalých teplotních výkyvech, způsobujících průběžně její částečné odtávání a povolování, ... 

    ... střídané opětovným přimrzáním ke konstrukci věže. V té souvislosti je nutno vyzvat všechny návštěvníky ke krajní opatrnosti na schodišti, ... 

    ... a to zejména během sestupování z rozhledny. Jednotlivé schody jsou totiž momentálně pokryty šikmými, dolů se svažujícími silnými ledovými bloky, na nichž jediný chybný krok může mít za následek i velmi vážný úraz. 

    Boubínské smrky se zatím vesměs netěší úlevě, o jaké tu byla řeč včera pod prvním snímkem Roklanů, a tak aspoň potěší co zajímavé artefakty všechny, kdož obdařeni schopností nacházet a vnímat krásu na ně pohlédnou.

    Neustále jemně sněží - na původní umrzlé a barevně lehce odlišné vrstvě jsou dobře pozorovatelné sice nepatrné, ale každopádně existující bělejší přírůstky. 

    Mlžná čepice sahá v daném okamžiku až do poloviny boubínského úbočí, ale tento stav s nemalou pravděpodobností nebude pro dnešek definitivním. V pozdním odpoledni není vyloučeno zlepšení včetně možnosti, že vrchol hory se dočká i sluníčka a finálních západových scenérií.  

     

    5.března:

    Ještě časně zrána se zdálo, že první březnové soboty se dočkáme vydařeného slunečného počasí. O jeho definitivní podobě však tradičně rozhodla jedenáctá, jenže oproti původnímu slibnému vývoji opačně - dala zelenou přibývající oblačnosti, která nás zakrátko sluníčka prakticky zbavila ...

    ... a Šumava opět převážnou měrou zešedivěla. 

    Za teploty v rozmení tří až pěti stupňů nad nulou se zdálo, jako by z hloubi lesů neustále zaznívala spousta kroků. To si ale jen větve stromů ulevovaly od nemalé zátěže mokrého sněhu. Nefalšovanou zimní atmosféru tak oku nabízely jen hory na obzoru, jako například Roklany ... 

    ... nebo Poledník. Obloha nad nimi nicméně prozrazovala, že sluníčko se přece jen nevzdává a obětavě pátrá po každé možnosti, jak ještě ovlivnit odpolední barevné tónování krajiny. 

    Dařilo se mu to i tam, kde do celkové atmosféry promlouval přízemní mlžný opar, zde třeba lehce halící Kašperské Hory včetně slavného hradu nad nimi. Pohled opačným směrem z dobře na obzoru viditelné rozhledny na Sedle byl v ten čas bezesporu zajímavější, ...

    ... byť, jak víme, nepřináší zrovna toto panorama. Každopádně totiž určitě nabídl tutéž, tedy jasnější a pestřejší oblohu, zřejmě maximum celého dnešního slunečního snažení.

     

    4.března:

    Nekonstatujeme zde společně poprvé, že za skalní baštu probíhající zimy lze široko daleko od Vimperka označit Boubín. Po vydatné bílé nadílce z pondělní noci už sice nezopakoval hodnoty svého relativně nedávného (jmenovitě lednového) sněhového maxima, ale je nutno uznat, že co tu naposledy napadlo, to stále bez sebemenších změn leží. Smrky se navíc stihly obalit zcela čerstvou námrazou, ...

    ... jež pod záštitou pěti stupňů pod nulou nemá sebemenší důvod k ústupu. 

    Pohledy všemi směry dnes působily z hlediska barevnosti poněkud monotónně ... proč je tedy nezpestřit třeba zjištěním, že jedna z mitterdorfských sjezdovek již čeká na své první noční lyžaře ... 

     

    3.března:

    Jak se dalo očekávat, Vimperk je sněhu prakticky zbaven, avšak např. tento sněhulák (hle, minulého měsíce připomenutá lidová pranostika skutečně došla naplnění, a to doslovného) si své o více než tři stovky nadmořských metrů výše položené vyhlídky k Žlíbskému vrchu ještě nějaký čas slušně užije.

