Když se v roce 1848 poprvé začalo ve Vimperku se systematickým zaznamenáváním teplotních a jiných dat o počasí, určitě tehdy netušili, k jakému pokroku v této oblasti nastane. Na začátku února letošního roku došlo k dalšímu velkému posunu v měření údajů. “Lze říci, že Vimperk je nyní v rámci čekobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu zcela výjimečný a nestandardní,” říká v rozhovoru pro sumava.eu RNDr. Miloslava Starostová, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ České Budějovice o nedávných úpravách na vimperské meteorologické stanici.
K jakým změnám došlo u meteorologické stanice, která se nachází v blízkosti vimperské čistírny odpadních vod? Co všechno nyní stanice „umí”?
Automatická srážkoměrná stanice byla nově dovybavena o automatické měření teploty a relativní vlhkosti, což s sebou přinese aktuální dostupnost naměřených dat a jejich větší hustotu v čase.
Co konkrétně to znamená?
Dřívější manuální měření bylo k dispozici až po ukončení měsíce, pouze v případě extrémních jevů, např. vysoké množství srážek, mimořádně pozorovatel telefonicky sděluje ČHMÚ aktuální údaje. Oproti tomu automaticky měřená data jsou přenášena každých deset minut do databáze ČHMÚ a jsou tudíž velmi rychle k dispozici, což nejvíce slouží aktuální předpovědi počasí a hydrologické prognóze.
Jaké údaje budete mít od února tedy k dispozici?
Stanice měří nově každých deset minut ve dvou metrech teplotu – a to průměrnou, maximální a minimální, relativní vlhkost a v 5 cm teplotu přízemní, včetně minimální. Dále jsou měřeny desetiminutové úhrny srážek, ale také minutové úhrny srážek, které nahrazují dřívější mechanický ombrograf a slouží k měření intenzit krátkodobých dešťů. Na manuálním pozorovateli, ve Vimperku je to pan Vojvodík (rozhovor s Antonínem Vojvodíkem najdete zde), zůstává stále měření denních úhrnů srážek, nové sněhové pokrývky, celkové sněhové pokrývky a v pondělí, pokud je sníh, tak vodní hodnoty sněhu.
Kam se řadí vimperská stanice z hlediska vybavenosti? Můžete ji porovnat s jinými stanicemi v jižních Čechách?
Lze říci, že Vimperk je nyní v rámci českobudějovické pobočky ČHMÚ zcela výjimečný a nestandardní. Stanice s podobným vybavením jsou osazeny v ČHMÚ na severní Moravě.
Automatických srážkoměrných stanic vybavených pouze automatickým vytápěným srážkoměrem je v jižních Čechách 12 (ČHMÚ).
Stanice jsou v meteorologické síti ČHMÚ děleny podle vybavení a obsluhy. Nejvyšší vybavení přístroji mají profesionální stanice, kde je také profesionální obsluha a jsou zapojeny do mezinárodní sítě WMO, posílají každou hodinu zprávu SYNOP. V jižních Čechách jsou čtyři takové stanice (Kocelovice, Temelín, Churáňov a České Budějovice) a označujeme jako AMS, součástí stanice je automatické čidlo měření množství a výšky oblačnosti a čidlo měření jevů, typu padajících srážek a další. Zbylé stanice jsou tzv. dobrovolnické anebo zcela automatické.
Nejširší vybavení přístroji je na automatických klimatických stanicích I. typu AKS1, kterých je jedenáct. Navíc oproti Vimperku měří rychlost a směr větru, sluneční svit a půdní teploty – vše automatickými čidly. Stanice je spojena s počítačem v domě pozorovatele, který do systému vkládá jeho manuální měření a zaznamenané meteorologické jevy nebo poznámky o zvláštnostech na stanici a v jejím okolí. Veškerá tato data se téměř okamžitě přenáší do databáze a jsou operativně využívány.
Dále je v jižních Čechách sedm automatických klimatických stanic II. typu AKS2, které obvykle nemají automatické měření slunečního svitu a půdních teplot a nejsou propojeny s počítačem u pozorovatele. Dobrovolný pozorovatel provádí manuální měření srážek, sněhu, oblačnosti, zaznamenává je a po ukončení měsíce záznamy odesílá na pobočku ČHMÚ v Českých Budějovicích, kde se kompletují a kontrolují. Automatických srážkoměrných stanic s vytápěným srážkoměrem ASS je v provozu v jižních Čechách 12 (ČHMÚ).
Přechodem mezi automatickými klimatickými stanicemi AKS1 a automatickými srážkoměrnými stanicemi ASS jsou takzvané automatické klimatické stanice třetího typu AKS3 jako je Vimperk, i když naprostá většina těchto stanic měří jen teplotu, případně relativní vlhkost a mnohé jsou napájeny pouze voltaickými panely. Jsou umístěny hlavně v prostoru NP Šumava.