     

    2.března:

    Jsou místa, kde bychom nějakým včerejším sněhovým záležitostem prostě neuvěřili ... ostatně ve Vimperku to co nevidět bude podobné.  

     

    1.března:

    Započal nám měsíc, který letos v jediném (konkrétně svém čtvrtém) týdnu postupně přinese kalendářní jaro, Velikonoce a změnu času na letní. Na scénu však vstoupil dalším dějstvím zimy. 

    Dvacet centimetrů nového sněhu se sice nekonalo a zůstali jsme ušetřeni i katastrofických scénářů, jaké média prezentovala z jiných končin naší vlasti, ale Vimperk se každopádně probudil opět dokonale čerstvě obílen.  

    Šlo ovšem o těžký mokrý snih, který se, pokud má dostat šanci na aspoň chvilkové přežití, neobejde bez podpory mrazu - nu a ten se aspoň v průběhu dne zrovna dvakrát k dílu neměl, ...

    ... teplota se většinou držela sice nepatrně, ale přece jen nad nulou. 

    Pozdní odpoledne se dokonce dočkalo protržení dosavadní fádní šedi na obloze a letmého symbolického přihlášení sluníčka. Vyplynula z toho jasná výzva k prozkoumání večerní situace na Boubíně, který byl mimochodem z Vimperka jednu chvíli k slušnému zahlédnutí. Po včerejší a ještě dnešní dopolední mlžné čepici to jistě lze považovat za úspěšnou změnu. 

    Ta pak zasáhla i do již vzpomenuté teplotní oblasti - cesta vzhůru nabídla krom jiného přebohatou podívanou do křehkého světa námraz, přičemž jeho tvůrce o sobě dával mírným taháním za uši vědět i bez nutného pohledu na teploměr.   

    Ukázalo se, že mlha nakonec povolila své sevření hory jen lehce, ale přece jen natolik, aby se ze známých vyhlídek daly identifikovat aspoň náznaky či charakteristické obrysy okolní krajiny. 

    Čerstvým sněhem, jehož vydatnost v síle cca deseti nových centimetrů (dobrá, přiznejme meteorologům poloviční úspěch :-) ) byla zhruba do tří čtvrtin stoupání srovnatelná s vimperskou, dnes zatím zjevně nikdo na vrchol nešel. 

    U Johnova kamene se náhle podivně setmělo. Jak ukázal pohled mezi stromy vzhůru, původcem tu byla čerstvá porce husté mlhy, valící se - jak jinak - od západu. Současně se začal o něco více bořit krok do sněhu, jenž tu skutečně byl hlubší, ...

    ... čímž se ostatně s náležitou pýchou pochlubila za jednoho z posledních dnešních lehkých projasnění oblohy o něco dále i měřící tyč. Ačkoli přímo u ní dobře vidíme, že aktuální naměřená hodnota je mírně zkreslená, i po nutné korekci dojdeme jejím porovnáním s předchozími k patnácticentimetrovému sněhovému přírůstku. Celková hloubka zhruba čtyřiceti centimetrů ovšem převažující boubínské realitě neodpovídá.

    Na věži už se stmívání nebylo možno divit, neboť sluníčko v té chvíli více než dvacet minut mířilo k opačné zemské polokouli a mlha dále sílila. Mrazík dosáhl pětistupňové mety a celá ta zdánlivě ponurá scenérie po mnoha zde zažitých zkušenostech slibovala krásné zítřejší ráno, byť možná i okořeněné dalšími srážkami.

    Západ ještě chvílemi symbolicky připomněl zmírající barvy slunečního rozloučení, z nichž jakoby ozvěnou zaznívalo přání dobré první březnové noci.

     

     

     

     

     

     

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2016 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2016 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2015 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2015

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2015

     

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2014

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2014  

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2014 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2014

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2013

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2013

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2012

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - unor 2012 

    Fotokronika Jana Tláskala - leden 2012 

     

    Fotokronika Jana Tláskala - prosinec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - listopad 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - říjen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - září 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - srpen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červenec 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - červen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - květen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - duben 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - březen 2011 

    Fotokronika Jana Tláskala - únor 2011 

     

     

    Sdílet