Nezbytnou nutností staniční sítě je manuální měření srážek – manuální srážkoměrné stanice MSS v dostatečné hustotě, kterých nyní provozujeme celkem 65. Dobrovolný pozorovatel měří denní úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky celkové a nové, vodní hodnotu sněhu a zaznamenává meteorologické jevy. Automatické měření má mnoho výhod, ale také mnoho nedostatků, zejména v měření srážek. Překlápěcí člunkové srážkoměry je třeba často kontrolovat, aby se neucpaly. Největší problémy jsou v zimě, kdy se vzhledem k nutnému vyhřívání část srážek odpaří a nebo se roztaje s velkým zpožením.
Lze vimperskou stanici nějak zařadit z hlediska podnebí?
Z tohoto pohledu je to zcela standardní stanice. Vimperk je stanice měřící podhůří Šumavy s nadmořskou výškou kolem 700 m nad mořem a této poloze dobře odpovídá.
Jaká je vůbec historie měření ve Vimperku?
Ve Vimperku je dlouhá doba meteorologického pozorování. Srážkoměrná stanice III. řádu zde byla zřízena původně Státním ústavem meteorologickým v roce 1848. Od roku 1888 zde byla krátce i stanice II. řádu, to znamená, že vedle srážek zde byla měřena teplota, vítr, oblačnost atd. V této šíři bylo pozorování obnoveno opět v období od roku 1939 do roku 1945. Od roku 1948 se staral o měření až do roku 1980 Jaroslav Zelenka. Po jeho smrti převzal jeho úlohu dobrovolného pozorovatele Antonín Vojvodík, s nímž spolupracujeme dodnes.
Manuální srážkoměrná stanice byla zautomatizována od října 2008, kdy zde byl osazen automatický člunkový srážkoměr na pozemku místní čistírny odpadních vod. V roce 2012 se započalo s dovybavením stanice o automatické měření teploty a relativní vlhkosti. Stanice byla plně zprovozněna od 5.2.2013.
Lze tudíž říci, že historická řada měření teplot ve Vimperku přerušovaná a relativně krátká. Pan Vojvodík mimo požadavek CHMÚ manuálně do nynější doby měřil také teploty, které ovšem nebyly pořizovány a standardně kontrolovány. Vzhledem k současnému automatickému měření teplot budou velmi pravděpodobně s přispěním pana Vojvodíka teplotní řady zpětně doplněny a zařazeny do standardní sítě.
Nedá mi to nezeptat na osobu pana Vojvodíka, kterého znám jako velkého nadšence do počasí. Kolik znáte takových lidí jako je on?
Pan Vojvodík je zcela výjimečná osobnost, která se počasí, měření teplot věnuje téměř beze zbytku. Profesionalita pana Vojvodíka je příznačná a mnohdy předčí i profesionální pozorovatele. Je velmi pečlivý pozorovatel a zásluhou toho byla stanice ve Vimperku automatizována a nyní nově dovybavena. Pan Vojvodík se také se podílel na zřízení klimatické stanice na Horské Kvildě a měření minimálních teplot na pláních Šumavy. ČHMÚ měří v místech, která reprezentují co nejširší okolí, zatímco s přispěním pana Vojvodíka byla zřízena účelová síť stanic mrazových kotlin. Nelituje věnovat do měření ani čas, ani vlastní finance. Práce dobrovolných pozorovatelů je ze strany ČHMÚ placena jen minimálně a v posledních letech je velmi silný tlak dále tyto náklady snižovat. Naprostá většina dobrovolných pozorovatelů se této činnosti věnuje ze zájmu a nízká odměna za toto každodenní měření je podružná. Jsou dokonce i tací, kteří po vynucené redukci staniční sítě měří pro ČHMÚ zcela zdarma. Samozřejmě ne všichni jsou tak zapáleni pro meteorologii jako pan Vojvodík, ale existují a není jich málo. Nerada bych někoho opomněla, ale všech si velmi vážíme a ceníme si jejich práce. V dnešní době počítačů, bezdrátového přenosu, databází a hromadného zpracování dat se stále častěji zapomíná, jak tato čísla teplot, úhrnů srážek vznikla, jaké úsilí je za nimi a jakou mají vypovídací hodnotu. Automatické měření meteorologických dat není všespasitelné, úloha člověka se sice změnila, ale je v mnohém nezastupitelná.
Poslední otázka na závěr: Kde můžeme najít údaje z vimperské stanice?
Zájemci je najdou na našich stránkách, konkrétně na této adrese: http://portal.chmi.
Josef Rychtář
foto z průběhu instalace stanice: Antonín Vojvodík
graf: ČHMÚ
{gallery}vimperk/2013/unor/stanice/{/gallery}
